Rušno kolem špinavé bomby: Varování diplomata z USA a ruský dopis kvůli „jadernému terorismu“ do OSN
Použití tzv. špinavé či jaderné bomby na Ukrajině by pro Rusko znamenalo následky, uvedl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price. USA však podle mluvčího nepozorují žádné náznaky, že by se k takovému kroku Moskva chystala. Také Bílý dům popřel ruské tvrzení, že by Ukrajina pracovala na přípravě špinavé bomby. Rusko chce, aby o jeho tvrzeních jednala v úterý Rada bezpečnosti OSN. Mezinárodní organizace pro atomovou energii (MAAE) uvedla, že v ukrajinských zařízeních, kde se podle Moskvy dějí neohlášené aktivity, nic takového nezaznamenala.
Price odpovídal na dotaz novinářů, zda by USA reagovaly stejně při použití špinavé i jaderné bomby Ruskem. „Tak jako tak by to znamenalo následky. Ať už by použili špinavou nebo jadernou zbraň. To dáváme najevo velice jasně,“ řekl Price.
Moskva, která po začátku války na Ukrajině výrazně omezila kontakty se západními zeměmi, v posledních dnech v sérii telefonátů bez důkazů upozorňuje americké a evropské představitele na údajné nebezpečí, že by Ukrajina v konfliktu s Ruskem mohla použít zbraň, která způsobí zamoření rozmetáním radioaktivního materiálu pomocí běžné trhaviny.
Ruský tlak na OSN
Rusko chce, aby se jeho tvrzením v úterý zabývala Rada bezpečnosti OSN, napsala agentura Reuters s odkazem na dopis, který poslal tomuto orgánu a generálnímu tajemníkovi OSN Antóniovi Guterresovi ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja.
V dopise Rusko vyzývá Guterrese, aby udělal vše, co je v jeho silách, aby zabránil „ohavnému zločinu“ ze strany Ukrajiny. Podobnou snahu by měly podle Moskvy vyvinout i západní země. Použití špinavé bomby by Rusko považovalo za „jaderný terorismus“, stojí v textu. Jednání RB OSN by se mělo uskutečnit za zavřenými dveřmi.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba označil taková ruská tvrzení za absurdní a za nebezpečnou lež, stejně tak ho podle Reuters odmítli ministři zahraničí Francie, Británie i USA nebo šéf britské armády Tony Radakin.
Ukrajinců se zastal i šéf NATO
Šéf NATO Jens Stoltenberg dnes podle Reuters nejnovější „falešná ruská obvinění“ probíral s britským ministrem obrany Benem Wallacem. Zároveň vyjádřil obavy, že Rusko by svá obvinění mohlo použít jako záminku k zesílení konfliktu na Ukrajině.
O „špinavé bombě“ podle ruských agentur v neděli s protějšky z USA, Francie, Británie a Turecka mluvil ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Dnes podobné telefonáty uskutečnil šéf štábu ruské armády Valerij Gerasimov.
Ruské tvrzení podle tiskových agentur popřel také nejmenovaný vysoce postavený americký armádní činitel. „Nic nenaznačuje tomu, že by Ukrajinci přijali rozhodnutí použít v bojích jadernou, biologickou nebo chemickou zbraň,“ sdělil podle AFP novinářům.
MAAE vydala prohlášení, že dvě ukrajinská jaderná zařízení, kde se podle Moskvy dějí neohlášené aktivity, jsou pod dohledem organizace a pravidelně je navštěvují mezinárodní inspektoři.
„MAAE provedla v jednom z těchto zařízeních kontrolu před měsícem a všechna zjištění byla v souladu s bezpečnostními prohlášeními ze strany Ukrajiny,“ uvedl šéf agentury Rafael Grossi. Podle něj inspektoři nezaznamenali nenahlášené aktivity ani materiály. Organizace rovněž potvrdila, že se zařízení chystá v příštích dnech znovu navštívit.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj uvádí, že Spojené státy plně podporují plány Evropské unie využít zmrazená aktiva ruské centrální banky k pomoci Ukrajině. Vedoucí představitelé EU měli v úmyslu dohodnout se na plánu využití ruských aktiv během nedávného summitu, ale kvůli postoji Belgie rozhodnutí odložili na konec roku.
Brusel se obává, že bude muset nést potenciální rizika spojená s používáním ruských aktiv blokovaných v belgickém depozitáři Euroclear. Publikace agentury Reuters uvedla, že se problém týká použití ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur (to je většina z 210 miliard eur aktiv zmrazených v EU), ale bez jejich konfiskace.
Evropa tyto prostředky potřebuje k financování nákupu zbraní pro Ukrajinu a k poskytnutí finanční pomoci Kyjevu. Pokud se nedohodne plán využití ruských aktiv, budou muset země EU tyto prostředky najít z vlastní kapsy.
Washington „absolutně podporuje [EU] a kroky, které nyní podniká k využití těchto aktiv jako nástroje,“ řekl agentuře Reuters anonymní zdroj.
V den, kdy se maďarský premiér Viktor Orbán setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mimo jiné projednali nákup sankcionované ruské ropy, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nakonec zajistí, aby Evropa přestala ruskou ropu kupovat. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC.
„Stále najdeme způsob, jak udržet ruskou ropu mimo Evropu. Je skvělé, že Spojené státy americké o to mají zájem. Ale my, jako země pod ruskou agresí, o to rozhodně máme zájem,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích.
„Nedovolíme Rusům, aby tam prodávali ropu. Je to otázka času. Je to otázka našich pozic. Některé věci dnes prostě udělat nemůžeme. Protože v této skládačce je mnoho různých závislostí,“ pokračoval Zelenskyj. „Ale stejně dáme dílky dohromady. Rusko musí ve válce prohrát a jeho největší ztráty nastanou, když nemůže obchodovat s energetickými zdroji.“
Maďarsko nakupuje ruskou ropu, která proudí jižní větví ropovodu Družba, a to i přes ukrajinské území. Navzdory válce Ukrajina tuto větev na svém území nezničila ani neuzavřela.
