Napětí v Záporoží: Rusové chystají provokaci, tvrdí rozvědka. Lidé z elektrárny dostali nečekané volno
Moskva dnes obvinila Kyjev, že chce v pátek podniknout rozsáhlou provokaci v Záporožské jaderné elektrárně, která by mohla vyvolat jadernou havárii. S obviněním přišel nedlouho poté i Kyjev, podle něhož provokaci na pátek v jaderném zařízení připravuje naopak Rusko. Ukrajinský hydrometeorologický ústav mezitím vypracoval model šíření radioaktivních látek v případě havárie.
Rusko a Ukrajina se v posledních dnech opakovaně vzájemně obviňovaly z ostřelování bezprostředního okolí této největší jaderné elektrárny v Evropě, kterou od března okupují ruští vojáci. Podle dnešního sdělení ruského ministerstva obrany ukrajinské ozbrojené síly rozsáhlou provokaci hodlají podniknout během páteční návštěvy generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese na Ukrajině.
Moskva tvrdí, že případná havárie by mohla způsobit, že radioaktivní látky zasáhnou i Polsko, Německo a Slovensko, informovala agentura Reuters. Obvinění ale nemůže ověřit. Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov prohlásil, že ukrajinské dělostřelectvo se z pozic ve městě Nikopol chystá v pátek ostřelovat elektrárnu, aby následně Kyjev mohl z katastrofy obvinit ruské ozbrojené síly, uvedl list Kommersant. Konašenkov kromě toho tvrdí, že Rusko u elektrárny nemá žádné těžké zbraně, ale pouze jednotky určené k ochraně objektu.
Ukrajinská vojenská rozvědka naopak z přípravy provokace v elektrárně obvinila Rusko. Podle rozvědky o chystaném ruském útoku svědčí skutečnost, že Rusové dali pracovníkům zařízení na pátek nečekaně volno.
„V Záporožské jaderné elektrárně bude 19. srpna přítomen pouze provozní personál. Žádným dalším zaměstnancům nebude vstup umožněn. Je také známo, že objekt narychlo opustili představitelé (ruského energetického podniku) Rosatomu, kteří byli přitom v poslední době stále v elektrárně,“ citovala agentura Unian oznámení ukrajinské rozvědky.
V případě havárie by podle modelu vypracovaného ukrajinským hydrometeorologickým ústavem radioaktivní látky postihly především Ukrajinu a sousední země, ale i část České republiky. Český úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) ale tento týden upozornil, aby lidé nepodléhali apokalyptickým spekulacím. Sdělil, že při uvolnění radioaktivních látek by bylo nezbytné přijímat ochranná opatření pro obyvatelstvo maximálně do vzdálenosti několika set kilometrů od elektrárny. Ukrajinská elektrárna je od českých hranic vzdálena přes 1000 kilometrů.
SÚJB rovněž ujistil, že situaci na Ukrajině včetně Záporožské jaderné elektrárny sleduje. „Je pochopitelné, že veřejnost je tímto vývojem znepokojena, a jistě není na místě situaci podceňovat. Na druhou stranu je však potřeba situaci hodnotit realisticky a nedat prostor apokalyptickým spekulacím,“ upozornil SÚJB. Všechna měření v bližším i vzdálenějším okolí elektrárny podle něj vykazují standardní hodnoty.
Kvůli ostřelování ukrajinský personál elektrárny zastavil jeden z reaktorů a snížil výkon dalších dvou, poznamenal Kommersant. Ačkoli reaktory jsou chráněné a jejich poškození v případě ostřelování je nepravděpodobné, poškození systému chlazení či úložiště vyhořelého jaderného paliva by podle ruské strany mohlo vést ke kontaminaci 5500 kilometrů čtverečních, dodal deník.
Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba dnes oznámil, že ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi mu v odpovědi na pozvání ze strany Ukrajiny sdělil, že je ochoten vést delegaci MAAE do Záporožské jaderné elektrárny.
Lídři Evropy, Kanady a Japonska odmítají americký plán na ukončení války na Ukrajině v jeho současné podobě: „Prvotní návrh osmadvacetibodového plánu obsahuje důležité prvky, které budou klíčové pro spravedlivý a trvalý mír. Domníváme se tedy, že tento návrh je základem, který bude vyžadovat další práci,“ uvedla v prohlášení skupina zemí, která je připravena se do procesu zapojit.
Lídři zdůraznili princip, že hranice není možné měnit silou. „Také nás znepokojují navrhovaná omezení ukrajinských ozbrojených sil, která by nechala Ukrajinu zranitelnou vůči budoucímu útoku. Opakujeme, že realizace prvků týkajících se Evropské unie a NATO by vyžadovala souhlas členských států EU a NATO,“ uvedly také státy.
Česko důkladně studuje americký návrh na ukončení války na Ukrajině a diskutuje o něm se spojenci v takzvané koalici ochotných, uvedl ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS). Jde o skupinu asi třiceti převážně evropských zemí, které podporují Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi. „Existenci plánu bereme my i naši evropští kolegové jako výchozí bod pro další jednání o mírovém uspořádání mezi Ukrajinou a Ruskem,“ uvedl ministr.
Jakékoliv mírové uspořádání přímo ovlivní bezpečnost na celém evropském kontinentu na desítky let dopředu. „Musíme tedy k němu přistupovat s maximální zodpovědností, opravdu se nás to přímo týká. Zároveň platí, že evropská bezpečnost rovná se bezpečnosti české,“ uvedl. I kvůli české bezpečnosti mají podporu představitelé států E3 (Německo, Francie, Velká Británie) a další země, které už vstoupily do diplomatických jednání s USA za účelem vytvoření další verze mírového plánu, doplnil.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko udělil milost 31 občanům Ukrajiny, kteří podle běloruských úřadů spáchali trestné činy. Informuje o tom dnes agentura TASS, podle níž je krok výsledkem dohody Lukašenka s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Lukašenkova mluvčí uvedla, že běloruský vůdce k tomuto „gestu dobré vůle“ přistoupil na žádost ukrajinské strany a za účelem vytvoření podmínek pro urovnání ozbrojeného konfliktu v sousedním státě. Na mysli tím měla válku na Ukrajině, kterou Rusko s běloruskou podporou vede už tři a tři čtvrtě roku.
„Zdůraznil jsem naléhavost mise vzhledem k ohrožení jaderné bezpečnosti, způsobenému ruskými nepřátelskými akcemi,“ napsal Kuleba na twitteru. MAAE se snaží dohodnout s Ruskem a Ukrajinou vyslání delegace, která by situaci v Záporožské jaderné elektrárně prověřila na místě.
