Ukrajinci bojují s blackouty a Putinovou „studenou válkou“: Jak obchody či firmy řeší výpadky proudu?
Ruské útoky na energetickou infrastrukturu zasáhly průmysl či malobochody, které se nyní musí potýkat s častými výpadky proudu. Válka tak výrazně zhoršila ekonomické vyhlídky Ukrajiny, která bude v následujících letech potřebovat stovky miliard korun, zlepšení situace a konec bombardování se přitom čekat nedá. V nejvíce zasaženém Kyjevě však obyvatelé i tak nadále zůstávají a snaží se normálně fungovat, píší Financial Times.
Kavárna Lila Cake v Kyjevě se snaží i za války fungovat, není to ale jednoduché. Od začátku války musela manažerka kavárny Iryna Mykhajluková propustit kolem 20 z celkových 50 zaměstnanců a v posledních dnech musí kavárna až 10 hodin v kuse fungovat bez elektřiny. „Máme morálku a touhu zůstat otevření,“ říká Mykhajluková. „Ale na jak dlouho?“
Ukrajina bude potřebovat stovky miliard
Ruské bombardování, ke kterému se Putin uchýlil ve snaze podkopat ukrajinskou ekonomiku a morálku, poškodilo v posledních týdnech a měsících podle vyjádření prezidenta Zelenského 40 % ukrajinské energetické infrastruktury a zhoršilo už tak velmi špatné ukrajinské ekonomické vyhlídky. Ukrajinské HDP se podle ekonomů propadne až o 40 % a napadená země tak bude jen příští rok potřebovat stovky miliard korun, aby mohla pokrýt jak válečné, tak běžné náklady, řekl Zelenskyj minulý měsíc na summitech Světové banky a Mezinárodního měnového fondu.
Některé sektory ve městech daleko od fronty hlásily v září skoro návrat na předválečnou úroveň, bombardování a blackouty tento návrat však ohrožují. „Blackouty zaberou půlku pracovního dne,“ řekl k tomu Tomas Fiala, šéf firmy Dragon Capital, která kolem Kyjeva a na západě Ukrajiny vlastní pět obchodních center. Ty nyní fungují aspoň částečně i díky tomu, že firma kupuje generátory. Ne všechny obchody a firmy však mají tuto možnost. Prioritu mají totiž nemocnice, veřejná doprava a další kritická infrastruktura, méně důležitá odvětví jako restaurace či maloobchody se tak často blackoutům nemůžou vyhnout.
Naopak například IT sektor, kde můžou pracovníci fungovat odkudkoliv pouze s laptopem a funkčním internetem, se za současné situace ukázal jako poměrně odolný . Britská firma Ciklum, která má kolem 1500 zaměstnanců, kteří zůstali na Ukrajině, uvedla, že její projekty příliš neutrpěly a že zaměstnanci v případě potřeby dodělali, co bylo potřeba, po pracovní době.
Putin vede doslova studenou válku
Jurij Ryženkov, šéf největšího ukrajinského výrobce oceli Metinvest, uvedl, že dvě jeho největší továrny, z kterých je jednou továrna Azovstal, ve které se na jaře dlouho bránili ukrajinští vojáci, jsou v okupovaném Mariupolu, další dvě pak operují na 50 až 65 % své kapacity. Továrna KMZ na východ od Kyjeva, ve které se vyrábí technika na zpracování a skladování obilí, pak pracuje zejména v noci, aby se vyhnula denním omezením. Ryženkov dále zmínil, že se zástupci průmyslu každý den setkávají s regionálními úředníky, aby naplánovali využití elektrické sítě.
Velké zlepšení se pak v následujících měsících čekat nedá. „Částečné zlepšení je možné, ale určitě nebudeme žít jako před bombardováním,“ řekl k tomu pro ukrajinskou televizi nedávno Maksym Timčenko, šéf největšího privátního výrobce elektřiny DTEK. Ministr energetiky German Galusčenko pak prohlásil, že energetická infrastruktura by mohla být opravena do konce roku, kdyby Rusko útoky zastavilo, ohledně čehož ale není optimistický. „Bude to v zimě těžké, to je jasné. Cítím, že nepřestanou,“ řekl. „Putin vede nový typ studené války, která je doslova studená,“ prohlásil pak bývalý premiér Arsenij Jaceňuk.
Kyjevu hrozí úplný výpadek
V hlavním městě Kyjevě, který byl útoky zasažen nejsilněji, pak starost Vladimir Kličko nedávno varoval, že občané by se měli připravit na úplný výpadek proudu a vody. V tom případě by prý městští úředníci vyzvali obyvatele k tomu, aby město opustili. Kličko zároveň vyzval občany k tomu, aby zvážili, zda nemají možnost se aspoň dočasně přesunout příbuzným nebo ke známým, kteří mají dům za městem s kamny a vlastním přívodem vody.
Většina obyvatel Kyjeva však i přesto ve městě zůstává a učí se fungovat za nové situace. Andrij Kraňukov, prodavač v malém obchodě elektronikou v Kyjevě, tak nedávno v obchodě normálně pracoval, přestože obchod 8 hodin ze dne neměl proud a výpadky snížily prodeje na pětinu. „Lidé si na to zvyknou, co jiného můžeme dělat?“ řekl. „Je to jednodušší pro nás než pro vojáky na frontě.“
Amerického zpěváka Roda Stewarta vypískali něměčtí fanoušci během jeho koncertu v Lipsku. A to ve chvíli, kdy vyjádřil podporu Ukrajině, zařval „Ať jde Putin do p*dele“ a na obrazovce ukázal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Díky, že jste tak milí,“ řekl ironicky Stewart svým fanouškům poté, co na něj bučeli.
Nelibost fanoušků v Lipsku zrovna k Ukrajině ale není velkým překvapením. Krajněpravicová strana AFD, která v Lipsku vyhrála volby do Evropského parlamentu, nepodporuje třeba úsilí německé vlády posílat zbraně Ukrajině.
Potvrzeno, ruský prezident Vladimir Putin navštíví tenhle týden v úterý a středu Severní Koreu a poté se přesune do Vietnamu. V Pchjongjangu ruský prezident nebyl od července 2000, píše Reuters.
Sbližování Ruska a KLDR bylo v poslední době patrné z několika událostí, včetně veřejného poděkování ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova za podporu ruské války na Ukrajině při jeho návštěvě Severní Koreje.
Severní Korea Rusku poskytla značné množství munice a raket, čímž podle USA a jeho spojenců porušila vícero rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Méně jasné podle náměstka amerického ministra zahraničí Kurta Campbella je, co Rusko poskytuje Severní Koreji. Mohla by to být tvrdá měna, energie či kapacity, které KLDR umožňují rozvíjet jaderný a raketový program.
Evropská fotbalová unie UEFA zakázala ruské vlajky na dnešním utkání mistrovství Evropy v Mnichově mezi fotbalisty Ukrajiny a Rumunska. Pořadatelé mají za úkol je okamžitě zabavit. Informovala o tom agentura AP.
UEFA, která Rusko krátce po invazi na Ukrajinu vyloučila z mezinárodních soutěží, zakročila poté, co se ruské vlajky objevily například při zahajovacím utkání šampionátu mezi domácím Německem a Skotskem nebo u příznivců Srbska při nedělním duelu s Anglií.
K podobnému kroku už před šampionátem měli v úmyslu sáhnout němečtí organizátoři, kteří chtěli povolit na tribunách a v oficiálních fanzonách pouze vlajky účastníků mistrovství Evropy. Důvodem byla i válka v Pásmu Gazy.
