Putin svolal poradu nejbližších. A vzkaz Moskvy o znárodňování zahraničních podniků
Ruský prezident Vladimir Putin dnes svolal poradu své bezpečnostní rady, sdružující jeho nejbližší spolupracovníky. A Moskva nemá zájem znárodňovat podniky v zahraničním vlastnictví, které působí v Rusku, řekl dnes ruský ministr průmyslu a obchodu Denis Manturov.
Kreml bez dalších podrobností uvedl, že na poradě Putina s členy bezpečnostní rady se probírala „aktuální situace v regionech“. S referáty vystoupili šéf tajné služby FSB Alexandr Bortnikov a ministr vnitra Vladimir Kolokolcev.
„Denně se spolu zabýváme těmi nejpalčivějšími a nejcitlivějšími problémy, ale neměli bychom zapomínat na aktuální situaci v regionech Ruské federace. Promluvme si dnes o tom,“ řekl Putin na úvod porady.
Kromě Bortnikova a Kolokolceva se porady zúčastnil premiér Michail Mišustin, předseda sněmovny Vjačeslav Volodin, místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv, šéf prezidentské kanceláře Anton Vajno, tajemník bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev, ministr obrany Sergej Šojgu, šéf civilní rozvědky Sergej Naryškin a zvláštní prezidentův zmocněnec Sergej Ivanov.
Ministr průmyslu: Vzkaz ohledně znárodňování
Ministr průmyslu Manturov dnes vzkázal, že Moskva nemá zájem znárodňovat podniky působíci v Rusku. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž je to pro západní podniky ubezpečení jen částečné. Mnoho západních a dalších zahraničních společností se po invazi Moskvy na Ukrajinu rozhodlo z Ruska odejít. Moskva pracuje na zákonu, který by státu umožnil zabavit majetek odcházejících firem.
„Nemáme zájem na znárodnění podniků nebo jejich likvidaci,“ řekl Manturov v dolní komoře parlamentu, ve Státní dumě. Poslancům poděkoval, že v květnu předběžně schválili návrh zákona, který umožňuje státu převzít kontrolu nad podnikem v případě „náhlého odchodu“ zahraničního partnera, aby se tak zachránila pracovní místa a zaplatily mzdy a daně. Návrh zákona ovšem od května, kdy prošel prvním ze tří čtení, v dolní komoře nepokročil.
„Je to také vzkaz pro naše zahraniční partnery, aby si rozmysleli, jaká rozhodnutí a jakým způsobem učiní,“ řekl Manturov. Zákonodárci následně souhlasili s jeho jmenováním do funkce vicepremiéra v souladu s dekretem, který podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Tento krok posiluje vliv Manturova na politiku v situaci, kdy se Rusko snaží bránit svou ekonomiku před přísnými západními sankcemi, napsala Reuters.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obcí Seredně a Kleban-Byk v ukrajinské Doněcké oblasti. Obsazení obce Kleban-Byk by znamenalo další postup Rusů směrem ke Kosťantynivce, klíčovému městu na cestě ke Kramatorsku, kde se nachází významná ukrajinská logistická základna, napsala agentura AFP.
Evropa musí převzít větší odpovědnost, investovat do obrany a jednat společně, zdůraznil šéf české diplomacie Jan Lipavský na Evropském fóru Alpbach v Rakousku. Na okraj akce konané v Tyrolsku se Lipavský setkal s šéfkou rumunské diplomacie Danou Silvií Toiuovou, s níž také zahájil jeden z panelů fóra. Ministr při té příležitosti na síti X zdůraznil, že Rusko nesmí uspět ve své agresi proti Ukrajině.
Lipavský na panelu Evropa ve světě podle českého ministerstva zahraničí připomněl, že bezpečnost není samozřejmost. Evropa podle něj musí převzít větší odpovědnost, investovat do obrany a jednat společně. „Jen tak dokážeme čelit ruské agresi a ochránit naši budoucnost,“ zdůraznila česká diplomacie.
„Shodli jsme se na nutnosti dál posilovat spolupráci v EU a NATO. Společně musíme zajistit, aby Evropa byla bezpečná a Rusko neuspělo ve své agresi proti Ukrajině,“ uvedl Lipavský na platformě X po setkání s rumunskou kolegyní.
Ukrajinské úřady podle ruskojazyčného webu stanice BBC informovaly o zabitém civilistovi při ruském útoku dronu na autobus v Dněpropetrovské oblasti, přičemž další lidé utrpěli zranění.
Obavy zahraničních podniků z případného znárodnění umocnilo Putinovo rozhodnutí převzít dekretem plnou kontrolu nad rozsáhlým plynárenským a ropným projektem Sachalin 2. Tento krok by z něj mohl vytlačit společnost Shell a japonské firmy Mitsui a Mitsubishi.
Západní společnosti se potýkají s tím, jak opustit Rusko způsobem, který by omezil finanční dopady, neohrozil zaměstnance a v některých případech umožnil v budoucnu návrat do Ruska. Některé z nich, například Nike nebo Cisco, v posledních týdnech, kdy se spekulovalo o přijetí zákona, svůj odchod z Ruska urychlily. Fakt, že Státní duma zákon nechválila před letní pauzou, firmám poskytlo další čas.
