Nezlomní Ukrajinci: Většina jich chce bojovat, dokud Rusy nevyžene, ukázal průzkum
Sedmdesát procent Ukrajinců je odhodláno pokračovat v boji, dokud jejich země nevyhraje válku proti Rusku, ukázalo se v průzkumu analytické společnosti Gallup provedeného na začátku září, píše The Washington Post.
Téměř všichni, kdo podporovali pokračování boje, definovali vítězství jako opětovné dobytí všech území obsazených Ruskem od roku 2014, včetně Krymu, uvedla společnost Gallup. Průzkum byl minulý měsíc proveden po telefonu a předcházel zvýšenému počtu útoků Ruska z minulého týdne.
V úterý Rusové zasáhli energetická zařízení v Kyjevě, Dněpru na střední Ukrajině a v Žitomiru. Guvernér Žitomirské oblasti Vitalij Bunečko uvedl, že asi 150 000 lidí v hlavním městě regionu a okolních vesnicích ztratilo v důsledku útoku elektřinu a že do podvečera úřady obnovily provoz asi 100 000 z nich.
„Opraváři pracují nepřetržitě bez zastavení až do konce dne a slibují, že plně obnoví dodávky energie v obydlených oblastech,“ řekl Bunečko v telefonickém rozhovoru. Dodal však, že úředníci mohou být nuceni zavést „dočasné nouzové odstavení“. „Postupujeme vpřed po etapách,“ řekl. Bunečko dále informoval, že dva lidé utrpěli při útoku „lehká zranění“ a že nemůže komentovat rozsah škod, dokud inženýři místo neprozkoumají.
Nezdolní Ukrajinci
Zdá se, že Moskva doufá, že zbavení Ukrajinců elektřiny, tepla a vody zlomí jejich vůli pokračovat v boji. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a další představitelé však trvali na tom, že útoky na infrastrukturu pouze upevní odhodlání národa bojovat, dokud nebude Rusko poraženo. Zelenskyj v úterý na twitteru obvinil Rusko z terorismu. „Další druh ruských teroristických útoků, které jsou zaměřené na energetiku a kritickou infrastrukturu,“ napsal. „Od 10. října bylo zničeno 30 % ukrajinských elektráren, což způsobilo masivní výpadky proudu po celé zemi. Nezbývá prostor pro jednání s Putinovým režimem.“
Zelenského 30 procent nebylo možné nezávisle ověřit a nebylo zcela jasné, jak prezident škody měří. Ale vzhledem k tomu, že desítky tisíc lidí byly bez proudu, bylo jasné, že nálety si vyžádaly daň.
Ve francouzském Štrasburku, kde zasedal Evropský parlament, nejvyšší představitelé Evropské unie řekli, že pomohou Kyjevu s obnovou služeb a odolat snaze Moskvy nechat Ukrajinu v zimě bez elektřiny a tepla. „Jsme v tom společně a budeme stát na jejich straně,“ řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na tiskové konferenci ve Štrasburku. „Společně s Ukrajinou se budeme zabývat čímkoli, o co se Putin pokusí - abychom tomu zabránili a zajistili, že s námi zůstanou propojeni a že budou mít z naší strany podporu,“ dodala.
Ještě před dvěma týdny von der Leyenová uvedla, že Ukrajina vyvážela elektřinu svým evropským sousedům, což zemi vytvářelo tolik potřebné příjmy, neboť ekonomika Ukrajiny se v důsledku ruské invaze zhroutila.
Kadri Simson, evropský komisař pro energetiku, řekl, že Brusel poskytuje Ukrajině finanční pomoc a dodává speciální vybavení potřebné pro opravy. „Abyste mohli opravit jejich sítě a tepelné elektrárny, potřebujete také toto specifické vybavení,“ řekl Simson.
Lidé věří armádě i Zelenskému
Ukrajinští představitelé uvítali výsledky průzkumu jako znamení, že země má chuť a výdrž pokračovat v boji. „Je to volba mezi bojem nebo genocidou,“ řekl listu The Washington Post ukrajinský zákonodárce Maryan Zablotskyj, člen Zelenského strany. Podpora naší armády je tak vysoká, řekl Zablotskyj, protože Ukrajinci vědí, že alternativou jsou hrůzy způsobené ruskými jednotkami ve městech, která dobyli. „Viděli jsme, co Rusko dělá v místech, kde se nebojuje. Jakýkoli druh odporu je lepší než osud lidí, které Rusko dobylo,“ řekl. „Tohle je existenciální.“
94 procent lidí uvedlo, že důvěřuje svým ozbrojeným silám. Navzdory obavám ze zhoršení ekonomických podmínek a zhoršené kvality života údaje ukázaly, že důvěra veřejnosti v národní vládu v čele se Zelenským je na nejvyšší úrovni za posledních 17 let.
Průzkum ukázal, že se posílily vztahy mezi Ukrajinou a EU s NATO. Většina Ukrajinců si myslí, že do 10 let bude jejich země členem EU (73 procent) a NATO (64 procent).
I tak studie odhaluje jisté trhliny ohledně jednotného postoje k vývoji bojů. Jedno z největších rozdělení probíhalo podle pohlaví, přičemž 76 procent ukrajinských mužů bylo pro pokračování protiofenzivy ve srovnání s 64 procenty žen. Nejvýraznější rozdíly byly regionální. Největší podporu má protiofenziva v Kyjevě (83 procent) a na západní Ukrajině (82 procent) a výrazně nižší na východě (56 procent) a na jihu (58 procent), blíže k frontě.
Zablotskyj uznal, že podpora války se může mezi regiony lišit, ale také zaznamenal vyšší podíl Rusů žijících v některých částech země. „Devatenáct procent ukrajinských občanů se považuje za Rusy,“ řekl s odkazem na nedávný demografický průzkum. Naznačil, že tito Ukrajinci mohou být náchylnější k proruským zprávám.
V celé zemi jako celku 26 procent Ukrajinců tvrdí, že vláda by měla co nejrychleji vyjednat ukončení bojů.
Česku hrozí po nadcházejících parlamentních volbách nestabilita, vrací se do něj strašák populismu. Napsala to ve svém článku německá veřejnoprávní stanice Deutsche Welle. Podle regionálního listu Rheinpfalz se po volbách rozšíří počet členů Evropské unie blízkých Rusku na tři: Česko se přidá k Maďarsku a Slovensku. Web t-online či list Berliner Zeitung popisují české volby jako osudové, podle regionálních novin německého hlavního města ale v Češích žije tradice dobrého vojáka Švejka, a jen málokdy volí radikální řešení.
„Rusko pokračuje ve svých brutálních útocích na Ukrajinu a všem musí být jasné, že nepřestane, dokud k tomu nebude donuceno,“ řekla v úvodním prohlášení na summitu evropských vůdců (EPC) hostitelka, dánská premiérka Mette Frederiksenová. Evropa podle ní musí být silná, aby ukázala, že „válka proti nám je nemyslitelná“.
Premiérka zdůraznila, že Ukrajina bojuje i za evropskou bezpečnost a brání všechny Evropany, proto si zaslouží vytrvalou podporu. „Pro některé je ruská hrozba velmi jasná, velmi přítomná, pro některé je stále daleko, ale nikdo nesmí být naivní. Tato válka není o Ukrajině, je o Evropě, o našich hodnotách a svobodách,“ prohlásila Frederiksenová, která u jednacího stolu v Kodani sedí vedle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „To, co děláme na Ukrajině, není charita, je to přímá obrana našeho kontinentu,“ dodala s tím, že je třeba posílit Ukrajinu a zároveň vyvinout větší tlak na Rusko.
Polsko dnes registruje další incident spojený s Ruskem v Baltském moři, ruské provokace jsou téměř každodenní záležitostí. Prohlásil to polský premiér Donald Tusk na summitu Evropského politického společenství v Kodani. Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že je třeba vyvinout větší tlak na takzvanou ruskou stínovou flotilu, která přináší Moskvě zisky potřebné k financování pokračující agrese proti Ukrajině.
„Dostal jsem zprávu z Varšavy, máme další incident, blízko štětínského přístavu... máme nové incidenty v našem regionu, myslím v Baltském moři, každý týden, jsou téměř každodenní,“ citovala Tuska agentura Reuters.
