„Byla to etnická čistka.“ Ukrajinci po útěku Rusů líčí násilí, zlodějiny i snahu o vymazání identity

„Prostě to nefungovalo,“ řekla o ruské propagandě, které byla během devíti měsíců ruské okupace kromě billboardů i denní součástí tisku či televizního vysílání, obyvatelka Chersonu Olga Maljarčuková. Cílem ruské kampaně bylo asimilovat populaci a vymazat ukrajinskou identitu, což by v případě úspěšnějšího vývoje války pro Rusko pravděpodobně čekalo i zbytek Ukrajiny.

Okupační autority zakázaly ukrajinské národní písně, školy musely učit podle ruských osnov a děti byly učeny, že jsou Rusové, ne Ukrajinci. Další obyvatelka Chersonu Irena Djagilevová však svoji dceru do školy poslala pouze, když zjistila, že její učitelé ruské pokyny ignorovali a místo toho žáky ráno vítali tichým pozdravem „sláva Ukrajině“.

Kdo s okupačními silami nesouhlasil, musel se pak bát o svůj život. To je příklad i Sergeje Bloška, který se v březnu zúčastnil protiruského protestu. Od té doby žil po domech svých přátel ve strachu z toho, že by jej Rusové zatkli a možná by se již nikdy nevrátil.

Bloško se tomuto osudu vyhnul a ruští vojáci si z jeho domova, kde jej nenašli, odnesli pouze televizi a lednici, někteří z jeho přátel však takové štěstí neměli. „Potlačovali proukrajinskou populaci,“ řekl k tomu Bloško po osvobození města a pokračuje: „To, co se tady stalo, byla etnická čistka.“

Putinovi parťáci Dugin a Solovjov zuří kvůli Chersonu. Šéf Kremlu chce kritikům vzít občanství

Chtěli ukrajinskou identitu vymazat, dosáhli opaku

Podle Iryne Rodavanové, dřívější kurátorky Chersonského muzea umění, si Rusové znepřátelili obyvatele i svou brutalitou. Jejího manžela tak například zbili poté, co jej nařkli z dopravního přestupku. „Souhlasím s naším prezidentem,“ řekla k tomu Rodavanová a pokračuje: „Raději bez elektřiny, bez vody a bez jídla, pokud to bude znamenat i bez Rusů.“ 

Prezident Zelenskyj pak po osvobození města na svém Telegramu sdílel video oslav se slovy „Náš Cherson.“

Ačkoliv tak jedním z cílů války bylo vymazat ukrajinskou identitu a nahradit ji ruskou, v Chersonu a napříč celou Ukrajinou se děje pravý opak. Mnoho rusky mluvících Ukrajinců nyní mluví ukrajinsky, prorusky naladění obyvatelé své postoje buď skrývají, nebo utíkají, a města přejmenovávají ulice a místa pojmenovaná podle velkých postav ruské historie.

Miny ve stromech a vyrabované domy: Po Rusech v Chersonu zůstala zkáza

Při oslavách osvobození tak v Chersonu nebyli vidět žádní prorusky naladění obyvatelé, většina jich totiž pravděpodobně poslechla varování ruských úřadů před postupem ukrajinských vojsk a evakuovali se. I mnozí úředníci místní správy s Ruskem v průběhu okupace kolaborovali, zřejmě nejvýraznější tváří okupační správy pak byl Kirill Stremousov, který podle ruských agentur zahynul při autonehodě v den, kdy ruské velení nařídilo ústup z Chersonu.

Příští generace na ruské vazby možná už zapomene

Nedlouho před ústupem z Chersonu Rusové také odvezli kosti knížete Potěmkina, zakladatele moderního Chersonu. Ty byly jedním z nejvýraznějších symbolů historických a kulturních vazeb města na Rusko. Podle otce Vitalije, kněze katedrály svaté Kateřiny, kde byly kosti uloženy, ruští vojáci sice odnesli dřevěnou rakev, ve které kosti byly uloženy, kosti samotné pak ale odnesli v plátěné tašce.

„Byla to nejvýznamnější relikvie našeho kostela,“ řekl k tomu. „Ale je to důležitější pro ně než pro nás. Je důležitou historickou postavou a symbolem ruských imperiálních ambicí.“ Ukrajina by podle něj měla požádat o vrácení kostí, ale pokud se tak nestane, obyvatelům Chersonu to pravděpodobně tolik vadit nebude. „Nepotřebujeme ty kosti. Možná příští generace zapomene, že tu vůbec kdy byly.“

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

22:13

17. 4. 2024

Vážení čtenáři, dnešní zpravodajství z války na Ukrajině končí, znovu se přihlásíme ve čtvrtek ráno. Dobrou noc.

22:00

17. 4. 2024

Ukrajinští činitelé v průběhu dopoledne postupně informovali o rostoucím počtu obětí i zraněných po ruském útoku v Černihivu. Předchozí informace hovořily o 16 zabitých a šesti desítkách zraněných. Lomako později napsal, že péči lékařů vyhledalo 78 lidí, přičemž 40 z nich muselo být hospitalizováno. Úřady zároveň uvedly, že čtvrtek bude v Černihivu dnem smutku.

21:38

17. 4. 2024

Ukrajina potřebuje protivzdušnou obranu, ukrajinské nebe si zaslouží být stejně bezpečné, jako tomu bylo nedávno v Izraeli. Účastníkům summitu Evropské unie to dnes řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se s nimi spojil prostřednictvím videokonference.

„Dnešní ráno začalo na Ukrajině dalším ruským teroristickým útokem. Zasáhli město Černihiv. Řízené střely byly namířeny proti civilním budovám. Poškozeno bylo mnoho domů a nemocnice, zcela zničen byl hotel. Lidé zůstali pod troskami. Celkem bylo zraněno více než 60 lidí, včetně dětí. Bohužel 17 lidí bylo zabito... a to se děje každý den,“ zahájil svou řeč před šéfy států a vlád Zelenskyj.

Zobrazit celý online