Ostrá kampaň: Lavrov tasil zloduchy, Macron vydírání. Rusové a Západ soupeří o vliv v Africe
Představitelé Ruska, Francie a USA křižují Afriku, aby získali podporu pro své postoje ohledně války na Ukrajině. Podle některých názorů svádějí na tomto kontinentu nejintenzivnější souboj o vliv dob studené války, píše agentura AP. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a francouzský prezident Emmanuel Macron vyrazili na návštěvu několika afrických zemí tento týden. Šéfka Americké agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID) Samantha Powerová minulý týden navštívila Keňu a Somálsko. Velvyslankyně USA při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová se příští týden chystá do Ghany a Ugandy.
„Je to jako by se v Africe, kde se soupeřící strany snaží získat vliv, odehrávala nová studená válka,“ prohlásil analytik William Gumede z nadace Democracy Works, která si klade za cíl podporovat kvalitní správu věcí veřejných.
Lavrov se na svých cestách po suchem a hladem sužovaném světadílu snažil vykreslit Západ jako zloducha, přičemž ho vinil z růstu cen potravin. Západní představitelé mezitím obviňují Kreml z cynického využívání potravin jako zbraně a vedení dobyvačné války v imperiálním stylu - což jsou slova zvolená tak, aby posluchače v postkoloniální Africe oslovila.
Rusko se pod vedením prezidenta Vladimira Putina už několik let snaží získat v Africe podporu a oživit přátelství, která začala před půl století, kdy Sovětský svaz podporoval mnohá africká hnutí bojující za ukončení koloniální nadvlády. „Nyní se tato kampaň rozjela na plné obrátky,“ míní Gumede.
Vliv Moskvy v Africe se projevil v březnu během hlasování ve Valném shromáždění OSN o odsouzení ruské invaze na Ukrajinu. Zatímco 28 afrických zemí hlasovalo pro rezoluci, významná část států z tohoto kontinentu - konkrétně 25 - se rozhodla zdržet hlasování nebo se ho vůbec nezúčastnila.
Svádění viny na Západ
Nejvýše postavený ruský diplomat tento týden navštívil Egypt, Kongo, Ugandu a Etiopii, kde slíbil přátelství a obvinil Spojené státy a evropské země z toho, že svou „bezohlednou“ politikou v oblasti životního prostředí zvyšují ceny potravin. Obvinil je rovněž z hromadění potravin během pandemie covidu-19.
„Situace na Ukrajině sice dodatečně negativně ovlivnila trh s potravinami, ale ne kvůli ruské speciální operaci, nýbrž spíše kvůli naprosto neadekvátní reakci Západu, který vyhlásil sankce,“ tvrdil Lavrov v etiopské metropoli Addis Abebě.
V Ugandě ho předtím vřele přijal prezident Yoweri Museveni, který je už roky spojencem Spojených států, ale odmítá Rusko kvůli invazi kritizovat. Museveni dokonce na začátku války naznačil, že Putinovo jednání by mohlo být pochopitelné, jelikož se Ukrajina nachází v ruské sféře vlivu.
Lavrov vyjádřil podporu reformě Rady bezpečnosti OSN, která by africkým zemím poskytla stálé členství a větší vliv. Při vystoupení s vyslancem Moskvy ugandský vůdce vřele hovořil o starých vazbách s Ruskem a kladl otázku, jak by mohl Moskvu zavrhnout, když má dobré vztahy se zeměmi, které se podílely na otroctví.
Tři desetiletí vládnoucí Museveni, jenž je názorovým vůdcem na kontinentu, je pro Rusko jasnou volbou jako někdo, s kým Moskva může posílit vazby, domnívá se ugandský politický analytik Asuman Bisiika. „Uganda je těžištěm východní Afriky,“ dodal.
Být v Africe slyšet
Sedmasedmdesátiletý Museveni od vypuknutí pandemie covidu-19 na veřejnosti vždy nosí roušku. Při vítání Lavrova před fotografy ji však neměl, zřejmě chtěl Rusovi projevit vřelost. Při dalším veřejném vystoupení o den později ji měl opět nasazenou.
Rusko se africkému veřejnému mínění dvoří také prostřednictvím své státní televize RT, dříve známé jako Russia Today. Ta oznámila otevření nové kanceláře v jihoafrickém Johannesburgu. Televize přitom byla v březnu náhle vyřazena z vysílání největší africké placené televizní platformy - společnosti Multichoice se sídlem v Johannesburgu.
Ruskému státnímu zbrojařskému konglomerátu Rostěch se od roku 2022 propadl export o polovinu, protože prioritou se kvůli válce na Ukrajině staly domácí zakázky. Uvedla to dnes podle agentury Reuters firma. Dodala však, že v brzké době očekává oživení exportu.
Do roku 2022, kdy zahájilo invazi na Ukrajinu, bylo Rusko druhým největším vývozcem zbraní na světě za Spojenými státy. Podle šéfa Rostěchu Sergeje Čemezova však export klesl „kvůli skutečnosti, že musíme většinu produkce dodávat naší armádě“.
Čemezov rovněž upozornil, že aktivity podniku komplikují sankce, které však podle něj nemají vliv na celkový objem výroby. „Ujišťuji vás, že v blízké budoucnosti začneme obnovovat export. Rozšířili jsme své kapacity a zvýšili produkci, takže budeme schopni pokrýt potřeby naší armády, ale také dodávat partnerům,“ dodal.
„Informace polských spojenců o tom, že za sabotáží na železniční trati Varšava-Lublin stály ruské tajné služby, jsou mimořádně znepokojivé. Rusko se k nám chová otevřeně nepřátelsky a dlouhodobě oslabuje bezpečnost a stabilitu Evropy. Nesmíme být naivní a podceňovat rizika, kterým čelíme. Je naší povinností posilovat naši obranu, investovat do bezpečnosti, spolupracovat se spojenci a být připraveni čelit podobným útokům. Měla by to mít na paměti i nová vláda,“ uvedl končící český premiér Petr Fiala na adresu formujícího se uskupení ANO, SPD a Motoristů. To je skeptické k další podpoře Ukrajiny a rostoucím investicím do obrany, jak se k nim končící kabinet zavázal v souvislosti s požadavky Severoatlantické aliance.
Ze sabotáže na polské železniční trati, která slouží mimo jiné k přepravě zbraní pro Ukrajinu, jsou podezřelé dvě osoby s ukrajinským občanstvím v ruských službách. Prohlásil to dnes polský premiér Donald Tusk před polskými poslanci. Podezřelí podle něj hned po sabotáži odcestovali z Polska.
Z polského vyšetřování vyplývá, že sabotáž spáchali „dva ukrajinští občané, spolupracující již delší dobu s ruskými zvláštními službami“, uvedl Tusk podle televize TVN 24. Oba podezřelí po sabotáži spáchané u vsi Mika opustili zemi přes hraniční přechod v Terespolu na hranici s Běloruskem, odkud do Polska přicestovali. Stalo se tak ještě dříve, než se podařilo zjistit jejich totožnost, uvedl premiér. V minulosti byl jeden odsouzen ve Lvově ze sabotáže spáchané na Ukrajině, druhý podezřelý pochází z Donbasu na východě Ukrajiny. Jména podezřelých premiér s odvoláním na probíhající operace neuvedl.
Stalo se tak poté, co Evropská unie a Británie uvalily na Rusko sankce. Zda zřízení nové kanceláře umožní RT obnovit vysílání v Africe prostřednictvím Multichoice, která má na kontinentu téměř 22 milionů předplatitelů, však není jasné.
„Pro Rusko je to bitva o to, aby bylo v Africe slyšet. Není to důležité pro skutečné válečné úsilí, ale pro jeho dlouhodobý politický vliv,“ uvedl Anton Harber, profesor žurnalistiky na Witwatersrandské univerzitě v JAR. „Vidí v tom úrodnou půdu pro pěstování svého vlivu a samozřejmě hlasy v OSN jsou důležité,“ dodal.
Macron: Rusové vydírají
Francouzský prezident Macron na své cestě po Africe obvinil Kreml, že využívá televizní kanály jako RT k šíření propagandy na podporu války. A obvinil Moskvu z vydírání světa tím, že maří vývoz obilí z Ukrajiny. „Vydírají, protože to oni zablokovali dodávky obilovin na Ukrajině,“ řekl v Beninu šéf Elysejského paláce, jehož cestovní itinerář zahrnoval také návštěvu Kamerunu a Guineje-Bissau.
Francouzský prezident na Afričany apeloval, aby se postavili na stranu, která je proti Rusku. „Říkám vám tady v Africe, na kontinentu, jenž trpěl kvůli koloniálnímu imperialismu: Rusko je jednou z posledních koloniálních, imperiálních mocností. Rozhodne se napadnout sousední zemi, aby hájila své zájmy,“ pronesl. „Taková je realita,“ podotkl.
Šéfka USAID Powerová ve východní Africe přislíbila pomoc v boji proti hladu regionu, který se nachází uprostřed mnohaletého ničivého sucha. Nevyhnula se přitom kritice Ruska. „Blokováním ukrajinského vývozu obilí a omezením obchodu s vlastními ruskými hnojivy Putinovo jednání způsobilo bolest lidem v Keni a v dalších zemích po celém světě,“ uvedla Powerová v Nairobi a dodala: „Lidem v Keni ubližuje, aby prospěl své vlastní situaci.“
Macron odsuzuje Rusko z prosazování vlastních zájmů v sousední zemi a sám jaksi zapoměl zmínit Francouzské zájmy v Libii a jinde, kde pomohli rozpoutat arabské jaro. Pokrytec.