Lidé v Chersonu odmítají výzvy Rusů k evakuaci: „Sympatizanti s Rusy utekli, zbytek si dělá zásoby“
Pár měsíců poté, co Rusko dobylo Cherson, první velké ukrajinské město, které padlo při únorové invazi sil Vladimira Putina, se zdá, že sevření Moskvy nad městem upadá, jelikož mnoho lidí odmítlo výzvy Rusů k evakuaci a úzkostlivě čekají na osvobození svého města, píše deník The Guardian.
„Všichni, kdo sympatizovali s Ruskem, utekli a zbytek si dělá zásoby jídla,“ řekla Anastasya, starší žena, která na začátku války evakuovala svého syna, ale sama se rozhodla zůstat v Chersonu, aby se postarala o své tři kočky a dva psy.
Cherson byl dobyt Ruskem krátce poté, co Putin zahájil invazi na Ukrajinu dne 24. února. Koncem minulého měsíce se Kreml pokusil upevnit svou kontrolu nad městem anektováním regionu tím, že zorganizoval falešné referendum. Ukrajinské jednotky nicméně na území úspěšně operují.
Ruská administrativa okupovaného města začátkem tohoto měsíce nařídila evakuaci svých obyvatel do Ruskem kontrolovaných oblastí přes řeku Dněpr a řekla jim, aby si vzali „dokumenty, peníze, cennosti a oblečení“.
Najde se však mnoho těch, kteří čekají na ukrajinskou armádu, přestože mají obavy ze zatýkání a výslechů. „Neplánuji jít nikam. Zůstávám tady, čekám, až nás Ukrajina konečně osvobodí,“ řekl Vladimir, rodák z Chersonu.
Vladimír uvedl, že s výrazně omezenými internetovými a dalšími komunikačními službami bylo často obtížné zjistit, co se přesně děje. „Neustále slyšíte ostřelování, ale je těžké pochopit, co to znamená. Město je plné fám a drbů o tom, co se má stát,“ řekl.
S odchodem ruských představitelů a bezpečnostních služeb se v Chersonu, městě, které zažilo v březnu a dubnu řadu proukrajinských shromáždění, které byly násilně potlačeny okupačními úřady, znovu objevily první známky nesouhlasu. „Je tu pocit nově nalezeného klidu a svobody,“ řekl Nikolai, další obyvatel Chersonu, který zůstal, aby se postaral o své stárnoucí rodiče.
Nikolai popsal, jak se před oznámením o evakuaci ulice zaplnily ruskou policií, která náhodně zastavovala a vyslýchala místní obyvatele, on sám se jen zřídka odvážil vyjít z domu. „Před pár týdny jsme si o tom, co se děje, jen šeptali. Ale část toho strachu zmizela, protože tolik Rusů odešlo,“ řekl.
Ustoupí Rusové?
Ukrajinské síly se už týdny snaží obklíčit město na západním břehu řeky Dněpr tak, že se zaměřují na infrastrukturu, na kterou spoléhají jejich nepřátelé, včetně nyní z velké části zničeného Antonivského mostu.
Začátkem tohoto měsíce nově jmenovaný velitel všech ruských jednotek na Ukrajině, generál Sergej Surovikin, připustil, že situace na frontě je „napjatá“. Ještě důležitější je, že naznačil ústup ruských vojáků tím, že řekl, že v Chersonu „nelze vyloučit obtížná rozhodnutí“.
Ztráta města by byla další velkou ostudou pro Putina, který minulý měsíc prohlásil, že Rusko zůstane v Chersonu „navždy“.
Ukrajina zatím důrazně odmítá zprávy o tom, že by Moskva měla v plánu se města vzdát, naopak Kreml údajně posílá více vojáků, aby posílil svou obranu.
„Nyní se nepřipravují na odchod,“ řekl v pondělí v rozhovoru pro Ukrajinskou pravdu generál Kyrylo Budanov, šéf ukrajinské vojenské zpravodajské služby. „Připravují se na obranu,“ dodal.
Nicméně ti, kteří zůstali v Chersonu, uvedli, že to příliš nevypadá tak, že by se Rusové na obranu skutečně chystali.
„Nevědí, co dělají“
Jedna z obyvatelek jménem Irina řekla, že si všimla „několika“ opevnění z pytlů s pískem postavených u vládních budov na obranu města. „Ale celkově nám nebylo řečeno, abychom se připravili na válku,“ řekla. „Vypadá to, že nás nechali na pokoji.“
Irina řekla, že ji nedávno oslovili tři nově zmobilizovaní ruští vojáci a zeptali se jí, kde si mohou koupit cigarety a alkohol. „Říkali, že nevědí, co ve městě dělají. Nezdálo se, že by byli připraveni na velkou bitvu.“
Jedním z možných znamení, že se Rusko připravuje na obranu je, že Moskvou zřízené orgány v Chersonu minulý týden oznámily vytvoření jednotky územní obrany a vyzvaly místní muže, aby se spojili k obraně města.
Ale i ruští vojáci rychle připustili, že jen málo místních obyvatel v Chersonu by bylo ochotno zvednout zbraně proti své vlastní zemi. „Jednotka územní obrany v Chersonu je nebezpečné rozhodnutí,“ řekl ruský voják, který bloguje pod jménem „Třináctka“.
„Místo vytváření teritoriální obranné jednotky bychom možná jen vyzbrojovali nepřítele.“
Nemáme žádné důkazy o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl jednat o míru na Ukrajině, uvedl dnes šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Při projevu na britském konzulátu v Istanbulu podle agentury AP doplnil, že válka na Ukrajině posílila identitu napadené země i západní bezpečnostní struktury.
V posledních měsících se americký prezident Donald Trump snažil přesvědčit ruského vůdce k ukončení války, Moore ale uvedl, že Putin zprávami o možném mírovém jednání „vodí všechny za nos“.
„Snaží se prosadit svou imperiální politiku všemi dostupnými prostředky, ale nemůže uspět,“ uvedl o ruském prezidentovi Moore. „Upřímně řečeno si ukousl příliš velké sousto. Myslel si, že dosáhne snadného vítězství. Ale on a mnoho dalších podcenili Ukrajince,“ doplnil zpravodajec.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Ruskem v Polsku a Rumunsku je drsnou připomínkou toho, že členské státy EU musí zrychlit a prohloubit pokrok směrem ke společné obranné připravenosti Evropy do roku 2030. V dopise, kterým předsedy šéfů a vlád zemí EU pozval na říjnový summit, to napsal předseda Evropské rady António Costa. Prezidenti a premiéři budou kromě obrany a bezpečnosti řešit rovněž posílení podpory Ukrajině.
Jednodenní tzv. neformální summit pořádá Dánsko, které nyní předsedá Radě EU, a koná se 1. října v Kodani. Česko na něm bude zastupovat premiér Petr Fiala.
„Na předchozích jednáních jsme se shodli, že Evropa musí v oblasti obrany dělat více a že musíme dělat více společně,“ napsal Costa. „Směr je jasný, budujeme Evropu, která je schopná účinně, samostatně a společně reagovat na současné i budoucí hrozby,“ dodal s tím, že ambice zvýšit obrannou připravenost EU do roku 2030 tento závazek ztělesňuje.
Na západě Ukrajiny se koná druhý ročník festivalu České sny ve Lvově, který je věnovaný kulturní spolupráci a vystupují na něm čeští i ukrajinští umělci. Čtyřdenní kulturní přehlídka začala ve čtvrtek ve Lvovské opeře, zahájení se zúčastnil český generální konzul Jiří Borcel nebo vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný, uvedla lvovská regionální rada na svém webu. Festival odstartoval slavnostním koncertem violoncellisty Václava Petra a klavíristy Davida Marečka.
„Plnohodnotná invaze Ruské federace na Ukrajinu ukázala, kdo je opravdový přítel. Český lid, úřady a diplomaté nás od roku 2022 aktivně podporují a pomáhají nám ve vojenské i humanitární oblasti. Za to vám mnohokrát děkujeme,“ uvedl předseda lvovské oblastní rady Jaroslav Hasjak.
