Rusové před útěkem zničili infrastrukturu. „Jsme svobodní, nejsme otroci,“ slaví přesto v Chersonu
Ruské síly zničily před svým útěkem z Chersonu všechnu kritickou infrastrukturu, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Konkrétně zmínil komunikační sítě, dodávky vody, tepla a elektřiny. „Všechno ale obnovíme, věřte mi,“ dodal ve svém pravidelném večerním videoprojevu. Ukrajinským vojákům se podle něj podařilo získat kontrolu nad více než 60 obcemi v Chersonské oblasti a nyní se snaží stabilizovat situaci v samotném městě.
Cherson, ležící na západním břehu Dněpru poblíž ústí do Černého moře, byl prvním větším městem, kterého se Rusové zmocnili po svém jarním vpádu na Ukrajinu. Ruské ministerstvo obrany v pátek oznámilo, že dokončilo stažení ruských sil z pravého břehu řeky Dněpr, na kterém leží právě i Cherson.
Pátrání po nevybuchlé munici
Podle šéfa ukrajinské policie Ihora Klymenka začalo ve městě pracovat asi 200 policistů. Jejich úkolem je nyní mimo jiné zřizovat kontrolní stanoviště, ale i sbírat důkazy o možných válečných zločinech, které byly v oblasti spáchány.
Policejní týmy rovněž pátrají po nevybuchlé munici a snaží se ji zneškodnit. Ukrajinský prezident Zelenskyj v této souvislosti vyzval místní obyvatele, aby se nesnažili kontrolovat budovy ve městě sami, protože by to mohlo být nebezpečné.
Bez proudu i vody, ale šťastní
Posledních osm měsíců museli tamní obyvatelé přitom žít pod ruskou okupací. Mnoho místních zažilo mučení, přežívalo v otřesných podmínkách, teď ale v ulicích ukrajinského Chersonu zavládla euforie, popsal zpravodaj americké televizní stanice CNN, který byl jedním z prvních západních novinářů, kdo se dnes do města dostal. Dobrou náladu obyvatelům podle něj nekazilo ani to, že jsou téměř bez vody, bez elektřiny a bez internetového spojení.
„Jsme svobodní, nejsme otroci, jsme Ukrajinci,“ řekla reportérovi Nicu Robertsonovi jedna z místních žen, Olga. Na hlavním chersonském náměstí někteří zpívali ukrajinskou hymnu, zatímco druzí skandovali Sláva Ukrajině. Projíždějící ukrajinské vojáky vítali pokaždé s jásotem a na všem budovách se snažili vztyčit ukrajinské vlajky.
„Měli jsme hrůzu z ruské armády, báli jsme se vojáků, kteří mohli kdykoli přijít k nám domů, jen otevřít dveře a krást, unášet lidi, mučit je,“ uvedla Olga. Teď ale lidé konečně vyšli svobodně do ulic, zaplavili centrální náměstí a mohli se obléct do ukrajinských vlajek. „Lidé tady objímají vojáky. Všichni se přišli podívat ven, jak to vypadá, když jste konečně svobodní,“ popsal atmosféru zpravodaj CNN.
Náladu v osvobozeném městě přiblížil i reportér britské televizní stanice Sky News Alex Rossi. Lidé se podle něj začali scházet k oslavám již od časného rána. Jak popsal, místní lidé s nadšením a slzami v očích objímali všechny nově příchozí, od vojáků po novináře. Armáda se podle něj nyní snaží ve městě zprovoznit internet, aby se obyvatelé Chersonu konečně po několika měsících mohli spojit se svými blízkými a říct jim, že jsou v pořádku.
Rusové město, které je správním střediskem stejnojmenné oblasti, okupovali od 2. března. Na podzim se ukrajinský region pokusili anektovat po narychlo uspořádaném hlasování, jehož výsledky svět neuznal. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pátek uvedl, že Rusko dál město považuje za svoji součást.
Po dnešním jednání s americkou delegací vedenou náměstkem ministra obrany Danem Driscollem šéf ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov řekl, že ukrajinská strana „pečlivě studuje každý návrh partnerů a jasně formuluje svůj postoj“. Podle serveru RBK Ukrajina zdůraznil, že „žádná rozhodnutí nesmí porušit ukrajinskou suverenitu a bezpečnost jejích lidí a nesmí přesáhnout pro Kyjev nepřekročitelné meze“. Ukrajinská ústava zakazuje odstoupení území a tuto možnost v minulosti opakovaně vyloučil prezident Volodymyr Zelenskyj.
Pro Slovensko by bylo nejlepší, pokud by se Ukrajina zcela dostala pod vliv Ruska, řekl v diskusním pořadu televize Markíza náměstek slovenského ministra obrany Igor Melicher. Opozice ho za tento výrok kritizovala. Kyjev se od února 2022 brání ruské vojenské invazi, nynější slovenská vláda po svém předloňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob.
„Co by bylo dobré pro Slovensko, z mého úhlu pohledu, je, aby Ukrajina byla v hranicích, které měla v roce 2014, ale kompletně pod ruským vlivem, abychom měli přístup k levným energiím a získávali tranzitní poplatky. Toto by bylo nejlepší pro Slovensko,“ řekl Melicher z nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie premiéra Roberta Fica.
Rusko by mělo čelit speciálnímu tribunálu, který ho bude soudit za vedení útočné války proti Ukrajině. Ve francouzském listu Libération k tomu u příležitosti 80. výročí začátku norimberského procesu vyzvalo sedm ministrů zahraničí, včetně šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy nebo jeho českého protějšku Jana Lipavského.
Ministři zahraničí ve čtvrteční výzvě píší, že norimberský tribunál, který začal 20. listopadu 1945, rozhodoval o bezprecedentních válečných zločinech spáchaných nacistickým Německem za druhé světové války. „U příležitosti 80. výročí tohoto historického momentu si připomínáme právní, politické a morální ponaučení, které nám zanechal,“ uvádí šéfové diplomacií.
