Už nejde jen o Donbas! Rusko má na Ukrajině další cíle, prohlásil Lavrov a vyjmenoval je
Geografické cíle Ruska na Ukrajině se změnily, uvedl dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Moskvě podle něj nejde jen o Doněckou a Luhanskou oblast, ale také o další území včetně jihu Ukrajiny, napsal list Kommersant s odkazem na rozhovor šéfa ruské diplomacie pro agenturu RIA Novosti. Lavrov v něm také uvedl, že další mírové rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou za současné situace nedávají smysl.
Ruská armáda se podle Lavrova drží svého úkolu „denacifikovat a demilitarizovat“ Ukrajinu tak, aby pro Rusko nepředstavovala bezpečnostní hrozbu. Co se týče územních cílů, Moskva podle něj vycházela při březnových neúspěšných mírových rozhovorech v Istanbulu z tehdejší geografické situace.
„Geografie je nyní jiná. Už nejde jen o Doněckou a Luhanskou lidovou republiku, ale i o Chersonskou oblast, Záporožskou oblast a řadu dalších území,“ řekl Lavrov s odkazem na ty části Ukrajiny, které Rusko okupuje nebo se je snaží získat pod kontrolu. Podle agentury Reuters jde o dosud nejjasnější přiznání takto vysoce postaveného činitele Moskvy, že se její válečné snažení na Ukrajině za posledních pět měsíců rozšířilo.
Luhanská a Doněcká oblast leží na východě Ukrajiny. Proruští separatisté drží části obou oblastí od roku 2014 a vyhlásili tam dvě samozvané republiky - Doněckou lidovou republiku (DNR) a Luhanskou lidovou republiku (LNR). Rusko jejich samostatnost uznalo krátce předtím, než Ukrajinu na konci února vojensky napadlo. Právě ochranou obyvatel obou separatistických území před údajnou „genocidou“ Moskva mimo jiné svou invazi zdůvodňuje.
„Bezmocný vztek“ Západu
Další vyjednávání o míru podle Lavrova „za současné situace nedávají žádný smysl“. Předchozí setkání vyjednavačů podle něj pouze ukázala „nedostatek vůle vážně jednat“ o podmínkách ze strany Ukrajiny.
„Rusové chtějí krev, ne vyjednávání. Vyzývám všechny naše partnery, aby posílili sankce vůči Rusku a urychlili dodávky zbraní na Ukrajinu,“ reagoval na twitteru šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba.
Lavrovovy komentáře ukazují, že se Rusko připravuje na anexi ukrajinských území, jak varovala administrativa prezidenta Joea Bidena, řekl dnes mluvčí amerického ministerstva zahraničí. „Tahle válka není nic víc než válkou o dobytí území,“ řekl Price.
Podle Lavrova k rozšíření ruských vojenských cílů přispěl i „bezmocný vztek“ Západu, který Ukrajině poskytl zbraně dlouhého dosahu včetně salvových raketometů HIMARS. Rusko proto nemůže dovolit ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému nebo jeho nástupci, aby těmito zbraňovými systémy ohrožovali území DNR a LNR.
Luhansko dobyto, v Doněcku se bojuje
Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu letos 24. února. Ruský prezident Vladimir Putin tehdy vyhlásil, že hlavními cíli speciální vojenské operace, jak Moskva vpád do sousední země označuje, jsou „demilitarizace a denacifikace“. Ukrajina a Západ tato tvrzení odmítají s tím, že jde o záminku pro získání ukrajinského území. V první polovině dubna pak Putin oznámil, že hlavním cílem je pomoci lidem na Donbase. Kommersant připomíná, že 22. dubna zástupce velitele Centrálního vojenského okruhu, generálmajor Rustam Minněkajev prohlásil, že cílem ruské armády je získat úplnou kontrolu nad Donbasem a jižní Ukrajinou.
Rusko na začátku července oznámilo, že dobylo celou Luhanskou oblast. Boje se nyní soustředí na získání měst v sousední Doněcké oblasti. Ze severu Ukrajiny se ruská vojska stáhla na začátku dubna, na jihu bojují s ukrajinskými jednotkami v Záporožské a okupované Chersonské oblasti.
Lavrovovy dnešní výroky ohledně geografických cílů mohou znamenat, že Rusko bude v případě dalších vyjednávání s Kyjevem požadovat nejen postoupení Donbasu, ale Záporožské, Chersonské nebo také Charkovské oblasti, řekl agentuře TASS ruský politolog Vladimir Žarichin. Moskva tyto požadavky může podložit tím, že na těchto ukrajinských územích jsou přítomni ruští vojáci.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Polska, Rumunska a Estonska Ruskem nejsou podle senátního zahraničního výboru oddělené incidenty, ale širší kampaň Ruska. Rusko usiluje o destabilizaci členských států NATO a eskalaci bezpečnostních hrozeb, proto za následky svých provokací ponese plnou odpovědnost. Dnes se na tom usnesl senátní výbor pro zahraniční věci, když na uzavřeném jednání s vyloučením veřejnosti projednával například situaci na ukrajinském bojišti nebo zprávu o ruských dronech nad Polskem. S výsledkem novináře seznámil předseda výboru Pavel Fischer (za TOP 09).
Senátoři si k dnešnímu jednání přizvali zástupce ministerstva obrany, generálního štábu a Vojenského zpravodajství.
Komisař pro obranu Andrius Kubilius na pátek svolal jednání o takzvané zdi proti dronům podél celé východní hranice Evropské unie. On-line schůzky se zúčastní zástupci sedmi zemí v první linii - Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska, Polska, Rumunska a Bulharska - a pozvána byla rovněž Ukrajina, uvedl mluvčí Evropské komise (EK). Jednání je reakcí na sérii narušení unijního vzdušného prostoru ruskými letouny a drony.
„Jde o konkrétní krok navazující na slova předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, související i s nedávnými útoky v Rumunsku a v Polsku,“ uvedl mluvčí Thomas Regnier. Šéfka unijní exekutivy ve svém projevu o stavu EU na začátku září podpořila požadavky na vytvoření zdi proti dronům podporované unií a prohlásila, že Evropská unie musí „vyslyšet výzvy pobaltských přátel“ ohledně ochrany východních hranic bloku.
Nynější přelet dronů nad kodaňským letištěm byl dosud nejzávažnějším útokem na dánskou infrastrukturu, řekla dnes premiérka Mette Frederiksenová dánské televizi. Incident spojila s řadou podobných událostí v Evropě z nedávné doby. Podle dánských zpravodajských služeb čelí země významné hrozbě sabotáže, napsala agentura AFP. Moskva dnes popřela, že by byla do přeletu dronů u Kodaně zapletena.
Největší dánské letiště bylo kvůli přeletům dvou až tří dronů v pondělí večer uzavřeno na několik hodin, což podle jeho vedení ovlivnilo a ovlivní cesty asi 20.000 lidí. Policie dnes ráno uvedla, že drony ovládal někdo s dostatečnými zkušenostmi, po původci incidentu však stále pátrá.
