Putin jako kůl v plotě: Nechali ho potupně čekat na Erdogana, ruský prezident dělal grimasy
Ruský prezident Vladimir Putin zažil při své první velké zahraniční cestě od začátku invaze na Ukrajinu i nepříjemné chvíle. V Íránu ho nechali poměrně potupně čekat několik desítek vteřin na tureckého prezidenta Erdogana. Putin působil otráveně, dělal různé grimasy, změna výrazu přišla až s Erdoganovým příchodem a obligátním potřesením rukou. V Íránu jednal Putin rovněž s duchovním vůdcem ajatolláhem Chameneím, který ujišťoval o pokračující spolupráci Teheránu a Moskvy.
Prezident Vladimir Putin si zažil nepříjemné chvíle, když čekal na tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Ten jej nechal v Teheránu dlouhou chvíli čekat a stepovat před novináři, než s úsměvem dorazil do místnosti.
Putin se během desítek zdlouhavých vteřin tvářil všelijak. Grimasy ruského prezidenta a válečného agresora vypovídaly o tom, že z nastalé situace nijak nadšený není.
Jednali o ukrajinském obilí
Po jednání Putin uvedl, že ne všechny otázky související s vývozem ukrajinského obilí se podařilo vyřešit, ale pochvaloval si, že se věc dala do pohybu. ErdoganoviPutin poděkoval za pomoc při zprostředkování jednání o vývozu obilí z Ukrajiny přes Černé moře, informovala agentura Interfax.
„Díky vašemu zprostředkování jsme se posunuli vpřed. Ne všechny otázky jsou pravda vyřešeny, ale samo o sobě už je dobré to, že vidíme posun,“ řekl Putin.
Erdogan podle agentury TASS prohlásil, že pozice, kterou zaujala ruská strana ohledně vývozu obilí z Ukrajiny během dřívějších jednání v Istanbulu, byla „velmi konstruktivní“, a Putinovi rovněž poděkoval.
V ukrajinských přístavech je kvůli válce zablokováno 20 až 25 milionů tun obilí. Dodávky obilí z Ukrajiny jsou přitom klíčové pro řadu zemí na Blízkém východě a v Africe.
Ukrajina tvrdí, že Rusko černomořské přístavy záměrně blokuje a že ukrajinské obilí krade. Moskva naopak vinu klade Kyjevu. Ukrajina podle ní zatím neodminovala své pobřeží, takže přeprava obilí není bezpečná. Kyjev odmítá odminovat své přístavy, protože se obává, že ruská armáda pak zaútočí na ukrajinské černomořské pobřeží.
První velká cesta
Šéf Kremlu, jenž od zahájení ruské invaze na Ukrajinu navštívil pouze na konci června středoasijské postsovětské země, měl v Teheránu naplánované rovněž setkání s íránským duchovním vůdcem ajatolláhem Alím Chameneím. Tím, že vyrazil na první velkou zahraniční cestu od invaze na Ukrajinu do Íránu, vysílá Putin Západu signál, že Moskva bude usilovat o budování vztahů s tímto nepřítelem Spojených států, podotkla agentura Reuters.
Válka na Ukrajině je tvrdá a Írán netěší, že jí trpí běžní lidé, řekl po setkání s Putinem duchovní vůdce Chamaneí. Moskva a Teherán budou dlouhodobě spolupracovat, uvedl.
Klamy Západu
Chamaneí po jednání uvedl, že Teherán a Moskva musejí zůstat „ostražití vůči klamům Západu“, informovala agentura Reuters. Společně s Erdoganem jednali také o situaci v Sýrii. Írán podle Chameneího prosazuje politické řešení, Turecko tvrdí, že „nemůže nečinně přihlížet“ snahám kurdských milic o rozdělení Sýrie.
„Islámskou republiku vůbec netěší, že jí trpí obyčejní lidé,“ prohlásil Chameneí o válce na Ukrajině. A také řekl, že „Rusko si pod Putinovou vládou zachovalo nezávislost“.
Ve vztahu k ekonomice Chameneí řekl, že „dolar by měl být postupně odstraňován ze světového trhu“. Putin po jednání řekl, že s Chameneím diskutoval o používání národních měn při vzájemných vyrovnáváních.
Putin chce normalizovat
Trojstranné jednání komentoval v televizním projevu íránský prezident Ebrahím Raísí. Uvedl, že „o osudu Sýrie by měli rozhodovat její obyvatelé bez zahraniční intervence“. „Nelegitimní přítomnost okupačních jednotek USA Sýrii destabilizuje. Silná přítomnost syrské armády pomůže udržet integritu země,“ řekl prezident Raísí.
Zatímco Moskva a Teherán syrský režim Asada podporují, Turecko poskytlo pomoc povstaleckým skupinám, které bojují proti Asadovým silám na severozápadě země. Erdogan k tomu uvedl, že „boj Turecka proti terorismu bude pokračovat nehledě na to, kdo jej podporuje“. Uvedl ale, že očekává podporu od Ruska i Íránu.
Putin po jednání uvedl, že Rusko, Írán i Turecko jsou odhodlaní „normalizovat“ situaci v Sýrii a dohodli se na dalších konzultacích.
Ruská armáda postupuje v dobývání klíčového města Kupjansk v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Po ovládnutí města hodlá pokračovat v postupu v tomto regionu, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. Tvrdí přitom, že z 8667 budov ve městě ruští vojáci ovládli 5667, částečně obklíčili síly nepřítele a snaží se toto obklíčení dokončit. Agentura AFP uvedla, že nedokáže tato tvrzení ověřit. Mapa bojiště analytického webu DeepState, který je považován za blízký ukrajinské armádě, ukazuje, že ukrajinské jednotky jsou teď v Kupjansku tzv. vzaty do kleští, ale nejsou obklíčeny, dodala.
Litevský parlament dnes rozšířil pravomoci armády ohledně sestřelování dronů vstupujících do vzdušného prostoru Litvy. Uvedla to veřejnoprávní stanice LRT, podle níž bude moci ministryně obrany Dovilé Šakalienéová rozhodnout o použití vojenské síly proti dronům v určitých zónách.
Hraniční přechody s Běloruskem, silniční a železniční, budou znovu otevřeny o půlnoci ze středy na čtvrtek, oznámil dnes polský premiér Donald Tusk během zasedání vlády. Připomněl, že se je Varšava rozhodla uzavřít v souvislosti s rusko-běloruským vojenským cvičením Západ 2025 v sousední zemi. V důsledku manévrů podle předsedy polské vlády vzrostlo ohrožení a politická a faktická nestabilita u polských hranic, uvedla televize TVN 24 na svém webu.
