Experti: Morálka ruských vojáků je tak špatná, že to místy povede k zastavení Putinovy ofenzivy
Proruské síly a ruská armáda postupují pomalu ke klíčovému městu Bachmut na Donbasu na východní Ukrajině. Do bojů se pravděpodobně zapojily i oddíly žoldnéřské Wagnerovy (v přepisu z ruštiny Vagnerovy) skupiny, uvedlo dnes ráno britské ministerstvo obrany. O zapojení skupiny do bojů v Doněcké oblasti hovoří v dnešní zprávě i americký Institut pro studium války (ISW). Postup ruských vojsk podle Londýna komplikují ukrajinské útoky i nedostatek munice a vojáků. Horší morálka, disciplína a bojové schopnosti ruských jednotek na Ukrajině mohou v některých oblastech vést k zastavení ruské ofenzivy, píše ISW.
Proruské síly zaznamenaly podle Londýna v posledních třech dnech některé taktické úspěchy a spolu s ruskou armádou postupují směrem k Bachmutu. Dobytí tohoto města na východní Ukrajině považují ruské síly za klíčové pro získání dalších oblastí na Donbasu, které stále kontroluje Ukrajina. „Rusko pokračuje s ofenzivními operacemi na středním Donbasu a velmi pomalu postupuje,“ uvedlo britské ministerstvo obrany.
Ukrajinský generální štáb uvedl, že zejména v Doněcké oblasti dostávají některé ruské jednotky od velitelů rozkazy k dočasnému zastavení útočných operací. Důvodem je velmi nízká morálka, psychický stav, vysoká míra dezerce i neplnění rozkazů, píše ISW.
Ruské síly se také zejména v okolí Bachmutu a města Doněck, které je pod kontrolou proruských separatistů, drobí na menší a menší útvary. Velitelé podle ISW skupinky vysílají k dobytí „relativně bezvýznamných a malých sídel“ v Doněcké oblasti a stavy pak náhodně obnovují, což vede k další demoralizaci a nesoudržnosti při bojích.
O velmi tvrdých bojích u Bachmutu minulý týden informoval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské armády jsou ruské pokusy o útok v této oblasti neúspěšné.
Postup ruské armády komplikují rovněž ukrajinské útoky na severní i jižní straně fronty. Potíže způsobuje ruským silám podle britských tajných služeb také nedostatek munice a vojáků. Podle Londýna tak ruská armáda a proruští separatisté od začátku července dosáhli jen velmi omezených územních zisků. O něco úspěšnější byla v tomto ohledu žoldnéřská Wagnerova skupina.
Zakladatel této skupiny podnikatel Jevgenij Prigožin se snaží úspěchy svých žoldnéřů odlišit od diskutovaného výkonu ruských ozbrojených sil, uvádí ISW. Wagnerova skupina podle něj ve čtvrtek sama dobyla Ivanhrad, vesnici na jižním okraji Bachmutu. Nicméně proruské síly neuznaných útvarů Doněcké lidové republiky (DNR) a Luhanské lidové republiky (LNR) tvrdí, že Ivanhrad a sousední Opytne dobyly ony.
„Rozpor mezi tvrzeními Prigožina a silami DNR a Prigožinova zjevná snaha o to, aby bojovníci Wagnerovy skupiny získali výhradní zásluhy za dobytí Ivanhradu, odpovídají předchozím pozorováním ISW, podle kterých se Prigožin snaží získat větší vliv,“ píší analytici. Prigožin také v minulosti kritizoval postup ruského ministerstva obrany, co se bojů na Ukrajině týče.
Německý kancléř Friedrich Merz svolal na středu virtuální schůzku, na které chce jednat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a představiteli zemí Evropské unii o válce na Ukrajině a o chystaném setkání Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Rusko-americký summit se má uskutečnit v pátek na Aljašce.
Ruský generál Denis Putilov, který býval náčelníkem obrněné techniky v jednom ze čtyř vojenských okruhů země, si má za přijímání úplatků při státních zakázkách odpykat 8,5 roku v trestanecké kolonii s přísným režimem. O rozsudku dnes informoval ruský Vyšetřovací výbor, který v Rusku sehrává roli federální kriminální ústředny. Putilova zatkli loni v září, pouhé tři měsíce poté, co jej ruský prezident Vladimir Putin povýšil na generála, poznamenal server The Moscow Times.
Putilov dostal v letech 2023 a 2024 úplatky ve výši deseti milionů rublů (asi 2,65 milionu Kč) od soukromého podnikatele za přimhouření očí při kontrolách, jak podnikatelova firma plní zakázky za 140 milionů rublů (asi 37 milionů Kč) na opravy a údržbu vojenské techniky v centrálním vojenském okruhu, zahrnujícím Povolží, Ural a část Sibiře. Ve výsledku dodavatel nesplnil podmínky kontraktu a stát utrpěl škodu, tvrdí vyšetřovatelé.
Amerikanista a rektor Ostravské univerzity Petr Kopecký neočekává od schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem zásadní průlom. Lze si ho podle něj těžko představit bez přímé účasti Ukrajiny a evropských zemí. Politolog Jakub Dopieralla z Univerzity Karlovy by za průlom považoval, pokud by se podařilo zorganizovat setkání Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Experti to dnes sdělili na dotaz ČTK. Putin a Trump se mají setkat v pátek na Aljašce.
Bez účasti Zelenského budou jakékoli závěry stěží akceptovatelné jak pro Ukrajinu, tak i pro Evropu, míní Kopecký. Trump se podle něj bude snažit dosáhnout zastavení bojů, nebude však schopen vyjednat spravedlivé a trvalé řešení konfliktu. „Oba prezidenti jistě vědí, že schůzku budou moci domácímu publiku prezentovat jako úspěch. Putin ukáže, že není izolovaný a počítá se s ním. Trump může vyložit jakýkoliv posun jako úspěch. Jeho voliči většinou neočekávají hodnotově orientovanou zahraniční politiku, ale ocení jakýkoliv krok vedoucí k umlknutí zbraní a úspoře ve státní kase,“ míní amerikanista.
