Putinova kmotřenka uprchla na Západ! V Rusku by ji prý čekal kriminál

Dobrou noc, vážení čtenáři, a děkujeme za sledování zpravodajství k ukrajinskému dění. Pokračovat bude zase od rána.

Rusko přesouvá jednotky způsobem, jenž naznačuje přípravy nové ofenzívy, rozhodně se nechystá na klid zbraní, uvedl prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj.

OBRAZEM: Rekruti - a rekrutky - 65. mechanizované brigády Ozbrojených sil Ukrajiny cvičí mezi slunečnicemi na cvičišti v Záporožské oblasti.

ČR podporuje návrh bezpodmínečného příměří s Ruskem, který Ukrajina přijala už v březnu, hranice se nesmí měnit silou, uvedlo ministerstvo zahraničí po jednání zemí EU.

Evropská komise (EK) získala další 1,6 miliardy eur (zhruba 39 miliard Kč) z výnosů ze zmrazených ruských aktiv. Už dříve obdržela dvě platby z výnosů ze zmrazených ruských aktiv. Většinu těchto peněz vynaložila na podporu Ukrajiny prostřednictvím Evropského mírového nástroje (EPF). Ten Evropská unie používá k financování zbrojních dodávek Ukrajině, která se brání ruské vojenské invazi.

V dnešní zprávě Evropská komise uvedla, že z třetí platby na podporu Ukrajiny prostřednictvím EPF vynaloží pouze pět procent, zatímco zbývajících 95 procent použije na podporu Ukrajiny pomocí Mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu (ULCM). Ten podle EK poskytuje Ukrajině nevratnou pomoc při splácení dluhů.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský dnes na Ukrajině udělil bývalému šéfovi ukrajinské diplomacie Dmytru Kulebovi medaili Za zásluhy o diplomacii. Ocenil jeho úsilí o rozvoj česko-ukrajinských vztahů, ale též například dlouhodobé snahy o vytvoření co nejširší koalice k zajištění bezpečnosti celé Evropy.

Kuleba řekl, že bez Česka by byla situace Ukrajiny obtížnější. Česká vláda se podle něj po ruské invazi nejen účastnila jednotlivých rozhodnutí, ale sama přicházela s různými iniciativami a návrhy. Vyzdvihl přitom muniční iniciativu, jež loni pomohla dodat Ukrajincům 1,5 milionu nábojů. Dodávky pokračují i letos, k polovině července se jednalo o 850.000 kusů velkorážové munice.

Dokud Ukrajina nezíská jasné bezpečnostní záruky, musí zůstat v platnosti a být posilovány sankce proti Rusku, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X, kde informoval o svém hovoru s kanadským premiérem Markem Carneym. Moskva chce podle Zelenského jen získat čas, nikoliv ukončit válku. Ottawa se zatím k telefonátu nevyjádřila.

„Podělil jsem se o ukrajinský pohled na to, jaké jsou skutečné záměry a plány Ruska... Rusové chtějí jen získat čas, a nikoliv ukončit válku. Svědčí o tom situace na bojišti, svědčí o tom podlé ruské údery na civilní objekty,“ napsal Zelenskyj. Zároveň vyjádřil Kanadě vděčnost za podporu Ukrajině, která se už čtvrtým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.

Zelenskyj podle svých slov Carneyho informoval o současném diplomatickém dění a jednání se spojenci Kyjeva. „Připravujeme koordinované kroky. Diskutujeme o různých formátech schůzek,“ sdělil prezident s tím, že se s kanadským premiérem shodli, že bez Ukrajiny nelze činit žádná rozhodnutí týkající se její budoucnosti a bezpečnosti Ukrajinců.

„Jdu si promluvit s Vladimirem Putinem a řeknu mu: Musíš tuto válku ukončit,“ řekl Donald Trump. Americký prezident sdělil, že s Putinem projedná možné podmínky dohody o míru mezi Moskvou a Kyjevem, než bude jednat s ukrajinským prezidentem Zelenským a evropskými lídry. Od schůzky s Putinem Trump očekává, že bude konstruktivní.

„Nebudu uzavírat dohodu. Není na mně, abych uzavíral dohodu. Myslím, že dohoda by měla být uzavřena s oběma stranami,“ vysvětlil Trump. Zároveň uvedl, že chce, aby se příštího setkání zúčastnili jak Putin, tak Zelenskyj. „Přivedu je oba do jedné místnosti a myslím, že se to vyřeší.“

Premiér ČR Petr Fiala si přeje, aby jednání o míru či příměří na Ukrajině uspělo. Aby bylo trvalé a spravedlivé, musí s ním souhlasit i napadená Ukrajina.

Ministr zahraničí Jan Lipavský tweetuje, že jednal s gubernátorem Ternopilské oblasti Ukrajiny Vjačeslavem Nehodou o řadě témat, včetně konkrétních možností pomoci. Česko zde podle ministerstva zahraničí v roce 2022 vybudovalo modulární ubytovací jednotky pro uprchlíky a předloni v rámci programu MEDEVAC předalo místní nemocnici léky, chirurgické nástroje či materiály pro protetiku v hodnotě 12,5 milionu korun. Loni na jaře ternopilské školy obdržely osm školních autobusů.

V komentáři pro ukrajinský portál Jevropejska pravda Lipavský mimo jiné podotkl, že Ukrajinci si uvědomují, že jim do budoucna bezpečí a prosperitu zajistí pouze integrace do Evropské unie a Severoatlantické aliance. „V tom má Ukrajina naši velkou podporu, byť ne bezbřehou. Nesmí zpomalit ve svých reformách, stejně tak nesmí zpochybnit vládu práva a protikorupční opatření. To jsou křehké, ale nezbytné součásti pravidel ukrajinské cesty do Evropy. Z těchto požadavků neslevíme,“ uvedl šéf diplomacie.

Německý kancléř Friedrich Merz svolal na středu virtuální schůzku, na které chce jednat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a představiteli zemí Evropské unii o válce na Ukrajině a o chystaném setkání Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Rusko-americký summit se má uskutečnit v pátek na Aljašce.

Ruský generál Denis Putilov, který býval náčelníkem obrněné techniky v jednom ze čtyř vojenských okruhů země, si má za přijímání úplatků při státních zakázkách odpykat 8,5 roku v trestanecké kolonii s přísným režimem. O rozsudku dnes informoval ruský Vyšetřovací výbor, který v Rusku sehrává roli federální kriminální ústředny. Putilova zatkli loni v září, pouhé tři měsíce poté, co jej ruský prezident Vladimir Putin povýšil na generála, poznamenal server The Moscow Times.

Putilov dostal v letech 2023 a 2024 úplatky ve výši deseti milionů rublů (asi 2,65 milionu Kč) od soukromého podnikatele za přimhouření očí při kontrolách, jak podnikatelova firma plní zakázky za 140 milionů rublů (asi 37 milionů Kč) na opravy a údržbu vojenské techniky v centrálním vojenském okruhu, zahrnujícím Povolží, Ural a část Sibiře. Ve výsledku dodavatel nesplnil podmínky kontraktu a stát utrpěl škodu, tvrdí vyšetřovatelé.

Amerikanista a rektor Ostravské univerzity Petr Kopecký neočekává od schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem zásadní průlom. Lze si ho podle něj těžko představit bez přímé účasti Ukrajiny a evropských zemí. Politolog Jakub Dopieralla z Univerzity Karlovy by za průlom považoval, pokud by se podařilo zorganizovat setkání Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Experti to dnes sdělili na dotaz ČTK. Putin a Trump se mají setkat v pátek na Aljašce.

Bez účasti Zelenského budou jakékoli závěry stěží akceptovatelné jak pro Ukrajinu, tak i pro Evropu, míní Kopecký. Trump se podle něj bude snažit dosáhnout zastavení bojů, nebude však schopen vyjednat spravedlivé a trvalé řešení konfliktu. „Oba prezidenti jistě vědí, že schůzku budou moci domácímu publiku prezentovat jako úspěch. Putin ukáže, že není izolovaný a počítá se s ním. Trump může vyložit jakýkoliv posun jako úspěch. Jeho voliči většinou neočekávají hodnotově orientovanou zahraniční politiku, ale ocení jakýkoliv krok vedoucí k umlknutí zbraní a úspoře ve státní kase,“ míní amerikanista.

Britský premiér Keir Starmer podporuje snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku na Ukrajině. Je ale podle něj nutné, aby se do dohody o konci bojů zapojil i Kyjev, uvedl dnes podle agentury Reuters jeho mluvčí.

Trump má v plánu setkat se tento pátek na Aljašce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, aby s ním jednal o ukončení války na Ukrajině. „Nikdy nebudeme věřit Vladimiru Putinovi. V rámci těchto jednání budeme podporovat Ukrajinu, prezidenta Trumpa a evropské státy,“ reagoval na nadcházející schůzku Trumpa s Putinem Starmerův mluvčí.

Německo trvá na tom, aby byla Ukrajina zapojena do jednání o míru ve válce s Ruskem. Na pravidelné tiskové konferenci to dnes řekl mluvčí německé vlády Steffen Meyer. Nadcházející schůzku amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina podle něj Berlín vnímá jako velmi důležitý okamžik pro další vývoj války.

Trump a Putin by se měli sejít v pátek na Aljašce. Má jít o dvoustrannou schůzku, podle informací stanice NBC News ale Bílý dům stále zvažuje, že pozve také ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Německý kancléř Friedrich Merz v nedělním rozhovoru s veřejnoprávní stanicí ARD řekl, že „doufá a předpokládá“, že do jednání na Aljašce bude zapojen i Zelenskyj.

Spojené státy se zavázaly, že ještě před páteční schůzkou amerického a ruského prezidenta Donalda Trumpa a Vladimira Putina budou konzultovat svůj postoj s evropskými partnery, uvedl dnes polský premiér Donald Tusk. Podle agentury Reuters zdůraznil, že Kyjev musí být zapojen do jakéhokoliv jednání o ukončení války Ruska proti Ukrajině, ale připustil, že před americko-ruským summitem cítí směs obav a nadějí.

Na tento pátek se chystá osobní setkání Putina s Trumpem na Aljašce a Kyjev se obává, že oba vůdci by se mohli pokusit diktovat podmínky ukončení ruské války proti Ukrajině, trvající již 3,5 roku. Zástupci Kyjeva zatím na schůzku pozváni nebyli. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varuje, že jakékoli rozhodnutí bez účasti Ukrajiny bude řešením proti míru a že Ukrajinci nevydají svou zemi okupantům.

Rusko láká mladé lidi z Kyrgyzstánu i odjinud na studium techniky na prestižní škole v Tatarstánu. Jejich rodiče ovšem nevědí, že studenti polytechnické školy Alabuga také vyrábějí drony, které Rusko používá k útokům proti Ukrajině. Na svých internetových stránkách o tom píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Škola vznikla před několika lety ve zvláštní ekonomické zóně Alabuga ležící u města Jelabuga.

Server uvádí příklad ženy ze severního Kyrgyzstánu, která zvažovala, že na polytechnickou školu pošle 16letou dceru. „Myslela jsem, že jde o běžný vzdělávací program, ale když jsem se dozvěděla o vojenských vazbách (školy) a výrobě dronů, byla jsem šokovaná,“ říká tato žena označovaná jako Samira.

Ústupky nepřesvědčí Rusko k ukončení války, ale záhodno je zvýšit tlak na Kreml. Uvedl to dnes dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země se brání ruské agresi čtvrtým rokem.

„Rusko válku protahuje, a proto si zaslouží silnější globální tlak. Rusko odmítá zastavit zabíjení, a proto nesmí získat žádné odměny ani výhody. A to není jen morální postoj – je to racionální postoj. Ústupky vraha nepřesvědčí,“ napsal Zelenskyj na sociálních sítích.

Čeští politici se rozcházejí v hodnocení významu chystané páteční schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Zatímco místopředseda opozičního hnutí ANO Radek Vondráček jednání na Aljašce chápe jako unikátní příležitost ukončit nebo aspoň pozastavit vyčerpávající válku, místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) či členka sněmovního zahraničního výboru Helena Langšádlová (TOP 09) zatím velká očekávání nemají. Vyplynulo to z jejich vyjádření pro ČTK.

Schůzka se bude týkat války na Ukrajině, která se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi od února 2022. Podle Vondráčka dává Trump jasně najevo, jak vysokou hodnotou je pro něj mír. „Proto mu držím palce. Rozhodně odmítám Donalda Trumpa podceňovat. Už dokázal, naposledy u Arménie a Ázerbájdžánu, že má pozitivní mírové výsledky. USA máme podporovat, ne jim házet klacky pod nohy,“ sdělil dnes ČTK. Českou vládu vyzval, aby Trumpa podpořila.

Evropa v tuto chvíli platí většinu vojenské pomoci Ukrajině, své místo u jednání o míru přirozeně bude mít. Na dotaz ČTK to dnes českým novinářům při návštěvě Ukrajiny řekl ministr zahraničí Jan Lipavský. Územní celistvost Ukrajiny, jež se tři a půl roku brání ruské invazi, považuje za nedotknutelný princip.

V pátek se americký prezident Donald Trump sejde na Aljašce s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Půjde o dvoustrannou schůzku, Bílý dům však podle informací stanice NBC News stále zvažuje, že na Aljašku pozve také ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Evropa v tuto chvíli platí většinu vojenské pomoci Ukrajině,“ řekl Lipavský. „Myslím, že přirozeně své místo u jednání bude mít. Nicméně možná u tohoto formátu ne, to nedokážu přesně vyhodnotit,“ doplnil šéf diplomacie.

„Na svou šestou cestu po Ukrajině jsem dorazil s jasnou zprávou – Česko nevzdá podporu Ukrajinců v boji proti ruskému agresorovi,“ uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský na síti X.

Ruské ministerstvo obrany v ranní svodce informovalo, že jeho protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 32 ukrajinských dronů, o zneškodnění bezpilotních letounů v Nižegorodské oblasti se ale nezmiňuje.

Také Rusko během uplynulých hodin pokračovalo v útocích na Ukrajinu. Podle letectva bránící se země nad ukrajinské území vyslalo 71 dronů typu šáhed a jejich atrap. Protivzdušná obrana jich 59 zneškodnila. Drony zasáhly šest míst, na jednom místě se zřítily trosky bezpilotního letounu, uvedlo ukrajinské letectvo bez dalších podrobností.

Dobrý den. Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na průmyslové zóny v Nižegorodské oblasti, informoval Gleb Nikitin, gubernátor tohoto regionu ležícího východně od Moskvy. Jeden člověk podle něho zahynul, další dva jsou zranění.

„Dnes v noci se staly cílem útoku dronů nepřítele dvě průmyslové oblasti v Nižegorodské oblasti. Při odrážení útoku v Arzamaském okrese se bohužel nepodařilo zabránit obětem a škodám. Jeden zaměstnanec zemřel na místě, dva další byli převezeni do nemocnice,“ cituje ruskojazyčný servis BBC z Nikitinova prohlášení.

Ukrajinské telegramové kanály podle BBC zveřejnily videa a fotografie, na kterých drony v Arzamasu zaútočily na průmyslový závod APZ, který vyrábí gyroskopické systémy, ovládací systémy a další elektroniku. Ozývaly se tam výbuchy a vznikl požár. Druhá průmyslová zóna, o níž se zmiňuje Nikitin, se podle všeho nachází ve městě Dzeržinsk, kde působí několik vojenských podniků. Tyto informace nelze nezávisle ověřit.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost, další čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme v pondělí ráno. Dobrou noc. 

Rusko dnes zaútočilo na ukrajinské Záporoží řízenými leteckými bombami, které zasáhly mimo jiné obytné oblasti, autobusové nádraží a univerzitní kliniku. Nejméně 19 lidí bylo při útoku zraněno, uvedl šéf správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Věk obětí se pohybuje od 24 do 77 let a všechny jsou v lékařské péči, napsal The Kyiv Independent s odvoláním na Fedorova, který útok označil za teror. 

Záchranáři pátrají po dalších obětech, které mohly zůstat pod troskami.

Lídři osmi severských a pobaltských zemí dnes večer společně potvrdili svou podporu Ukrajině a uvedli, že míru lze dosáhnout pouze prostřednictvím soustavného tlaku na Rusko, aby zastavilo svou nezákonnou válku. Představitelé Dánska, Estonska, Finska, Islandu, Lotyšska, Litvy, Norska a Švédska ve svém prohlášení opět zdůraznili, že je potřeba ctít zásadu, že mezinárodní hranice se neposouvají silou.

„Všichni jasně vidí Putinovu taktiku. Bojí se sankcí a dělá vše pro to, aby se jim vyhnul. Chce vyměnit příměří ve válce, zastavení zabíjení, za legalizaci okupace našeho území – chce podruhé získat územní kořist,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

V dnešním rozhovoru s televizí Fox News americký viceprezident J.D. Vance řekl, že si nemyslí, že by bylo produktivní, aby se prezident Zelenskyj setkal s Putinem před schůzkou Putina s Trumpem. Uvedl také, že Spojené státy pracují na naplánování samostatného jednání mezi Putinem a Zelenským.

„Když si vezmeme současnou linii kontaktu mezi Ruskem a Ukrajinou, pokusíme se najít nějaké vyjednané řešení, se kterým budou Ukrajinci i Rusové spokojeni, které jim umožní žít v relativním míru a ukončí zabíjení,“ vysvětluje americký viceprezident JD Vance v televizi Fox News. „Nikdo z toho nebude super nadšený. Jak Rusové, tak Ukrajinci s ním nakonec pravděpodobně nebudou spokojeni. Ale nemyslím si, že je možné usednout k jednacímu stolu a vést tato jednání bez vedení Donalda J. Trumpa.“

V důsledku ruského ostřelování a dronových útoků dnes zemřelo na Ukrajině pět lidí. Ukrajinská policie oznámila, že tři lidé zemřeli v důsledku ruského ostřelování v Záporožské oblasti. Dodala, že další dvě osoby přišly o život v Doněcké oblasti.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová nechala svolat na pondělí jednání ministrů zahraničí EU v souvislosti s chystanou schůzí Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Trump zmínil, že dohoda o příměří na Ukrajině si zřejmě vyžádá výměnu území. To znepokojilo Ukrajinu i její evropské spojenci, kteří zatím nejsou pozvaní na summit na Aljašce. Podle prohlášení lídrů evropských států je nutné nejdříve zajistit příměří.

„Jakákoliv dohoda mezi USA a Ruskem musí zahrnout Ukrajinu a EU, protože se týká bezpečnosti Ukrajiny a celé Evropy,“ uvedla dnes Kallasová. 

„Pamatujete si staré africké přísloví, které tak rád opakuji? Je jedno, jestli se sloni perou, nebo sexují, tráva vždy trpí," prohlásil slovenský premiér Robert Fico k nadcházejícímu summitu Donald Trump-Vladimir Putin. „Ať už jednání slonů 15. srpna dopadne jakkoli, trpět bude tráva – v tomto případě Ukrajina.“

„Takováto vzletná prohlášení urážejí památku padlých, utrpení milionů ukrajinských rodin a oběti těch, kteří bojují za svobodu,“ reagovalo ukrajinské ministerstvo zahraničí. „Důrazně zrazujeme od používání nevlídných folklorních alegorií a pokusy zvýšit si takovými výroky domácí politickou popularitu na úkor Ukrajiny.“

Ukrajinská armáda oznámila, že v Saratovské oblasti zasáhla ropnou rafinerii. Útok podle ní způsobil exploze a požár. Ukrajinská média uvedla, že po dronovém útoku vypukl požár v ropné rafinerii ve městě Saratov. Podle zdrojů agentury Reuters tato rafinerie, kterou vlastní největší ruská ropná společnost Rosněfť, musela již dříve tomto roce pozastavit produkci v důsledku útoků ukrajinských dronů. Místní gubernátor Roman Busargin informoval o škodách, které v důsledku útoku vznikly na blíže neupřesněném průmyslovém podniku.

„Ukrajinské ozbrojené síly osvobodily vesnici Bezsalivka v Sumské oblasti,“ tweetuje Anton Heraščenko, dřívější činovník ukrajinského ministerstva vnitra. „Ukrajinské obranné síly provedly úspěšnou operaci, jejímž cílem bylo osvobodit a zcela vyčistit vesnici v Sumské oblasti od ruských vojsk. Útoku se zúčastnily jednotky 33. samostatného útočného pluku a 24. samostatného útočného praporu. Podle armády bylo během bitvy zneškodněno 18 ruských okupantů.“

Ruský letecký úřad Rosaviacija podle státní agentury TASS nad ránem kvůli ukrajinským dronům nařídil přerušit provoz Gagarinova letiště v Saratově a také ve Vladikavkazu, Grozném a Magasu. Později bylo opatření odvoláno.

„Konec války musí být spravedlivý a já jsem vděčný všem, kteří stojí na straně Ukrajiny,“ napsal dnes na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodal, že Ukrajina bojuje za obranu klíčových bezpečnostních zájmů evropských zemí.

Jeden člověk zemřel v důsledku ukrajinského dronového útoku v ruské Saratovské oblasti, uvedl dnes místní gubernátor Roman Busargin. Útok také podle něj poškodil průmyslový podnik. Celkem ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 121 dronů.

„Jeden z bezpilotních letounů dopadl na dvůr obytného domu,“ napsal Busargin na Telegramu. „Při útoku jsou zranění. Předběžně jedna osoba zemřela,“ dodal.

Cestu k míru na Ukrajině nelze určit bez Ukrajiny, uvedli ve společném prohlášení lídři Británie, Finska, Francie, Itálie, Německa a Polska a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Nutným předpokladem pro jednání je podle nich příměří.

Bílý dům zvažuje, že pozve ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na Aljašku, kde se má americký prezident Donald Trump 15. srpna sejít se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uvedla to v sobotu stanice NBC News. Hlavním tématem schůzky má být podle očekávání situace na Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo.

Trump v sobotu oznámil, že se s Putinem sejde v pátek 15. srpna na Aljašce. Další podrobnosti ke schůzce nezveřejnil. Místo i termín konání summitu později potvrdil poradce Kremlu Jurij Ušakov a řekl, že Moskva očekává, že další setkání obou prezidentů se uskuteční v Rusku.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Zástupci evropských států na dnešním jednání o snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou představili vlastní plán postupu. Klíčové je podle dokumentu vyhlásit příměří před jakýmikoliv ústupky, píše deník The Wall Street Journal s odkazem na vlastní zdroj. Jednání se zúčastnili britský ministr zahraničí David Lammy, americký viceprezident J.D. Vance a poradci pro národní bezpečnost řady evropských států.

Na schůzi evropští diplomaté podle zdroje listu The Wall Stret Journal představili vlastní plán jednání o ukončení války. Podle dokumentu před přiznáním jakýchkoli ústupků Rusku je nutné vyhlásit příměří. Eventuální územní ústupky musí být reciproční, musí je tedy udělat Ukrajina i Rusko. Plán také žádá silné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu včetně členství v NATO; Trump v minulosti dával najevo, že takový postup si nepřeje.

 Představitelé Evropské unie, Británie, Francie, Ruska i Íránu přivítali uzavření mírové dohody mezi Arménií a Ázerbájdžánem, kterou v pátek za přítomnosti amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě podepsali lídři obou zemí.

Rusko, které bylo kdysi hlavní mocností v kavkazském regionu, také vítá dohodu z Washingtonu, která podle Moskvy přispěje k míru, píše agentura AFP. Ruské ministerstvo zahraničních věcí v dnešním prohlášení zároveň zdůraznilo nutnost toho, aby Jerevan a Baku vedly také přímý dialog bez vnější pomoci.

„Hovořil jsem se španělským premiérem Pedrem Sanchezem. Jsem vděčný za podporu, kterou Španělsko poskytuje Ukrajině a našemu lidu,“ tweetuje Volodymyr Zelenskyj. „Informoval jsem ho o diplomatické situaci a našich kontaktech s partnery a sdělil jsem mu naši vizi dalších kroků. Nyní je nejdůležitější zajistit, aby Rusko opět nikomu nevnucovalo své nereálné podmínky,“ uvedl v kontextu chystaného summitu Putin-Trump.

„Zdá se, že USA se snaží prezentovat svou dohodu s Putinem jako hotovou věc. Poslední zoufalé pokusy Evropy o odpor,“ komentuje Alex Wickham z agentury Bloomberg schůzku bezpečnostních představitelů v Británii.

Britský ministr zahraničí David Lammy a americký viceprezident J.D. Vance se dnes v Británii setkají s ukrajinskými a evropskými poradci pro národní bezpečnost, aby diskutovali o snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa o ukončení konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Oznámila to podle agentury Reuters kancelář britského premiéra Keira Starmera. Uvedla rovněž, že Starmer dnes hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Ohlášená schůzka bude podle premiérovy kanceláře „klíčovou příležitostí k diskuzi o pokroku na cestě ke spravedlivému a trvalému míru,“ napsala agentura AFP. Zelenskyj na síti X poděkoval britskému premiérovi za podporu. „Sdílíme stejný názor na potřebu skutečně trvalého míru pro Ukrajinu,“ uvedl. „Jsou zapotřebí jasné kroky a koordinace mezi námi a našimi partnery. Oceňujeme odhodlání Británie, Spojených států a všech partnerů ukončit tuto válku,“ dodal.

„Putin Ukrajinu neporazil ani za 3 dny, ani 3 roky. K jednání ho dovedla podpora Ukrajiny, sankce a ukrajinská odvaha. Ukrajina musí zůstat svobodná. Hranice státu nelze posouvat nátlakem a vydíráním,“ tweetuje ministr zahraničí ČR Jan Lipavský ke zvěstem o ruském mírovém plánu.

Američtí předstřavitelé seznámili evropské lídry a ukrajinské představitele s plánem, který navrhl Vladimir Putin s cílem zastavit válku na Ukrajině výměnou za významné územní ústupky ze strany Kyjeva. Píše to CNN s odkazem na západní představitele, kteří byli o této záležitosti informováni.

Plán, který Putin představil Trumpovu zahraničnímu vyslanci Stevu Witkoffovi na středečním setkání v Moskvě, by vyžadoval, aby Ukrajina postoupila východní region Donbas, který je v současné době z větší části okupován Ruskem, a také Krym, který Rusko nelegálně anektovalo v roce 2014.

Plán by zmrazil současné bojové linie, ale další podrobnosti návrhu byly stále nejasné.

Ruské ozbrojené síly získaly kontrolu nad vesnicí Jablunivka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Oznámilo to dnes podle agentury TASS ruské ministerstvo obrany. Ukrajinské úřady v Doněcké oblasti v pátek večer uvedly, že kvůli pokračujícímu postupu ruských jednotek nařídily evakuaci civilistů ze zhruba dvacítky vesnic.

Vysocí činitelé ze Spojených států, Ukrajiny a několika evropských zemí se o víkendu plánují sejít v Británii, aby se pokusili sjednotit své postoje před plánovanou schůzkou amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Informoval o tom server Axios s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.

Ukrajina nemůže porušit ústavní principy týkající se jejího území, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a dodal, že Ukrajinci nevydají svou zemi okupantům. V reakci na zprávu o plánovaném rusko-americkém summitu zdůraznil, že jakékoliv řešení konfliktu s Ruskem učiněné bez účasti Ukrajiny bude řešením proti míru. Podle ukrajinské ústavy je ukrajinské území v rámci stávajících hranic nedělitelné a nedotknutelné.

Agentura Bloomberg a deník Wall Street Journal s odkazem na důvěrné zdroje informovaly, že Bílý dům chystá dohodu s Kremlem spočívající právě v potvrzení ruské okupace ukrajinského teritoria.

Poradce Kremlu Jurij Ušakov potvrdil, že schůzka ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho amerického protějška Donalda Trumpa se uskuteční 15. srpna na Aljašce, píše agentura TASS.

Rusko a Spojené státy jsou podle Ušakova „blízkými sousedy, a tak je zcela logické, že se summit uskuteční na Aljašce“. Uvedl, že Putin s Trumpem během něho budou jednat o možnostech dosažení dlouhodobého urovnání krize na Ukrajině.

Ohledně budoucnosti ukrajinských území, na nichž se válčí, Donald Trump řekl, že se o ně bojuje tři a půl roku a zemřelo tam mnoho Rusů i Ukrajinců. „Chceme získat nějaké zpátky, chceme nějakou výměnu,“ uvedl. Bude to podle něho výměna ku prospěchu obou stran. „Je to složité, není to jednoduché,“ připustil šéf Bílého domu, který před lednovým nástupem do prezidentské funkce tvrdil, že konflikt na Ukrajině ukončí během 24 hodin.

„Měli jsme online rozhovor s poradci pro národní bezpečnost ze Spojených států, Velké Británie, Francie, Německa, Itálie, Finska a zástupci NATO,“ hlásí šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak. „Zaměřili jsme se na koordinaci postojů s cílem co nejdříve dosáhnout udržitelného a spravedlivého míru pro Ukrajinu. Jsme připraveni pracovat co nejproduktivněji, abychom zachránili životy a zastavili boje.“

„Poděkoval jsem všem partnerům za jejich podporu a konstruktivní spolupráci. Dohodli jsme se, že v blízké budoucnosti budeme v naší spolupráci pokračovat,“ dodal Jermak, blízký a dlouholetý spolupracovník Volodymyra Zelenského.

Úřady v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny dnes večer nařídily evakuaci civilistů ze zhruba dvacítky vesnic kvůli pokračujícímu postupu ruských jednotek. Na platformě Telegram to oznámil šéf vojenské správy Doněcké oblasti Vadym Filaškin. Evakuace některých obcí v regionu byla nařízena už na konci července.

„Zahajujeme povinnou evakuaci rodin s dětmi,“ uvedl šéf správy oblasti, v níž se odehrávají hlavní boje na rusko-ukrajinské frontě. Filaškin sestavil seznam dvou desítek lokalit, kterých se evakuace týká. V těchto vesnicích žijí stovky lidí a všechny se nacházejí ve vzdálenosti kolem 30 kilometrů od frontové linie, uvedla agentura AFP.

„Dohromady se v těchto komunitách v současné době nachází přibližně 109 dětí,“ uvedl Filaškin. „Znovu opakuji: Setrvání v Doněcké oblasti je extrémně nebezpečné. Evakuujte se, dokud můžete,“ dodal.

Rusko nabízí Číně ropu Ural za zvýhodněné ceny v souvislosti se snížením nákupů ze strany Indie, informuje agentura Bloomberg. Poté, co Trump uvalil dodatečná cla na indické dovozy ruské ropy, začaly indické státní rafinérie omezovat nákupy ruské ropy.

„Aktivně spolupracujeme s partnery na všech úrovních a koordinujeme náš postoj. Rusko musí zastavit palbu,“ tweetuje Andrij Jermak, šéf kanceláře Volodymyra Zelenského. Konkrétnější nebyl. Už včera ale oba dva avizovali „dlouhé a detailní konverzace“.

„Podle vysokého úředníka Bílého domu je schůzka Donalda Trumpa a Vladimira Putina předběžně naplánována na konec příštího týdne,“ informuje britská televize Sky News. „Místo konání je podle úředníka stále předmětem jednání, ale mezi možnými lokalitami jsou Spojené arabské emiráty, Maďarsko, Švýcarsko a Řím. Další podrobnosti a logistika jsou podle úředníka stále nejasné a velmi proměnlivé.“

V Kyjevě dnes byla konečně pohřbena novinářka Viktorija Roščynová, která loni zemřela v ruském zajetí. V katedrále sv. Michala se konala zádušní mše, následoval veřejný smuteční akt na náměstí Nezávislosti a poté samotný pohřeb na hřbitově Bajkove, informoval server Ukrajinska pravda..

Smuteční akt zorganizovali kolegové Roščynové z několika redakcí, pro něž pracovala. Její příbuzní si přáli, aby na ně média při ceremonii nesměřovala žádné dotazy.

Roščynová zemřela ve svých 27 letech v ruském zajetí. Podle svědků měla být před tím součástí jedné z výměn vězňů mezi Ruskem a Ukrajinou. Média s odvoláním na ukrajinské úřady napsala, že její tělo vykazovalo známky mučení a před odesláním na Ukrajinu z něj byl odstraněn mozek, oči a část hrtanu.

Bílý dům označil zprávu agentury Bloomberg, že chystá dohodu s Kremlem o potvrzení územních zisků Ruska na Ukrajině, za spekulace.

„Hovořil jsem s předsedou vlády České republiky Petrem Fialou. Informoval jsem ho o všech našich kontaktech a snahách o ukončení zabíjení a dosažení skutečného míru,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „V posledních dnech proběhlo mnoho telefonátů a kontaktů na různých úrovních. Všechny spojuje pochopení, že válka musí skončit a že Evropa musí zaujmout společný postoj ke všem důležitým bezpečnostním aspektům.“

„Poděkoval jsem České republice za veškerou podporu, kterou Ukrajině poskytla, zejména za českou iniciativu dodávat našim válečníkům dělostřelectvo. To pomohlo zachránit mnoho životů a posílit naše pozice. Díky síle se přibližujeme ke spolehlivé bezpečnosti. Děkuji!“ dodal prezident. 

Ukrajinský lídr dále uvedl, že Spojené státy jsou odhodlány dosáhnout příměří. „My musíme společně podporovat všechny konstruktivní kroky. Důstojný, spolehlivý a trvalý mír může být pouze výsledkem našich společných snah.“

„Padl český dobrovolník Michal Kadavý, muž, který opustil bezpečí svého domova, aby bojoval za svobodu cizí země. S odvahou, srdcem a ctí,“ tweetoval „Tarmo“. „Čtyři roky sloužil ve francouzské cizinecké legii. Když Rusko napadlo Ukrajinu, neváhal. Od září 2022 stál na jejím území bok po boku s těmi, kteří bránili svou vlast, jako člen speciální jednotky Bratrstvo.“

K vláknu se sešlo množství kondolencí i pár zlomyslných příspěvků, sdílel ho i zahraniční reportér Jakub Szántó. Tarmo pak ale přinesl lepší zprávu: „Michal je naživu. Omlouvám se za nesprávnou informaci, ale jednal jsem v dobré víře, když jsem čerpal informace ze zdroje, který jsem považoval za spolehlivý.“

„8. srpna 2008: Přesně před 17 lety napadlo Rusko Gruzii. Stejně jako 21. srpna 1968 v Československu byla i tehdy invaze maskována jako bratrská pomoc,“ tweetuje Ministerstvo zahraničí ČR. „Nadále pevně podporujeme svrchovanost a územní celistvost Gruzie v jejích mezinárodně uznaných hranicích.“

Peking je potěšen, že Rusko a Spojené státy udržují kontakty a zlepšují své vztahy s cílem nalézt politické řešení války na Ukrajině, řekl čínský prezident Si Ťin-pching v telefonátu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Informovaly o tom agentury Nová Čína a Reuters. Kreml podle ruské státní agentury TASS uvedl, že Putin informoval Siho o výsledcích svého středečního jednání se zmocněncem amerického prezidenta Stevem Witkoffem. Putin hovořil také s indickým premiérem Naréndrou Módím nebo běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem.

Hovor čínského a ruského prezidenta se podle čínské státní televize CCTV uskutečnil na žádost Moskvy. Peking hodlá zachovat svůj postoj, podle kterého jsou zapotřebí mírové rozhovory a diplomatické řešení konfliktu, citovala čínskou hlavu státu televize.

USA a Rusko připravují dohodu o příměří na Ukrajině, která stvrdí ruské teritoriální zisky, píše agentura Bloomberg. Putin chce kontrolu nad celým Donbasem.

Obrazem: Ukrajinská armáda v Záporožské oblasti

Pauza v ruské válce proti Ukrajině by mohla být blízko, řekl dnes podle agentury Reuters polský premiér Donald Tusk poté, co hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten na síti X napsal, že šéfa polské vlády informoval o svých rozhovorech s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a s některými evropskými státníky. Kreml ve čtvrtek sdělil, že Moskva a Washington se dohodly na setkání prezidentů Ruska a Spojených států v nadcházejících dnech.

„Existují určité signály, a máme také intuici, že zmrazení v konfliktu - nechci říkat konec, ale zmrazení v konfliktu - je snad spíše blíže, než dále,“ řekl podle Reuters Tusk na tiskové konferenci. Zelenskyj je podle něj velmi opatrný, ale optimistický. Kyjev si podle Tuska přeje, aby Polsko a další evropské země hrály roli v plánování příměří a případné mírové dohodě.

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 108 drony, z nichž 82 sestřelila nebo elektronicky odrazila protivzdušná obrana. V pravidelném hlášení to uvedlo ukrajinské letectvo, které bez podrobností informovalo o zásazích 26 dronů na deseti místech. Ruské ministerstvo obrany oznámilo sestřelení 30 ukrajinských bezpilotních letounů nad pěti ruskými regiony a anektovaným poloostrovem Krym. Obě země zároveň podle dostupných informací pracují na vývoji a modernizaci dronů.

„Výsledek ruské agresivní války na Ukrajině bude mít určující vliv i na naši budoucnost a bezpečnost. Bylo by velmi nebezpečné taková rizika pro Českou republiku nevnímat a bagatelizovat. Pomoc Ukrajině, která se brání agresivnímu Rusku, není jen naší morální povinností – děláme to sami pro sebe i pro naši zemi. Je v našem bytostném a bezpečnostním zájmu nenechat Ukrajinu padnout,“ míní ministryně obrany Jana Černochová (ODS). 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X poděkoval ukrajinským vojákům, kteří se v armádě starají o komunikaci. 

Day of Communications Troops of the Armed Forces of Ukraine. A day of gratitude to those who, in the most challenging moments, ensure the most important thing – reliable communication. Between units. Between command and the front. Between decision and action. The success of… pic.twitter.com/HrgDWuEBAI

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) August 8, 2025

Aktuální odhad ruských ztrát podle deníku The Kyiv Independent. Čísla nelze nezávisle ověřit. 

These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of Aug. 8, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/JXuyCPlird

— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) August 8, 2025

Z malého závodu v Tule, městě jižně od Moskvy, vyváží americký hudebník David Arthur Brown v Rusku vyráběné mikrofony značky Soyuz do Evropy, Spojených států, Číny a dalších zemí. V době, kdy sankce škrtí ruský obchod s komoditami a technologiemi, Brownova společnost je jednou z mnoha nesankcionovaných firem se zahraničními vazbami bojujících s geopolitickými protivětry, aby zachovala vztahy mezi Ruskem a Západem, píše agentura Reuters.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

„For whom the bells tolls!“ zní klubem v centru Moskvy, kde asi stovka lidí zpívá slavnou píseň Metalliky. Jenže nepřišli si poslechnout známou metalovou kapelu, ale její ruskou cover verzi, napsala agentura AFP. Metallica, Depeche Mode, Nick Cave – to jsou američtí, evropští a australští umělci, kteří v Rusku nevystupují od února 2022, kdy ruská armáda zaútočila na Ukrajinu. Plánované koncerty zrušila například americká skupina The Killers nebo britská Gorillaz. V květnu 2022 odvolala americká punkrocková kapela Green Day svůj koncert v Moskvě s odkazem na „aktuální události“. To vše přispívá k tomu, že jsou cover kapely v Rusku čím dál tím populárnější.

Americký prezident Donald Trump dnes podle agentur oznámil, že se se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem sejde 15.srpna na Aljašce. Jednání se bude týkat války na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo na Putinův rozkaz v únoru 2022.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Evropské akcie dnes zaznamenaly nejvýraznější nárůst za více než dva týdny, přispěly k tomu naděje na dosažení mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Investoři rovněž posuzovali čtvrtletní firemní výsledky a nová americká cla. Panevropský index STOXX Europe 600 se zvýšil o 0,92 procenta a uzavřel na týdenním maximu 546,05 bodu.

K růstu evropského akciového trhu velkou měrou přispěl finanční sektor. Index sledující akcie bank vzrostl o dvě procenta a dostal se nejvýše od roku 2010, zatímco index sledující akcie pojišťoven si připsal 1,6 procenta a vyšplhal se na rekordní maximum, napsala agentura Reuters.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes přijal poradce pro národní bezpečnost Indie, která čelí nově uvaleným dodatečným americkým clům kvůli odběru ruské ropy. Poradce indického premiéra Naréndry Módího Adžit Doval v Moskvě podle agentur Reuters a AFP oznámil, že se chystá Putinova návštěva v nejlidnatější zemi světa.

Putin přijal Dovala v Kremlu, uvedl úřad ruského prezidenta v krátkém komuniké. Doval se předtím setkal také s tajemníkem ruské bezpečnostní rady a bývalým ruským ministrem obrany Sergejem Šojguem. Podle indických médií se Doval vydal do Ruska v úterý v noci. Den nato americký prezident Donald Trump vydal nařízení uvalující dodatečné 25procentní clo na dovoz indického zboží, které tak nyní podléhá 50procentním clům.

Ceny ropy smazaly zisky z počátku obchodování a klesají. Reagují tak na oznámení Kremlu, že se ruský prezident Vladimir Putin v nejbližších dnech setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Trh tento vývoj vnímá jako možný náznak snahy o diplomatické řešení války na Ukrajině, která už více než tři roky ovlivňuje globální trhy s energiemi. Kolem 18:50 SELČ cena ropy Brent klesala o 0,2 procenta na 66,74 USD za barel. Americká lehká ropa WTI ztrácela 0,3 procenta a prodávala se za 64,19 USD za barel.

Euro se dnes díky nadějím na dosažení mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou vyšplhalo až na týdenní maximum vůči dolaru, později však kleslo. Dolar podpořila zpráva agentury Bloomberg, že favoritem na příštího šéfa americké centrální banky (Fed) se jeví současný člen její rady guvernérů Christopher Waller. Britská libra dnes posiluje po zprávě, že pro snížení úrokových sazeb v Británii hlasovalo méně členů měnové rady britské centrální banky, než se předpokládalo.

„V rámci iniciativy prezidenta Zelenského „Bring Kids Back UA“ byla z dočasně okupovaného Krymu zachráněna velká ukrajinská rodina – matka a jejích pět dětí. Během okupace byla žena vystavena tlaku a výhrůžkám ze strany ruských úřadů. V jednom případě jí ruská policie vyhrožovala trestním stíháním poté, co zjistila, že má ve svém telefonu předplacené ukrajinské zpravodajské kanály,“ informoval na síti X šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. 

As part of President Zelenskyy’s Bring Kids Back UA initiative, a large Ukrainian family — a mother and her five children — has been rescued from temporarily occupied Crimea.

While under occupation, the woman faced pressure and threats from the Russian authorities. At one point,…

— Andriy Yermak (@AndriyYermak) August 7, 2025

Rusko si předvolalo italského chargé d'affaires, aby mu předalo protest kvůli údajné protiruské kampani v italských médiích v souvislosti s nedávným zrušením vystoupení ruského dirigenta Valerije Gergijeva. O úterním předvolání diplomata dnes podle tiskových agentur informovalo ruské ministerstvo zahraničí.

Česko deseti miliony korun podpořilo projekt, který vyhodnotil ekologické a zdravotní dopady zničení Kachovské přehrady na Ukrajině. Na webu o tom dnes informovalo ministerstvo zahraničí. Přehradu okupovali Rusové hned na počátku invaze svých vojsk na Ukrajinu v únoru 2022. Vyhození přehrady do povětří předloni 6. června způsobilo záplavy, smrt desítek lidí i škody na životním prostředí. Desetitisíce lidí se ocitly bez pitné vody.

Projekt, který Česko podpořilo ve spolupráci s mezinárodním Programem OSN pro životní prostředí (UNEP), se zaměřil na analýzu kontaminace sedimentů a vody v oblasti bývalé přehrady. Provedly se odběry a analýza vzorků, vyhodnotila úroveň kontaminace a rizik pro lidské zdraví a životní prostředí. Dodatečnou finanční podporu poskytly též Japonsko a Spojené státy.

„Na základě těchto zjištění byl vytvořen koncepční model lokality, který slouží jako podklad pro cílená nápravná opatření a dlouhodobé strategie zmírňování dopadů a programů monitorování životního prostředí,“ uvedl úřad. Součástí projektu bylo i školení ukrajinských odborníků ve spolupráci s českými experty, zapojení místních komunit a veřejné konzultace.

Vladimir Putin řekl, že není proti jednání s Volodymyrem Zelenským, ale prý pro toto setkání ještě nejsou podmínky. Zelenskyj dříve k osobní schůzce vyzval.

Evropa se má účastnit mírového procesu, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na telegramu, kde informoval o telefonátu s německým kancléřem Friedrichem Merzem. Parametry ukončení války s Ruskem budou podle Zelenského určovat bezpečnostní podmínky pro Evropu po celá desetiletí. Mluvčí šéfa německé vlády podle agentury Reuters řekl, že státníci spolu probrali vývoj situace po setkání amerického zmocněnce Steva Witkoffa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

„Válka se odehrává v Evropě a Ukrajina je neoddělitelnou součástí Evropy, už jednáme o vstupu do Evropské unie. Proto se Evropa má účastnit příslušných procesů,“ napsal Zelenskyj. Kyjev i Berlín podle něj vnímají nutnost ukončit konflikt vyvolaný Ruskem co nejrychleji a důstojným mírem. „Oba se dohodli na udržování úzkého kontaktu s evropskými partnery a USA,“ sdělil mluvčí německého kancléře.

„Včera se také diskutovalo o různých potenciálních formátech setkání za účelem dosažení míru na úrovní lídrů v nejbližší době: dva bilaterální formáty, jeden trilaterální,“ napsal dále Zelenskyj a dodal, že Ukrajina se setkání nebojí a očekává stejně odvážný přístup ze strany Ruska.

Městský soud v Praze i napodruhé odročil projednání případu souvisejícího s domobraneckou proruskou skupinou Českoslovenští vojáci v záloze za mír. Státní zástupce Martin Bílý viní skupinu mimo jiné z toho, že v roce 2017 vyslala bývalého českého vojáka Miloše Ouřeckého do bojů na straně proruských separatistů na Donbase. Záměrem bylo podle Bílého vycvičit takto české občany v bojových technikách, aby poté mohli předat tyto zkušenosti dalším lidem ze spolku pro „případné ústavní, hospodářské a politické změny v České republice“. Obžalované přišla k soudu podpořit řada příznivců, někteří se do jednací síně nedostali.

Ouřecký prohlásil vinu, soud jeho prohlášení přijal. Obhájce šéfa spolku Ivana Kratochvíla ale následně upozornil, že nejsou splněny podmínky pro začátek hlavního líčení. Minulého jednání v červenci se totiž podle něj nezúčastnil zástupce spolku, a protože soudkyně Jarmila Pavlátová termín avizovala ústně, nebyl o dnešním jednání řádně vyrozuměn. Soudkyně sice v záznamu měla zápis o tom, že se zástupce jednání účastnil, informaci ale nemohla nijak ověřit.

Z procesní opatrnosti proto jednání odročila na 27. října. „Nehodlám riskovat, že by se to celé opakovalo za rok. Radši zopakujeme v říjnu, co tu proběhlo, a budeme pokračovat řádně dál,“ vysvětlila Pavlátová novinářům. Platné není ani prohlášení viny Ouřeckého. „Bude nutné zopakovat čtení obžaloby a začít dokazování znovu,“ řekl po jednání státní zástupce.

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 112 bezpilotními letouny, z nichž 89 sestřelila nebo elektronicky odrazila protivzdušná obrana napadené země, uvedlo ukrajinské letectvo s tím, že na 11 místech eviduje zásahy 23 dronů. 

Rusko a Spojené státy se dohodly na setkání prezidentů obou zemí v nadcházejících dnech. Podle ruské státní agentury TASS to dnes řekl poradce Kremlu Jurij Ušakov s dodatkem, že přípravy na summit lídrů už začaly.

„Připravujeme důležité bezpečnostní komunikace s našimi partnery,“ avizuje na sociální síti X Andrij Jermak z prezidentské kanceláře Volodymyra Zelenského.

OBRAZEM: Příslušníci 3. brigády „Spartan“ Ukrajinské národní gardy ovládají dron Penguin nedaleko fronty u Pokrovska. 

Pražský městský soud se dnes začne zabývat kauzou pěti lidí spojených s polovojenským uskupením Českoslovenští vojáci v záloze za mír. Obžaloba viní proruskou skupinu a některé její členy mimo jiné z toho, že vyslali bývalého vojáka na Donbas s cílem, aby jim po návratu předal nabyté bojové zkušenosti pro případné ústavní, hospodářské a politické změny v ČR. Obžalovaní vinu odmítají. Lze předpokládat, že k soudu je doprovodí řada jejich příznivců.

Někdejší voják Miloš Ouřecký se do bojů na straně proruských separatistů na Donbase zapojil podle obžaloby v roce 2017. Za účast na teroristické skupině mu hrozí až 15 let vězení. Na lavici obžalovaných vedle něj usednou šéf domobraneckého spolku Ivan Kratochvíl, velitelka štábu spolku Andrea Krulišová, pravoslavný kněz Přemysl Hadrava a sympatizant spolku Vladimír Štádler. Budou se zodpovídat z trestných činů účasti na teroristické skupině, podpory a propagace terorismu spáchané ve prospěch organizované zločinecké skupiny, financování terorismu či nedovoleného ozbrojování a Kratochvíl rovněž z nakládání s dětskou pornografií.

Spojené státy a Jižní Korea v srpnu uskuteční společné armádní cvičení, které v minulosti kritizovala KLDR. Oznámila to dnes podle agentury Reuters jihokorejská armáda. Cvičení bude simulovat mimo jiné vypálení raket ze Severní Koreje.

Letošní cvičení prověří reakci obou armád na rostoucí jadernou hrozbu ze strany KLDR a také na nasazení moderních vojenských technologií. Armády do cvičení zapracují poznatky z válek na Blízkém východě a na Ukrajině. Loni jihokorejská armáda zapojila do cvičení 19.000 svých vojáků, Spojené státy počet neuvedly.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Americké úřady ve středu zadržely vojáka podezřelého z pokusu o špionáž ve prospěch Ruska. Píší to agentury. Podle úřadů se voják snažil předat tajné informace agentovi ruské rozvědky o americkém tanku M1A2 Abrams. Výměnou za to měl dostat ruské občanství.

Podle prohlášení amerického ministerstva spravedlnosti se dvaadvacetiletý voják sloužící na základně Fort Bliss v Texasu pokusil „předat utajované vojenské informace o slabinách amerického tanku“.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Pro dnešek zprávy z války na Ukrajině končíme. 

Vedení ukrajinské Doněcké oblasti, kde se dlouhodobě odehrávají nejtěžší boje s ruskou armádou, dnes upozornilo, že do Pokrovsku už se nedostane humanitární ani zdravotnická pomoc. Informoval o tom server Ukrajina. K Pokrovsku se od jihu blíží ruská vojska.

Šéf vojenské správy Doněcké oblasti Vadym Filaškin řekl, že v Pokrovsku, který měl před začátkem ruské invaze asi 60 000 obyvatel, zůstává 1370 lidí. „Dojet do města je prakticky nemožné, proto se tam vydáváme jedině s vojáky a prosíme je, aby pomohli s evakuací lidí,“ řekl Filaškin. „Není možné do města dovézt humanitární ani zdravotnickou pomoc. Nepřítel téměř každý den ostřeluje a ničí město Pokrovsk,“ uvedl také.

Americký prezident Donald Trump se chce osobně sejít se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, píše dnes list The New York Times (NYT). Schůzka by se podle dvou zdrojů, na které se list odvolává, mohla uskutečnit už příští týden. Následovat pak má jednání obou prezidentů s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Trump to podle NYT v dnešním telefonátu sdělil evropským lídrům.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po rozhovoru s prezidentem USA Donaldem Trumpem napsal na sociální síti X, že Ukrajina se se svými partnery shoduje na tom, že válka musí skončit a že je potřeba dosáhnout „trvalého a spolehlivého míru“ a že Rusko musí ukončit konflikt, který samo začalo. Bez dalších podrobností uvedl, že telefonátu se účastnili také evropští lídři a že hovořili o výsledcích Witkoffova jednání v Moskvě.

„Můj zvláštní vyslanec Steve Witkoff měl velmi plodnou schůzku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Bylo dosaženo velkého pokroku!“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social. Dodal, že o schůzce v Kremlu informoval některé americké spojence v Evropě. „Všichni souhlasí s tím, že tato válka (na Ukrajině - pozn. ČTK) musí skončit a my na tom v nadcházejících dnech a týdnech budeme pracovat,“ napsal také Trump.

Americký prezident Donald Trump si dnes telefonoval se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, uvádějí podle médií zdroje v USA a na Ukrajině. Prezidenti spolu mluvili krátce poté, co se Trumpův zmocněnec Steve Witkoff sešel v Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Důvěra ukrajinské veřejnosti vůči prezidentovi Volodymyru Zelenskému klesla na nejnižší úroveň za posledních přibližně šest měsíců. Píše o tom agentura Reuters, podle které to souvisí s nedávnými protesty proti snaze ukrajinského vedení omezit nezávislost protikorupčních úřadů, které se konaly navzdory tomu, že země je kvůli ruské invazi ve válečném stavu.

„Podepsal jsem rozkaz o zavedení systému DELTA na všech úrovních ozbrojených sil. DELTA je bojový digitální ekosystém, který vytváří technologickou převahu ukrajinské armády: umožňuje vidět bojiště v reálném čase, plánovat operace a vyměňovat si informace v rámci jednotky, brigády, seskupení a v případě potřeby i se spojenci,“ hlásí ukrajinský ministr obrany Denys Šmyhal.

„DELTA úspěšně prošla kontrolou informační bezpečnosti i skutečnou zkouškou v boji: Při obraně Kyjeva v roce 2022, při zničení černomořské flotily nepřítele, osvobození Hadího ostrova i osvobození Chersonu. Nyní se stane jediným zdrojem pro výměnu dat, protože funguje všude – z notebooku, tabletu, telefonu, používají ji velitelé všech úrovní,“ dodává ministr a vypočítává, že každý den systém podporuje zničení více než 2000 nepřátelských cílů, za rok přes půl milionu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil vojáky v Sumské oblasti u hranic s Ruskem, na kterou v posledních měsících ruská armáda zesílila útoky. Zelenskyj o své cestě informoval na telegramu. Kdy ji podnikl, není z příspěvku jasné.