Izolované Rusko: Lavrov přijel „škemrat“ o podporu Moskvy do Egypta. A řešil dodávky obilí
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes v Káhiře jednal s egyptskými představiteli, zatímco se Moskva snaží prolomit diplomatickou izolaci a sankce, které na ni uvalil Západ kvůli její invazi na Ukrajinu. Informovala o tom agentura AP. Podobně komentuje současnou cestu šéfa ruské diplomacie do Egypta a dalších afrických zemí stanice BBC, podle níž chce Lavrov získat podporu pro Moskvu, která čelí mezinárodnímu hněvu kvůli své vojenské agresi vůči sousední zemi.
Lavrov se nejprve setkal s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem Sísím a poté se svým egyptským protějškem Samím Šukrím. Podle světových tiskových agentur se snažil uklidnit egyptské představitele pokud jde o dodávky ruského obilí do Egypta. Činil tak v době, kdy panuje nejistota ohledně nedávno uzavřené dohody o vývozu ukrajinského obilí přes černomořské přístavy, která by měla odvrátit riziko nedostatku potravin zejména v Africe. Šéf ruské diplomacie prohlásil, že ruští vývozci obilí jsou odhodláni plnit své závazky.
Pšenice z Ruska a Ukrajiny? Pro Afriku zásadní
Egypt je jedním z největších světových dovozců pšenice a loni koupil přibližně 80 procent těchto plodin z Ruska a z Ukrajiny. Ruská invaze na Ukrajinu přitom narušila dodávky obilí a urychlila růst světových cen komodit, což v Egyptě způsobilo finanční šok, píše agentura Reuters. Egypt má přitom významné vazby s Ruskem, ze kterého do země proudí kromě pšenice rovněž zbraně. Káhira nicméně udržuje dobré vztahy i se Západem a nepostavila se na žádnou stranu konfliktu, který Rusko invazí vyvolalo, podotkla AP.
Nedostatkem obilí je těžce postižena řada afrických zemí, Rusko a Ukrajina dodávaly na kontinent podle Africké rozvojové banky přes 40 procent pšenice.
Hlad není naše vina, vymlouvá se Lavrov
Některá africká média před Lavrovovou cestou otiskla jeho komentář, ve kterém šéf ruské diplomacie obvinění, že Rusko je zodpovědné za potravinovou krizi, odmítl jako „další pokus“ přesunout vinu na jiné. Dodal, že západní sankce uvalené na Rusko v souvislosti s invazí na Ukrajině prohloubily „negativní tendence“ na mezinárodním trhu s potravinami, které pramení z reakce Západu na pandemii covidu-19.
Ruský nejvýše postavený diplomat má v plánu rovněž setkání se zástupci zemí Ligy arabských států (LAS) v káhirském sídle organizace. Poté má zamířit do Etiopie, Ugandy a Konga.
Americký prezident Donald Trump dostal od novinářů dotaz, zda za změně jeho postoje k Ukrajině a Rusku může skutečně první dáma Melania. „Ona je velmi chytrá. Je svým způsobem velice neutrální. Je jakoby jako já. Ráda by, aby přestali umírat lidé,“ odvětil prezident s tím, že on sám není ani na jedné straně, respektive je na straně „toho, aby lidé přestali umírat“. A připomněl smrtelné bombardování měst - aniž označil viníka.
Rusko proti Ukrajině vyslalo 401 dronů, z nichž protivzdušná obrana 198 sestřelila a dalších 145 zneškodnila prostředky radioelektronického boje, uvedlo ukrajinské letectvo. Hlavními terči ruských náletů byla města Kryvyj Rih, Charkov, Vinnycja a Kryvyj Rih. Letectvo připustilo, že 12 blíže neupřesněných lokalit utrpělo zásahy od 57 dronů a jedné balistické rakety.
Při největším útoku na Kryvyj Rih od začátku války, při kterém Rusové použili balistickou raketu a 28 dronů, nebyl nikdo zabit, ale sedmnáctiletý chlapec utrpěl zranění břicha. Lékaři nyní bojují o jeho život, napsal na sociální síti náčelník vojenské správy města Oleksandr Vilkul. Při útoku byl podle něj zničen průmyslový podnik, jehož zaměstnanci unikli smrti a zraněním, protože se během poplachu nacházeli v krytech. Ve městě vypuklo několik požárů a jsou škody na infrastruktuře. Do rána hasiči všechny požáry uhasili, až na výjimky byla obnovena i dodávka elektřiny a vody. Škody se podle Vilkula upřesňují během odstraňování následků útoku.
Za poslední den ztratil protivník 1170 lidí, 3 tanky, 2 obrněné transportéry, 284 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.
