Expert o rozkladu ruské armády: Morálka na nule, chybí vojáci. Co by spustilo jadernou válku?

Video se připravuje ...
Autor: Nikola Forejtová - 
6. října 2022
•
05:00

Válka na Ukrajině trvá již přes půl roku. Ukrajinským silám se ale daří získávat zpátky okupovaná území a kousek po kousku vyhánějí Rusy zpátky k hranicím. Podle bezpečnostního analytika Michala Smetany, který byl hostem v pořadu Epicentrum, mají za sebou Ukrajinci bezesporu několik vítězství a velkých průlomů - stále se ale to, kdo vyhrává válku, může měnit. Za úspěchy Ukrajinců stojí i mnoho problémů Rusů, jak dodává. Ve studiu Blesku okomentoval také to, co by se stalo, kdyby se Ukrajina v dohledné době připojila do NATO. 

Ukrajinská protiofenziva pokračuje a slaví poměrně velké úspěchy. Podle Smetany se jedná skutečně o průlom, ale ačkoliv to mnohé mohlo překvapit, bezpečnostní analytik příliš zaskočený není. „Dejme tomu, někoho to zaskočilo, ale ze strany Ukrajiny to bylo samozřejmě velmi dobře naplánovaná operace, kdy v podstatě využili určité strategické slabosti protivníka a zaútočili přesně na tom místě, kde měli. Proto se jim podařilo velmi rychle postoupit a ruská vojska byla donucena se sama stáhnout z města Izjum, i když to byl pro ně velmi důležitý strategický bod,“ uvedl v pořadu Epicentrum.

Rozhodně se pak dá podle experta říci, že mají za sebou Ukrajinci celou řadu velmi důležitých vítězství na bojišti. „Dá se říci, kdybych musel odpověď, že Ukrajina vyhrává válku aktuálně. Ale opět, každá válka je velmi dynamická situace, ve které hraje roli strašné množství faktorů a těžko se dá nějakým způsobem predikovat, co bude za týden, natož pak za měsíc nebo za rok,“ dodal na dotaz, zdali tedy Ukrajina válku vyhrává. Dalším velkým průlomem by přitom mohlo být dobýt zpátky oblast na západním břehu Dněpru. 

Záběry z osvobozeného Lymanu (4.10.2022)
Válka na Ukrajině Hrůzné záběry z osvobozeného Lymanu: Těla padlých Rusů se volně povalují po ulicích!

Ukrajina je nyní podle Smetany tou zemí, která využívá iniciativy a dominuje a určuje tak tempo samotných bitev. „Rusko by se bezesporu rádo dostalo do pozice, kdy se bude opět snažit o ofenzívní operace, Ukrajina se bude bránit a Rusko bude jakkoliv pomalu, ale i tak stále dobývat nějaká území. V současnosti toho ale není schopné,“ pokračoval. 

Ruské problémy? Málo vojáků, velitelů, nesplněné cíle a žádné motivace

Důvodů, proč není Rusko schopné pokračovat ve svých cílech je hned několik. Analytik jmenoval hned několik věcí, které podle něj dohromady tvoří systémový problém. Od nedostatku vojáků i kvůli tomu, že oficiálně nebyla vyhlášená válka, přes to, že Rusko už ztratil velké množství důstojníků až po to, že chybí ruským vojákům motivace. 

„Řada lidí, u kterých se očekávalo, že by je velké finanční bonusy mohly nalákat jako tzv. dobrovolnické sbory, najednou nechtěli do bojů jít, protože ani ten příslib velkých peněz najednou nebyl až tak motivační ve chvíli, kdy vidíte, že se armádě nedaří a můžete tam velmi snadno zemřít,“ konstatoval a narážel tím na dřívější pokusy Ruska nabrat dobrovolníky ještě před tím, než se vyhlásila částečná mobilizace. 

V pořadu Epicentrum jsem také bavili o tom, zdali se Putinovi daří motivaci posilovat a zdali by se mu aktuálně někdo dokázal postavit. „Dokážeme si představit, že když bude dostatečně velký počet lidí, kterým hrozí osud jenž považují za velmi negativní - nasazení na vojenské frontě a potenciální smrt - tak se velmi dramaticky změní kalkulace rizik ve směru k tomu, zdali protestovat proti vlastnímu režimu,“ uvedl Smetana. 

Obecně se dá pak říci, že právě podobný odpor lidu je něco, čeho se diktátoři obecně bojí a proto i tráví čas a svou energii na to, aby se této možnosti vyvarovali, dodává expert. 

Záběry z osvobozeného Lymanu (4.10.2022) Záběry z osvobozeného Lymanu (4.10.2022) | ČTK / AP / Evgeniy Maloletka

Vedle vojenských úspěchů jsme se bavili také o tom, co by mohlo způsobit to, pokud by se Ukrajina dostala do Severoatlantické aliance - NATO. Poté, co Rusko anektovalo čtyři části území Ukrajiny o to stát znovu zažádal a vypadá to, že se setkává s pozitivními reakcemi členů NATO. 

Podle Smetany to nedává smysl v době válečného stavu, protože bychom se tak ocitli v přímé válce s Ruskem. Dává ale smysl, aby se Ukrajina do aliance přidala na konci války a byla by tak do budoucna chráněná. 

Rusko ví, že je slabší než NATO. A bez Západu by vyhrálo

S bezpečnostním analytikem jsme tak probrali i to, co by pro NATO byl onen signál, že už se mají také zapojit. Podle Smetany je alianci spíše špatně vyčítáno, že se drží zpátky. „Není to zbabělost, NATO je silnější aliance, než je Rusko a to Rusko moc dobře ví a na tu situaci se připravuje posledních 20 let (...) A v podstatě se dá obecně říci, že NATO i Rusko počítá s tím, že pokud dojde ke střetu těchto dvou bloků, tak to s velkou pravděpodobností skončí jadernou válkou nebo minimálně použitím jaderných zbraní, což je něco, k čemu se NATO v životě nechce dostat,“ dodává. 

Co je ale potřeba uznat je podle analytika to, že bez podpory Západu by Rusko válku vyhrálo. "Ukrajina skutečně je z velké části výrazně závislá na dodávkách zbraní, munice, vojenského materiálu i na ekonomické pomoci," konstatoval v závěru pořad expert. 

V případě, že by měla Ukrajina zvítězit, je podle něj nutné, aby Evropa držela stávající kurz, i skrze diplomatické a ekonomické sankce. A zatím se jí to podle Smetany daří. 

A co říká odborník na výsledky částečné mobilizace? Ale i na to, zdali bychom měli přijímat ruské uprchlíky? To se dozvíte v záznamu rozhovoru. 

16:41
Dnes

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že koalice ochotných v Berlíně jedná o další podpoře Ukrajiny. Mezi hlavní témata patří co nejrychlejší poskytnutí 45 miliard eur (zhruba 1,1 bilionu korun) od Evropské unie na pokrytí rozpočtových potřeb země.

Jedná se také o posílení protivzdušné obrany, dodávkách protiraketových střel na zimu a vývoji nových obranných prostředků ve spolupráci s Evropou. Podle Zelenského se řeší i diplomatické kroky k dosažení důstojného míru. „Děkuji všem, kteří posilují naši obranu a pracují na ukončení ruské války,“ napsal na síti X.

16:38
Dnes

Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) kritizovala rozporná vyjádření vládních politiků k plánovanému prodeji 16 českých letounů L-39 Skyfox Ukrajině. Podle ní nejde o dobrou ekonomickou diplomacii.

Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) možnost dodávky oznámil při návštěvě Ukrajiny, předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se proti ní ohradil a premiér Andrej Babiš (ANO) zdůraznil, že jde o obchod soukromé společnosti Aero Vodochody.

Černochová přesto věří, že si politici spor vyjasní a všech 16 letounů nakonec na Ukrajinu odletí. Stroje by Ukrajině mohly pomoci v boji proti ruským dronům.

16:30
Dnes

Prezident Petr Pavel očekává, že ho premiér Andrej Babiš po návratu z jednání koalice ochotných v Berlíně seznámí se závěry rozhovorů s evropskými lídry. Na tiskové konferenci v Bartošovicích uvedl, že spolu o konkrétním postoji před cestou nemluvili.

„Já předpokládám, že mě o tom bude informovat, až se vrátí z tohoto jednání, protože je zřejmé, že oba dva, samozřejmě potom i ministři, bychom měli mluvit jedním jazykem,“ řekl Pavel.

Zobrazit celý online

Zobrazit celý článek
LuCo ( 6. října 2022 15:21 )

Další český Napoleon, jakých se v poslední době vyrojilo skoro takové množství, jako přechytralých politologů.

bizon_pepa ( 6. října 2022 10:44 )

Ano, taky jsem si říkal odkud ty brouky pytlíky tahaj. Zřejmě někde z klobouku.

oldinek ( 6. října 2022 10:14 )

To je neuvěřitelné kolik my máme exper­tů,a­naly­tiků,­výzkum­ných ústavu na mír i válku.

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa