Nezlomní Ukrajinci: Většina jich chce bojovat, dokud Rusy nevyžene, ukázal průzkum
Sedmdesát procent Ukrajinců je odhodláno pokračovat v boji, dokud jejich země nevyhraje válku proti Rusku, ukázalo se v průzkumu analytické společnosti Gallup provedeného na začátku září, píše The Washington Post.
Téměř všichni, kdo podporovali pokračování boje, definovali vítězství jako opětovné dobytí všech území obsazených Ruskem od roku 2014, včetně Krymu, uvedla společnost Gallup. Průzkum byl minulý měsíc proveden po telefonu a předcházel zvýšenému počtu útoků Ruska z minulého týdne.
V úterý Rusové zasáhli energetická zařízení v Kyjevě, Dněpru na střední Ukrajině a v Žitomiru. Guvernér Žitomirské oblasti Vitalij Bunečko uvedl, že asi 150 000 lidí v hlavním městě regionu a okolních vesnicích ztratilo v důsledku útoku elektřinu a že do podvečera úřady obnovily provoz asi 100 000 z nich.
„Opraváři pracují nepřetržitě bez zastavení až do konce dne a slibují, že plně obnoví dodávky energie v obydlených oblastech,“ řekl Bunečko v telefonickém rozhovoru. Dodal však, že úředníci mohou být nuceni zavést „dočasné nouzové odstavení“. „Postupujeme vpřed po etapách,“ řekl. Bunečko dále informoval, že dva lidé utrpěli při útoku „lehká zranění“ a že nemůže komentovat rozsah škod, dokud inženýři místo neprozkoumají.
Nezdolní Ukrajinci
Zdá se, že Moskva doufá, že zbavení Ukrajinců elektřiny, tepla a vody zlomí jejich vůli pokračovat v boji. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a další představitelé však trvali na tom, že útoky na infrastrukturu pouze upevní odhodlání národa bojovat, dokud nebude Rusko poraženo. Zelenskyj v úterý na twitteru obvinil Rusko z terorismu. „Další druh ruských teroristických útoků, které jsou zaměřené na energetiku a kritickou infrastrukturu,“ napsal. „Od 10. října bylo zničeno 30 % ukrajinských elektráren, což způsobilo masivní výpadky proudu po celé zemi. Nezbývá prostor pro jednání s Putinovým režimem.“
Zelenského 30 procent nebylo možné nezávisle ověřit a nebylo zcela jasné, jak prezident škody měří. Ale vzhledem k tomu, že desítky tisíc lidí byly bez proudu, bylo jasné, že nálety si vyžádaly daň.
Ve francouzském Štrasburku, kde zasedal Evropský parlament, nejvyšší představitelé Evropské unie řekli, že pomohou Kyjevu s obnovou služeb a odolat snaze Moskvy nechat Ukrajinu v zimě bez elektřiny a tepla. „Jsme v tom společně a budeme stát na jejich straně,“ řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na tiskové konferenci ve Štrasburku. „Společně s Ukrajinou se budeme zabývat čímkoli, o co se Putin pokusí - abychom tomu zabránili a zajistili, že s námi zůstanou propojeni a že budou mít z naší strany podporu,“ dodala.
Ještě před dvěma týdny von der Leyenová uvedla, že Ukrajina vyvážela elektřinu svým evropským sousedům, což zemi vytvářelo tolik potřebné příjmy, neboť ekonomika Ukrajiny se v důsledku ruské invaze zhroutila.
Kadri Simson, evropský komisař pro energetiku, řekl, že Brusel poskytuje Ukrajině finanční pomoc a dodává speciální vybavení potřebné pro opravy. „Abyste mohli opravit jejich sítě a tepelné elektrárny, potřebujete také toto specifické vybavení,“ řekl Simson.
Lidé věří armádě i Zelenskému
Ukrajinští představitelé uvítali výsledky průzkumu jako znamení, že země má chuť a výdrž pokračovat v boji. „Je to volba mezi bojem nebo genocidou,“ řekl listu The Washington Post ukrajinský zákonodárce Maryan Zablotskyj, člen Zelenského strany. Podpora naší armády je tak vysoká, řekl Zablotskyj, protože Ukrajinci vědí, že alternativou jsou hrůzy způsobené ruskými jednotkami ve městech, která dobyli. „Viděli jsme, co Rusko dělá v místech, kde se nebojuje. Jakýkoli druh odporu je lepší než osud lidí, které Rusko dobylo,“ řekl. „Tohle je existenciální.“
94 procent lidí uvedlo, že důvěřuje svým ozbrojeným silám. Navzdory obavám ze zhoršení ekonomických podmínek a zhoršené kvality života údaje ukázaly, že důvěra veřejnosti v národní vládu v čele se Zelenským je na nejvyšší úrovni za posledních 17 let.
Průzkum ukázal, že se posílily vztahy mezi Ukrajinou a EU s NATO. Většina Ukrajinců si myslí, že do 10 let bude jejich země členem EU (73 procent) a NATO (64 procent).
I tak studie odhaluje jisté trhliny ohledně jednotného postoje k vývoji bojů. Jedno z největších rozdělení probíhalo podle pohlaví, přičemž 76 procent ukrajinských mužů bylo pro pokračování protiofenzivy ve srovnání s 64 procenty žen. Nejvýraznější rozdíly byly regionální. Největší podporu má protiofenziva v Kyjevě (83 procent) a na západní Ukrajině (82 procent) a výrazně nižší na východě (56 procent) a na jihu (58 procent), blíže k frontě.
Zablotskyj uznal, že podpora války se může mezi regiony lišit, ale také zaznamenal vyšší podíl Rusů žijících v některých částech země. „Devatenáct procent ukrajinských občanů se považuje za Rusy,“ řekl s odkazem na nedávný demografický průzkum. Naznačil, že tito Ukrajinci mohou být náchylnější k proruským zprávám.
V celé zemi jako celku 26 procent Ukrajinců tvrdí, že vláda by měla co nejrychleji vyjednat ukončení bojů.
Německo bude muset při zajištění míru na Ukrajině hrát důležitou roli, své vojáky se ale na její území vyslat nechystá, řekl podcastu webu table.media německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Bundeswehr se podle něj bude soustředit na obranu členských států NATO.
Ukrajina potřebuje podle Wadephula silné bezpečnostní záruky. Vyslání německých vojáků na Ukrajinu ale ministr odmítl. Bundeswehr má nyní brigádu na území Litvy, případné vyslání dalších vojáků na Ukrajinu by bylo podle Wadephula nad možnosti německé armády.
Se svým spolustraníkem ovšem nesouhlasí vlivný expert vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) na zahraniční a bezpečnostní politiku Roderich Kiesewetter. Mediální skupině NBR řekl, že evropské země by měly být ochotny zajistit případné příměří i prostřednictvím vyslání mírových jednotek na Ukrajinu. Německo by podle něj mělo jako hospodářsky nejsilnější země v Evropě do mírových jednotek „samozřejmě přispět“.
Do Maďarska neproudí ruská ropa, příčinou je ukrajinský útok na transformátorovou stanici ropovodu vedoucího na maďarské území. Na svém facebookovém účtu to dnes uvedl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Ministr napsal, že hovořil s ruským náměstkem ministra energetiky Pavlem Sorokinem. Ten mu sdělil, že odborníci pracují na obnově transformátorové stanice. Není ale jasné, kdy budou dodávky obnoveny, uvedl podle Szijjárta ruský ministr.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se v živém vysílání televize CBS rozzuřil, když se dostal do ostrého sporu s moderátorkou Margaret Brennanovou. Ta tvrdila, že evropští lídři do Bílého domu jedou zejména proto, aby ochránili ukrajinského prezidenta před šikanou Donalda Trumpa – které musel čelit při své minulé návštěvě v Oválné pracovně.
„To není pravda,“ vybuchl Rubio. „Nejsou tu, aby Zelenského chránili před nějakou šikanou. To je hloupý mediální narativ,“ zuřil. Podle něj už proběhly desítky schůzek s ukrajinskou stranou a evropské státy přijíždějí jen kvůli koordinaci – ne kvůli ochraně prezidenta.
