Napětí v Záporoží: Rusové chystají provokaci, tvrdí rozvědka. Lidé z elektrárny dostali nečekané volno
Moskva dnes obvinila Kyjev, že chce v pátek podniknout rozsáhlou provokaci v Záporožské jaderné elektrárně, která by mohla vyvolat jadernou havárii. S obviněním přišel nedlouho poté i Kyjev, podle něhož provokaci na pátek v jaderném zařízení připravuje naopak Rusko. Ukrajinský hydrometeorologický ústav mezitím vypracoval model šíření radioaktivních látek v případě havárie.
Rusko a Ukrajina se v posledních dnech opakovaně vzájemně obviňovaly z ostřelování bezprostředního okolí této největší jaderné elektrárny v Evropě, kterou od března okupují ruští vojáci. Podle dnešního sdělení ruského ministerstva obrany ukrajinské ozbrojené síly rozsáhlou provokaci hodlají podniknout během páteční návštěvy generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese na Ukrajině.
Moskva tvrdí, že případná havárie by mohla způsobit, že radioaktivní látky zasáhnou i Polsko, Německo a Slovensko, informovala agentura Reuters. Obvinění ale nemůže ověřit. Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov prohlásil, že ukrajinské dělostřelectvo se z pozic ve městě Nikopol chystá v pátek ostřelovat elektrárnu, aby následně Kyjev mohl z katastrofy obvinit ruské ozbrojené síly, uvedl list Kommersant. Konašenkov kromě toho tvrdí, že Rusko u elektrárny nemá žádné těžké zbraně, ale pouze jednotky určené k ochraně objektu.
Ukrajinská vojenská rozvědka naopak z přípravy provokace v elektrárně obvinila Rusko. Podle rozvědky o chystaném ruském útoku svědčí skutečnost, že Rusové dali pracovníkům zařízení na pátek nečekaně volno.
„V Záporožské jaderné elektrárně bude 19. srpna přítomen pouze provozní personál. Žádným dalším zaměstnancům nebude vstup umožněn. Je také známo, že objekt narychlo opustili představitelé (ruského energetického podniku) Rosatomu, kteří byli přitom v poslední době stále v elektrárně,“ citovala agentura Unian oznámení ukrajinské rozvědky.
V případě havárie by podle modelu vypracovaného ukrajinským hydrometeorologickým ústavem radioaktivní látky postihly především Ukrajinu a sousední země, ale i část České republiky. Český úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) ale tento týden upozornil, aby lidé nepodléhali apokalyptickým spekulacím. Sdělil, že při uvolnění radioaktivních látek by bylo nezbytné přijímat ochranná opatření pro obyvatelstvo maximálně do vzdálenosti několika set kilometrů od elektrárny. Ukrajinská elektrárna je od českých hranic vzdálena přes 1000 kilometrů.
SÚJB rovněž ujistil, že situaci na Ukrajině včetně Záporožské jaderné elektrárny sleduje. „Je pochopitelné, že veřejnost je tímto vývojem znepokojena, a jistě není na místě situaci podceňovat. Na druhou stranu je však potřeba situaci hodnotit realisticky a nedat prostor apokalyptickým spekulacím,“ upozornil SÚJB. Všechna měření v bližším i vzdálenějším okolí elektrárny podle něj vykazují standardní hodnoty.
Kvůli ostřelování ukrajinský personál elektrárny zastavil jeden z reaktorů a snížil výkon dalších dvou, poznamenal Kommersant. Ačkoli reaktory jsou chráněné a jejich poškození v případě ostřelování je nepravděpodobné, poškození systému chlazení či úložiště vyhořelého jaderného paliva by podle ruské strany mohlo vést ke kontaminaci 5500 kilometrů čtverečních, dodal deník.
Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba dnes oznámil, že ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi mu v odpovědi na pozvání ze strany Ukrajiny sdělil, že je ochoten vést delegaci MAAE do Záporožské jaderné elektrárny.
Chvála, královské pocty a opakování jeho vlastních sloganů – Severoatlantická aliance udělala vše pro to, aby byl americký prezident Donald Trump spokojen a alianci se na dnes skončeném summitu v Haagu podařilo udržet pohromadě, píše ve své analýze agentura Reuters.
Povedlo se to, ale summit se z velké části vyhnul složitým, avšak zásadním tématům, jako jsou válka na Ukrajině, strategie vůči Rusku či pravděpodobné stahování amerických jednotek z Evropy. Dříve či později se jimi NATO tak či tak bude muset zabývat, míní agentura.
Donald Trump prohlásil, že jeho první setkání se Zelenským od konce dubna „nemohlo být lepší“. Ukrajina se od února 2022 brání ruské agresi a Trump se od svého lednového nástupu do funkce snaží docílit ukončení války. Zatímco Zelenskyj již dříve souhlasil s vyhlášením bezpodmínečného příměří, Putin si klade řadu podmínek a podle mnoha analytiků o rychlý konec války neusiluje.
„Podle mě je skvělá chvíle to ukončit. Budu mluvit s Vladimirem Putinem, abych viděl, jestli to můžeme ukončit,“ řekl Trump po dnešním jednání s ukrajinským prezidentem. Uvedl také, že Spojené státy uvidí, zda budou moci poskytnout Ukrajině další systémy protivzdušné obrany Patriot, které je však podle Trumpa „velmi těžké získat“. Právě o ně Kyjev usiluje, aby se mohl efektivněji bránit sílícím ruským raketovým útokům.
„Zdůraznil jsem naléhavost mise vzhledem k ohrožení jaderné bezpečnosti, způsobenému ruskými nepřátelskými akcemi,“ napsal Kuleba na twitteru. MAAE se snaží dohodnout s Ruskem a Ukrajinou vyslání delegace, která by situaci v Záporožské jaderné elektrárně prověřila na místě.
