Putin svolal poradu nejbližších. A vzkaz Moskvy o znárodňování zahraničních podniků
Ruský prezident Vladimir Putin dnes svolal poradu své bezpečnostní rady, sdružující jeho nejbližší spolupracovníky. A Moskva nemá zájem znárodňovat podniky v zahraničním vlastnictví, které působí v Rusku, řekl dnes ruský ministr průmyslu a obchodu Denis Manturov.
Kreml bez dalších podrobností uvedl, že na poradě Putina s členy bezpečnostní rady se probírala „aktuální situace v regionech“. S referáty vystoupili šéf tajné služby FSB Alexandr Bortnikov a ministr vnitra Vladimir Kolokolcev.
„Denně se spolu zabýváme těmi nejpalčivějšími a nejcitlivějšími problémy, ale neměli bychom zapomínat na aktuální situaci v regionech Ruské federace. Promluvme si dnes o tom,“ řekl Putin na úvod porady.
Kromě Bortnikova a Kolokolceva se porady zúčastnil premiér Michail Mišustin, předseda sněmovny Vjačeslav Volodin, místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv, šéf prezidentské kanceláře Anton Vajno, tajemník bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev, ministr obrany Sergej Šojgu, šéf civilní rozvědky Sergej Naryškin a zvláštní prezidentův zmocněnec Sergej Ivanov.
Ministr průmyslu: Vzkaz ohledně znárodňování
Ministr průmyslu Manturov dnes vzkázal, že Moskva nemá zájem znárodňovat podniky působíci v Rusku. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž je to pro západní podniky ubezpečení jen částečné. Mnoho západních a dalších zahraničních společností se po invazi Moskvy na Ukrajinu rozhodlo z Ruska odejít. Moskva pracuje na zákonu, který by státu umožnil zabavit majetek odcházejících firem.
„Nemáme zájem na znárodnění podniků nebo jejich likvidaci,“ řekl Manturov v dolní komoře parlamentu, ve Státní dumě. Poslancům poděkoval, že v květnu předběžně schválili návrh zákona, který umožňuje státu převzít kontrolu nad podnikem v případě „náhlého odchodu“ zahraničního partnera, aby se tak zachránila pracovní místa a zaplatily mzdy a daně. Návrh zákona ovšem od května, kdy prošel prvním ze tří čtení, v dolní komoře nepokročil.
„Je to také vzkaz pro naše zahraniční partnery, aby si rozmysleli, jaká rozhodnutí a jakým způsobem učiní,“ řekl Manturov. Zákonodárci následně souhlasili s jeho jmenováním do funkce vicepremiéra v souladu s dekretem, který podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Tento krok posiluje vliv Manturova na politiku v situaci, kdy se Rusko snaží bránit svou ekonomiku před přísnými západními sankcemi, napsala Reuters.
Globální sankce proti Rusku musí být nyní jednou z hlavních priorit, uvedl ve svém videoposelství prezident Volodymyr Zelenskyj. Jsou podle něj skutečným nástrojem pro omezení strategických schopností a potenciálu Ruska a musí stále více a bolestivěji omezovat jeho schopnost pokračovat ve válce.
„Naše instituce pracují na synchronizaci evropských a ukrajinských sankcí. Rovněž plně slaďujeme evropský balíček sankcí zaměřený na režim v Íránu,“ prohlásil.
Prezident Volodymyr Zelenskyj udělil titul Hrdina Ukrajiny pilotovi stíhačky F-16, který zahynul při nočním masivním ruském leteckém útoku. Maksym Ustymenko, narozený v roce 1993, byl zabit po sestřelení sedmi vzdušných cílů, uvedlo letectvo v prohlášení. Dodalo, že jeho letoun byl poškozen, když se snažil sestřelit poslední z nich.
Senátor Lindsey Graham po jednání s Donaldem Trumpem prohlásil, že americký prezident souhlasí, aby Senát po skončení červencových kongresových prázdnin hlasoval o návrhu zákona o uvalení nových sankcí na Rusko.
„Poprvé mi včera prezident řekl: ‚Je čas posunout váš návrh zákona,‘“ řekl Graham v rozhovoru pro ABC News a zdůraznil, že následně bude na Trumpovi, zda bude návrh zákona nakonec podepsán.
Obavy zahraničních podniků z případného znárodnění umocnilo Putinovo rozhodnutí převzít dekretem plnou kontrolu nad rozsáhlým plynárenským a ropným projektem Sachalin 2. Tento krok by z něj mohl vytlačit společnost Shell a japonské firmy Mitsui a Mitsubishi.
Západní společnosti se potýkají s tím, jak opustit Rusko způsobem, který by omezil finanční dopady, neohrozil zaměstnance a v některých případech umožnil v budoucnu návrat do Ruska. Některé z nich, například Nike nebo Cisco, v posledních týdnech, kdy se spekulovalo o přijetí zákona, svůj odchod z Ruska urychlily. Fakt, že Státní duma zákon nechválila před letní pauzou, firmám poskytlo další čas.
