Šokující důkazy o stavu ruské armády: Dokumenty potvrdily naprostý chaos a nízkou morálku
Stav ruské armády na Ukrajině je dlouhodobě špatný a dál se zhoršil během léta letošního roku, po kterém následovala ukrajinská protiofenziva. Píše to americký Institut pro studium války (ISW), podle kterého jeho hodnocení podporuje i materiál agentury Reuters založený na dokumentech a osobních denících nalezených v opuštěném ruském stanovišti v Balakliji v Charkovské oblasti.
SW dlouhodobě usuzuje, že ruská armáda je na Ukrajině značně oslabená a od letošního léta ve velké míře přišla o schopnost ofenzivy. Na nízké úrovni je také morálka ruských vojáků. Podle Reuters z více než tisíce stránek dokumentů včetně osobních zápisníků zanechaných ruskou armádou v jednom z domů v Balakliji vyplývá, že tamní jednotky byly silně poddimenzované. Dvě z nich operovaly s 20procentní silou. Jeden z bojových praporů měl jen 49 vojáků místo 240; jedna ze záložních jednotek byla jen na 23 procentech kapacity.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj uvádí, že Spojené státy plně podporují plány Evropské unie využít zmrazená aktiva ruské centrální banky k pomoci Ukrajině. Vedoucí představitelé EU měli v úmyslu dohodnout se na plánu využití ruských aktiv během nedávného summitu, ale kvůli postoji Belgie rozhodnutí odložili na konec roku.
Brusel se obává, že bude muset nést potenciální rizika spojená s používáním ruských aktiv blokovaných v belgickém depozitáři Euroclear. Publikace agentury Reuters uvedla, že se problém týká použití ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur (to je většina z 210 miliard eur aktiv zmrazených v EU), ale bez jejich konfiskace.
Evropa tyto prostředky potřebuje k financování nákupu zbraní pro Ukrajinu a k poskytnutí finanční pomoci Kyjevu. Pokud se nedohodne plán využití ruských aktiv, budou muset země EU tyto prostředky najít z vlastní kapsy.
Washington „absolutně podporuje [EU] a kroky, které nyní podniká k využití těchto aktiv jako nástroje,“ řekl agentuře Reuters anonymní zdroj.
V den, kdy se maďarský premiér Viktor Orbán setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mimo jiné projednali nákup sankcionované ruské ropy, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nakonec zajistí, aby Evropa přestala ruskou ropu kupovat. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC.
„Stále najdeme způsob, jak udržet ruskou ropu mimo Evropu. Je skvělé, že Spojené státy americké o to mají zájem. Ale my, jako země pod ruskou agresí, o to rozhodně máme zájem,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích.
„Nedovolíme Rusům, aby tam prodávali ropu. Je to otázka času. Je to otázka našich pozic. Některé věci dnes prostě udělat nemůžeme. Protože v této skládačce je mnoho různých závislostí,“ pokračoval Zelenskyj. „Ale stejně dáme dílky dohromady. Rusko musí ve válce prohrát a jeho největší ztráty nastanou, když nemůže obchodovat s energetickými zdroji.“
Maďarsko nakupuje ruskou ropu, která proudí jižní větví ropovodu Družba, a to i přes ukrajinské území. Navzdory válce Ukrajina tuto větev na svém území nezničila ani neuzavřela.
Nedostatek měly ruské jednotky u Balaklije i vybavení. Inventář vedený ruskými vojáky ukázal, že zatímco 25. července měli k dispozici pět dronů, na konci srpna už jen dva. Z osmi obrněných transportérů zbyly tři a z 24 protitankových zbraňových systémů Fagot čtyři.
Dokumenty rovněž ukazují, že ruští vojáci v oblasti byli už na konci července přesvědčeni, že Ukrajina zahájí protiofenzivu s cílem „převzít kontrolu na Balaklijí“, píše se v dokumentech. Za následnou neschopnost Ruska držet pozice na severovýchodě podle zjištění Reuters kromě nízké morálky může také špatná logistika a přezíravý přístup velení. Z dokumentů například vyplývá, že Západní vojenský okruh výslovně vojákům zakázal ustoupit z neudržitelné pozice v malé vesnici Hrakove.
Kyjev protiúder na severovýchodě země zahájil v prvním zářijovém týdnu, 8. září pak osvobození strategicky významné Balaklije oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reuters připomíná, že blesková ukrajinská protiofenziva v Charkovské oblasti byla jedním z největších ruských selhání od začátku invaze z 24. února. Selhání ruských sil si vysloužilo ostrou kritiku i od spojenců a podporovatelů Kremlu.
Britské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že ruské vedení v čele s prezidentem Vladimirem Putinem se zřejmě dál snaží odvrátit kritiku veřejnosti. Souvisí s tím i Putinovo rozhodnutí jmenovat moskevského starostu Sergeje Sobjanina koordinátorem pro regiony v rámci ruské koordinační rady pro zajištění potřeb „speciální vojenské operace“. Tímto názvem Moskva oficiálně označuje svou invazi a válečné tažení na Ukrajinu.
