Takhle umírají mobilizovaní Rusové: Část se jich ani nedostala na frontu
Nejméně stovka záložníků zmobilizovaných do ruské armády již přišla o život, přičemž pětina z nich ani nedojela na frontu, uvedl dnes server Novaja gazeta s odvoláním na úřední údaje. Skutečný počet zabitých rezervistů je ale nejspíš mnohem vyšší, upozornil.
„Od 21. září (kdy prezident Vladimir Putin vyhlásil “částečnou„ mobilizaci) na frontě a v týlu zahynula více než stovka zmobilizovaných. Z nich víme o jménech 89 mužů. Nejvíce mrtvých je z Uralu. Jen ve Sverdlovské oblasti příbuzní dostali přinejmenším 24 úmrtních oznámení,“ napsal exilový portál opozičního deníku, který po vypuknutí války musel přestat v Rusku vycházet, přestože jeho šéfredaktor a spoluzakladatel Dmitrij Muratov byl loni vyznamenán Nobelovou cenou za mír. Redakce nyní pracuje z lotyšské metropole Rigy pod hlavičkou Novaja Gazeta Evropa.
„Zprávy o smrti zmobilizovaných se začaly objevovat už v prvním týdnu po vyhlášení mobilizace; 27. září se veřejnost dozvěděla o smrti obyvatele vsi Zvezdnyj z Kabardsko-balkarské autonomní republiky. Boris Šavajev zemřel ve výcvikovém táboře v Ingušsku. Za příčinu smrti označili krevní sraženinu. Hned další den za nevyjasněných okolností zahynuli zmobilizovaní ve městě Borzja v Zabajkalském kraji a u Ťumeně. Celkem 23 lidí, tedy každý pátý zmobilizovaný, o jejichž smrti víme, přišel o život nikoli na frontě, ale během výcviku. Příčinami smrti se staly rvačky, alkohol, narkotika, sebevraždy a nešťastná náhoda,“ napsal portál.
„Umírat na frontě začali mobilizovaní už na počátku října. Dmtirij Sidorov a Andrej Pičujev z Burjatska byli povoláni do armády 22. září a zahynuli 4. října, tedy za méně než dva týdny,“ dodal.
Největší ztráty podle listu zaznamenal Ural. Ví se o 24 mrtvých ze Sverdlovské oblasti, o 13 z Čeljabinské oblasti a o dvou z Kurganské oblasti.
Skutečný počet zabitých zmobilizovaných vojáků je nejspíše mnohem vyšší, připouští Novaja gazeta s tím, že zdrojem většiny zpráv bývají pozůstalí, ale list v článku uvádí pouze úmrtí, které potvrdilo ruské ministerstvo obrany. Pozůstalí zpravidla informuji o smrti svého blízkého po sdělení od ministerstva, anebo před vlastním pohřbem.
Dříve byli zabití vojáci, jejichž těla nebyla evakuována z bojiště, často označováni za nezvěstné. Ministerstvo obrany tak po potopení křižníku Moskva informovalo o pouze jediném mrtvém námořníkovi, přestože příbuzní posádky informovali o přibližně 40 mrtvých. Od té doby se ví o příbuzných pěti námořníků, kteří mezitím dostali od ministerstva potvrzení o úmrtí. Naposledy tak byla na konci srpna potvrzena smrt Dmitrije Čeremiskina.
Když chybí úřední oznámení, pozůstalí se o smrti dozvídají od kolegů zabitých vojáků a nemohou dostat odškodnění a další platby náležící po smrti. Kolik je takových případů mezi zmobilizovanými není známo. Kromě toho příbuzní a úřední činitelé prostě nemusí informovat o tom, že člověk byl zmobilizován a rodina o něj přišla.
Britské noviny Sunday Times jmenovaly 13 ruských důstojníků, kteří veleli vojenským jednotkám obviněných ze spáchání válečných zločinů v Buči.
Podle publikace jejich totožnost zjistili nezávislí právníci a vyšetřovatelé s využitím informací z veřejně dostupných zdrojů. Totožnost všech 13 osob potvrdily ukrajinské zpravodajské služby.
Ukrajinská prokuratura potvrdila osm jmen, podpořila je oficiální oznámení o podezření vydaná Kyjevem jako předběžný krok k možnému formálnímu stíhání u ukrajinských soudů a Mezinárodního trestního soudu. Pět osob bylo identifikováno na základě oznámení vydaných jejich podřízeným a porovnáno s veřejně dostupnými ruskými vojenskými archivy. Těmto důstojníkům nebyla vydána žádná individuální oznámení o podezření.
„Mluvil jsem s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Jsem vděčný za jeho podporu. Řekl jsem mu o dnešním odporném ruském útoku,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v příspěvku na Telegramu.
„Jednali jsme o programu PURL, kterého si velmi ceníme. Už teď dosahuje dobrých pokroků. Diskutovali jsme o tom, jak ho dále rozšířit,“ dodal.
Program PURL počítá s dodávkami amerických zbraní na úkor ostatních spojenců Ukrajiny. Mechanismus PURL (Prioritní seznam požadavků Ukrajiny) je iniciativa USA a NATO s cílem urychlit dodávky zbraní na Ukrajinu. V rámci tohoto programu Kyjev sestavuje seznam prioritních potřeb zbraní, který je sdílen s partnery NATO.
Dánsko příští týden zakáže veškeré lety civilních dronů na svém území, aby zajistilo bezpečnost neformálního summitu šéfů států a vlád Evropské unie v Kodani.
„Dánsko bude příští týden hostit evropské lídry a my budeme věnovat zvláštní pozornost bezpečnosti. Proto od pondělí do pátku uzavřeme dánský vzdušný prostor pro všechny lety civilních dronů,“ uvedlo ministerstvo dopravy. Dánské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že není jasné, kdo za nově spatřenými drony stojí. Posíleny byly kapacity na odhalování bezpilotních prostředků. Dále se dnes k věci ministerstvo nevyjádřilo.
V pondělí muselo být na několik hodin kvůli dronům uzavřeno kodaňské letiště. V noci ze středy na čtvrtek byla zasažena i další menší letiště. V sobotu pak byl na největší dánské vojenské základně Karup spatřen nejméně jeden dron.
Anton Borisov ze vsi Roza v Čeljabinské oblasti řekl příbuzným, že dostal povolávací rozkaz. Do války se vydal jako dobrovolník spolu se zmobilizovanými 29. září. O čtyři dny později už byl na frontě. „Ve Sverdlovsku přespali dvě noci, pak je odvezli do Rostovské oblasti,“ popsal synovo putování otec. „Zavolal mi 2. října a řekl: 'Tati, volat ti už nebudu, zítra nás zavezou na frontu.' Říkám, jak to? Vždyť nemáte žádný výcvik? A on na to, že 'tak to je'.“
Záložníky poslali do první linie. „Hned jak jsme přijeli, ani jednou jsme nestihli vystřelit a jako maso nás poslali do útočné skupiny se dvěma granátomety. Na nich byl návod k použití, který jsme si přečetli. Třetí den jsme ustoupili, přespali, šli vpřed a obsadili zákopy,“ vylíčil okolnosti smrti svých druhů zraněný mobilizovaný voják z Čeljabinska.
Průměrný věk zabitých je podle serveru Novaja gazeta 34 let; nejstarší byl bylo 48letý Michail Kuliničenko z Chakaské autonomní republiky, který zemřel „kvůli nemoci“ za nevyjasněných okolností. Nejmladšímu - Igorovi Urvancevovi z Čeljabinské oblasti - bylo jednadvacet let a zůstala po něm vdova se čtyřměsíčním dítětem.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu dnes oznámil, že do míst bojů na Ukrajině bylo posláno již 87.000 ze 300.000 zmobilizovaných.
