ONLINE: Výsledek dohody Trumpa se Zelenským. USA prodají Ukrajině zbraně za více než 4,2 miliardy korun

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil vojáky v Sumské oblasti u hranic s Ruskem, na kterou v posledních měsících ruská armáda zesílila útoky. Zelenskyj o své cestě informoval na telegramu. Kdy ji podnikl, není z příspěvku jasné.

Aktivisté ze spolku Kaputin nespáchali namalováním ukrajinské vlajky v bytovém komplexu ruské ambasády v pražské Bubenči trestný čin. Nepravomocně o tom dnes rozhodl soud. Případ poslal městské části k přestupkovému řízení. Soudkyně Zuzana Christelbauer rozhodnutím nevyhověla žalobci, podle něhož členové spolku spáchali přečin poškození cizí věci a který pro všech sedm obžalovaných žádal peněžitý trest ve výši 30 000 korun. Státní zástupce Richard Petrásek si proti rozhodnutí podal stížnost.

Americký prezident Donald Trump dnes vydal nařízení uvalující dodatečné 25procentní clo na dovoz zboží z Indie. Reaguje tak na skutečnost, že Indie pokračuje v nákupech ruské ropy. Oznámil to Bílý dům. Dodatečné clo vstoupí v platnost za 21 dnů, celkové celní zatížení indického zboží dováženého do Spojených států se tak zdvojnásobí na 50 procent, píše agentura AP.

„Z naší strany byly zejména v otázce Ukrajiny předány určité signály. Odpovídající signály jsme obdrželi i od prezidenta Trumpa,“ řekl zahraničněpolitického poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Jurij Ušakov novinářům k jednání se zmocněncem amerického prezidenta Donalda Trumpa, které označil za „užitečné a konstruktivní“. Tématem rozhovoru byly podle něj také perspektivy rozvoje „strategické spolupráce“ Ruska a USA.

V Rusku byl zatčen muž, který podle vyšetřovatelů předával americkým tajným službám informace o výrobě součástek do ruských satelitů. Čelí obvinění z vlastizrady, informovala dnes ruská státní agentura TASS, která se odvolává na sdělení soudu v Kaliningradu.

Muž, soudem představený pouze jako „O“, podle vyšetřovatelů v létě 2020 navázal spolupráci se zahraniční firmou, která působila v zájmu americké vlády a jejích tajných služeb. Mezi červencem 2021 a prosincem 2023 předával informace, včetně neveřejných, týkající se technologie korekčních motorů pro kosmické satelity ve firmě, kde dříve pracoval.

Soud v Kaliningradu muže poslal do vazby nejméně do 30. září. V případě odsouzení za vlastizradu mu hrozí až doživotní vězení.

Ukrajinská vláda jmenovala nového šéfa Úřadu pro hospodářskou bezpečnost (BEB), v jeho čele bude bývalý protikorupční vyšetřovatel Oleksandr Cyvinskyj. Informovala o tom dnes agentura Reuters, podle níž Kyjev k tomuto kroku přistoupil po týdnech odkladů, ale zároveň ve snaze o posílení správy věcí veřejných, což je podmínka pro to, aby si země udržela podporu západních věřitelů.

Předchozí ukrajinská vláda v červenci čelila kritice za to, že Cyvinského do úřadu z bezpečnostních důvodů nejmenovala, byť ho jednomyslně podpořila mezinárodní výběrová komise, upozornil Reuters a dodává, že dozorčí orgány vysvětlení kabinetu zpochybnily. Ukrajinský Úřad pro hospodářskou bezpečnost má na starosti boj proti hospodářské trestné činnosti.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu 6. srpna krátce po příjezdu amerického vyslance Steva Witkoffa do Moskvy vyzval Washington, aby zesílil tlak na Rusko a donutil tak režim Vladimira Putina ukončit invazi na Ukrajinu. Ta trvá od února 2022. „Je velmi důležité posílit všechny páky, které mají Spojené státy, Evropa a G7 k dispozici,“ napsal Zelenskyj na sociálních sítích a dodal: „Kreml se bude opravdu snažit ukončit válku, pouze když bude cítit dostatečný tlak.“

Ruský prezident Vladimir Putin dnes přijal v Kremlu Steva Witkoffa, zmocněnce amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle ruské státní agentury TASS to uvedl Kreml. Po příletu na letiště Vnukovo dnes ráno uvítal Witkoffa vyjednavač ruského prezidenta Kirill Dmitrijev. Od začátku roku jde už o pátou Witkoffovu návštěvu Ruska. Naposledy přijel zvláštní vyslanec amerického prezidenta na jednání do Moskvy 25. dubna, tehdy rovněž jednal s Putinem. Žádný posun ohledně situace na Ukrajině však ze schůzky nevzešel. Trump dříve uvedl, že jeho další kroky budou záviset na výsledku dnešních Witkoffových jednání v Moskvě.

Nový polský prezident Karol Nawrocki, který dnes složil slib, má k Ukrajině v některých ohledech zcela odlišný postoj nežli jeho předchůdce Andrzej Duda. Byť se v zahraniční politice zavázal zachovat podporu Polska sousední Ukrajině, která se brání ruské invazi, kritizoval štědrou pomoc poskytovanou uprchlíkům. Prohlásil také, že v současné době nevidí místo pro Ukrajinu v NATO ani v Evropské unii. To je výrazná změna postoje ve srovnání s končícím prezidentem Andrzejem Dudou, podotkl Reuters. Celý text o inauguraci čtěte ZDE.

„Od prvních okamžiků plnohodnotné války jsme cítili, že Polsku na nás záleží, a neustále jsme spolupracovali na obraně naší nezávislosti - nezávislosti, která patří i Polsku,“ vzkázal Dudovi ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Ukrajinské letectvo uvedlo, že Rusko v noci na dnešek podniklo útok 45 drony. Z toho 36 strojů bylo sestřeleno nebo zneškodněno prostředky elektronického boje. Devět bezpilotních prostředků zasáhlo cíle na celkem třech místech, dodalo letectvo.

Drony v noci na dnešek útočila také Ukrajina. Podle ruského ministerstva obrany zneškodnila protivzdušná obrana 57 dronů nad pěti ruskými oblastmi a anektovaným ukrajinským poloostrovem Krym.

Ukrajinští zdravotníci a záchranáři pomáhají zraněným v Záporožské oblasti po ruském útoku na rekreační středisko. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl na sociální síti X, že bylo zraněno dvanáct lidí a potvrzeni jsou také dva zesnulí. „Upřímnou soustrast jejich rodinám a blízkým. V tomto úderu není žádný vojenský smysl - jen krutost, jejímž cílem je vyvolat strach,“ uvedl ukrajinský lídr.

Ruský dronový útok dnes poškodil plynovod v Oděské oblasti na jihu Ukrajiny. Na místě vypukl požár, informoval šéf místní administrativy Oleh Kiper. Útok se odehrál v okolí přístavu Izmajil v deltě Dunaje.

„V současnosti pokračují práce na vypuštění plynu ze systému," napsal Kiper na Telegramu s tím, že hasiči již požár uhasili. „V důsledku poškození páteřního plynovodu bylo dočasně odpojeno 2500 odběratelů," dodal.

„Stovky rodin zůstaly bez plynu. Byl to záměrný úder na přípravy k topné sezóně - naprosto cynický, jako každý ruský úder na naši energetickou infrastrukturu,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ruská vojska zasáhla „objekty plynovodní infrastruktury, které zajišťují provoz podniků vojensko-průmyslového komplexu Ukrajiny“.

Rusko od lednového návratu prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu více než zdvojnásobilo počet vypálených raket a vyslaných bezpilotních letounů na Ukrajinu. A to navzdory jeho výzvám k příměří. Analýzu provedla redakce BBC. Útoky dle nich rostly již za bývalého prezidenta Joea Bidena v roce 2024, ale po Trumpově listopadovém volebním vítězství prudce stouply.

Trumpova administrativa mezitím dvakrát pozastavila dodávky munice protivzdušné obrany a dalších vojenských dodávek na Ukrajinu. K přerušením – oznámeným v březnu a červenci, která ale v obou případech prezident USA vzal posléze zpět – došlo v době, kdy Rusko neustále zvyšovalo výrobu raket a dronů. Podle ukrajinské vojenské rozvědky vzrostla výroba balistických raket v Rusku za poslední rok o 66 %.

Steve Witkoff, zmocněnec amerického prezidenta, do Moskvy dorazil dva dny před pátečním vypršením termínu Donalda Trumpa. Do něj má ruský prezident Vladimir Putin podle šéfa Bílého domu čas dát najevo ochotu uzavřít příměří s Ukrajinou, kterou na Putinův rozkaz napadla ruská vojska v únoru 2022. Pokud Kreml na klid zbraní nekývne, Trump konkrétně hrozí uvalením sekundárních stoprocentních cel na odběratele ruské ropy, aby přiměl Moskvu ukončit válku. Před svým znovuzvolením mluvil Trump o tom, že ukončí válku do 24 hodin, později slib mírnil s tím, že šlo o sarkasmus.

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff ráno přicestoval do Moskvy, kde by dnes měl jednat s vůdčími ruskými činiteli o možnostech příměří s Ukrajinou. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP. Trump v úterý prohlásil, že po dnešních jednáních rozhodne o případných sankcích proti zemím nakupujícím ruskou ropu.

Dobrý den, vážení čtenáři,

pět lidí zemřelo při úterním ukrajinském útoku na Ruskem ovládanou Luhanskou oblast na východě Ukrajiny. Podle agentury Reuters o tom informovala Moskvou dosazená místní správa. Oběťmi útoku byli dělníci pracující na údržbě vodovodní sítě, uvedl šéf místní správy Leonid Pasečnik.

Čtyři dělníci zemřeli přímo na místě útoku ve městě Svatove, pátý podlehl zraněním po převozu do nemocnice, řekl ruské agentuře TASS vedoucí místní zdravotnické správy.

Luhanská oblast je jedním ze čtyř ukrajinských regionů, které Moskva částečně okupuje a požaduje, aby z nich odešli ukrajinští vojáci. Dalšími jsou Doněcká, Chersonská a Záporožská oblast. Kyjev odmítá uznat ruskou svrchovanost nad těmito ukrajinskými územími a snaží se stále o ně bojovat.

Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k dění na Ukrajině. Pokračovat bude zase ráno.

Kreml zvažuje dočasné oboustranné pozastavení leteckých útoků mezi Ukrajinu a Ruskem jako možnost, jak odvrátit hrozbu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v pondělí pohrozil sekundárními 100procentními cly na odběratele ruské ropy. Napsala to dnes agentura Bloomberg s odkazem na zdroje obeznámené se situací v Kremlu. Ruský prezident Vladimir Putin chce však podle agentury ve válce nadále pokračovat.

Ruští nejmenovaní úředníci vidí v návštěvě zmocněnce americké vlády Steva Witkoffa, který má do Moskvy přijet ve středu nebo ve čtvrtek, příležitost, jak uzavřít dohodu s Trumpem ohledně jeho ultimáta na ukončení války na Ukrajině. „Považujeme takové setkání za velmi důležité,“ řekl podle Bloombergu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o návštěvě Witkoffa. „Dopředu ho ale nebudeme komentovat.“

Šéf Bílého domu tento týden varoval, že uvalí proti Moskvě sankce, pokud do pátku nepřistoupí na příměří s Kyjevem. Naděje na úspěch je ale mizivá, míní podle Bloombergu stejné zdroje. Řešením k dosažení dohody může být návrh na pozastavení útoků dronů a raket, avšak za předpokladu, že se k němu Ukrajina připojí, uvedl jeden z nejmenovaných zdrojů. O plnohodnotné příměří s Kyjevem ale Putin nestojí, protože jeho vojska nadále pomalu postupují na východě Ukrajiny a Putinovy požadavky na ukončení ruské agrese, která trvá už čtyři roky, zůstávají stejné.

Hromadný pohřeb: Učitelka ze školky Natalija Hajovová, její synové Vladyslav a Roman a její bratr Oleksandr zahynuli 31. července, když obytný dům v Kyjevě zasáhl mocný ruský úder. Tehdy v metropoli zahynulo patnáct lidí, zraněno bylo 145 dalších. Nejvíc Nataliju oplakávají její manžel a nejmladší syn, kteří byli v tu dobu jinde. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes hovořil po telefonu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem o vzájemné vojenské spolupráci a o sankcích proti Rusku. „Dnes jsme ladili naše postoje - Ukrajina a Spojené státy. Vyměnili jsme si hodnocení současné situace - Rusové zvýšili brutalitu svých útoků. Prezident Trump dostal všechny informace o ruských úderech na Kyjev a další města a vesnice,“ tweetuje Zelenskyj.

Hovořili také o ruské ekonomice, která stále stagnuje, a proto by americké sankce mohly přimět prezidenta Vladimira Putina, aby se s Kyjevem dohodl na klidu zbraní. Trump může v tomto procesu podle Zelenského sehrát zásadní roli.

„V ruských útočných bezpilotních letounech bohužel najdeme indické komponenty,“ napsal dnes s odkazem na zjištění deníku Hindustan Times šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. „Je třeba zbavit Rusy možnosti získávat součástky z jiných zemí a zastavit zabíjení Ukrajinců. Také nákup ruských energetických zdrojů je financováním války, což nepřispívá k míru,“ dodal.

Ukrajinská strana zaslala svou stížnost, respektive zjištění ohledně součástek vyráběných indickými společnostmi Vishay Intertechnology a Aura Semiconductor oficiální cestou přes ministerstvo zahraničí, vyplývá z dokumentů, které má indický deník k dispozici. Téma otevřela ukrajinská diplomacie také při jednání se zvláštním zmocněncem EU pro sankce Davidem O’Sullivanem, který v polovině července navštívil Dillí, aby informoval indické představitele o nejnovějším unijním sankčním balíčku.

„Pokud cena energií dostatečně poklesne, Putin přestane zabíjet lidi,“ řekl Donald Trump v rozhovoru s CNBC. „Pokud cena energie poklesne o dalších deset dolarů za barel, nebude mít na výběr, protože jeho ekonomika je v troskách.“

Norsko, Dánsko a Švédsko společně přispějí na dodávky zbraní pro Ukrajinu ze Spojených států pod záštitou NATO částkou v hodnotě přibližně pět miliard norských korun (přes 10,5 miliardy Kč). 

Jedná se o jeden z prvních balíčků vojenské pomoci Ukrajině v rámci nové iniciativy Spojených států, kterou koordinuje NATO. Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte dnes uvedl, že aliance je Dánsku, Norsku i Švédsku vděčná za rychlou reakci a rozhodnutí financovat balíček armádní pomoci.

Norsko oznámilo, že na společný skandinávský postup přispěje 1,5 miliardy norských korun (3,1 miliardy Kč). Švédsko chce s USA jednat o nákupu vojenského materiálu, který posléze daruje Ukrajině, uvedl švédský ministr obrany Pal Jonson. Do společného balíčku tří skandinávských zemí vloží Švédsko částku 275 milionů dolarů (5,9 miliardy českých korun). Dánské ministerstvo obrany svůj příspěvek vyčíslilo na 580 milionů dánských korun (asi 1,9 miliardy Kč).

Moldavský soud vyměřil sedm let vězení prokremelské hlavě autonomního Gagauzska Evghenii Gutsulové za převádění peněz z Ruska na financování nyní zakázané proruské politické strany Šor. Informovala o tom dnes agentura Reuters a server Meduza. Gutsulová popřela provinění a už dříve požádala o pomoc ruského prezidenta Vladimira Putina. Pro rozsudku se politička může odvolat.

Moldavští policisté Gutsulovou zadrželi v březnu na letišti v Kišiněvě z obavy, že by mohla uprchnout do zahraničí, aby se vyhnula vyšetřování nesrovnalostí ve financování své volební kampaně a podezření, že převáděla ruské peníze nyní zakázané proruské straně Šor. Vůdce této strany, podnikatel Ilan Šor, který žije v exilu, je podezřelý, že dostával peníze z Ruska, aby zařídil destabilizaci země.

Gutsulová podle prokuratury v letech 2019 až 2022 systematicky převáděla do Moldavska nedeklarované finanční prostředky na financování strany, napsala agentura Reuters. Politička po svém zadržení označila své uvěznění za pomstu prozápadní vlády a vyzvala ruského prezidenta, aby zatlačil na moldavské úřady a vymohl její propuštění na svobodu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov rozsudek nad Gutsulovou odsoudil a označil ho za politicky motivovaný.

„Lozova zažila nejhorší útok od začátku války,“ uvedl starosta města v jižní části Charkovské oblasti Serhij Zelenskyj. „Zahynul 55letý mechanik ve službě u jedné ze železničních jednotek a další ženě selhalo srdce,“ dodal.

Poškozená je ve městě kritická infrastruktura, panelové domy i soukromá zástavba. Zničen byl osobní vlak a poškozena nádražní budova, část města zůstala bez dodávek elektrického proudu. Mezi celkem deseti zraněnými jsou dvě děti a čtyři železničáři.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Rusko na město vypustilo více než 25 bezpilotních letounů typu Šáhed, které zasáhly civilní infrastrukturu.