Kreml poprvé přiznal „ekonomický šok“. Tvrdé sankce jsou válka, varuje Putinův muž
Ruská ekonomika zažívá šok kvůli vnějším vlivům, Moskva přijímá kroky, aby jim dokázala čelit, řekl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury Reuters. Rozsáhlé sankce, které na Rusko uvalily západní státy kvůli útoku ruské armády na Ukrajinu, nazval bezprecedentní ekonomickou válkou.
„Naše ekonomika nyní zažívá šokový dopad a má to negativní důsledky, ale budou minimalizovány,“ řekl Peskov. Nynější období popsal jako turbulentní a dodal, že Moskva již přijala opatření, která situaci uklidní a stabilizují.
Rusko si předvolalo německého velvyslance v Moskvě, aby ho informovalo o odvetných opatřeních za pronásledování ruských novinářů v Německu.
Při ruském raketovém útoku na ukrajinské město Samar zahynuli tři lidé a dalších 14 utrpělo zranění, řekl šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti.
Na Ukrajině od počátku ruské invaze v únoru 2022 do letošního dubna při útocích dronů krátkého doletu zahynulo nejméně 395 civilistů, dalších více než 2630 utrpělo zranění. Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU) to uvedla v nově zveřejněné zprávě, podle které se většina úmrtí a zranění stala po ruských úderech na neokupovaná území Ukrajiny.
Zpráva zdokumentovala případy, při kterých operátoři bezpilotních prostředků útočili na civilisty jedoucí v soukromých autech, autobusech, při chůzi venku, při humanitární práci či při pomáhání s evakuací. HRMMU eviduje i údery na jasně označené sanitní vozy.
„Ačkoli jsou samy o sobě méně ničivé než dělostřelecká palba či rakety, tak rozsah a rostoucí četnost útoků dronů krátkého doletu z nich udělaly jednu z nejsmrtonosnějších zbraní na Ukrajině,“ uvedla vedoucí mise Danielle Bellová. Poznamenala, že dronové útoky přinášejí utrpení, vyvolávají strach a vážně narušují každodenní život, u frontových regionů pak lidem komplikují přístup k základním službám.
„Je to zcela bezprecedentní. K ekonomické válce, která vůči naší zemi vypukla, ještě nikdy předtím nedošlo. Takže je velmi těžké cokoliv předpovídat,“ řekl mluvčí Kremlu.
Západní země po ruském útoku na Ukrajinu přijaly vůči Moskvě tvrdé sankce, v jejichž důsledku například strmě klesla hodnota rublu. Ruská centrální banka rovněž nemá k dispozici velkou část svých zahraničních rezerv. Kromě ruského finančního systému míří postihy rovněž na vrcholné činitele a ruské oligarchy. Británie a USA také oznámily, že chtějí přerušit import ruské ropy a plynu, v EU na podobném kroku nepanuje shoda.
