Ostrá kampaň: Lavrov tasil zloduchy, Macron vydírání. Rusové a Západ soupeří o vliv v Africe
Představitelé Ruska, Francie a USA křižují Afriku, aby získali podporu pro své postoje ohledně války na Ukrajině. Podle některých názorů svádějí na tomto kontinentu nejintenzivnější souboj o vliv dob studené války, píše agentura AP. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a francouzský prezident Emmanuel Macron vyrazili na návštěvu několika afrických zemí tento týden. Šéfka Americké agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID) Samantha Powerová minulý týden navštívila Keňu a Somálsko. Velvyslankyně USA při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová se příští týden chystá do Ghany a Ugandy.
„Je to jako by se v Africe, kde se soupeřící strany snaží získat vliv, odehrávala nová studená válka,“ prohlásil analytik William Gumede z nadace Democracy Works, která si klade za cíl podporovat kvalitní správu věcí veřejných.
Lavrov se na svých cestách po suchem a hladem sužovaném světadílu snažil vykreslit Západ jako zloducha, přičemž ho vinil z růstu cen potravin. Západní představitelé mezitím obviňují Kreml z cynického využívání potravin jako zbraně a vedení dobyvačné války v imperiálním stylu - což jsou slova zvolená tak, aby posluchače v postkoloniální Africe oslovila.
Rusko se pod vedením prezidenta Vladimira Putina už několik let snaží získat v Africe podporu a oživit přátelství, která začala před půl století, kdy Sovětský svaz podporoval mnohá africká hnutí bojující za ukončení koloniální nadvlády. „Nyní se tato kampaň rozjela na plné obrátky,“ míní Gumede.
Vliv Moskvy v Africe se projevil v březnu během hlasování ve Valném shromáždění OSN o odsouzení ruské invaze na Ukrajinu. Zatímco 28 afrických zemí hlasovalo pro rezoluci, významná část států z tohoto kontinentu - konkrétně 25 - se rozhodla zdržet hlasování nebo se ho vůbec nezúčastnila.
Svádění viny na Západ
Nejvýše postavený ruský diplomat tento týden navštívil Egypt, Kongo, Ugandu a Etiopii, kde slíbil přátelství a obvinil Spojené státy a evropské země z toho, že svou „bezohlednou“ politikou v oblasti životního prostředí zvyšují ceny potravin. Obvinil je rovněž z hromadění potravin během pandemie covidu-19.
„Situace na Ukrajině sice dodatečně negativně ovlivnila trh s potravinami, ale ne kvůli ruské speciální operaci, nýbrž spíše kvůli naprosto neadekvátní reakci Západu, který vyhlásil sankce,“ tvrdil Lavrov v etiopské metropoli Addis Abebě.
V Ugandě ho předtím vřele přijal prezident Yoweri Museveni, který je už roky spojencem Spojených států, ale odmítá Rusko kvůli invazi kritizovat. Museveni dokonce na začátku války naznačil, že Putinovo jednání by mohlo být pochopitelné, jelikož se Ukrajina nachází v ruské sféře vlivu.
Lavrov vyjádřil podporu reformě Rady bezpečnosti OSN, která by africkým zemím poskytla stálé členství a větší vliv. Při vystoupení s vyslancem Moskvy ugandský vůdce vřele hovořil o starých vazbách s Ruskem a kladl otázku, jak by mohl Moskvu zavrhnout, když má dobré vztahy se zeměmi, které se podílely na otroctví.
Tři desetiletí vládnoucí Museveni, jenž je názorovým vůdcem na kontinentu, je pro Rusko jasnou volbou jako někdo, s kým Moskva může posílit vazby, domnívá se ugandský politický analytik Asuman Bisiika. „Uganda je těžištěm východní Afriky,“ dodal.
Být v Africe slyšet
Sedmasedmdesátiletý Museveni od vypuknutí pandemie covidu-19 na veřejnosti vždy nosí roušku. Při vítání Lavrova před fotografy ji však neměl, zřejmě chtěl Rusovi projevit vřelost. Při dalším veřejném vystoupení o den později ji měl opět nasazenou.
Rusko se africkému veřejnému mínění dvoří také prostřednictvím své státní televize RT, dříve známé jako Russia Today. Ta oznámila otevření nové kanceláře v jihoafrickém Johannesburgu. Televize přitom byla v březnu náhle vyřazena z vysílání největší africké placené televizní platformy - společnosti Multichoice se sídlem v Johannesburgu.
Bývalý starosta Chersonu Volodymyr Mykolajenko (65) strávil více než tři roky v ruském zajetí, kam se dostal v dubnu 2022 po únosu ruskými jednotkami. Nejprve byl držen v Chersonu, poté na okupovaném Krymu a nakonec ve věznicích a trestní kolonii u Moskvy. Jeho každodenní realitou byly bití, elektrošoky, psychický teror a hlad, kvůli němuž zhubl 25 kilogramů. Přesto odmítal nabídky na spolupráci s okupanty a snažil se povzbudit ostatní vězně.
Na svobodu se dostal až při výměně zajatců 24. srpna 2025, symbolicky na Den nezávislosti Ukrajiny. Podle serveru Slobodna Evropa věnoval první telefonát své matce, která den poté oslavila 91. narozeniny. Dnes se chce zapojit do obnovy zničeného Chersonu a do snah o propuštění dalších ukrajinských vězňů. Jeho myšlenky denně patří těm, jenž zůstávají v ruském vězení.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc.
Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem.
Stalo se tak poté, co Evropská unie a Británie uvalily na Rusko sankce. Zda zřízení nové kanceláře umožní RT obnovit vysílání v Africe prostřednictvím Multichoice, která má na kontinentu téměř 22 milionů předplatitelů, však není jasné.
„Pro Rusko je to bitva o to, aby bylo v Africe slyšet. Není to důležité pro skutečné válečné úsilí, ale pro jeho dlouhodobý politický vliv,“ uvedl Anton Harber, profesor žurnalistiky na Witwatersrandské univerzitě v JAR. „Vidí v tom úrodnou půdu pro pěstování svého vlivu a samozřejmě hlasy v OSN jsou důležité,“ dodal.
Macron: Rusové vydírají
Francouzský prezident Macron na své cestě po Africe obvinil Kreml, že využívá televizní kanály jako RT k šíření propagandy na podporu války. A obvinil Moskvu z vydírání světa tím, že maří vývoz obilí z Ukrajiny. „Vydírají, protože to oni zablokovali dodávky obilovin na Ukrajině,“ řekl v Beninu šéf Elysejského paláce, jehož cestovní itinerář zahrnoval také návštěvu Kamerunu a Guineje-Bissau.
Francouzský prezident na Afričany apeloval, aby se postavili na stranu, která je proti Rusku. „Říkám vám tady v Africe, na kontinentu, jenž trpěl kvůli koloniálnímu imperialismu: Rusko je jednou z posledních koloniálních, imperiálních mocností. Rozhodne se napadnout sousední zemi, aby hájila své zájmy,“ pronesl. „Taková je realita,“ podotkl.
Šéfka USAID Powerová ve východní Africe přislíbila pomoc v boji proti hladu regionu, který se nachází uprostřed mnohaletého ničivého sucha. Nevyhnula se přitom kritice Ruska. „Blokováním ukrajinského vývozu obilí a omezením obchodu s vlastními ruskými hnojivy Putinovo jednání způsobilo bolest lidem v Keni a v dalších zemích po celém světě,“ uvedla Powerová v Nairobi a dodala: „Lidem v Keni ubližuje, aby prospěl své vlastní situaci.“
Macron odsuzuje Rusko z prosazování vlastních zájmů v sousední zemi a sám jaksi zapoměl zmínit Francouzské zájmy v Libii a jinde, kde pomohli rozpoutat arabské jaro. Pokrytec.