Lidé v Chersonu odmítají výzvy Rusů k evakuaci: „Sympatizanti s Rusy utekli, zbytek si dělá zásoby“
Pár měsíců poté, co Rusko dobylo Cherson, první velké ukrajinské město, které padlo při únorové invazi sil Vladimira Putina, se zdá, že sevření Moskvy nad městem upadá, jelikož mnoho lidí odmítlo výzvy Rusů k evakuaci a úzkostlivě čekají na osvobození svého města, píše deník The Guardian.
„Všichni, kdo sympatizovali s Ruskem, utekli a zbytek si dělá zásoby jídla,“ řekla Anastasya, starší žena, která na začátku války evakuovala svého syna, ale sama se rozhodla zůstat v Chersonu, aby se postarala o své tři kočky a dva psy.
Cherson byl dobyt Ruskem krátce poté, co Putin zahájil invazi na Ukrajinu dne 24. února. Koncem minulého měsíce se Kreml pokusil upevnit svou kontrolu nad městem anektováním regionu tím, že zorganizoval falešné referendum. Ukrajinské jednotky nicméně na území úspěšně operují.
Ruská administrativa okupovaného města začátkem tohoto měsíce nařídila evakuaci svých obyvatel do Ruskem kontrolovaných oblastí přes řeku Dněpr a řekla jim, aby si vzali „dokumenty, peníze, cennosti a oblečení“.
Najde se však mnoho těch, kteří čekají na ukrajinskou armádu, přestože mají obavy ze zatýkání a výslechů. „Neplánuji jít nikam. Zůstávám tady, čekám, až nás Ukrajina konečně osvobodí,“ řekl Vladimir, rodák z Chersonu.
Vladimír uvedl, že s výrazně omezenými internetovými a dalšími komunikačními službami bylo často obtížné zjistit, co se přesně děje. „Neustále slyšíte ostřelování, ale je těžké pochopit, co to znamená. Město je plné fám a drbů o tom, co se má stát,“ řekl.
S odchodem ruských představitelů a bezpečnostních služeb se v Chersonu, městě, které zažilo v březnu a dubnu řadu proukrajinských shromáždění, které byly násilně potlačeny okupačními úřady, znovu objevily první známky nesouhlasu. „Je tu pocit nově nalezeného klidu a svobody,“ řekl Nikolai, další obyvatel Chersonu, který zůstal, aby se postaral o své stárnoucí rodiče.
Nikolai popsal, jak se před oznámením o evakuaci ulice zaplnily ruskou policií, která náhodně zastavovala a vyslýchala místní obyvatele, on sám se jen zřídka odvážil vyjít z domu. „Před pár týdny jsme si o tom, co se děje, jen šeptali. Ale část toho strachu zmizela, protože tolik Rusů odešlo,“ řekl.
Ustoupí Rusové?
Ukrajinské síly se už týdny snaží obklíčit město na západním břehu řeky Dněpr tak, že se zaměřují na infrastrukturu, na kterou spoléhají jejich nepřátelé, včetně nyní z velké části zničeného Antonivského mostu.
Začátkem tohoto měsíce nově jmenovaný velitel všech ruských jednotek na Ukrajině, generál Sergej Surovikin, připustil, že situace na frontě je „napjatá“. Ještě důležitější je, že naznačil ústup ruských vojáků tím, že řekl, že v Chersonu „nelze vyloučit obtížná rozhodnutí“.
Ztráta města by byla další velkou ostudou pro Putina, který minulý měsíc prohlásil, že Rusko zůstane v Chersonu „navždy“.
Ukrajina zatím důrazně odmítá zprávy o tom, že by Moskva měla v plánu se města vzdát, naopak Kreml údajně posílá více vojáků, aby posílil svou obranu.
„Nyní se nepřipravují na odchod,“ řekl v pondělí v rozhovoru pro Ukrajinskou pravdu generál Kyrylo Budanov, šéf ukrajinské vojenské zpravodajské služby. „Připravují se na obranu,“ dodal.
Nicméně ti, kteří zůstali v Chersonu, uvedli, že to příliš nevypadá tak, že by se Rusové na obranu skutečně chystali.
„Nevědí, co dělají“
Jedna z obyvatelek jménem Irina řekla, že si všimla „několika“ opevnění z pytlů s pískem postavených u vládních budov na obranu města. „Ale celkově nám nebylo řečeno, abychom se připravili na válku,“ řekla. „Vypadá to, že nás nechali na pokoji.“
Irina řekla, že ji nedávno oslovili tři nově zmobilizovaní ruští vojáci a zeptali se jí, kde si mohou koupit cigarety a alkohol. „Říkali, že nevědí, co ve městě dělají. Nezdálo se, že by byli připraveni na velkou bitvu.“
Jedním z možných znamení, že se Rusko připravuje na obranu je, že Moskvou zřízené orgány v Chersonu minulý týden oznámily vytvoření jednotky územní obrany a vyzvaly místní muže, aby se spojili k obraně města.
Ale i ruští vojáci rychle připustili, že jen málo místních obyvatel v Chersonu by bylo ochotno zvednout zbraně proti své vlastní zemi. „Jednotka územní obrany v Chersonu je nebezpečné rozhodnutí,“ řekl ruský voják, který bloguje pod jménem „Třináctka“.
„Místo vytváření teritoriální obranné jednotky bychom možná jen vyzbrojovali nepřítele.“
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
„Město je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony,“ cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. „Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace,“ uvedla jednotka.
Sbor dále podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou jejich „kontrolou“, ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda.
Evropská komise dokončila práci na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedla mluvčí EK Paula Pinhová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily návrhu ještě dnes odpoledne společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. O detailech nových omezení se dosud jen spekulovalo, podle všeho by se měla týkat zejména energetické, finanční a bankovní oblasti, ale rovněž i kryptoměn. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že komise v rámci balíčku navrhne i zákaz dovozu ruského LNG po 1. lednu 2027, což je o rok dříve, než bylo původně plánováno.
Šéfka komise již v úterý uvedla, že unijní exekutiva navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie. Oznámila to po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala tehdy von der Leyenová na sociální síti X.
Nemáme žádné důkazy o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl jednat o míru na Ukrajině, uvedl dnes šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Při projevu na britském konzulátu v Istanbulu podle agentury AP doplnil, že válka na Ukrajině posílila identitu napadené země i západní bezpečnostní struktury.
V posledních měsících se americký prezident Donald Trump snažil přesvědčit ruského vůdce k ukončení války, Moore ale uvedl, že Putin zprávami o možném mírovém jednání „vodí všechny za nos“.
„Snaží se prosadit svou imperiální politiku všemi dostupnými prostředky, ale nemůže uspět,“ uvedl o ruském prezidentovi Moore. „Upřímně řečeno si ukousl příliš velké sousto. Myslel si, že dosáhne snadného vítězství. Ale on a mnoho dalších podcenili Ukrajince,“ doplnil zpravodajec.
