Nezlomní Ukrajinci: Většina jich chce bojovat, dokud Rusy nevyžene, ukázal průzkum
Sedmdesát procent Ukrajinců je odhodláno pokračovat v boji, dokud jejich země nevyhraje válku proti Rusku, ukázalo se v průzkumu analytické společnosti Gallup provedeného na začátku září, píše The Washington Post.
Téměř všichni, kdo podporovali pokračování boje, definovali vítězství jako opětovné dobytí všech území obsazených Ruskem od roku 2014, včetně Krymu, uvedla společnost Gallup. Průzkum byl minulý měsíc proveden po telefonu a předcházel zvýšenému počtu útoků Ruska z minulého týdne.
V úterý Rusové zasáhli energetická zařízení v Kyjevě, Dněpru na střední Ukrajině a v Žitomiru. Guvernér Žitomirské oblasti Vitalij Bunečko uvedl, že asi 150 000 lidí v hlavním městě regionu a okolních vesnicích ztratilo v důsledku útoku elektřinu a že do podvečera úřady obnovily provoz asi 100 000 z nich.
„Opraváři pracují nepřetržitě bez zastavení až do konce dne a slibují, že plně obnoví dodávky energie v obydlených oblastech,“ řekl Bunečko v telefonickém rozhovoru. Dodal však, že úředníci mohou být nuceni zavést „dočasné nouzové odstavení“. „Postupujeme vpřed po etapách,“ řekl. Bunečko dále informoval, že dva lidé utrpěli při útoku „lehká zranění“ a že nemůže komentovat rozsah škod, dokud inženýři místo neprozkoumají.
Nezdolní Ukrajinci
Zdá se, že Moskva doufá, že zbavení Ukrajinců elektřiny, tepla a vody zlomí jejich vůli pokračovat v boji. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a další představitelé však trvali na tom, že útoky na infrastrukturu pouze upevní odhodlání národa bojovat, dokud nebude Rusko poraženo. Zelenskyj v úterý na twitteru obvinil Rusko z terorismu. „Další druh ruských teroristických útoků, které jsou zaměřené na energetiku a kritickou infrastrukturu,“ napsal. „Od 10. října bylo zničeno 30 % ukrajinských elektráren, což způsobilo masivní výpadky proudu po celé zemi. Nezbývá prostor pro jednání s Putinovým režimem.“
Zelenského 30 procent nebylo možné nezávisle ověřit a nebylo zcela jasné, jak prezident škody měří. Ale vzhledem k tomu, že desítky tisíc lidí byly bez proudu, bylo jasné, že nálety si vyžádaly daň.
Ve francouzském Štrasburku, kde zasedal Evropský parlament, nejvyšší představitelé Evropské unie řekli, že pomohou Kyjevu s obnovou služeb a odolat snaze Moskvy nechat Ukrajinu v zimě bez elektřiny a tepla. „Jsme v tom společně a budeme stát na jejich straně,“ řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na tiskové konferenci ve Štrasburku. „Společně s Ukrajinou se budeme zabývat čímkoli, o co se Putin pokusí - abychom tomu zabránili a zajistili, že s námi zůstanou propojeni a že budou mít z naší strany podporu,“ dodala.
Ještě před dvěma týdny von der Leyenová uvedla, že Ukrajina vyvážela elektřinu svým evropským sousedům, což zemi vytvářelo tolik potřebné příjmy, neboť ekonomika Ukrajiny se v důsledku ruské invaze zhroutila.
Kadri Simson, evropský komisař pro energetiku, řekl, že Brusel poskytuje Ukrajině finanční pomoc a dodává speciální vybavení potřebné pro opravy. „Abyste mohli opravit jejich sítě a tepelné elektrárny, potřebujete také toto specifické vybavení,“ řekl Simson.
Lidé věří armádě i Zelenskému
Ukrajinští představitelé uvítali výsledky průzkumu jako znamení, že země má chuť a výdrž pokračovat v boji. „Je to volba mezi bojem nebo genocidou,“ řekl listu The Washington Post ukrajinský zákonodárce Maryan Zablotskyj, člen Zelenského strany. Podpora naší armády je tak vysoká, řekl Zablotskyj, protože Ukrajinci vědí, že alternativou jsou hrůzy způsobené ruskými jednotkami ve městech, která dobyli. „Viděli jsme, co Rusko dělá v místech, kde se nebojuje. Jakýkoli druh odporu je lepší než osud lidí, které Rusko dobylo,“ řekl. „Tohle je existenciální.“
94 procent lidí uvedlo, že důvěřuje svým ozbrojeným silám. Navzdory obavám ze zhoršení ekonomických podmínek a zhoršené kvality života údaje ukázaly, že důvěra veřejnosti v národní vládu v čele se Zelenským je na nejvyšší úrovni za posledních 17 let.
Průzkum ukázal, že se posílily vztahy mezi Ukrajinou a EU s NATO. Většina Ukrajinců si myslí, že do 10 let bude jejich země členem EU (73 procent) a NATO (64 procent).
I tak studie odhaluje jisté trhliny ohledně jednotného postoje k vývoji bojů. Jedno z největších rozdělení probíhalo podle pohlaví, přičemž 76 procent ukrajinských mužů bylo pro pokračování protiofenzivy ve srovnání s 64 procenty žen. Nejvýraznější rozdíly byly regionální. Největší podporu má protiofenziva v Kyjevě (83 procent) a na západní Ukrajině (82 procent) a výrazně nižší na východě (56 procent) a na jihu (58 procent), blíže k frontě.
Zablotskyj uznal, že podpora války se může mezi regiony lišit, ale také zaznamenal vyšší podíl Rusů žijících v některých částech země. „Devatenáct procent ukrajinských občanů se považuje za Rusy,“ řekl s odkazem na nedávný demografický průzkum. Naznačil, že tito Ukrajinci mohou být náchylnější k proruským zprávám.
V celé zemi jako celku 26 procent Ukrajinců tvrdí, že vláda by měla co nejrychleji vyjednat ukončení bojů.
Podle končícího ministra pro vědu, výzkum a inovace a místopředsedy TOP 09 Marka Ženíška je Rusko teroristický stát a zničení polské železnice je jeden z jeho dalších zločinů. „To, že nastupující vláda vůbec nemluví o nebezpečí, které nám z Kremlu hrozí, je ostudné a dělá to z nás snadný cíl. To si Putin přeje,“ napsal.
Rusko je teroristický stát a zničení polské železnice je jeden z jejich dalších zločinů. U nás mají na svědomí 2 lidské životy ve Vrběticích.
— Marek Ženíšek (@zenisek_m) November 18, 2025
To, že nastupující vláda vůbec nemluví o nebezpečí, které nám z Kremlu hrozí, je ostudné a dělá to z nás snadný cíl. To si Putin přeje.
Kreml dnes obvinil Polsko z rusofobie poté, co polští představitelé uvedli, že za sabotáží na železniční trati využívané mimo jiné k přepravě vojenské pomoci pro Ukrajinu jsou ukrajinští občané ve službách Ruska.
„Rusko je obviňováno ze všech projevů hybridní a přímé války,“ řekl dnes mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. „Řekněme, že v Polsku se všichni v tomto ohledu snaží Evropu předběhnout. Rusofobie tam samozřejmě vzkvétá,“ uvedl také Peskov.
Ruskému státnímu zbrojařskému konglomerátu Rostěch se od roku 2022 propadl export o polovinu, protože prioritou se kvůli válce na Ukrajině staly domácí zakázky. Uvedla to dnes podle agentury Reuters firma. Dodala však, že v brzké době očekává oživení exportu.
Do roku 2022, kdy zahájilo invazi na Ukrajinu, bylo Rusko druhým největším vývozcem zbraní na světě za Spojenými státy. Podle šéfa Rostěchu Sergeje Čemezova však export klesl „kvůli skutečnosti, že musíme většinu produkce dodávat naší armádě“.
Čemezov rovněž upozornil, že aktivity podniku komplikují sankce, které však podle něj nemají vliv na celkový objem výroby. „Ujišťuji vás, že v blízké budoucnosti začneme obnovovat export. Rozšířili jsme své kapacity a zvýšili produkci, takže budeme schopni pokrýt potřeby naší armády, ale také dodávat partnerům,“ dodal.
