Putinovi parťáci Dugin a Solovjov zuří kvůli Chersonu. Šéf Kremlu chce kritikům vzít občanství
Ústup ruských vojsk z Chersonu, jediného oblastního centra dobytého Rusy při invazi na Ukrajinu, vyvolává podle analytiků amerického Ústavu pro studium války (ISW) bezprecedentní kritiku namířenou proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a budí ideologický rozkol mezi Putinem a radikálními stoupenci války. Šéf Kremlu reagoval návrhrem, že za „diskreditaci armády“, za výzvy k porušení územní celistvosti Ruska a také za účast v činnosti organizací chce odebírat ruské občanství.
Stažení ruských vojáků z Chersonu způsobilo ideologický rozkol mezi radikálními stoupenci války a Putinem. Ústup podkopal důvěru nacionalistů v Putinovy sliby a jeho schopnost je splnit, píše ISW. Analytici jako příklad uvádějí příspěvek ideologa Alexandra Dugina, který prezidenta za ústup z Chersonu otevřeně kritizoval.
Pro Putina bude čím dál těžší usmířit si část svých radikálních stoupenců kvůli neschopnosti dosáhnout slibovaných cílů svrhnout ukrajinskou vládu a zmocnit se celé země, jak již dříve vyhodnotili experti ISW.
Nacionalisticky naladění propagandisté, jako je televizní moderátor Vladimir Solovjov, stále častěji požadují od Kremlu a vojenského velení plné zapojení do války proti Ukrajině. Solovjov po ústupu z Chersonu dokonce vyzval k úplné mobilizaci a propuštění neschopných hodnostářů.
„Ruské stažení z Chersonu podněcuje ideologickou trhlinu mezi proválečnými osobnostmi a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, což narušuje důvěru v Putinův závazek a schopnost splnit jeho válečné sliby,“ píšou experti.
„Pro Putina je stále obtížnější usmiřovat příznivce vysoce ideologického proválečného volebního obvodu kvůli neschopnosti jeho armády splnit její maximalistické cíle svrhnout ukrajinskou vládu a zmocnit se celé Ukrajiny,“ pokračuje institut.
Podle ISW podobná přímá kritika Putina je ve společenství přívrženců války bezprecedentní a hlasité a otevřené Duginovy výpady proti Putinovi mohou svědčit o změně nálad v prostředí ideologů nacionalismu. Šéf Kremlu mezitím podle institutu zřejmě zakázal ústup z Chersonu kritizovat, jelikož televizní kanály důležitost vývoje zlehčují.
Informační kanály spojené s žoldnéřskou Vagnerovou (Wagnerovou) skupinou také kvůli ztrátě Chersonu vyjádřily výhrady ke Kremlu, a to může svědčit o tom, že vliv „jestřábů“ dále roste. Někteří blogeři tvrdili, že Kreml „prodal“ Cherson, a psali, že ruské vedení se pravidelně vzdává území, aniž by se ptalo lidí. Sílící kritika ústupu z Chersonu kontrastuje s dosavadní celkovou podporou válečných blogerů pro toto rozhodnutí, upozornil ISW.
Kritiky čekají tresty
Reakce z Kremlu na sebe nenechala dlouho čekat. Odebírat ruské občanství za „diskreditaci armády“, za výzvy k porušení územní celistvosti Ruska a také za účast v činnosti organizací, prohlášených ruskými úřady „nežádoucí“, navrhl podle tiskových agentur ruský prezident Vladimir Putin. Příslušný návrh k novele zákona o občanství schválené zatím poslanci v prvém čtení, šéf státu předložil Státní dumě, dolní komoře parlamentu.
„Prezidentův pozměňovací návrh je velice významný a naprosto spravedlivý,“ řekl novinářům šéf bezpečnostního výboru dumy Vasilij Piskarjov podle agentury Interfax. „Pokud lidé, kteří při udělení občanství přísahali věrnost Rusku a slibovali dodržovat naše zákony, to porušili, tak už tím dobrovolně zrušili dohodu se státem, kterým jim skýtá ochranu a práva občana, a to dává státu právo zrušit rozhodnutí o udělení občanství,“ dodal.
Paragrafy postihující „diskreditaci“ armády či „šíření falešných informací a lží“ o ozbrojených silách se objevily v ruském trestním zákonu po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Za „diskreditaci“ a za „lži“ pokládají úřady veškerou kritiku počínání ozbrojených sil, zmínky o válečných zvěrstvech, ze kterých jsou ruští vojáci podezřelí, anebo i jen protiválečná hesla. Kromě Krymu, který Rusko protiprávně anektovalo na jaře 2014, se Putin na konci září pokusil k Rusku připojit další čtyři ukrajinské regiony, částečně okupované ruskými vojsky, jejichž obyvatelé tak získávají ruské občanství. Drtivá většina zemí světa tyto anexe neuznává.
Protipěchotní miny měly v loňském roce nejvíce obětí od roku 2020, uvádí zpráva Mezinárodní kampaně za zákaz protipěchotních min. Spolu s nevybuchlou municí způsobily vloni 6279 mrtvých a zraněných, což je skoro o deset procent více než v roce 2023. Přes 80 procent obětí jsou civilisté. Skoro třetina obětí připadá na Barmu, následují Sýrie, Afghánistán a Ukrajina.
Protipěchotní miny používaly podle zprávy v loňském roce Írán, Barma, Severní Korea a Rusko, což jsou země, které se nepřidaly k Ottawské úmluvě, která používání těchto zbraní zakazuje. Protipěchotní miny podle autorů dokumentu využívá v bojích proti ruské armádě zřejmě i Ukrajina, která dříve Ottawskou úmluvu ratifikovala.
„Rusko rozsáhle využívá protipěchotní miny na Ukrajině,“ uvádí zpráva. Podle organizace se jedná o „nejrozsáhlejší využití protipěchotních min za dekády“. V současnosti však není možné systematicky zdokumentovat využívání protipěchotních min na Ukrajině kvůli obtížím se dostat na místa, kde se bojuje nebo která okupuje ruská armáda, uvádí zpráva.
Problematika poválečných ukrajinských hranic byla hlavní otázkou, kterou v neděli na Floridě probírali účastníci jednání mezi USA a Ukrajinou o možnosti ukončení ruské agrese proti Ukrajině. Po americko-ukrajinských rozhovorech to napsal server Axios.
Pětihodinová diskuse byla podle dvou nejmenovaných ukrajinských činitelů „náročná“ a „intenzivní“, ale také produktivní. Soustředila se hlavně na to, jak bude po válce stanovena de facto hranice mezi oběma znepřátelenými zeměmi.
Axios připomíná, že ruský prezident Vladimir Putin prohlašuje, že se Rusko na Ukrajině nezastaví, dokud neovládne celé území Donbasu na východě napadené země. Spojené státy žádají po Ukrajině, aby se v této části země vzdala svého území, a pomohla tak Putina přesvědčit k ukončení bojů. Pro Kyjev by to znamenalo bolestivý a politicky výbušný ústupek.
Obrazem: Ruiny Kosťantynivky v Doněcké oblasti, o kterou se vedou vleklé těžké boje.
