Hrozí, že Putin bude chtít další země, varuje Scholz. A podpořil vstup Finů a Švédů do NATO
Rusko porušilo zásadu, že hranice v Evropě se násilím nemění, a nelze proto vyloučit, že se o to ruská vláda pokusí i u dalších zemí. Dnes to po jednání s premiérkami Finska a Švédska Sannou Marinovou a Magdalenou Anderssonovou prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Švédsko a Finsko nyní zvažují, zda kvůli ruské agresi nevstoupí do Severoatlantické aliance. Pokud se k NATO připojí, mohou se podle Scholze oba státy spolehnout na německou podporu.
„V obou zemích se odehrává debata o vstupu do naší obranné aliance, do NATO. Jsou to diskuze a rozhodnutí, které musí učinit samy Finsko se Švédskem. Pro nás je ale samozřejmé, že když se rozhodnou být součástí NATO, pak mohou počítat s naší podporou,“ řekl Scholz.
Kancléř zdůraznil, že ruská invaze na Ukrajinu byla momentem zvratu, neboť Rusko zvolilo útočnou válku a chce násilím opět změnit hranice v Evropě, což bylo dosud na kontinentu nemyslitelné.
„Nikdo si proto nemůže být jistý, že se ruský prezident (Vladimir Putin) s ruskou vládou nerozhodnou při jiné příležitosti násilím porušit dohody a práva dalších národů,“ řekl Scholz.
Scholz dnes uvedl, že to je důvod, proč nyní Německo a západní spojenci posilují svou obranu. Německo se v reakci na invazi rozhodlo dávat na obranu více než dvě procenta hrubého domácího produktu, jak se státy NATO dohodly, a chystá zvláštní zbrojní fond o objemu 100 miliard eur (2,47 bilionu Kč).
Platební neschopnost americké federální vlády, takzvaný shutdown, zastavila prodej zbraní ze Spojených států do členských států NATO v Evropě v hodnotě nejméně pěti miliard dolarů (105 miliard korun). Píše o tom americký server Axios, podle kterého to má vliv na dodávky vojenské techniky na Ukrajinu, která se brání ruské agresi.
Havlíček nevyloučil konec muniční iniciativy. Zjištění formující se vlády podle něj ukazují větší problémy, než hnutí ANO před volbami předpokládalo.
Ukrajina se dnes snaží obnovit dodávky elektřiny a tepla v řadě měst po rozsáhlých ruských útocích, které v noci na sobotu poškodily její energetickou infrastrukturu a způsobily výpadky proudu, informovala agentura AFP. V Charkovské oblasti bylo dnes bez dodávek elektřiny, ale i vody a tepla asi 100.000 zákazníků, uvedl vicepremiér Oleksij Kuleba. „Obnovení provozu techniky vyžaduje čas,“ podotkl.
Marinová novinářům řekla, že Finsko se Švédskem jsou pevně odhodlané se bránit. „Švédsko s Finskem nyní čeká důležité bezpečnostní rozhodnutí,“ řekla finská premiérka. Uvedla, že rozhodnutí Helsinek bude výhradně takové, které posílí nejen Finsko, ale i Evropskou unii. Anderssonová poznamenala, že bezpečnost její země a Finska je provázaná.
