Putinovi parťáci Dugin a Solovjov zuří kvůli Chersonu. Šéf Kremlu chce kritikům vzít občanství
Ústup ruských vojsk z Chersonu, jediného oblastního centra dobytého Rusy při invazi na Ukrajinu, vyvolává podle analytiků amerického Ústavu pro studium války (ISW) bezprecedentní kritiku namířenou proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a budí ideologický rozkol mezi Putinem a radikálními stoupenci války. Šéf Kremlu reagoval návrhrem, že za „diskreditaci armády“, za výzvy k porušení územní celistvosti Ruska a také za účast v činnosti organizací chce odebírat ruské občanství.
Stažení ruských vojáků z Chersonu způsobilo ideologický rozkol mezi radikálními stoupenci války a Putinem. Ústup podkopal důvěru nacionalistů v Putinovy sliby a jeho schopnost je splnit, píše ISW. Analytici jako příklad uvádějí příspěvek ideologa Alexandra Dugina, který prezidenta za ústup z Chersonu otevřeně kritizoval.
Pro Putina bude čím dál těžší usmířit si část svých radikálních stoupenců kvůli neschopnosti dosáhnout slibovaných cílů svrhnout ukrajinskou vládu a zmocnit se celé země, jak již dříve vyhodnotili experti ISW.
Nacionalisticky naladění propagandisté, jako je televizní moderátor Vladimir Solovjov, stále častěji požadují od Kremlu a vojenského velení plné zapojení do války proti Ukrajině. Solovjov po ústupu z Chersonu dokonce vyzval k úplné mobilizaci a propuštění neschopných hodnostářů.
„Ruské stažení z Chersonu podněcuje ideologickou trhlinu mezi proválečnými osobnostmi a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, což narušuje důvěru v Putinův závazek a schopnost splnit jeho válečné sliby,“ píšou experti.
„Pro Putina je stále obtížnější usmiřovat příznivce vysoce ideologického proválečného volebního obvodu kvůli neschopnosti jeho armády splnit její maximalistické cíle svrhnout ukrajinskou vládu a zmocnit se celé Ukrajiny,“ pokračuje institut.
Podle ISW podobná přímá kritika Putina je ve společenství přívrženců války bezprecedentní a hlasité a otevřené Duginovy výpady proti Putinovi mohou svědčit o změně nálad v prostředí ideologů nacionalismu. Šéf Kremlu mezitím podle institutu zřejmě zakázal ústup z Chersonu kritizovat, jelikož televizní kanály důležitost vývoje zlehčují.
Informační kanály spojené s žoldnéřskou Vagnerovou (Wagnerovou) skupinou také kvůli ztrátě Chersonu vyjádřily výhrady ke Kremlu, a to může svědčit o tom, že vliv „jestřábů“ dále roste. Někteří blogeři tvrdili, že Kreml „prodal“ Cherson, a psali, že ruské vedení se pravidelně vzdává území, aniž by se ptalo lidí. Sílící kritika ústupu z Chersonu kontrastuje s dosavadní celkovou podporou válečných blogerů pro toto rozhodnutí, upozornil ISW.
Kritiky čekají tresty
Reakce z Kremlu na sebe nenechala dlouho čekat. Odebírat ruské občanství za „diskreditaci armády“, za výzvy k porušení územní celistvosti Ruska a také za účast v činnosti organizací, prohlášených ruskými úřady „nežádoucí“, navrhl podle tiskových agentur ruský prezident Vladimir Putin. Příslušný návrh k novele zákona o občanství schválené zatím poslanci v prvém čtení, šéf státu předložil Státní dumě, dolní komoře parlamentu.
„Prezidentův pozměňovací návrh je velice významný a naprosto spravedlivý,“ řekl novinářům šéf bezpečnostního výboru dumy Vasilij Piskarjov podle agentury Interfax. „Pokud lidé, kteří při udělení občanství přísahali věrnost Rusku a slibovali dodržovat naše zákony, to porušili, tak už tím dobrovolně zrušili dohodu se státem, kterým jim skýtá ochranu a práva občana, a to dává státu právo zrušit rozhodnutí o udělení občanství,“ dodal.
Paragrafy postihující „diskreditaci“ armády či „šíření falešných informací a lží“ o ozbrojených silách se objevily v ruském trestním zákonu po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Za „diskreditaci“ a za „lži“ pokládají úřady veškerou kritiku počínání ozbrojených sil, zmínky o válečných zvěrstvech, ze kterých jsou ruští vojáci podezřelí, anebo i jen protiválečná hesla. Kromě Krymu, který Rusko protiprávně anektovalo na jaře 2014, se Putin na konci září pokusil k Rusku připojit další čtyři ukrajinské regiony, částečně okupované ruskými vojsky, jejichž obyvatelé tak získávají ruské občanství. Drtivá většina zemí světa tyto anexe neuznává.
Ukrajinská armáda obklíčila okupační ruské síly poblíž města Dobropillja v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Řekl to v sobotu rozhlasové stanici Radio NV vojenský mluvčí ukrajinské armády Viktor Trehubov.
"Alespoň prozatím byly ruské jednotky, které postupovaly na Dobropillju – tato 'krabí klepeta' – odříznuty a obklíčeny," řekl Trehubov.
Dobropillja leží v Pokrovském okrese, v současnosti patrně nejohroženějším sektoru frontové linie. Rusko v tomto regionu podle ukrajinské armády soustřeďuje více než 110.000 vojáků.
Ruské ministerstvo obrany sdělilo, že 11 ukrajinských dronů protivzdušná obrana zničila nad územím Volgogradské oblasti, osm nad Rostovskou oblastí a zbylé nad Belgorodskou a Brjanskou oblastí. O zraněných či škodách se nezmiňuje.
Rusko v noci na dnešek podniklo rozsáhlý útok na energetickou infrastrukturu v Oděské oblasti, po němž je přes 29.000 odběratelů bez elektřiny, píše agentura Ukrinform. Rusko zase podle agentury TASS informuje o zničení 21 ukrajinských dronů nad čtveřicí ruských regionů.
"Nejvíce postiženo bylo město Černomorsk a jeho okolí," napsal na telegramu šéf Oděské oblastní správy Oleh Kiper, podle něhož byly poškozeny také soukromé domy a administrativní budovy a na několika místech vypukly požáry. Zatím jsou informace o jednom zraněném
