„Byla to etnická čistka.“ Ukrajinci po útěku Rusů líčí násilí, zlodějiny i snahu o vymazání identity
Rusko se v okupovaném Chersonu snažilo za pomoci propagandy asimilovat ukrajinské obyvatelstvo, dosáhlo ale spíše pravého opaku. Ukrajinská identita sílí, naopak proruští obyvatelé buď změnili názor, nebo z města utekli. Rusové z města při ústupu ukradli i kosti knížete Potěmkina, Ukrajincům to však příliš nevadí, Potěmkin je pro ně totiž symbolem ruského imperialismu.
„Prostě to nefungovalo,“ řekla o ruské propagandě, které byla během devíti měsíců ruské okupace kromě billboardů i denní součástí tisku či televizního vysílání, obyvatelka Chersonu Olga Maljarčuková. Cílem ruské kampaně bylo asimilovat populaci a vymazat ukrajinskou identitu, což by v případě úspěšnějšího vývoje války pro Rusko pravděpodobně čekalo i zbytek Ukrajiny.
Okupační autority zakázaly ukrajinské národní písně, školy musely učit podle ruských osnov a děti byly učeny, že jsou Rusové, ne Ukrajinci. Další obyvatelka Chersonu Irena Djagilevová však svoji dceru do školy poslala pouze, když zjistila, že její učitelé ruské pokyny ignorovali a místo toho žáky ráno vítali tichým pozdravem „sláva Ukrajině“.
Kdo s okupačními silami nesouhlasil, musel se pak bát o svůj život. To je příklad i Sergeje Bloška, který se v březnu zúčastnil protiruského protestu. Od té doby žil po domech svých přátel ve strachu z toho, že by jej Rusové zatkli a možná by se již nikdy nevrátil.
Bloško se tomuto osudu vyhnul a ruští vojáci si z jeho domova, kde jej nenašli, odnesli pouze televizi a lednici, někteří z jeho přátel však takové štěstí neměli. „Potlačovali proukrajinskou populaci,“ řekl k tomu Bloško po osvobození města a pokračuje: „To, co se tady stalo, byla etnická čistka.“
Chtěli ukrajinskou identitu vymazat, dosáhli opaku
Podle Iryne Rodavanové, dřívější kurátorky Chersonského muzea umění, si Rusové znepřátelili obyvatele i svou brutalitou. Jejího manžela tak například zbili poté, co jej nařkli z dopravního přestupku. „Souhlasím s naším prezidentem,“ řekla k tomu Rodavanová a pokračuje: „Raději bez elektřiny, bez vody a bez jídla, pokud to bude znamenat i bez Rusů.“
Prezident Zelenskyj pak po osvobození města na svém Telegramu sdílel video oslav se slovy „Náš Cherson.“
Ačkoliv tak jedním z cílů války bylo vymazat ukrajinskou identitu a nahradit ji ruskou, v Chersonu a napříč celou Ukrajinou se děje pravý opak. Mnoho rusky mluvících Ukrajinců nyní mluví ukrajinsky, prorusky naladění obyvatelé své postoje buď skrývají, nebo utíkají, a města přejmenovávají ulice a místa pojmenovaná podle velkých postav ruské historie.
Při oslavách osvobození tak v Chersonu nebyli vidět žádní prorusky naladění obyvatelé, většina jich totiž pravděpodobně poslechla varování ruských úřadů před postupem ukrajinských vojsk a evakuovali se. I mnozí úředníci místní správy s Ruskem v průběhu okupace kolaborovali, zřejmě nejvýraznější tváří okupační správy pak byl Kirill Stremousov, který podle ruských agentur zahynul při autonehodě v den, kdy ruské velení nařídilo ústup z Chersonu.
Příští generace na ruské vazby možná už zapomene
Nedlouho před ústupem z Chersonu Rusové také odvezli kosti knížete Potěmkina, zakladatele moderního Chersonu. Ty byly jedním z nejvýraznějších symbolů historických a kulturních vazeb města na Rusko. Podle otce Vitalije, kněze katedrály svaté Kateřiny, kde byly kosti uloženy, ruští vojáci sice odnesli dřevěnou rakev, ve které kosti byly uloženy, kosti samotné pak ale odnesli v plátěné tašce.
„Byla to nejvýznamnější relikvie našeho kostela,“ řekl k tomu. „Ale je to důležitější pro ně než pro nás. Je důležitou historickou postavou a symbolem ruských imperiálních ambicí.“ Ukrajina by podle něj měla požádat o vrácení kostí, ale pokud se tak nestane, obyvatelům Chersonu to pravděpodobně tolik vadit nebude. „Nepotřebujeme ty kosti. Možná příští generace zapomene, že tu vůbec kdy byly.“
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k dění na Ukrajině. Pokračovat bude zase ráno. Kreml zvažuje dočasné oboustranné pozastavení leteckých útoků mezi Ukrajinu a Ruskem jako možnost, jak odvrátit hrozbu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v pondělí pohrozil sekundárními 100procentními cly na odběratele ruské ropy. Napsala to dnes agentura Bloomberg s odkazem na zdroje obeznámené se situací v Kremlu. Ruský prezident Vladimir Putin chce však podle agentury ve válce nadále pokračovat. Ruští nejmenovaní úředníci vidí v návštěvě zmocněnce americké vlády Steva Witkoffa, který má do Moskvy přijet ve středu nebo ve čtvrtek, příležitost, jak uzavřít dohodu s Trumpem ohledně jeho ultimáta na ukončení války na Ukrajině. „Považujeme takové setkání za velmi důležité,“ řekl podle Bloombergu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o návštěvě Witkoffa. „Dopředu ho ale nebudeme komentovat.“ Šéf Bílého domu tento týden varoval, že uvalí proti Moskvě sankce, pokud do pátku nepřistoupí na příměří s Kyjevem. Naděje na úspěch je ale mizivá, míní podle Bloombergu stejné zdroje. Řešením k dosažení dohody může být návrh na pozastavení útoků dronů a raket, avšak za předpokladu, že se k němu Ukrajina připojí, uvedl jeden z nejmenovaných zdrojů. O plnohodnotné příměří s Kyjevem ale Putin nestojí, protože jeho vojska nadále pomalu postupují na východě Ukrajiny a Putinovy požadavky na ukončení ruské agrese, která trvá už čtyři roky, zůstávají stejné. Hromadný pohřeb: Učitelka ze školky Natalija Hajovová, její synové Vladyslav a Roman a její bratr Oleksandr zahynuli 31. července, když obytný dům v Kyjevě zasáhl mocný ruský úder. Tehdy v metropoli zahynulo patnáct lidí, zraněno bylo 145 dalších. Nejvíc Nataliju oplakávají její manžel a nejmladší syn, kteří byli v tu dobu jinde. 
