Hrozí, že Putin bude chtít další země, varuje Scholz. A podpořil vstup Finů a Švédů do NATO
Rusko porušilo zásadu, že hranice v Evropě se násilím nemění, a nelze proto vyloučit, že se o to ruská vláda pokusí i u dalších zemí. Dnes to po jednání s premiérkami Finska a Švédska Sannou Marinovou a Magdalenou Anderssonovou prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Švédsko a Finsko nyní zvažují, zda kvůli ruské agresi nevstoupí do Severoatlantické aliance. Pokud se k NATO připojí, mohou se podle Scholze oba státy spolehnout na německou podporu.
„V obou zemích se odehrává debata o vstupu do naší obranné aliance, do NATO. Jsou to diskuze a rozhodnutí, které musí učinit samy Finsko se Švédskem. Pro nás je ale samozřejmé, že když se rozhodnou být součástí NATO, pak mohou počítat s naší podporou,“ řekl Scholz.
Kancléř zdůraznil, že ruská invaze na Ukrajinu byla momentem zvratu, neboť Rusko zvolilo útočnou válku a chce násilím opět změnit hranice v Evropě, což bylo dosud na kontinentu nemyslitelné.
„Nikdo si proto nemůže být jistý, že se ruský prezident (Vladimir Putin) s ruskou vládou nerozhodnou při jiné příležitosti násilím porušit dohody a práva dalších národů,“ řekl Scholz.
Scholz dnes uvedl, že to je důvod, proč nyní Německo a západní spojenci posilují svou obranu. Německo se v reakci na invazi rozhodlo dávat na obranu více než dvě procenta hrubého domácího produktu, jak se státy NATO dohodly, a chystá zvláštní zbrojní fond o objemu 100 miliard eur (2,47 bilionu Kč).
Ruský soud dnes rozhodl o převodu moskevského letiště Domodědovo ze soukromého vlastnictví na stát. Majitelé podle něj žijí v zahraničí a nemají právo s majetkem nakládat. Informovala o tom agentura AFP, podle níž je Domodědovo poslední z řady ruských podniků znárodněných v nedávné době.
Od roku 2022, kdy Rusko zahájilo plošnou invazi na Ukrajinu, nařídily ruské soudy znárodnění desítek soukromých firem, což je podle kritiků součástí snahy Kremlu posílit kontrolu nad hospodářstvím. Prokuratura obvykle používá řadu právních argumentů, aby zabavování majetku zdůvodnila, a naznačuje, že firmy jsou spojené s korupcí nebo byly nezákonně privatizovány po rozpadu Sovětského svazu v 90. letech.
Při ruských nočních útocích na Kyjev zahynulo deset lidí, uvedl dnes odpoledne na telegramu ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko, který tak snížil počet dosud ohlášených obětí. Kyjevští činitelé dříve informovali o nejméně 14 zabitých. Také starosta metropole Vitalij Kličko odpoledne informoval o deseti mrtvých, ale zároveň upozornil, že záchranné operace pokračují a v troskách mohou být další lidé. V jihoukrajinské Oděse naopak počet obětí podle úřadů vzrostl z jednoho na dva a další zabitý civilista je hlášený po ruském ostřelování z Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti. České ministerstvo zahraničí ruské útoky odsoudilo. Moskva tvrdí, že napadla vojenské cíle.
Kanada poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě dvou miliard kanadských dolarů (asi 31,6 miliardy korun) a půjčky ve výši 2,3 miliardy kanadských dolarů (asi 36,4 miliardy korun), oznámil dnes premiér Kanady Mark Carney na summitu skupiny velkých světových ekonomik G7. Carney během posledního dne summitu v Kanadě přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského den poté, co odtud předčasně odjel americký prezident Donald Trump.
Tato pomoc umožní financovat drony, munici a obrněná vozidla, upřesnila kanadská vláda. Carney slíbil plnou solidaritu s Ukrajinou a oznámil nové sankce proti Rusku, jejichž cílem je podle něj vyvinout maximální tlak na prezidenta Vladimira Putina.
Marinová novinářům řekla, že Finsko se Švédskem jsou pevně odhodlané se bránit. „Švédsko s Finskem nyní čeká důležité bezpečnostní rozhodnutí,“ řekla finská premiérka. Uvedla, že rozhodnutí Helsinek bude výhradně takové, které posílí nejen Finsko, ale i Evropskou unii. Anderssonová poznamenala, že bezpečnost její země a Finska je provázaná.
