Rusko bude mobilizovat i nejhorší zločince. Putin podepsal dekret povolávající trestance
Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal výnos, na jehož základě bude možné mobilizovat také osoby, které spáchaly některé závažné trestné činy. Celkem bylo podle Putina při mobilizaci povoláno do armády 318 000 lidí, informovala agentura TASS.
Putin v září vyhlásil částečnou mobilizaci po sérii vojenských neúspěchů ruských sil na Ukrajině. Ministr obrany Sergej Šojgu tehdy uvedl, že do služby bude povoláno 300 000 záložníků. Minulý týden Šojgu oficiálně oznámil Putinovi, že mobilizace byla dokončena.
V dekretu se podle TASS uvádí, že mobilizovány nebudou moci být i nadále osoby odsouzené za pohlavní zneužívání nezletilých, terorismus, špionáž, vlastizradu, extremismus a některé další trestné činy. Mobilizaci nebudou podléhat ani lidé, kteří mají v trestním rejstříku záznam za nedovolené nakládání s jadernými materiály a radioaktivními látkami.
Již dříve média uváděla, že ruská žoldnéřská Vagnerova skupina verbovala do svých řad pro válku na Ukrajině odsouzence v nápravných zařízeních.
Putin dnes uvedl, že do ruské armády bylo v rámci skončené mobilizace přivedeno 318 000 lidí. Vyšší než původně plánovaný počet odvedenců vysvětlil dobrovolníky, kteří se v údajně velkém množství hlásí do služby. Na 49 000 mobilizovaných již plní bojové úkoly na Ukrajině, všichni ostatní se nyní věnují výcviku, řekl Putin.
Stát se podle Putina zaměří na podporu rodin mobilizovaných. Zpravodajský portál Meduza v této souvislosti uvedl, že Putin podepsal nařízení o jednorázové výplatě 195 000 rublů (78 500 korun) mobilizovaným vojákům. Dříve Putin slíbil, že mobilizovaní muži budou dostávat měsíční odměnu minimálně v této výši. Není však jasné, zda má nové nařízení s těmito měsíčními výplatami nějakou souvislost, podotkl server. Ve čtvrtek média informovala o protestní akci ve výcvikovém středisku v ruském Uljanovsku, kde se mobilizovaní bouřili kvůli tomu, že slíbené měsíční výplaty nedostali.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes prohlásil, že útoky na lodě v Černém moři jsou nepřijatelné a varoval zúčastněné strany, aby se podobným akcím vyhýbaly, píše Reuters. Reagoval tak poté, co v pátek zasáhly drony dva ropné tankery Kairos a Virat pravděpodobně patřící do ruské stínové flotily. Nejmenované zdroje z ukrajinské tajné služby SBU v sobotu sdělily médiím, že útok na tankery provedla Ukrajina pomocí námořních dronů.
„Válka mezi Ruskem a Ukrajinou nyní výrazně ohrožuje bezpečnost plavby po Černém moři. Páteční útoky na plavidla v naší výlučné ekonomické zóně znamenají znepokojivé zvyšování napětí,“ řekl Erdogan novinářům. „Tyto útoky nelze nijak ospravedlnit. Varujeme proto všechny zúčastněné strany před opakováním podobných incidentů,“ dodal turecký prezident.
Rusko v listopadu zaznamenalo na Ukrajině největší vojenský postup za uplynulý rok, napsala dnes agentura AFP s odvoláním na vlastní analýzu údajů poskytnutých americkým Institutem pro studium války (ISW). Ruská armáda minulý měsíc dobyla 701 kilometrů čtverečních ukrajinského území, což představuje po listopadu 2024 druhý nejvýraznější postup od prvních měsíců války na jaře 2022, kdy se situace na frontě ovšem rychle měnila.
Letos v říjnu Rusko podle AFP dobylo na Ukrajině 461 kilometrů čtverečních území; loni v listopadu to bylo 725 kilometrů čtverečních. Od začátku letošního roku pak Rusko obsadilo téměř 5400 kilometrů čtverečních, což je o téměř 2000 více než za stejné období roku 2024.
Německo potřebuje po svém boku silné Polsko, řekl dnes německý kancléř Friedrich Merz při setkání s polským premiérem Donaldem Tuskem. Sousední země chtějí prohloubit spolupráci v obraně i při rozvoji infrastruktury a slíbili také další podporu Ukrajině, která se brání ruské agresi. Tusk naznačil, že ve vzájemných vztazích nadále panují i neshody, a zmínil v této souvislosti otázku reparací za škody z druhé světové války. Podle Merze je ale tato otázka uzavřená.
„Německo a Polsko jsou nepostradatelnými partnery,“ uvedl Merz na tiskové konferenci před zahájením německo-polských vládních konzultací. Německo podle něj potřebuje po svém boku „silné Polsko“, kterému chce být spolehlivým partnerem. Společně pak chtějí pomáhat Ukrajině, která se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské invazi.
