Europoslanec Vondra o českých tancích pro Ukrajinu: Jsem hrdý na Fialovu vládu!
Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) promluvil ve středečním Epicentru o evropské pomoci Ukrajině, kde se v současnosti nachází české tanky. Je hrdý na vládu Petra Fialy (ODS) za tento rozhodný krok a řekl také, jestli by bylo z bezpečnostního hlediska riskantní opravovat v České republice poničenou vojenskou techniku Ukrajiny.
Desítky starších tanků T-72 i bojová vozidla pěchoty - Česká republika podle listu The Wall Street Journal jako první země NATO poslala na Ukrajinu těžkou bojovou pomoc.
Armáda ani ministryně obrany Jana Černochová (ODS) tuto informaci nepotvrdily - s odůvodněním, že z bezpečnostních důvodů nelze dodávky specifikovat. V Mariupolu dál pokračují těžké boje a ruská armáda podle ukrajinských úřadů zahájila „agresivní“ operaci v Luhanské a Doněcké oblasti.
Protože se NATO neplánuje zapojit do války, Alexandr Vondra vnímá individuální zapojení jednotlivých států pozitivně. „Česko není jedinou zemí,“ řekl, výrazně podle něj pomáhají také Litva, Lotyšsko a Estonsko. „Estonsko poskytlo větší vojenskou pomoc než Německo. Estonci vědí, že zničený ruský tank nebo letadlo na ukrajinském bojišti znamená, že v budoucnu nezaútočí na Estonsko,“ uvedl.
Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov navštívil frontovou linii. „Přeji vám další bojové úspěchy a úplné osvobození doněcké země,“ citovala ruská státní agentura TASS Gerasimova poté, co na frontovém úseku u Pokrovsku vyznamenal příslušníky ruského vojskového uskupení Střed.
Obsazení průmyslové Doněcké oblasti patří k hlavním cílům ruského válečného úsilí. Rusko v roce 2022 anektovalo Doněckou oblast spolu s dalšími ukrajinskými regiony - Chersonskou, Záporožskou a Luhanskou oblastí. Ani v jednom případě však tato území zcela nekontroluje.
Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Keith Kellogg se v nejbližších dnech chystá odcestovat do Běloruska, aby jednal s tamním vůdcem Alexandrem Lukašenkem. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na čtyři zdroje obeznámené se záležitostí. Děje se tak v době, kdy mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem uvázla na mrtvém bodě.
Pokud se Kellogg setká s Lukašenkem, stal by se nejvýše postaveným představitelem Spojených států, který autoritářsky vedené Bělorusko za poslední roky navštívil.
Přesný program schůzky není jasný. Kellogg však v soukromí vylíčil cestu jako krok, který by mohl pomoci nastartovat mírové rozhovory vedoucí k ukončení ruské války proti Ukrajině.
Summit skupiny zemí G7 v Kanadě v úterý po předčasném odjezdu amerického prezidenta Donalda Trumpa skončil bez závěrečného společného prohlášení k Ukrajině, informují světové agentury. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj summit opustil s dalším příslibem pomoci od hostující Kanady, ale aniž měl možnost setkat se s Trumpem, který předčasně odletěl zpět do Washingtonu kvůli pokračujícímu konfliktu mezi Izraelem a Íránem.
K úternímu závěrečnému jednání kanadského premiéra Marka Carnyeho a jeho protějšků ze Spojeného království, Francie, Německa, Itálie a Japonska se připojili Zelenskyj a také generální tajemník NATO Mark Rutte. „Potřebujeme podporu od spojenců a proto jsem tady,“ řekl Zelenskyj. „Jsme připraveni na mírová jednání, bezpodmínečné příměří. Myslím, že je to velmi důležité. Ale k tomu potřebujeme tlak,“ dodal.
Přítomní lídři se dohodli na společném postupu v boji proti takzvaným netržním politikám, které by mohly ohrozit globální přístup ke kritickým nerostům. Také se zavázali omezit negativní dopady umělé inteligence na pracovní místa a životní prostředí, přičemž zároveň přijali to, co označili za možnou technologickou revoluci. Shodli se také v řadě dalších otázek, avšak summit, který měl být ukázkou jednotného postoje vyspělých zemí k hlavním globálním problémům, nakonec neskončil společným prohlášením o válce na Ukrajině.
„Jsem rád, že se nekrčíme ve stínu, ale děláme to, co máme dělat, protože máme zkušenosti s tím, co může ruská invaze znamenat. Žádný rozumný Čech by si nepřál zopakovat to, co se stalo v roce 1968,“ dodal bývalý ministr vnitra a zahraničních věcí Vondra. O české vojenské technice by ale novináři podle něj neměli příliš mluvit.
„Česko nedělá nic, co by bylo nelegální nebo v rozporu s mezinárodním právem,“ řekl Vondra. „I v minulosti jsme poskytli těžkoozbrojenou techniku Gruzii v předvečer napadení Ruskem v létě 2008,“ vysvětlil a dodal, jestli by zjištění české vojenské podpory pro Ukrajinu vyvolalo reakci z ruské strany.
