„Radši půjdu do vězení než na frontu!“ Ruský mechanik rázně odmítl narukovat do armády
34letý mechanik Michail z ruského Podporoží nedaleko Moskvy se vzepřel povolání do armády v rámci částečné mobilizace, kterou v září vyhlásil prezident Vladimir Putin. Bojovat za svou rodnou zemi by ochoten byl, ovšem jen v případě, že by ji ohrožoval jiný stát. „Naše domovina před 24. únorem v ohrožení nebyla,“ konstatoval. Za ozbrojený konflikt je podle něj zodpovědná federace, muž by proto raději šel do vězení než na frontu.
Server BBC získal uniklou videonahrávku, na které se Michail dohaduje s ruskými funkcionáři, připojit se k armádě vehementně odmítá. „Nejsem pacifista,“ říká muž na videu. „Kdyby se nějaký stát snažil okupovat mou domovinu nebo na Rusko zaútočit, šel bych hned do kanceláře armádní administrativy a zapsal se, aniž bych čekal na povolávací papíry. Ale v tomto konkrétním případě věřím, že má domovina nečelí žádné vojenské hrozbě.“
S jeho tvrzením nesouhlasil jeden z přítomných státníků. „Naše domovina ale v nebezpečí je,“ oponoval, načež Michail odpověděl následovně: „Moje domovina nebyla v nebezpečí před 24. únorem.“ Ten den vnikla ruská vojska na ukrajinské území.
Radši do vězení než do války
Mechanik později hovořil o nahrávce s britskými novináři. „Když jsem tam stál a říkal ty věci, byl jsem velmi nervózní,“ vzpomínal. „Ale pak jsem si to video pustil a naopak viděl strach v očích těch, kteří mě poslouchali. Myslím si, že to bylo proto, že jsou zvyklí s lidmi zacházet jako s věcmi, které mohou přesouvat z místa na místo nebo je jen prostě peskovat. Najednou jsem tam byl já a říkal ty věci, co jsem říkal.“
„Pak přišly výhrůžky. ‚Řekneme to policii a budou to vyšetřovat,‘ říkali. Mám pocit, že tihle lidé se děsí ztráty kontroly. Jsou zvyklí mít kontrolu nad vším.“
„Když se o mobilizaci teprve mluvilo jako o možnosti, už tehdy jsem se rozhodl a shodl se svou rodinou na tom, že pokud taková situace nastane, odmítl bych to, i kdyby mě měli poslat do vězení,“ pokračoval Michail. „Kdybych musel, vybral bych si vězení. To není nic, čeho bych se měl bát. Víme, že na Ukrajině lidé umírají pod troskami a rodiče pohřbívají své děti. Stát mě bude považovat za zločince, když nepůjdu bojovat, ale z pohledu lidskosti nebo z mého vlastního pohledu zločincem nebudu.“
Jsi srab a krysa
K Michailově přístupu se na sociálních sítích vyjádřilo mnoho Rusů. Mechanik si svými argumenty ve videonahrávce získal několik příznivců, kritice se ale nevyhnul. „Je to srab a krysa, která utíká z lodi,“ napsal jeden z uživatelů. „Člověk, který takhle jedná, se nemůže považovat za muže,“ komentoval další.
Někteří Rusové ale s Michailovým názorem souhlasí. „Dobrá práce, Michaile. Jsi odvážný a upřímný,“ pochválil mechanika nejmenovaný uživatel. „Odmítnout zabíjet je humánní a odvážné,“ dodal další. „Dobrý chlap. Neschováváš se, ani neutíkáš. Pokládáš tu správnou otázku: Kdo na nás měl před 24. únorem plánovat útok?“
Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz a polský premiér Donald Tusk příští středu společně navštíví Moldavsko. V den, kdy tato bývalá sovětská republika oslaví 34. výročí své nezávislosti, chtějí návštěvou vyjádřit podporu bezpečnosti a suverenity země.
Moldavsko sousedí s Ukrajinou, která se brání ruské agresi, a s Rumunskem, které je členem Evropské unie i NATO. Zemi, která má zhruba 2,5 milionu obyvatel, čekají 28. září parlamentní volby. Vládnoucí většina v nich bude chtít pojistit proevropské směřování země. Podle posledního průzkumu z poloviny července má k jasnému vítězství v parlamentních volbách nakročeno proevropská Strana akce a solidarita (PAS) prezidentky Maiy Sanduové.
Moldavsko patří k nejchudším státům v Evropě. Současná prozápadní vláda opakovaně obviňuje Moskvu z vměšování do vnitřních záležitostí ve snaze udržet bývalou sovětskou zemi ve své sféře vlivu a zmařit její snahu o vstup do Evropské unie do roku 2030. Moskva obvinění odmítá. Mezinárodně uznávané hranice Moldavska přitom zahrnují i proruský separatistický region Podněstří.
Ukrajinští obránci se chlubí nově nasazenými raketami Flamingo (Plameňák), jež donesou 1150kilogramovou hlavici až na 3000 kilometrů. Výrobce, tajná továrna Fire Point, zpřístupnil videozáběry z akce.
Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak plánuje reformovat strukturu úřadu angažováním vojáků nebo veteránů s bojovými zkušenostmi, kteří by měli tvořit podstatný počet zaměstnanců.
„Řeč je o pracovnících na všech úrovních. Ve všech odděleních... Protože právě tito lidé jsou měřítkem cti, morálky a oddanosti Ukrajině. Nehledají výmluvy, hledají řešení, jak dosáhnout výsledku,“ napsal Jermak na platformě Telegram. Jako příklad uvedl svého zástupce plukovníka Pavla Palisu, který dříve velel 93. samostatné mechanizované brigádě.
„Ve válce byl odpovědný za životy svých podřízených a úspěšnost bojových operací. Nyní v úřadu prokazuje stejnou rychlost, čestnost a zásadovost,“ pokračoval Jermak, který dále napsal, že podobná „kultura by se měla v budoucnu rozšířit na celou státní správu“. Vyzval i další sféry ukrajinské společnosti jako podniky nebo kulturní zařízení, aby přijímaly veterány. Poznamenal, že ne všichni jsou původně profesionální vojáci a mnoho z nich se přidalo k armádě dobrovolně, přičemž někteří pracovali v úspěšných společnostech.
