Izolované Rusko: Lavrov přijel „škemrat“ o podporu Moskvy do Egypta. A řešil dodávky obilí
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes v Káhiře jednal s egyptskými představiteli, zatímco se Moskva snaží prolomit diplomatickou izolaci a sankce, které na ni uvalil Západ kvůli její invazi na Ukrajinu. Informovala o tom agentura AP. Podobně komentuje současnou cestu šéfa ruské diplomacie do Egypta a dalších afrických zemí stanice BBC, podle níž chce Lavrov získat podporu pro Moskvu, která čelí mezinárodnímu hněvu kvůli své vojenské agresi vůči sousední zemi.
Lavrov se nejprve setkal s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem Sísím a poté se svým egyptským protějškem Samím Šukrím. Podle světových tiskových agentur se snažil uklidnit egyptské představitele pokud jde o dodávky ruského obilí do Egypta. Činil tak v době, kdy panuje nejistota ohledně nedávno uzavřené dohody o vývozu ukrajinského obilí přes černomořské přístavy, která by měla odvrátit riziko nedostatku potravin zejména v Africe. Šéf ruské diplomacie prohlásil, že ruští vývozci obilí jsou odhodláni plnit své závazky.
Pšenice z Ruska a Ukrajiny? Pro Afriku zásadní
Egypt je jedním z největších světových dovozců pšenice a loni koupil přibližně 80 procent těchto plodin z Ruska a z Ukrajiny. Ruská invaze na Ukrajinu přitom narušila dodávky obilí a urychlila růst světových cen komodit, což v Egyptě způsobilo finanční šok, píše agentura Reuters. Egypt má přitom významné vazby s Ruskem, ze kterého do země proudí kromě pšenice rovněž zbraně. Káhira nicméně udržuje dobré vztahy i se Západem a nepostavila se na žádnou stranu konfliktu, který Rusko invazí vyvolalo, podotkla AP.
Nedostatkem obilí je těžce postižena řada afrických zemí, Rusko a Ukrajina dodávaly na kontinent podle Africké rozvojové banky přes 40 procent pšenice.
Hlad není naše vina, vymlouvá se Lavrov
Některá africká média před Lavrovovou cestou otiskla jeho komentář, ve kterém šéf ruské diplomacie obvinění, že Rusko je zodpovědné za potravinovou krizi, odmítl jako „další pokus“ přesunout vinu na jiné. Dodal, že západní sankce uvalené na Rusko v souvislosti s invazí na Ukrajině prohloubily „negativní tendence“ na mezinárodním trhu s potravinami, které pramení z reakce Západu na pandemii covidu-19.
Ruský nejvýše postavený diplomat má v plánu rovněž setkání se zástupci zemí Ligy arabských států (LAS) v káhirském sídle organizace. Poté má zamířit do Etiopie, Ugandy a Konga.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval maďarského premiéra Viktora Orbána, aby neblokoval vstup Ukrajiny do Evropské unie. Stalo se tak poté, co Orbán jako jediný z představitelů členských států EU odmítl návrh na zahájení přístupových jednání s Ukrajinou. Informovala o tom agentura AFP.
„Opravdu bychom si přáli, aby nás maďarský premiér podpořil, nebo alespoň neblokoval,“ řekl Zelenskyj. „Myslím, že Viktor Orbán má Ukrajině, která v současné době chrání celou Evropu před Ruskem, co nabídnout,“ pokračoval. Zároveň však dodal, že vzhledem k patové situaci on sám maďarskému premiérovi nemá co nabídnout.
Ukrajinská prokuratura dnes oznámila, že začala vyšetřovat zabití dvou civilistů ruskými vojáky u Kupjanska v Charkovské oblasti na severovýchodě země jako válečný zločin. Dříve ruští blogeři tvrdili, že dva seniory zabili za pomoci dronů ukrajinští vojáci, připomněl server BBC News.
„Podle poznatků z vyšetřování ruští vojáci 3. listopadu 2025 u vsi Kruhljakivka u Kupjanska zasáhli FPV drony dva neozbrojené civilisty. Oběti šly po cestě a držely bílou vlajku na znamení, že nebojují. V důsledku úmyslného útoku (civilisté) i jejich pes zahynuli na místě,“ napsala prokuratura na telegramu.
„V okolí se nenacházely žádné vojenské objekty, ani vojenské pozice. Tento cynický zločin je dalším důkazem, že ruští vojáci systematicky ignorují normy mezinárodního humanitárního práva a práva civilistů na život,“ dodala.
Německo příští rok zvýší pomoc určenou Ukrajině o zhruba tři miliardy eur (73 miliard Kč). Dnes to podle agentury Reuters uvedlo spolkové ministerstvo financí. Původní návrh rozpočtu počítal se sumou 8,5 miliardy eur (207 miliard Kč), napsal deník Handelsblatt, který o navýšení s odvoláním na své zdroje informoval jako první. Německo patří k největším zbrojním podporovatelům Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské invazi.
„S naší podporou budeme pokračovat tak dlouho, dokud to pro obranu před ruskou agresivní válkou bude nutné,“ citovala agentura Reuters mluvčího ministerstva financí.
