Putin svolal poradu nejbližších. A vzkaz Moskvy o znárodňování zahraničních podniků
Ruský prezident Vladimir Putin dnes svolal poradu své bezpečnostní rady, sdružující jeho nejbližší spolupracovníky. A Moskva nemá zájem znárodňovat podniky v zahraničním vlastnictví, které působí v Rusku, řekl dnes ruský ministr průmyslu a obchodu Denis Manturov.
Kreml bez dalších podrobností uvedl, že na poradě Putina s členy bezpečnostní rady se probírala „aktuální situace v regionech“. S referáty vystoupili šéf tajné služby FSB Alexandr Bortnikov a ministr vnitra Vladimir Kolokolcev.
„Denně se spolu zabýváme těmi nejpalčivějšími a nejcitlivějšími problémy, ale neměli bychom zapomínat na aktuální situaci v regionech Ruské federace. Promluvme si dnes o tom,“ řekl Putin na úvod porady.
Kromě Bortnikova a Kolokolceva se porady zúčastnil premiér Michail Mišustin, předseda sněmovny Vjačeslav Volodin, místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv, šéf prezidentské kanceláře Anton Vajno, tajemník bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev, ministr obrany Sergej Šojgu, šéf civilní rozvědky Sergej Naryškin a zvláštní prezidentův zmocněnec Sergej Ivanov.
Ministr průmyslu: Vzkaz ohledně znárodňování
Ministr průmyslu Manturov dnes vzkázal, že Moskva nemá zájem znárodňovat podniky působíci v Rusku. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž je to pro západní podniky ubezpečení jen částečné. Mnoho západních a dalších zahraničních společností se po invazi Moskvy na Ukrajinu rozhodlo z Ruska odejít. Moskva pracuje na zákonu, který by státu umožnil zabavit majetek odcházejících firem.
„Nemáme zájem na znárodnění podniků nebo jejich likvidaci,“ řekl Manturov v dolní komoře parlamentu, ve Státní dumě. Poslancům poděkoval, že v květnu předběžně schválili návrh zákona, který umožňuje státu převzít kontrolu nad podnikem v případě „náhlého odchodu“ zahraničního partnera, aby se tak zachránila pracovní místa a zaplatily mzdy a daně. Návrh zákona ovšem od května, kdy prošel prvním ze tří čtení, v dolní komoře nepokročil.
„Je to také vzkaz pro naše zahraniční partnery, aby si rozmysleli, jaká rozhodnutí a jakým způsobem učiní,“ řekl Manturov. Zákonodárci následně souhlasili s jeho jmenováním do funkce vicepremiéra v souladu s dekretem, který podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Tento krok posiluje vliv Manturova na politiku v situaci, kdy se Rusko snaží bránit svou ekonomiku před přísnými západními sankcemi, napsala Reuters.
Ruská invaze na Ukrajinu způsobila od února 2022 emise skleníkových plynů odpovídající tomu, kolik společně za rok vyprodukují Rakousko, Maďarsko, Česko a Slovensko. Vyplývá to ze studie Iniciativy pro výpočet skleníkových plynů v důsledku válek (IGGAW), na kterou dnes upozornila agentura DPA. Ruská válka proti Ukrajině si tak podle agentury vyžádala nejen desítky tisíc lidských životů a donutila miliony lidí k útěku, ale také těžce zasáhla přírodu a klima.
Podle studie činí celkové emise z války na Ukrajině v současné době 237 milionů tun oxidu uhličitého (CO2). Třetina emisí skleníkových plynů je způsobena samotnými bojovými operacemi. Například tanky a stíhačky spotřebovávají velké množství nafty a leteckého paliva kerosinu.
Dalšími zdroji znečištění skleníkovými plyny v důsledku války jsou pak požáry lesů a porostu. Většina z nich vzplála v blízkosti frontových linií nebo v pohraničních oblastech. Podle údajů byla v roce 2024 spálená plocha více než dvacetkrát větší než průměr v letech 2006 až 2021. Léto 2024 bylo na Ukrajině podle vědců také neobvykle suché, což napomáhalo šíření lesních požárů. „Rok 2024 vyniká jako znepokojivý příklad ničivého cyklu, ve kterém se klimatické změny a ozbrojené konflikty vzájemně posilují a urychlují globální oteplování,“ uvedli autoři studie.
Česko zvažuje, že Ukrajině předá okolo 30 modernizovaných tanků T-72M4CZ, které svými parametry mohou soupeřit s nejmodernějšími ruskými stroji T-90M, napsal dnes ukrajinský server RBK-Ukrajina s odvoláním na vyjádření českého ministerstva obrany, podle kterého náčelník generálního štábu Karel Řehka hodlá vládě doporučit, aby zmíněné tanky darovala Ukrajině.
Není v polském zájmu vydat do Německa Ukrajince obviněného z vyhození plynovodu Nord Stream 2 do povětří, prohlásil polský premiér Donald Tusk. Nicméně připustil, že rozhodnutí náleží polskému soudu, který rozhoduje o německé žádosti o vydání a který na podezřelého uvalil vazbu. Podle premiéra problémem nebylo poškození, ale postavení plynovodu.
Z útoku na plynovody, které přiváděly zemní plyn z Rusko po dně Baltu, je podezřelý Volodymyr Z., který byl na konci září zatčen poblíž Varšavy na základě evropského zatykače vydaného německým soudem.
Obavy zahraničních podniků z případného znárodnění umocnilo Putinovo rozhodnutí převzít dekretem plnou kontrolu nad rozsáhlým plynárenským a ropným projektem Sachalin 2. Tento krok by z něj mohl vytlačit společnost Shell a japonské firmy Mitsui a Mitsubishi.
Západní společnosti se potýkají s tím, jak opustit Rusko způsobem, který by omezil finanční dopady, neohrozil zaměstnance a v některých případech umožnil v budoucnu návrat do Ruska. Některé z nich, například Nike nebo Cisco, v posledních týdnech, kdy se spekulovalo o přijetí zákona, svůj odchod z Ruska urychlily. Fakt, že Státní duma zákon nechválila před letní pauzou, firmám poskytlo další čas.
