Ruská odveta za sankce: Zákaz vývozu od obilí po vagony. A znárodňování majetků firem!
V reakci na protiruské sankce vyhlášené Západem po ruské invazi na Ukrajinu zakázala Moskva do konce roku export telekomunikačního, zdravotnického, automobilového, zemědělského, elektrického a technického vybavení. Informovala o tom dnes ruská vláda. Premiér Michail Mišustin řekl, že zákaz se bude týkat vývozu zboží zahraničních společností působících v Rusku. Na seznam vláda zařadila přes 200 položek, mimo jiné železniční vagony, kontejnery, turbíny a další zboží. Ministerstvo hospodářství uvedlo, že byl zakázán vývoz některých druhů lesnických a dřevařských produktů. Neupřesnilo, o které se jedná. Zákaz vývozu do konce letošního roku se týká mimo jiné automobilů, letadel a dronů, napsala později agentura TASS.
„Tato opatření jsou logickou reakcí na opatření zavedená vůči Rusku a jejich cílem je zajistit nepřerušené fungování klíčových odvětví ekonomiky,“ uvedlo ministerstvo hospodářství. Sankce dopadnou na 48 zemí, včetně Spojených států a států Evropské unie.
Další opatření by mohla zahrnovat zamezení vstupu zahraničních lodí do ruských přístavů a povolení ruským leteckým společnostem registrovat letadla pronajatá od západních firem jako vlastní majetek, uvedla vláda.
Rusko též do 31. srpna pozastaví vývoz obilí a kukuřice do skupiny bývalých sovětských republik tvořících součást Euroasijské hospodářské unii (EAHU), aby si zajistilo dostatek potravin na domácím trhu. Omezí také vývoz cukru. EAHU tvoří Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a samotné Rusko.
Rusko reaguje na západní sankce, které ruskou ekonomiku závislou na vývozu energií ochromují. Západní společnosti se hromadně stahují z Ruska. V reakci na to ruská vládní komise ve středu schválila první krok ke znárodnění majetku zahraničních firem, které opustí zemi.
Znárodňování majetku zahraničních firem
Seznam šesti desítek společností, jejichž majetek by mohl být znárodněn dostala vláda a generální prokuratura, napsal dnes provládní list Izvestija. Zahrnuje podle něj mimo jiné firmy Volkswagen, Apple, IKEA, Microsoft, IBM, Shell, McDonald's, Porsche, Toyota či H&M. Seznam není konečný, uvedl Oleg Pavlov, který vede organizaci Public Consumer Initiative. Jakmile některá firma oznámí odchod z Ruska, aniž by poskytla záruky ruským spotřebitelům, přibude na tento seznam, řekl.
„Ruská vláda již pracuje na opatřeních, která zahrnují bankrot a znárodnění majetku zahraničních organizací,“ řekl dnes v prohlášení bývalý ruský prezident a nynější místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv. „Zahraniční společnosti by měly pochopit, že návrat na náš trh bude obtížný,“ dodal. Zahraniční investory obvinil, že vyvolávají paniku mezi obyčejnými Rusy.
Na jednání unijních ministrů pro evropské záležitosti v Bruselu dnes zazněla od všech 27 zemí EU jednoznačná podpora Ukrajiny a její obrany. Českým novinářkám to dnes v Bruselu řekl ministr Martin Dvořák. Země jako Slovensko a Maďarsko se staly v posledních měsících terčem kritiky kvůli blokování nejrůznějších sankcí proti Rusku. Bratislava a Budapešť mají rovněž výhrady k pokračujícímu posílání vojenské pomoci na Ukrajinu.
Hlavním tématem dnešního jednání byla příprava zasedání příštího summitu, který bude 23. a 24. října. „Témata se úplně zásadně nemění. My jsme rádi, že Ukrajina zůstává stále na vrcholu našeho zájmu. Podpora je úplně jednoznačná, zazněla z úst všech přítomných,“ uvedl Dvořák.
Dům v obci Wyryki na východě Polska nezasáhl ruský dron, ale raketa vystřelená z polské stíhačky při zásahu proti dronům, píše polský list.
Estonsko v příštích dvou letech vyhloubí na své jihovýchodní hranici s Ruskem na 40 kilometrů protitankových příkopů, které budou součástí opevnění hranic v rámci takzvané Baltské obranné linie. Informovala o tom dnes veřejnoprávní stanice ERR.
„Vzhledem k tomu, že na severovýchodě Estonska už máme dobrou přírodní překážku v podobě řeky Narvy a na východě (v podobě) Čudského jezera, pak pro jihovýchodní Estonsko existuje plán vybudovat 40 kilometrů protitankového příkopu,“ řekl stanici Ainar Afanasjev z generálního štábu estonské armády.
Většinu toho, co západní země nakupují od Ruska, tvoří suroviny. Jedná se zejména o ropu a plyn, ale také o kovy jako hliník a nikl, nemluvě o potaši a fosfátech, které se hojně používají v hnojivech. Jejich ceny kvůli obavám, že by mohlo dojít k přerušení dodávek, prudce stouply a pokud zůstanou vysoké, způsobí to ekonomické těžkosti, především v Evropě, uvedl dopisovatel BBC Theo Leggett.
Zákaz prodeje železničních vagonů a lokomotiv z Ruska však pravděpodobně nezpůsobí velké potíže. Stejně tak například omezení prodeje zemědělských strojů. Tyto výrobky se vyvážejí, ale hlavně do zemí, jako je Bělorusko či Kazachstán, upozornil Leggett.
Zařazení vozidel na seznam je podle něj problémem pro společnosti jako Stellantis, vlastníka značek Peugeot nebo Citroën. Ten plánoval vyvážet dodávky vyrobené v Rusku do Evropy a dalších částí světa.
Celkově však dopad protisankcí vypadá spíše symbolicky než významně, myslí si Leggett. Naopak omezení vývozu surovin, pokud by je Rusko zavedlo, by mohlo mít mnohem dramatičtější dopad.
