Putinův pád na dohled? Válka ho oslabila, říká diplomat. A zmínil „katastrofální chybu“
Rozhodnutí napadnout Ukrajinu oslabilo ruského prezidenta Vladimira Putina, ale změna u kormidla moci v Rusku je v dohledné době nepravděpodobná kvůli autokratické povaze politického systému. Uvedl to dnes podle agentury Reuters západní představitel, který hovořil pod podmínkou anonymity, aby se mohl vyjadřovat svobodně.
Putin je nejdéle sloužícím vládcem Kremlu od dob komunistického diktátora Josifa Stalina, ovládá Rusko téměř 23 let od chvíle, kdy mu první ruský prezident Boris Jelcin v poslední den roku 1999 předal jaderný kufřík a pravomoci hlavy státu.
Po předloňských změnách v ruské ústavě pozorovatelé očekávali, že Putin bude vládnout až do roku 2036. Invaze na Ukrajinu, jež byla zahájena 24. února, však toto vnímání změnila. „Putina oslabila tato opravdu katastrofální chyba,“ řekl západní představitel. „Vidíme, že ruskou armádu pokořila na bojišti Ukrajina,“ dodal.
Upozornil, že válka posílila ukrajinskou státnost a podnítila další rozšiřování Severoatlantické aliance, čímž oslabila Putina, který 7. října oslavil své sedmdesátiny. „Lidé vidí, že udělal velkou chybu,“ řekl. „(V Kremlu) neměli záložní plán. Mysleli si, že to (porazit Ukrajinu) bude opravdu snadné.“
„Znamená to, že lidé více mluví o nástupnictví, mluví více o tom, co přijde potom, představují si život po něm. Ale nenaznačuji, že to bude v dohledné době,“ dodal.
Ačkoli je nepravděpodobné, že by se v brzké době změnil vůdce v Kremlu, dotyčný představitel odhadl, že druhá polovina této dekády začíná vypadat „zajímavěji“. Příští prezidentské volby v Rusku se mají konat v roce 2024. Putin zatím neřekl, zda bude znovu kandidovat.
Bělgorodský guvernér oznámil dvě úmrtí v pohraniční oblasti. „Muž, který byl dnes ráno zraněn při detonaci dronu FPV ve vesnici Novostroevka-Pervaja v Graivoronském okrese, zemřel v nemocnici,“ uvedl na Telegramu guvernér Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov.
Okres Graivoron se nachází na hranici s Ukrajinou a úřady pravidelně hlásí útoky v oblasti.
„Ve vesnici Repjachovka v Krasnojarském okrese byl civilista zasažen výbušným zařízením. Na následky zranění zemřel na místě,“ dodal Gladkov. Repjachovka se nachází také v pohraniční oblasti.
Guvernér vyzval obyvatele pohraničních oblastí k opatrnosti. Ukrajinská strana se k útoku nevyjádřila.
NATO včera slíbilo posílení své mise v Baltském moři poté, co dánské ozbrojené síly uvedly, že v noci na sobotu byly poblíž vojenských zařízení země spatřeny neidentifikované drony.
Dánská armáda dnes ráno oznámila, že v noci na neděli byly nad dánskými vojenskými objekty pozorovány další drony.
„Ozbrojené síly mohou potvrdit, že v noci byly na několika svých stanovištích pozorovány drony. Bylo nasazeno několik kapacit,“ uvedla podle deníku The Guardian armáda v nedělním prohlášení, aniž by poskytla další podrobnosti.
Ruské ministerstvo obrany podle BBC uvedlo, že v noci 28. září zahájily ruské ozbrojené síly „masivní úder přesnými zbraněmi dlouhého doletu“ (tj. raketami) a útočnými drony „proti podnikům ukrajinského vojensko-průmyslového komplexu používaným v zájmu ukrajinských ozbrojených sil, jakož i proti infrastruktuře vojenských letišť“.
Stejně jako všechna předchozí prohlášení o kombinovaných úderech obsahuje prohlášení ruské armády tvrzení: „Cíle úderu byly dosaženy, všechny určené objekty byly zasaženy.“
Ruské ministerstvo obrany se ke čtyřem úmrtím v Kyjevě, včetně dvanáctileté dívky a dvou lidí, kteří se nacházeli v Kardiologickém ústavu, nevyjadřuje.
Kreml, který odmítl okomentovat poznámky západního představitele, tvrdí, že Putin je zdaleka nejpopulárnějším politikem v Rusku, vyhrál již čtyři prezidentské volby.
Sám Putin prohlásil, že nelituje rozpoutání toho, co nazývá ruskou „speciální vojenskou operací“ proti Ukrajině. Válku považuje za zlomový okamžik, kdy se Rusko po desetiletích ponižování po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 konečně postavilo arogantní západní hegemonii.
Poté, co Západ kvůli válce uvalil na Moskvu nejpřísnější sankce v moderních dějinách, Putin tvrdí, že se Rusko po staletích, kdy na Západ hledělo jako na klíč k hospodářskému růstu a moderním technologiím, obrací k Asii, zejména pak k Číně.
Ruská válka proti Ukrajině připravila desítky tisíc lidí o život a vyvolala největší konfrontaci se Západem od kubánské raketové krize v roce 1962, kdy se velmoci za studené války nejvíce přiblížily jadernému konfliktu. Ukrajinské i ruské síly se zakopávají na zimu.
Západní představitel uvedl, že po Putinově rozkazu o „částečné“ mobilizaci z 21. září opustilo zemi nejméně 400.000 Rusů. Kromě toho první vlna Rusů emigrovala hned po zahájení invaze na Ukrajinu.
Ruská ekonomika letos klesne nejméně o 4,5 procenta a pokles bude pokračovat také v příštím roce. „Čísla zakrývají skutečně významné narušení ekonomiky kvůli přechodu na válečnou výrobu,“ uvedl. Prozatím ale nic nenaznačuje tomu, že by Rusko bylo připraveno skutečně vážně jednat o Ukrajině. „Bude to i nadále dlouhý, obtížný a krvavý konflikt,“ dodal.
