Takhle umírají mobilizovaní Rusové: Část se jich ani nedostala na frontu

„Od 21. září (kdy prezident Vladimir Putin vyhlásil “částečnou„ mobilizaci) na frontě a v týlu zahynula více než stovka zmobilizovaných. Z nich víme o jménech 89 mužů. Nejvíce mrtvých je z Uralu. Jen ve Sverdlovské oblasti příbuzní dostali přinejmenším 24 úmrtních oznámení,“ napsal exilový portál opozičního deníku, který po vypuknutí války musel přestat v Rusku vycházet, přestože jeho šéfredaktor a spoluzakladatel Dmitrij Muratov byl loni vyznamenán Nobelovou cenou za mír. Redakce nyní pracuje z lotyšské metropole Rigy pod hlavičkou Novaja Gazeta Evropa.

Zpackaná mobilizace trápí Putina: Nařídil, ať povolaní Rusové dostávají mastné odměny

„Zprávy o smrti zmobilizovaných se začaly objevovat už v prvním týdnu po vyhlášení mobilizace; 27. září se veřejnost dozvěděla o smrti obyvatele vsi Zvezdnyj z Kabardsko-balkarské autonomní republiky. Boris Šavajev zemřel ve výcvikovém táboře v Ingušsku. Za příčinu smrti označili krevní sraženinu. Hned další den za nevyjasněných okolností zahynuli zmobilizovaní ve městě Borzja v Zabajkalském kraji a u Ťumeně. Celkem 23 lidí, tedy každý pátý zmobilizovaný, o jejichž smrti víme, přišel o život nikoli na frontě, ale během výcviku. Příčinami smrti se staly rvačky, alkohol, narkotika, sebevraždy a nešťastná náhoda,“ napsal portál.

„Umírat na frontě začali mobilizovaní už na počátku října. Dmtirij Sidorov a Andrej Pičujev z Burjatska byli povoláni do armády 22. září a zahynuli 4. října, tedy za méně než dva týdny,“ dodal.

Největší ztráty podle listu zaznamenal Ural. Ví se o 24 mrtvých ze Sverdlovské oblasti, o 13 z Čeljabinské oblasti a o dvou z Kurganské oblasti.

Skutečný počet zabitých zmobilizovaných vojáků je nejspíše mnohem vyšší, připouští Novaja gazeta s tím, že zdrojem většiny zpráv bývají pozůstalí, ale list v článku uvádí pouze úmrtí, které potvrdilo ruské ministerstvo obrany. Pozůstalí zpravidla informuji o smrti svého blízkého po sdělení od ministerstva, anebo před vlastním pohřbem.

Dříve byli zabití vojáci, jejichž těla nebyla evakuována z bojiště, často označováni za nezvěstné. Ministerstvo obrany tak po potopení křižníku Moskva informovalo o pouze jediném mrtvém námořníkovi, přestože příbuzní posádky informovali o přibližně 40 mrtvých. Od té doby se ví o příbuzných pěti námořníků, kteří mezitím dostali od ministerstva potvrzení o úmrtí. Naposledy tak byla na konci srpna potvrzena smrt Dmitrije Čeremiskina.

Když chybí úřední oznámení, pozůstalí se o smrti dozvídají od kolegů zabitých vojáků a nemohou dostat odškodnění a další platby náležící po smrti. Kolik je takových případů mezi zmobilizovanými není známo. Kromě toho příbuzní a úřední činitelé prostě nemusí informovat o tom, že člověk byl zmobilizován a rodina o něj přišla.

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

21:30

Dnes

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od nedělního rána.

21:25

Dnes

Začaly se objevovat zprávy o tom, že Rusko naverbovalo chudé Kubánce, aby bojovali ve válce na Ukrajině. Mělo tak být učiněno podvodem, kdy byla rekrutům přislíbena práce v Rusku nebo vysoký finanční obnos za účast v boji. Ani k jednomu však nedošlo. „Už jsem ve válce nějakou chvíli a neplatí se nám. Mnoho z mých přátel bylo už zabito,“ vypověděl jeden z obelhaných. Celý článek čtěte ZDE

20:30

Dnes

Ukrajinská společnost Naftohaz v ranním prohlášení uvedla, že při dnešním útoku na její plynárenská zařízení nebyl nikdo zraněn a že útok „nebude mít vliv na poskytování služeb ukrajinským spotřebitelům ani zákazníkům skupiny“.

Rusko v posledních týdnech zintenzivnilo vzdušné útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Rozsáhlé škody utrpěly zejména tepelné elektrárny a přenosová soustava.

Cílem útoků byly v minulosti také podzemní zásobníky plynu, které jsou v hloubce i několika stovek metrů umístěny na západní Ukrajině. Ukrajina má větší skladovací kapacity než kterákoliv jiná země na západ od Ruska a aktivně se snaží přimět evropské obchodníky, aby tam uskladňovali své zásoby.

Zobrazit celý online

Anton Borisov ze vsi Roza v Čeljabinské oblasti řekl příbuzným, že dostal povolávací rozkaz. Do války se vydal jako dobrovolník spolu se zmobilizovanými 29. září. O čtyři dny později už byl na frontě. „Ve Sverdlovsku přespali dvě noci, pak je odvezli do Rostovské oblasti,“ popsal synovo putování otec. „Zavolal mi 2. října a řekl: 'Tati, volat ti už nebudu, zítra nás zavezou na frontu.' Říkám, jak to? Vždyť nemáte žádný výcvik? A on na to, že 'tak to je'.“

Záložníky poslali do první linie. „Hned jak jsme přijeli, ani jednou jsme nestihli vystřelit a jako maso nás poslali do útočné skupiny se dvěma granátomety. Na nich byl návod k použití, který jsme si přečetli. Třetí den jsme ustoupili, přespali, šli vpřed a obsadili zákopy,“ vylíčil okolnosti smrti svých druhů zraněný mobilizovaný voják z Čeljabinska.

Průměrný věk zabitých je podle serveru Novaja gazeta 34 let; nejstarší byl bylo 48letý Michail Kuliničenko z Chakaské autonomní republiky, který zemřel „kvůli nemoci“ za nevyjasněných okolností. Nejmladšímu - Igorovi Urvancevovi z Čeljabinské oblasti - bylo jednadvacet let a zůstala po něm vdova se čtyřměsíčním dítětem.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu dnes oznámil, že do míst bojů na Ukrajině bylo posláno již 87.000 ze 300.000 zmobilizovaných.