Vláda o zakázkách za miliardy: Česko chce americké stíhačky F-35! Ruší tendr na bojová vozidla

České vojenské letectvo by mělo být v budoucnu vyzbrojeno americkými bojovými letouny F-35 Lightning. Vláda dnes rozhodla, že ministerstvo obrany zahájí s USA jednání o jejich pořízení. Na tiskové konferenci to řekl premiér Petr Fiala (ODS).

„Vláda dnes přijala některá důležitá rozhodnutí, která se týkají obranyschopnosti ČR do budoucna a modernizace armády ČR,“ uvedl Fiala. „Je to důležitý krok, zásadní krok pro modernizaci české armády,“ podotkl s tím, že jde i o krok k plnění aliančních závazků.

„Jsou to samozřejmě také důležitá rozhodnutí právě v této době, kdy bezpečnost Evropy, tedy i bezpečnost ČR čelí novým výzvám, které způsobila ruská agrese na Ukrajinu,“ dodal Fiala.

Ministr Lipavský na Ukrajině: Hrůza v rozstřílené Irpini a setkání se Zelenským!

Vláda dnes usnesením pověřila Černochovou k vyjednávání s americkou stranou do října 2023. „Pokud se do října 2023 nedohodneme, nezavíráme si cestu pro nějaké další způsoby řešení,“ uvedla ministryně.

Sestaví meziresortní tým se zastoupením ministerstev financí, průmyslu a obchodu, zahraničí, armády a vlády. „Vyjednávání povedeme v tomto formátu a na konci října 2023, pevně věřím, že budu moci dát do vlády nějaké další rozhodnutí,“ dodala Černochová.

Černochová: Nesmíme to odkládat ani o den

Podle dřívějších odhadů expertů bude hodnota zakázky ve vyšších desítkách miliard korun, půjde tak nejspíš o nejdražší armádní nákup moderní historie.

„Současné dění na východě od nás a zhoršující se bezpečnostní situace jasně ukazuje, že modernizaci naší armády už nesmíme odkládat ani o den,“ uvedla Černochová.

O výběru amerických letadel se spekulovalo delší dobu. Se svou nabídkou nedávno přišlo i Švédsko. Jeho velvyslanec Fredrik Jörgensen ČTK řekl, že Švédsko chce české armádě nabídnout bezplatný převod nyní používaných stíhacích letounů Gripen, možnost jejich modernizace a zároveň nákupu nejmodernější verze Gripen E. Ministerstvo obrany oznámení překvapilo, podle jeho vyjádření Česká republika oficiální nabídku nedostala.

Bez ohledu na výběr letounů se podle Černochové a náčelníka generálního štábu Karla Řehky bude muset modernizovat infrastruktura, například základna v Čáslavi.

„I v rámci naší mobility, našich schopností máme za povinnost zajistit plochy pro to, aby tady letouny mohly přistávat,“ řekla ministryně s tím, že v budoucnu by letounů F-35 mohly v Evropě létat stovky.

„Museli bychom, i pokud bychom měli jiné stroje, infrastrukturu modernizovat a prakticky stavět nové dráhy. Technologie jde dopředu, do té infrastruktury se dlouhodobě neinvestovalo,“ dodala. Stejné stroje si plánuje pořídit třeba Německo, objednalo si je i Polsko.

Putin jako kůl v plotě: Nechali ho potupně čekat na Erdogana, ruský prezident dělal grimasy

I když gripeny může armáda využívat až do roku 2029, podle Černochové bylo nutné rozhodnout už nyní, protože se ceny techniky stále zvyšují a zároveň chybí výrobní kapacity a suroviny, což doby dodání prodlužuje. „Nesmíme proto otálet, protože dodací lhůty jsou v řádu let,“ uvedla.

Nejmodernější sériově vyráběný letoun

F-35 Lightning II bývá označován za nejmodernější sériově vyráběný stíhací letoun s potenciálem životnosti 30 až 40 let. Jde o letoun s technologií stealth, která má za cíl maximálně omezit jeho zjistitelnost radarem. Odborníci oceňují jeho přístrojové vybavení, díky kterému získává přehled o dění na bojišti a může komunikovat a spolupracovat se spřátelenou technikou. Podle Řehky není F-35 „jen stíhací letoun“. „Jde o létající velitelské středisko představující kombinaci stíhacího letounu, prvku protivzdušné obrany, špičkového výzvědného a komunikačního pracoviště a zároveň je součástí široké sítě internetu strojů včetně bezpilotních prostředků, a tudíž dokáže provádět i úkoly, které jsou zcela mimo možnosti současných strojů,“ uvedl.

Nevýhodou jsou například oproti gripenům vysoké náklady na provoz. Gripeny v české armádě létají od roku 2005, Česko si je od Švédska pronajímá. Rozhodování o nových stíhacích letounech tehdy doprovázela podezření na korupci. Čeští stíhači mají k dispozici 12 jednomístných a dvě dvoumístná letadla. Nasazeni s nimi několikrát byli i při ochraně vzdušného prostoru spojenců na Islandu a v Pobaltí.

Podle ministerstva počet nyní používaných strojů již nestačí k plnění současných úkolů. „A vzhledem ke zhoršující se bezpečnostní situaci se bude objem plněných úkolů nadále zvyšovat,“ uvedl Jiří Táborský z tiskového oddělení ministerstva obrany.

Sněmovna o rozšíření NATO rozhodne v srpnu

Vláda dnes také schválila postoupení protokolů o vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance (NATO) do Poslanecké sněmovny. Šéfka dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) sdělila, že vzniká dohoda, že by mělo jít o první bod mimořádné schůze Sněmovny na konci srpna.