Ruská odveta za sankce: Zákaz vývozu od obilí po vagony. A znárodňování majetků firem!
V reakci na protiruské sankce vyhlášené Západem po ruské invazi na Ukrajinu zakázala Moskva do konce roku export telekomunikačního, zdravotnického, automobilového, zemědělského, elektrického a technického vybavení. Informovala o tom dnes ruská vláda. Premiér Michail Mišustin řekl, že zákaz se bude týkat vývozu zboží zahraničních společností působících v Rusku. Na seznam vláda zařadila přes 200 položek, mimo jiné železniční vagony, kontejnery, turbíny a další zboží. Ministerstvo hospodářství uvedlo, že byl zakázán vývoz některých druhů lesnických a dřevařských produktů. Neupřesnilo, o které se jedná. Zákaz vývozu do konce letošního roku se týká mimo jiné automobilů, letadel a dronů, napsala později agentura TASS.
„Tato opatření jsou logickou reakcí na opatření zavedená vůči Rusku a jejich cílem je zajistit nepřerušené fungování klíčových odvětví ekonomiky,“ uvedlo ministerstvo hospodářství. Sankce dopadnou na 48 zemí, včetně Spojených států a států Evropské unie.
Další opatření by mohla zahrnovat zamezení vstupu zahraničních lodí do ruských přístavů a povolení ruským leteckým společnostem registrovat letadla pronajatá od západních firem jako vlastní majetek, uvedla vláda.
Rusko též do 31. srpna pozastaví vývoz obilí a kukuřice do skupiny bývalých sovětských republik tvořících součást Euroasijské hospodářské unii (EAHU), aby si zajistilo dostatek potravin na domácím trhu. Omezí také vývoz cukru. EAHU tvoří Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a samotné Rusko.
Rusko reaguje na západní sankce, které ruskou ekonomiku závislou na vývozu energií ochromují. Západní společnosti se hromadně stahují z Ruska. V reakci na to ruská vládní komise ve středu schválila první krok ke znárodnění majetku zahraničních firem, které opustí zemi.
Znárodňování majetku zahraničních firem
Seznam šesti desítek společností, jejichž majetek by mohl být znárodněn dostala vláda a generální prokuratura, napsal dnes provládní list Izvestija. Zahrnuje podle něj mimo jiné firmy Volkswagen, Apple, IKEA, Microsoft, IBM, Shell, McDonald's, Porsche, Toyota či H&M. Seznam není konečný, uvedl Oleg Pavlov, který vede organizaci Public Consumer Initiative. Jakmile některá firma oznámí odchod z Ruska, aniž by poskytla záruky ruským spotřebitelům, přibude na tento seznam, řekl.
„Ruská vláda již pracuje na opatřeních, která zahrnují bankrot a znárodnění majetku zahraničních organizací,“ řekl dnes v prohlášení bývalý ruský prezident a nynější místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv. „Zahraniční společnosti by měly pochopit, že návrat na náš trh bude obtížný,“ dodal. Zahraniční investory obvinil, že vyvolávají paniku mezi obyčejnými Rusy.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od pondělního rána.
Polský premiér Donald Tusk a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová u vsi Ozierany Male navštívili polsko-běloruskou hranici, která je podle Varšavy jedním z dějišť hybridní války Ruska a jeho spojence Běloruska proti Evropské unii. Jejich vystoupení před novináři, na kterém se shodli na neústupnosti vůči Rusku, přes hraniční bariéru sledovali ozbrojení běloruští vojáci, informuje server zpravodajské televize Polsat News.
Tusk na závěr jejich společného vystoupení prozradil, že krátce před ním dostal od ochranky doporučení, aby brífink zrušili nebo ho přesunuli jinam, protože se někde objevili běloruští vojáci s dlouhými zbraněmi. Ptal se von der Leyenové, jestli je připravená na tom místě vystoupit. "Uslyšel jsem slova, jaká jsem chtěl slyšet: nula ústupků," uvedl Tusk. "Nikdo nás tu nebude strašit, jsme tu proto, abychom ukázali skutečné evropské odhodlání," dodal. Na sociální síti X zveřejnil fotografii člena polské Státní ochranné služby, která má na starost bezpečnost nejdůležitějších lidí v zemi, jak se přes hraniční bariéru navzájem sleduje s běloruským vojákem v masce. Von der Leyenová "na vlastní oči viděla, jaká je situace na východní hranici EU a Polska", napsal Tusk.
Německý kancléř Friedrich Merz se připravuje na to, že válka na Ukrajině může trvat ještě dlouho. Řekl to dnes v letním rozhovoru s veřejnoprávní stanicí ZDF. Války podle něj obyčejně končí vojenskou porážkou nebo hospodářským vyčerpáním jedné ze stran. Na takový scénař to podle něj ale ve válce Ukrajiny a Ruska nyní nevypadá.
"Vnitřně se připravuji na to, že tato válka může trvat ještě dlouho," řekl kancléř a dodal, že Německo a jeho partneři usilují o to, aby válka skončila co nejdříve. Podle Merze ale konflikt, který rozpoutalo Rusko v únoru 2022 svou invazí na Ukrajinu, nesmí skončit kapitulací Kyjeva. "Pozítří by byla na řadě další země a popozítří jsme pak na řadě my," varoval.
Většinu toho, co západní země nakupují od Ruska, tvoří suroviny. Jedná se zejména o ropu a plyn, ale také o kovy jako hliník a nikl, nemluvě o potaši a fosfátech, které se hojně používají v hnojivech. Jejich ceny kvůli obavám, že by mohlo dojít k přerušení dodávek, prudce stouply a pokud zůstanou vysoké, způsobí to ekonomické těžkosti, především v Evropě, uvedl dopisovatel BBC Theo Leggett.
Zákaz prodeje železničních vagonů a lokomotiv z Ruska však pravděpodobně nezpůsobí velké potíže. Stejně tak například omezení prodeje zemědělských strojů. Tyto výrobky se vyvážejí, ale hlavně do zemí, jako je Bělorusko či Kazachstán, upozornil Leggett.
Zařazení vozidel na seznam je podle něj problémem pro společnosti jako Stellantis, vlastníka značek Peugeot nebo Citroën. Ten plánoval vyvážet dodávky vyrobené v Rusku do Evropy a dalších částí světa.
Celkově však dopad protisankcí vypadá spíše symbolicky než významně, myslí si Leggett. Naopak omezení vývozu surovin, pokud by je Rusko zavedlo, by mohlo mít mnohem dramatičtější dopad.
