„Rusko prohrává, válka je zbytečná.“ Část Rusů se před mobilizací skrývá u přátel či v lesích
Agrese na Ukrajině se pro Rusko nevyvíjí dobře a mnoho lidí si toho je vědomo. Putinem vyhlášená mobilizace vyhnala do zahraničí statisíce Rusů, další se pak před odvodem skrývají a doufají, že se odvodu i v Rusku vyhnou. Vědomí o špatném vývoji války a zklamání ze současné situace pak prosakuje napříč generacemi a sociálními skupinami, píší The Washington Post a The Economist.
„První zprávy, které přišly o mobilizaci, byly o tom, jak chybí základní vybavení a jaké jsou hrozné podmínky,“ řekl pro Washington Post IT pracovník, který na Telegramu vystupuje pod pseudonymem Adam Kalinin a z obav před mobilizací nyní žije ve stanu v lese. „Trpí ještě předtím, než se vůbec dostanou na frontu, můžou jednoduše dostat třeba zápal plic a všem to bude jedno,“ říká Adam o mobilizovaných Rusech.
„Buď budu mobilizován a poslán někam, kde to připomíná vězení a nemáte žádné práva, pouze povinnosti, nebo zůstanu tady, kde mám také spoustu problémů, ale jsem svobodný,“ uvedl dále. Místo nástupu do armády tak nyní v lese vaří na ohni a pracuje ve stanu na mýtině, kde je jako na jediném místě v okolí poměrně stabilní internet. Chybí mu sice teplá sprcha a čerstvé ovoce, jeho životní podmínky jsou ale dle jeho slov stále mnohem lepší, než mají mobilizovaní vojáci na Ukrajině.
Nechtějí bojovat ve zbytečné válce
Adam není zdaleka jediným, kdo se snaží vyhnout Putinem v září vyhlášené mobilizaci. Statisíce Rusů utekly do zahraničí, někteří ale tuto možnost buď neměli, nebo chtěli i přes nebezpečí odvodu zůstat v Rusku. Nyní se tak musí vyhýbat autoritám, což znamená i nezdržovat se v místě svého bydliště.
V článku zpovídaní Rusové, kteří všichni promluvili pouze pod podmínkou anonymity, tak žijí například na chatě, v nahrávacím studiu či u přátel. Tam se skrýval i 24letý finanční konzultant, který vystudoval námořní akademii. „Nosil jsem tu uniformu šest let, takže jsem se na to už připravil,“ řekl o povolávacím rozkazu, který přišel do místa jeho trvalého bydliště, kde ale nežije.
Jeho rodina po něm po vyhlášení mobilizace chtěla, aby utekl do sousedního Kazachstánu, z obav ze zadržení na hranicích či označení za dezertéra se ale rozhodl zůstat v Rusku. Přesto ale nechtěl umřít ve zbytečné válce.
„Vůbec to není moje válka a nemám tam co dělat. Vzhledem k tomu, že vím, jak armáda funguje, je děsivé si uvědomit, kolik umírá civilistů,“ řekl. „Na politické úrovni se do toho vůbec nechci zapojovat a ani nechci vědět, za co tam vlastně bojují. Ale na osobní, morální úrovni nechci, aby se toto dělo.“
Podobně se vyjadřuje i 40letý hudební producent, který prošel vojenským výcvikem na vysoké škole a po mobilizaci se odstěhoval od své rodiny. „Jsem proti válce, nikdy v životě jsem nikoho ani neudeřil,“ prohlásil ve svém hudebním studiu, ozdobeném relikviemi ze sovětské éry, kde nyní přespává. „Když se problémy řeší skrze násilí, jedná se o nejprimitivnější způsob, o návrat do zvířecího stavu.“
Nikdo tam nechce bojovat
Mobilizace a ruské vojenské neúspěchy zasáhly i mladší generaci. V článku pro list The Economist popsal svou zkušenost cizinec, který donedávna žil v Rusku jako domácí učitel u rodiny bohatého obchodníka. Zatímco na začátku invaze 14letý syn, kterého vyučoval, opakoval vládní propagandu, v posledních týdnech a měsících začal přeposílat i vtipy, které nebyly pouze proruské. Některé pak dokonce přišly z ukrajinské strany.
„Myslím si, že Rusko válku prohrává,“ řekl následně autorovi. Na otázku, proč si to myslí, pak odpověděl: „Prostě jsem to slyšel. Myslím si, že tam nikdo nechce bojovat.“
Vědomí toho, že se válka nevyvíjí dobře, očividně aspoň částečně prosakuje do ruské společnosti a vyhýbání se odvodu není vnímáno jako ostudné. Ačkoliv se většina Rusů zastaví před tím, aby kritizovali nejvyšší vedení země včetně Vladimira Putina, který invazi nařídil, či dokonce podporovali Ukrajinu, současnou situaci vnímají pochmurně.
Rusové, čelící mobilizaci, tak mají na výběr doufat, že na ně nepřijde, nebo se před ní skrývat. „Myslím si, že si člověk musí vybrat strategii maximální bezpečnosti, pokud tu chce zůstat,“ řekl k tomu výše zmíněný hudební producent. „Situace se může zhoršit. Říká se, že bude druhá vlna náboru, možná třetí.“
Kreml je znepokojen úvahami některých evropských zemí vyslat vojáky na Ukrajinu v roli mírových sil dohlížejících na ukončení války, kterou Rusko vede proti Ukrajině. Zároveň varoval, že rozmístění vojáků ze zemí Severoatlantické aliance na Ukrajině by bylo pro Rusko nepřijatelné, informují média.
„Co nejpozorněji sledujeme všechny tyto zprávy a sledujeme všechna - někdy protichůdná - oficiální prohlášení Evropanů v tomto směru. Vzbuzuje to v nás znepokojení, protože jde o možné vyslání vojenských kontingentů zemí NATO na Ukrajinu,“ řekl podle agentury Interfax mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
Po kritice na adresu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se vůči americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi vymezují i někteří mediální aktéři, kteří se řadí k jeho spojencům. Sbor komentátorů deníku The Wall Street Journal (WSJ) napsal, že jeho slova mohou být předzvěstí „škaredé“ dohody s Ruskem, ohradili se také komentátoři bulvárního listu New York Post. Opatrně Trumpovi oponují někteří zákonodárci Republikánské strany, popisuje deník The Washington Post (WP).
Deníky WSJ a New York Post jsou součástí mediálního impéria Ruperta Murdocha a jejich názorové sekce jsou dlouhodobě nakloněné Trumpovi a jeho Republikánské straně. Klíčovým spojencem prezidenta je pak Murdochova televize Fox News, v jejímž vysílání se také objevily některé nesouhlasné reakce poté, co Trump označil Zelenského za diktátora a prohlásil, že jeho země neměla „nikdy začínat“ válku.
„On to nezačal a neměl žádnou šanci to ukončit, ledaže by se vzdal krvelačným útočníkům,“ reagovala redakční rada New York Post. Americký prezident by podle ní neměl „obracet pravdu vzhůru nohama“, ať je to součástí vyjednávací taktiky či nikoli. „Haló: Ukrajina je obětí téhle války, nehledě na to, že je naším spojencem,“ dodává list.
Válka nutí lidi, aby si vybrali stranu. A americký prezident Donald Trump, jak se mnohým v Evropě zdá, stojí na straně ruského prezidenta Vladimira Putina, napsal bruselský server Politico. Zásahy nového šéfa Bílého domu do rusko-ukrajinského konfliktu podle serveru učinily noční můry Ukrajinců i mnoha jejich spojenců skutečností a převrátily transatlantický vztah, který je základem evropské bezpečnosti od roku 1945.
Evropští politici začínají chápat, jak hluboce se jejich svět změnil. Nyní se musí vypořádat se Spojenými státy, které jsou přinejlepším skeptické a přinejhorším nepřátelské vůči starému světu, který Evropa zastupuje, poznamenalo Politico. Veškeré přetrvávající pochybnosti o míře Trumpovy ochoty dělat si v Evropě nepřátele, utnul americký prezident v úterý večer, když obvinil Ukrajinu, že „začala“ válku s Ruskem. Toto vyjádření podle serveru šokovalo i ty nejvěrnější americké přátele v regionu.
