Vzpoura proti Putinovi: Za blamáž na Ukrajině to schytává už i od politiků v Moskvě
Několik dalších komunálních politiků z Moskvy a Petrohradu se postavilo proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a vyzvalo ho k rezignaci. Ve zveřejněném prohlášení, které podepsali někteří zastupitelé 17 městských částí Moskvy a Petrohradu a také zastupitel města Kolpino, politici uvedli, že Putin "škodí Rusku a jeho občanům". Dnes o tom informoval ruský investigativní portál The Insider.
„My, členové ruských městských zastupitelstev, jsme toho názoru, že jednání prezidenta Vladimira Vladimiroviče Putina škodí budoucnosti Ruska a jeho občanům. Požadujeme odchod Vladimira Putina z funkce prezidenta Ruské federace!“ zní prohlášení, které zveřejnila na twitteru jeho signatářka Xenija Torstrjomová.
Portálu The Insider tato zastupitelka sdělila, že ona a její kolegové chtějí podpořit dřívější podobné prohlášení několika petrohradských zastupitelů z městské části Smolninskoje. Ti minulý týden uvedli, že navrhnou, aby byl Putin kvůli válce obviněn z velezrady. Ve svém prohlášení sdělili, že Putinovo rozhodnutí napadnout Ukrajinu „škodí bezpečnosti Ruska a jeho občanům“, poněvadž ruská armáda přichází o bojeschopné jednotky a „z mladých a práceschopných občanů se stávají invalidé“. Politici také argumentovali, že kvůli „speciální vojenské operaci“, tedy válce na Ukrajině, trpí i ruská ekonomika.
„Nyní je složité se kvůli represím veřejně vyjádřit. Ale vystupovat za odstoupení prezidenta zakázáno není. Proto jsme přijali jen takto lakonický text,“ vysvětlila zastupitelka stručnost nově přijatého prohlášení.
Odstoupení České republiky od muniční iniciativy by mělo podle bezpečnostních analytiků citelný dopad jak na obranu Ukrajiny, tak na mezinárodní postavení Česka. Shodují se, že projekt přinesl zemi nejen prestiž a diplomatický vliv, ale i ekonomické přínosy pro české zbrojovky a státní rozpočet. Předseda hnutí ANO, které vyhrálo letošní sněmovní volby, Andrej Babiš se opakovaně vyjádřil o iniciativě skepticky. Hovořil o jejím zrušení i o tom, že by ji měla zaštiťovat Severoatlantická aliance (NATO).
Slovensko nemění svůj odmítavý postoj k dodávkám zbraní a munice ze státních zásob bránící se Ukrajině, podpora komerčních kontraktů zůstává v platnosti. Novinářům to dnes řekl slovenský ministr obrany Robert Kaliňák po návštěvě Kyjeva, kde ohlásil slovenský balík pomoci Ukrajině. Ten zahrnuje například odminovávací systémy slovenské výroby Božena, zdravotnický materiál a stroje pro zemní práce.
„Jsme věrní tomu, co stále říkáme. Řekli jsme jasně, že my už darovat zbraně a podobné věci na Ukrajinu nebudeme. Budeme pokračovat v humanitární pomoci jednotlivým zemím, to i dodržujeme,“ řekl Kaliňák novinářům.
Kreml dnes slíbil náležitou reakci na případné omezení pohybu ruských diplomatů v Evropské unii. Formální dohody na příslušném plánu však zatím nebylo dosaženo, řekli dnes unijní diplomaté agentuře Reuters. Návrh na omezení pohybu ruských diplomatů po schengenském prostoru už téměř dva roky prosazuje český ministr zahraničí Jan Lipavský.
Diplomatická služba Evropské unie na konci září v rámci nových sankcí proti Rusku kvůli jeho pokračující agresi proti Ukrajině navrhla, aby ruští diplomaté působící v EU měli povinnost oznamovat veškeré své cesty v rámci bloku, uvedl dříve Reuters s odvoláním na unijní zdroje. Jednotlivé vlády by tak měly možnost zakázat ruským diplomatům vstup do svých zemí.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes na otázku, zda by na to Rusko reagovalo, odpověděl: „Samozřejmě na to zareagujeme.“
