Takhle umírají mobilizovaní Rusové: Část se jich ani nedostala na frontu
Nejméně stovka záložníků zmobilizovaných do ruské armády již přišla o život, přičemž pětina z nich ani nedojela na frontu, uvedl dnes server Novaja gazeta s odvoláním na úřední údaje. Skutečný počet zabitých rezervistů je ale nejspíš mnohem vyšší, upozornil.
„Od 21. září (kdy prezident Vladimir Putin vyhlásil “částečnou„ mobilizaci) na frontě a v týlu zahynula více než stovka zmobilizovaných. Z nich víme o jménech 89 mužů. Nejvíce mrtvých je z Uralu. Jen ve Sverdlovské oblasti příbuzní dostali přinejmenším 24 úmrtních oznámení,“ napsal exilový portál opozičního deníku, který po vypuknutí války musel přestat v Rusku vycházet, přestože jeho šéfredaktor a spoluzakladatel Dmitrij Muratov byl loni vyznamenán Nobelovou cenou za mír. Redakce nyní pracuje z lotyšské metropole Rigy pod hlavičkou Novaja Gazeta Evropa.
„Zprávy o smrti zmobilizovaných se začaly objevovat už v prvním týdnu po vyhlášení mobilizace; 27. září se veřejnost dozvěděla o smrti obyvatele vsi Zvezdnyj z Kabardsko-balkarské autonomní republiky. Boris Šavajev zemřel ve výcvikovém táboře v Ingušsku. Za příčinu smrti označili krevní sraženinu. Hned další den za nevyjasněných okolností zahynuli zmobilizovaní ve městě Borzja v Zabajkalském kraji a u Ťumeně. Celkem 23 lidí, tedy každý pátý zmobilizovaný, o jejichž smrti víme, přišel o život nikoli na frontě, ale během výcviku. Příčinami smrti se staly rvačky, alkohol, narkotika, sebevraždy a nešťastná náhoda,“ napsal portál.
„Umírat na frontě začali mobilizovaní už na počátku října. Dmtirij Sidorov a Andrej Pičujev z Burjatska byli povoláni do armády 22. září a zahynuli 4. října, tedy za méně než dva týdny,“ dodal.
Největší ztráty podle listu zaznamenal Ural. Ví se o 24 mrtvých ze Sverdlovské oblasti, o 13 z Čeljabinské oblasti a o dvou z Kurganské oblasti.
Skutečný počet zabitých zmobilizovaných vojáků je nejspíše mnohem vyšší, připouští Novaja gazeta s tím, že zdrojem většiny zpráv bývají pozůstalí, ale list v článku uvádí pouze úmrtí, které potvrdilo ruské ministerstvo obrany. Pozůstalí zpravidla informuji o smrti svého blízkého po sdělení od ministerstva, anebo před vlastním pohřbem.
Dříve byli zabití vojáci, jejichž těla nebyla evakuována z bojiště, často označováni za nezvěstné. Ministerstvo obrany tak po potopení křižníku Moskva informovalo o pouze jediném mrtvém námořníkovi, přestože příbuzní posádky informovali o přibližně 40 mrtvých. Od té doby se ví o příbuzných pěti námořníků, kteří mezitím dostali od ministerstva potvrzení o úmrtí. Naposledy tak byla na konci srpna potvrzena smrt Dmitrije Čeremiskina.
Když chybí úřední oznámení, pozůstalí se o smrti dozvídají od kolegů zabitých vojáků a nemohou dostat odškodnění a další platby náležící po smrti. Kolik je takových případů mezi zmobilizovanými není známo. Kromě toho příbuzní a úřední činitelé prostě nemusí informovat o tom, že člověk byl zmobilizován a rodina o něj přišla.
Bělgorodský guvernér oznámil dvě úmrtí v pohraniční oblasti. „Muž, který byl dnes ráno zraněn při detonaci dronu FPV ve vesnici Novostroevka-Pervaja v Graivoronském okrese, zemřel v nemocnici,“ uvedl na Telegramu guvernér Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov.
Okres Graivoron se nachází na hranici s Ukrajinou a úřady pravidelně hlásí útoky v oblasti.
„Ve vesnici Repjachovka v Krasnojarském okrese byl civilista zasažen výbušným zařízením. Na následky zranění zemřel na místě,“ dodal Gladkov. Repjachovka se nachází také v pohraniční oblasti.
Guvernér vyzval obyvatele pohraničních oblastí k opatrnosti. Ukrajinská strana se k útoku nevyjádřila.
NATO včera slíbilo posílení své mise v Baltském moři poté, co dánské ozbrojené síly uvedly, že v noci na sobotu byly poblíž vojenských zařízení země spatřeny neidentifikované drony.
Dánská armáda dnes ráno oznámila, že v noci na neděli byly nad dánskými vojenskými objekty pozorovány další drony.
„Ozbrojené síly mohou potvrdit, že v noci byly na několika svých stanovištích pozorovány drony. Bylo nasazeno několik kapacit,“ uvedla podle deníku The Guardian armáda v nedělním prohlášení, aniž by poskytla další podrobnosti.
Ruské ministerstvo obrany podle BBC uvedlo, že v noci 28. září zahájily ruské ozbrojené síly „masivní úder přesnými zbraněmi dlouhého doletu“ (tj. raketami) a útočnými drony „proti podnikům ukrajinského vojensko-průmyslového komplexu používaným v zájmu ukrajinských ozbrojených sil, jakož i proti infrastruktuře vojenských letišť“.
Stejně jako všechna předchozí prohlášení o kombinovaných úderech obsahuje prohlášení ruské armády tvrzení: „Cíle úderu byly dosaženy, všechny určené objekty byly zasaženy.“
Ruské ministerstvo obrany se ke čtyřem úmrtím v Kyjevě, včetně dvanáctileté dívky a dvou lidí, kteří se nacházeli v Kardiologickém ústavu, nevyjadřuje.
Anton Borisov ze vsi Roza v Čeljabinské oblasti řekl příbuzným, že dostal povolávací rozkaz. Do války se vydal jako dobrovolník spolu se zmobilizovanými 29. září. O čtyři dny později už byl na frontě. „Ve Sverdlovsku přespali dvě noci, pak je odvezli do Rostovské oblasti,“ popsal synovo putování otec. „Zavolal mi 2. října a řekl: 'Tati, volat ti už nebudu, zítra nás zavezou na frontu.' Říkám, jak to? Vždyť nemáte žádný výcvik? A on na to, že 'tak to je'.“
Záložníky poslali do první linie. „Hned jak jsme přijeli, ani jednou jsme nestihli vystřelit a jako maso nás poslali do útočné skupiny se dvěma granátomety. Na nich byl návod k použití, který jsme si přečetli. Třetí den jsme ustoupili, přespali, šli vpřed a obsadili zákopy,“ vylíčil okolnosti smrti svých druhů zraněný mobilizovaný voják z Čeljabinska.
Průměrný věk zabitých je podle serveru Novaja gazeta 34 let; nejstarší byl bylo 48letý Michail Kuliničenko z Chakaské autonomní republiky, který zemřel „kvůli nemoci“ za nevyjasněných okolností. Nejmladšímu - Igorovi Urvancevovi z Čeljabinské oblasti - bylo jednadvacet let a zůstala po něm vdova se čtyřměsíčním dítětem.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu dnes oznámil, že do míst bojů na Ukrajině bylo posláno již 87.000 ze 300.000 zmobilizovaných.
