Putin svolal poradu nejbližších. A vzkaz Moskvy o znárodňování zahraničních podniků
Ruský prezident Vladimir Putin dnes svolal poradu své bezpečnostní rady, sdružující jeho nejbližší spolupracovníky. A Moskva nemá zájem znárodňovat podniky v zahraničním vlastnictví, které působí v Rusku, řekl dnes ruský ministr průmyslu a obchodu Denis Manturov.
Kreml bez dalších podrobností uvedl, že na poradě Putina s členy bezpečnostní rady se probírala „aktuální situace v regionech“. S referáty vystoupili šéf tajné služby FSB Alexandr Bortnikov a ministr vnitra Vladimir Kolokolcev.
„Denně se spolu zabýváme těmi nejpalčivějšími a nejcitlivějšími problémy, ale neměli bychom zapomínat na aktuální situaci v regionech Ruské federace. Promluvme si dnes o tom,“ řekl Putin na úvod porady.
Kromě Bortnikova a Kolokolceva se porady zúčastnil premiér Michail Mišustin, předseda sněmovny Vjačeslav Volodin, místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv, šéf prezidentské kanceláře Anton Vajno, tajemník bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev, ministr obrany Sergej Šojgu, šéf civilní rozvědky Sergej Naryškin a zvláštní prezidentův zmocněnec Sergej Ivanov.
Ministr průmyslu: Vzkaz ohledně znárodňování
Ministr průmyslu Manturov dnes vzkázal, že Moskva nemá zájem znárodňovat podniky působíci v Rusku. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž je to pro západní podniky ubezpečení jen částečné. Mnoho západních a dalších zahraničních společností se po invazi Moskvy na Ukrajinu rozhodlo z Ruska odejít. Moskva pracuje na zákonu, který by státu umožnil zabavit majetek odcházejících firem.
„Nemáme zájem na znárodnění podniků nebo jejich likvidaci,“ řekl Manturov v dolní komoře parlamentu, ve Státní dumě. Poslancům poděkoval, že v květnu předběžně schválili návrh zákona, který umožňuje státu převzít kontrolu nad podnikem v případě „náhlého odchodu“ zahraničního partnera, aby se tak zachránila pracovní místa a zaplatily mzdy a daně. Návrh zákona ovšem od května, kdy prošel prvním ze tří čtení, v dolní komoře nepokročil.
„Je to také vzkaz pro naše zahraniční partnery, aby si rozmysleli, jaká rozhodnutí a jakým způsobem učiní,“ řekl Manturov. Zákonodárci následně souhlasili s jeho jmenováním do funkce vicepremiéra v souladu s dekretem, který podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Tento krok posiluje vliv Manturova na politiku v situaci, kdy se Rusko snaží bránit svou ekonomiku před přísnými západními sankcemi, napsala Reuters.
Lídři Evropy, Kanady a Japonska odmítají americký plán na ukončení války na Ukrajině v jeho současné podobě: „Prvotní návrh osmadvacetibodového plánu obsahuje důležité prvky, které budou klíčové pro spravedlivý a trvalý mír. Domníváme se tedy, že tento návrh je základem, který bude vyžadovat další práci,“ uvedla v prohlášení skupina zemí, která je připravena se do procesu zapojit.
Lídři zdůraznili princip, že hranice není možné měnit silou. „Také nás znepokojují navrhovaná omezení ukrajinských ozbrojených sil, která by nechala Ukrajinu zranitelnou vůči budoucímu útoku. Opakujeme, že realizace prvků týkajících se Evropské unie a NATO by vyžadovala souhlas členských států EU a NATO,“ uvedly také státy.
Česko důkladně studuje americký návrh na ukončení války na Ukrajině a diskutuje o něm se spojenci v takzvané koalici ochotných, uvedl ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS). Jde o skupinu asi třiceti převážně evropských zemí, které podporují Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi. „Existenci plánu bereme my i naši evropští kolegové jako výchozí bod pro další jednání o mírovém uspořádání mezi Ukrajinou a Ruskem,“ uvedl ministr.
Jakékoliv mírové uspořádání přímo ovlivní bezpečnost na celém evropském kontinentu na desítky let dopředu. „Musíme tedy k němu přistupovat s maximální zodpovědností, opravdu se nás to přímo týká. Zároveň platí, že evropská bezpečnost rovná se bezpečnosti české,“ uvedl. I kvůli české bezpečnosti mají podporu představitelé států E3 (Německo, Francie, Velká Británie) a další země, které už vstoupily do diplomatických jednání s USA za účelem vytvoření další verze mírového plánu, doplnil.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko udělil milost 31 občanům Ukrajiny, kteří podle běloruských úřadů spáchali trestné činy. Informuje o tom dnes agentura TASS, podle níž je krok výsledkem dohody Lukašenka s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Lukašenkova mluvčí uvedla, že běloruský vůdce k tomuto „gestu dobré vůle“ přistoupil na žádost ukrajinské strany a za účelem vytvoření podmínek pro urovnání ozbrojeného konfliktu v sousedním státě. Na mysli tím měla válku na Ukrajině, kterou Rusko s běloruskou podporou vede už tři a tři čtvrtě roku.
Obavy zahraničních podniků z případného znárodnění umocnilo Putinovo rozhodnutí převzít dekretem plnou kontrolu nad rozsáhlým plynárenským a ropným projektem Sachalin 2. Tento krok by z něj mohl vytlačit společnost Shell a japonské firmy Mitsui a Mitsubishi.
Západní společnosti se potýkají s tím, jak opustit Rusko způsobem, který by omezil finanční dopady, neohrozil zaměstnance a v některých případech umožnil v budoucnu návrat do Ruska. Některé z nich, například Nike nebo Cisco, v posledních týdnech, kdy se spekulovalo o přijetí zákona, svůj odchod z Ruska urychlily. Fakt, že Státní duma zákon nechválila před letní pauzou, firmám poskytlo další čas.
