Napětí v Záporoží: Rusové chystají provokaci, tvrdí rozvědka. Lidé z elektrárny dostali nečekané volno
Moskva dnes obvinila Kyjev, že chce v pátek podniknout rozsáhlou provokaci v Záporožské jaderné elektrárně, která by mohla vyvolat jadernou havárii. S obviněním přišel nedlouho poté i Kyjev, podle něhož provokaci na pátek v jaderném zařízení připravuje naopak Rusko. Ukrajinský hydrometeorologický ústav mezitím vypracoval model šíření radioaktivních látek v případě havárie.
Rusko a Ukrajina se v posledních dnech opakovaně vzájemně obviňovaly z ostřelování bezprostředního okolí této největší jaderné elektrárny v Evropě, kterou od března okupují ruští vojáci. Podle dnešního sdělení ruského ministerstva obrany ukrajinské ozbrojené síly rozsáhlou provokaci hodlají podniknout během páteční návštěvy generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese na Ukrajině.
Moskva tvrdí, že případná havárie by mohla způsobit, že radioaktivní látky zasáhnou i Polsko, Německo a Slovensko, informovala agentura Reuters. Obvinění ale nemůže ověřit. Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov prohlásil, že ukrajinské dělostřelectvo se z pozic ve městě Nikopol chystá v pátek ostřelovat elektrárnu, aby následně Kyjev mohl z katastrofy obvinit ruské ozbrojené síly, uvedl list Kommersant. Konašenkov kromě toho tvrdí, že Rusko u elektrárny nemá žádné těžké zbraně, ale pouze jednotky určené k ochraně objektu.
Ukrajinská vojenská rozvědka naopak z přípravy provokace v elektrárně obvinila Rusko. Podle rozvědky o chystaném ruském útoku svědčí skutečnost, že Rusové dali pracovníkům zařízení na pátek nečekaně volno.
„V Záporožské jaderné elektrárně bude 19. srpna přítomen pouze provozní personál. Žádným dalším zaměstnancům nebude vstup umožněn. Je také známo, že objekt narychlo opustili představitelé (ruského energetického podniku) Rosatomu, kteří byli přitom v poslední době stále v elektrárně,“ citovala agentura Unian oznámení ukrajinské rozvědky.
V případě havárie by podle modelu vypracovaného ukrajinským hydrometeorologickým ústavem radioaktivní látky postihly především Ukrajinu a sousední země, ale i část České republiky. Český úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) ale tento týden upozornil, aby lidé nepodléhali apokalyptickým spekulacím. Sdělil, že při uvolnění radioaktivních látek by bylo nezbytné přijímat ochranná opatření pro obyvatelstvo maximálně do vzdálenosti několika set kilometrů od elektrárny. Ukrajinská elektrárna je od českých hranic vzdálena přes 1000 kilometrů.
SÚJB rovněž ujistil, že situaci na Ukrajině včetně Záporožské jaderné elektrárny sleduje. „Je pochopitelné, že veřejnost je tímto vývojem znepokojena, a jistě není na místě situaci podceňovat. Na druhou stranu je však potřeba situaci hodnotit realisticky a nedat prostor apokalyptickým spekulacím,“ upozornil SÚJB. Všechna měření v bližším i vzdálenějším okolí elektrárny podle něj vykazují standardní hodnoty.
Kvůli ostřelování ukrajinský personál elektrárny zastavil jeden z reaktorů a snížil výkon dalších dvou, poznamenal Kommersant. Ačkoli reaktory jsou chráněné a jejich poškození v případě ostřelování je nepravděpodobné, poškození systému chlazení či úložiště vyhořelého jaderného paliva by podle ruské strany mohlo vést ke kontaminaci 5500 kilometrů čtverečních, dodal deník.
Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba dnes oznámil, že ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi mu v odpovědi na pozvání ze strany Ukrajiny sdělil, že je ochoten vést delegaci MAAE do Záporožské jaderné elektrárny.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
Výbuchy balíčků ve skladech společnosti DHL po Evropě organizovali Rusové napojení na ruskou vojenskou rozvědku, uvedli dnes litevští prokurátoři a kriminalisté podle agentury Reuters. Prokurátoři a policisté podle webu litevské televize LRT oznámili, že odhalili síť podezřelých z nejméně čtyř nedávných teroristických útoků po celé Evropě s využitím kurýrních služeb k rozeslání zápalných a výbušných balíčků.
Konkrétně uvedli, že litevský občan identifikovaný jako A.Š., narozený v roce 1973, odeslal 19. července 2024 z Vilniusu čtyři balíky s využitím kurýrních služeb DHL a DPD. Balíčky obsahovaly podomácku vyrobená zápalná zařízení ukrytá v masážních polštářích a balení kosmetiky. Dva balíky byly letecky přepraveny do Británie a dva putovaly kamionem do Polska.
„Zdůraznil jsem naléhavost mise vzhledem k ohrožení jaderné bezpečnosti, způsobenému ruskými nepřátelskými akcemi,“ napsal Kuleba na twitteru. MAAE se snaží dohodnout s Ruskem a Ukrajinou vyslání delegace, která by situaci v Záporožské jaderné elektrárně prověřila na místě.
