Ruská odveta za sankce: Zákaz vývozu od obilí po vagony. A znárodňování majetků firem!
V reakci na protiruské sankce vyhlášené Západem po ruské invazi na Ukrajinu zakázala Moskva do konce roku export telekomunikačního, zdravotnického, automobilového, zemědělského, elektrického a technického vybavení. Informovala o tom dnes ruská vláda. Premiér Michail Mišustin řekl, že zákaz se bude týkat vývozu zboží zahraničních společností působících v Rusku. Na seznam vláda zařadila přes 200 položek, mimo jiné železniční vagony, kontejnery, turbíny a další zboží. Ministerstvo hospodářství uvedlo, že byl zakázán vývoz některých druhů lesnických a dřevařských produktů. Neupřesnilo, o které se jedná. Zákaz vývozu do konce letošního roku se týká mimo jiné automobilů, letadel a dronů, napsala později agentura TASS.
„Tato opatření jsou logickou reakcí na opatření zavedená vůči Rusku a jejich cílem je zajistit nepřerušené fungování klíčových odvětví ekonomiky,“ uvedlo ministerstvo hospodářství. Sankce dopadnou na 48 zemí, včetně Spojených států a států Evropské unie.
Další opatření by mohla zahrnovat zamezení vstupu zahraničních lodí do ruských přístavů a povolení ruským leteckým společnostem registrovat letadla pronajatá od západních firem jako vlastní majetek, uvedla vláda.
Rusko též do 31. srpna pozastaví vývoz obilí a kukuřice do skupiny bývalých sovětských republik tvořících součást Euroasijské hospodářské unii (EAHU), aby si zajistilo dostatek potravin na domácím trhu. Omezí také vývoz cukru. EAHU tvoří Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a samotné Rusko.
Rusko reaguje na západní sankce, které ruskou ekonomiku závislou na vývozu energií ochromují. Západní společnosti se hromadně stahují z Ruska. V reakci na to ruská vládní komise ve středu schválila první krok ke znárodnění majetku zahraničních firem, které opustí zemi.
Znárodňování majetku zahraničních firem
Seznam šesti desítek společností, jejichž majetek by mohl být znárodněn dostala vláda a generální prokuratura, napsal dnes provládní list Izvestija. Zahrnuje podle něj mimo jiné firmy Volkswagen, Apple, IKEA, Microsoft, IBM, Shell, McDonald's, Porsche, Toyota či H&M. Seznam není konečný, uvedl Oleg Pavlov, který vede organizaci Public Consumer Initiative. Jakmile některá firma oznámí odchod z Ruska, aniž by poskytla záruky ruským spotřebitelům, přibude na tento seznam, řekl.
„Ruská vláda již pracuje na opatřeních, která zahrnují bankrot a znárodnění majetku zahraničních organizací,“ řekl dnes v prohlášení bývalý ruský prezident a nynější místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv. „Zahraniční společnosti by měly pochopit, že návrat na náš trh bude obtížný,“ dodal. Zahraniční investory obvinil, že vyvolávají paniku mezi obyčejnými Rusy.
Ukrajina provedla v Rusku další útok na ropovod Družba. Ropu z Družby stále odebírá Slovensko a Maďarsko a jejich vlády dříve reagovaly negativně na přerušení dodávek způsobené ukrajinskými útoky. V tuto chvíli není zřejmé, zda a jak pondělní útok dodávky narušil. Kyjev také loni v létě zastavil tranzit ruské ropy přes své území.
Slovenský přepravce ropy Transpetrol uvedl, že neeviduje žádné výpadky dodávek ropovodem Družba. „Situace momentálně nemá žádný vliv na tranzit ropy na slovenském území a Transpetrol řídí přepravu ropy pro svého zákazníka v souladu s jeho požadavky,“ sdělil agentuře Reuters Transpetrol, který přepravuje ropu do jediné slovenské rafinerie Slovnaft.
Evropská komise dnes navrhla dvě řešení na podporu finančních potřeb Ukrajiny v letech 2026 až 2027. Jedním je půjčka od Evropské unie, druhým reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy v EU. Návrhy, které jsou podpořené několika legislativními texty, podle Komise zavádějí řadu záruk na ochranu členských států a finančních institucí před možnými odvetnými opatřeními ze strany Ruska.
„Ukrajina je na kritické křižovatce, vyjednávaní o míru pokračují, ale vidíme, že Rusko stupňuje své útoky, jsou stále intenzivnější a narůstá potřeba financování Ukrajiny,“ uvedla na tiskové konferenci v Bruselu šéfka Komise Ursula von der Leyenová.
Rada EU se dohodla s europarlamentem na ukončení dovozu plynu z Ruska. „Je to začátek nové éry. Éry úplné energetické nezávislosti Evropské unie na Rusku,“ řekla dnes ráno novinářům předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Připomněla také, že EU už významně omezila dovozy energie z Ruska. Na začátku ruské invaze na Ukrajinu platily měsíčně evropské státy až 12 miliard eur (přibližně 290 miliard Kč) za ruské energie, nyní je to přibližně 1,5 miliardy eur (36 miliard Kč) a cílem je podle ní je srazit tyto výdaje na nulu.
Většinu toho, co západní země nakupují od Ruska, tvoří suroviny. Jedná se zejména o ropu a plyn, ale také o kovy jako hliník a nikl, nemluvě o potaši a fosfátech, které se hojně používají v hnojivech. Jejich ceny kvůli obavám, že by mohlo dojít k přerušení dodávek, prudce stouply a pokud zůstanou vysoké, způsobí to ekonomické těžkosti, především v Evropě, uvedl dopisovatel BBC Theo Leggett.
Zákaz prodeje železničních vagonů a lokomotiv z Ruska však pravděpodobně nezpůsobí velké potíže. Stejně tak například omezení prodeje zemědělských strojů. Tyto výrobky se vyvážejí, ale hlavně do zemí, jako je Bělorusko či Kazachstán, upozornil Leggett.
Zařazení vozidel na seznam je podle něj problémem pro společnosti jako Stellantis, vlastníka značek Peugeot nebo Citroën. Ten plánoval vyvážet dodávky vyrobené v Rusku do Evropy a dalších částí světa.
Celkově však dopad protisankcí vypadá spíše symbolicky než významně, myslí si Leggett. Naopak omezení vývozu surovin, pokud by je Rusko zavedlo, by mohlo mít mnohem dramatičtější dopad.
