Stříleli na domy u Charkova, pak se zbaběle skrývali. Ruští okupanti dostali u soudu 11 let
Dvěma ruským vojákům obžalovaným z raketového ostřelování civilních cílů v ukrajinské Charkovské oblasti dnes ukrajinský soud vyměřil trest 11 a půl roku vězení. O rozsudku informoval server Ukrajinska pravda. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu před více než třemi měsíci je to druhý verdikt ukrajinské justice nad příslušníky ruské armády.
Oba odsouzení sloužili v Murmanské oblasti, Alexandr Bobykin byl řidič odpalovacího raketového systému Grad a Alexandr Ivanov byl střelcem stejného bojového vozidla. Čelili obžalobě z porušení válečného práva a zvyklostí, prokuratura pro ně žádala nejvyšší možný trest 12 let. Dvojice u soudu přiznala vinu a svých činů litovali.
Vojáci byli v únoru na cvičení na Krymu, který Rusko okupuje, a ve druhé polovině února se přesunuli do ruské Belgorodské oblasti. Tam se jejich jednotka dozvěděla o propuknutí války. Systémy Grad umístili zhruba pět kilometrů od hranic Ukrajiny, na jejichž území mířili, popisuje Ukrajinska pravda dění z konce února. Při útocích v Charkovské oblasti byly zničeny obytné domy a také veterinární škola. Vojáci se po ukrajinském protiútoku tři dny ukrývali, než byli zajati.
Minulý týden uložil soud v Kyjevě doživotní trest jednadvacetiletému ruskému seržantovi Vadimu Šišimarinovi, kterého shledal vinným ze spáchání válečného zločinu. Podle verdiktu Šišimarin 28. února ve vsi Čupachivka na severovýchodě Ukrajiny na rozkaz jiného ruského vojáka zastřelil z okna auta dvaašedesátiletého Ukrajince.
Dobrou noc, vážení čtenáři. Děkujeme za sledování online zpravodajství k ukrajinskému dění, pokračovat bude zase od rána.
Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu považuje za myslitelné, že uspořádá slyšení v případech týkajících se ruského prezidenta Vladimira Putina a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua i bez jejich osobní účasti. Agentuře AFP to řekl zástupce prokurátora Mame Mandiaye Niang. Zatykač na Putina zůstane v platnosti nehledě na případnou amnestii zakotvenou v možné mírové smlouvě mezi Ruskem a Ukrajinou.
„Vyzkoušeli jsme si to v případě (uprchlého ugandského válečníka Josepha) Konyho. Je to těžkopádný proces. Ale zkusili jsme to a zjistili, že je to možné a užitečné,“ řekl Mame Mandiaye Niang.
Na Putina, z jehož rozkazu ruská armáda v únoru 2022 zahájila invazi na Ukrajinu, vydal ICC zatykač kvůli deportacím ukrajinských dětí do Ruska. Netanjahuovo zatčení ICC žádá kvůli podezření ze spolupachatelství na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, včetně používání vyhladovění jako válečného nástroje v Pásmu Gazy. Rusko i Izrael jurisdikci ICC neuznávají.
Ukrajinský dron podle zpráv na ruských sociálních sítích zasáhl mrakodrap v Grozném, správním středisku Čečenska na severním Kavkaze, napsal s odvoláním na snímky poškozené budovy server BBC News. Jejich pravost ale nedokázal ověřit. Ve výškové budově sídlí i čečenská bezpečnostní rada, ombudsman a další orgány, uvedl kanál Astra.
Ukrajinské drony zasáhly v centru Grozného 145 metrů vysokou budovu, vzdálenou asi jeden kilometr od rezidence čečenského vládce Ramzana Kadyrova, uvedla na svém webu ruská státní televize RT s odvoláním na místní zdroje. Dodala, že nejsou žádné informace o případných obětech ani zraněných. Deník Kommersant upozornil, že o útoku dronů v Čečensku se ruské ministerstvo obrany nezmínilo.
„Takové činy nejsou ničím jiným než pokusy o zastrašení civilního obyvatelstva a vytvoření iluze tlaku,“ prohlásil později Kadyrov podle ruské služby BBC. Pohrozil zároveň odvetnými kroky a slíbil obnovu poničené budovy.
