Ponížený Putin ukázal slabost, míní komentátoři. Únava, grimasy a předstírání vřelých vztahů s Íránci?!

 „Jsem velmi potěšen, že se nacházím na pohostinné íránské půdě,“ cukroval v úterý Putin. „Můžeme se chlubit rekordními čísly, co se týče růstu obchodu,“ dodal. Rusko si teď prý je s Íránem bližší než kdy dříve.

Konkrétněji znělo ohlášení dohody mezi státními energetickými giganty – íránským NISOC a ruským Gazpromem. Počítá s rozvojem íránských plynových polí a budováním plynovodů pro vývoz, v hodnotě asi bilionu korun. Není to však závazná smlouva, jen memorandum o porozumění.

Putin jako kůl v plotě: Nechali ho potupně čekat na Erdogana, ruský prezident dělal grimasy

„Je to součástí divadla státních návštěv,“ komentuje Esfandyar Batmanghelidj, šéf londýnského think tanku Bourse & Bazaar Foundation. „Rusko nezavazuje k investicím, Rusko nebude investovat do íránské energetiky v době, kdy je pod těžšími sankcemi než ruská energetika.“ Tzv. sekundární sankce na Írán se totiž týkají každého, kdo by s ním obchodoval; ruské firmy zatím například smějí vyvážet plyn do Evropy, spolupráce s Íránem by to ale zkomplikovala.

Navíc už obě firmy jinou dohodu podepsaly roku 2016, kdy Írán pod tak přísnými sankcemi nebyl – „Nikam to nevedlo,“ dodal Batmanghelidj. Překážky byly podle něj na straně íránské ekonomiky.

Plané ruské sliby 

„Rusko vždy hodně slibovalo a málo plnilo,“ uvedl pro CNN Ali Vaez z amerického think tanku Crisis Group. Jenže při hledání mezinárodní spolupráce nemají moc na výběr, a tak si nemohou dovolit se rozkmotřovat.

Batmanghelidj souhlasí: „Je tu tolik negativních zkušeností, kdy se Írán cítil, že ho Rusko podtrhlo. Vybudovat skutečnou důvěru mezi dvěma zeměmi vyžaduje hodně času.“

A obě země jsou také přímými tržními soupeři. Írán dnes vyváží energetické suroviny hlavně do Číny, jenže tam se kvůli západním sankcím začalo obracet i Rusko – a v cenové válce má navrch. Rovněž Moskva zkomplikovala Teheránu mezinárodní jednání o sankcích a íránském jaderném programu – požadovala záruky vlastních zájmů.

Satelitní snímky usvědčily Rusy: Vyrazili do Íránu kvůli smrtícím dronům, odhalili Američané

A co vlastně může nabídnout Teherán Moskvě? Například zkušenosti s obcházením mezinárodních sankcí. „Myslím, že je zcela přirozené, aby obě strany uvažovaly o vytvoření klubu sankcionovaných států,“ uvedl Vaez.

Bílý dům také soudí, že Teherán dodá Moskvě stovky dronů pro válku na Ukrajině – prý už tento měsíc může začít trénovat ruské vojáky, jak je ovládat. Teherán takové zprávy popíral, ale v úterý íránská média citovala tamního generála, že je země připravena vyvážet vojenskou techniku spřáteleným zemím.

V Íránu Putin také jednal s tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem, mj. o válce v Sýrii a také o obnově vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře. Podle protokolu byli samý úsměv, ale Erdogan Putinovi vrátil předloňské ponížení. Roku 2020 musel na ruského hostitele dvě minuty čekat v předsálí, za dohledu reportérů. Tentokrát nechal stát před zapnutými kamerami Turek Rusa, než také dorazil.

Putin vypadal unaveně. A otráveně

„Těch 50 sekund, kdy Erdogan nechal čekat Putina, jenž vypadal před kamerami vyčerpaně, hodně vypovídají o tom, jak moc se změnil po Ukrajině,“ komentovala na twitteru Joyce Karamová, dopisovatelka magazínu The National. „Povšimněte si, jak kamera turecké vládní tiskové agentury Anadolu zabírá Putinovu tvář v blízkém detailu,“ dodala.

„Byl to neznámý terén pro ruského lídra, jenž si vydobyl reputaci tím, jak nechává čekat světové vůdce, naschvál, někdy i hodiny po domluveném termínu,“ komentoval deník The Guardian. Tentokrát to byl Putin, kdo musel nervózně pošlapávat a nevěděl, jak se tvářit.

7/9 Putin's visit to Tehran was a gesture of desperation. He came not to demand but to ask: for military assistance (drones), for mechanisms of circumvention of the technological embargo (microchips, technologies for the military-industrial complex), but received only promises.

— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) July 21, 2022

„Na tváři poníženého a uraženého Führera je celé spektrum emocí,“ rýpl si Anton Geraščenko z ukrajinského ministerstva zahraničí. „S takovou tváří je vskutku nejlepší zůstat v bunkru.“

A i celou Putinovu zahraniční cestu vnímá diplomat jako ruskou slabost: „Putinova návštěva Teheránu je gestem zoufalství. Nepřijel požadovat, nýbrž žádat: o vojenskou pomoc, o mechanismy obcházení embarga na technologie (mikročipy); a obdržel pouze sliby.“