Šokující důkazy o stavu ruské armády: Dokumenty potvrdily naprostý chaos a nízkou morálku
Stav ruské armády na Ukrajině je dlouhodobě špatný a dál se zhoršil během léta letošního roku, po kterém následovala ukrajinská protiofenziva. Píše to americký Institut pro studium války (ISW), podle kterého jeho hodnocení podporuje i materiál agentury Reuters založený na dokumentech a osobních denících nalezených v opuštěném ruském stanovišti v Balakliji v Charkovské oblasti.
SW dlouhodobě usuzuje, že ruská armáda je na Ukrajině značně oslabená a od letošního léta ve velké míře přišla o schopnost ofenzivy. Na nízké úrovni je také morálka ruských vojáků. Podle Reuters z více než tisíce stránek dokumentů včetně osobních zápisníků zanechaných ruskou armádou v jednom z domů v Balakliji vyplývá, že tamní jednotky byly silně poddimenzované. Dvě z nich operovaly s 20procentní silou. Jeden z bojových praporů měl jen 49 vojáků místo 240; jedna ze záložních jednotek byla jen na 23 procentech kapacity.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Německo darovalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot, oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na summitu o rozšíření EU. Jeho prohlášení citovala agentura Interfax-Ukrajina.
„Rád bych vyjádřil svou vděčnost Německu. Nedávno nám dodali dva systémy Patriot a my je zvládáme,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident opakovaně prohlásil, že systémy Patriot jsou nezbytné pro obranu Ukrajiny proti ruským leteckým útokům. Pravidelně nastoluje otázku poskytnutí dalších systémů Patriot Kyjevu během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zároveň, jak v úterý informoval Handelsblatt, Německo stále nepovažuje za možné přesunout rakety dlouhého doletu Taurus do Kyjeva. Tuto pozici zastával bývalý německý kancléř Olaf Scholz, stejně jako současný premiér Friedrich Merz.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13 000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
Nedostatek měly ruské jednotky u Balaklije i vybavení. Inventář vedený ruskými vojáky ukázal, že zatímco 25. července měli k dispozici pět dronů, na konci srpna už jen dva. Z osmi obrněných transportérů zbyly tři a z 24 protitankových zbraňových systémů Fagot čtyři.
Dokumenty rovněž ukazují, že ruští vojáci v oblasti byli už na konci července přesvědčeni, že Ukrajina zahájí protiofenzivu s cílem „převzít kontrolu na Balaklijí“, píše se v dokumentech. Za následnou neschopnost Ruska držet pozice na severovýchodě podle zjištění Reuters kromě nízké morálky může také špatná logistika a přezíravý přístup velení. Z dokumentů například vyplývá, že Západní vojenský okruh výslovně vojákům zakázal ustoupit z neudržitelné pozice v malé vesnici Hrakove.
Kyjev protiúder na severovýchodě země zahájil v prvním zářijovém týdnu, 8. září pak osvobození strategicky významné Balaklije oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reuters připomíná, že blesková ukrajinská protiofenziva v Charkovské oblasti byla jedním z největších ruských selhání od začátku invaze z 24. února. Selhání ruských sil si vysloužilo ostrou kritiku i od spojenců a podporovatelů Kremlu.
Britské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že ruské vedení v čele s prezidentem Vladimirem Putinem se zřejmě dál snaží odvrátit kritiku veřejnosti. Souvisí s tím i Putinovo rozhodnutí jmenovat moskevského starostu Sergeje Sobjanina koordinátorem pro regiony v rámci ruské koordinační rady pro zajištění potřeb „speciální vojenské operace“. Tímto názvem Moskva oficiálně označuje svou invazi a válečné tažení na Ukrajinu.
