Hrozí, že Putin bude chtít další země, varuje Scholz. A podpořil vstup Finů a Švédů do NATO
Rusko porušilo zásadu, že hranice v Evropě se násilím nemění, a nelze proto vyloučit, že se o to ruská vláda pokusí i u dalších zemí. Dnes to po jednání s premiérkami Finska a Švédska Sannou Marinovou a Magdalenou Anderssonovou prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Švédsko a Finsko nyní zvažují, zda kvůli ruské agresi nevstoupí do Severoatlantické aliance. Pokud se k NATO připojí, mohou se podle Scholze oba státy spolehnout na německou podporu.
„V obou zemích se odehrává debata o vstupu do naší obranné aliance, do NATO. Jsou to diskuze a rozhodnutí, které musí učinit samy Finsko se Švédskem. Pro nás je ale samozřejmé, že když se rozhodnou být součástí NATO, pak mohou počítat s naší podporou,“ řekl Scholz.
Kancléř zdůraznil, že ruská invaze na Ukrajinu byla momentem zvratu, neboť Rusko zvolilo útočnou válku a chce násilím opět změnit hranice v Evropě, což bylo dosud na kontinentu nemyslitelné.
„Nikdo si proto nemůže být jistý, že se ruský prezident (Vladimir Putin) s ruskou vládou nerozhodnou při jiné příležitosti násilím porušit dohody a práva dalších národů,“ řekl Scholz.
Scholz dnes uvedl, že to je důvod, proč nyní Německo a západní spojenci posilují svou obranu. Německo se v reakci na invazi rozhodlo dávat na obranu více než dvě procenta hrubého domácího produktu, jak se státy NATO dohodly, a chystá zvláštní zbrojní fond o objemu 100 miliard eur (2,47 bilionu Kč).
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dnes na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku jednal se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem a vyzval jej k ukončení zabíjení na Ukrajině. Šlo o schůzku na nejvyšší úrovni mezi USA a Ruskem od srpnového summitu prezidentů Donalda Trumpa a Vladimira Putina na Aljašce. Tiskové agentury v v této souvislosti připomínají úterní Trumpův obrat v postoji k ruské válce na Ukrajině.
Na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku dnes jednali ministři zahraničí Slovenska a Ruska Juraj Blanár a Sergej Lavrov. Sdělila to ministerstva zahraničí obou zemí. Ministři spolu mluvili o válce na Ukrajině či o dodávkách energií. Blanár tento týden jednal i s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybihou.
Dnešní schůzka podle slovenského ministerstva navazovala na předchozí setkání slovenského premiéra Roberta Fica a ruského prezidenta Vladimira Putina na začátku září v Číně. „Slovensko je přesvědčeno, že konflikt na Ukrajině nemá vojenské řešení. Skutečnost, že trvá už tři a půl roku, jen potvrzuje neúčinnost vojenského přístupu,“ uvedla slovenská diplomacie.
Slovensko bylo zařazeno na seznam účastníků pátečního jednání o takzvané zdi proti dronům, kterou by mohla vybudovat Evropská unie na hranicích s Ruskem a Ukrajinou. Dnes to řekl mluvčí Evropské komise Thomas Regnier. To, že Slovensko původně nefigurovalo mezi účastníky schůze, kritizovali v úterý slovenští politici. Setkání se nezúčastní Maďarsko, které má společnou hranici s Ukrajinou, na kterou útočí takřka neustále ruské drony.
„Mohu potvrdit, že Slovensko bylo nyní zařazeno na seznam (účastníků),“ uvedl Regnier na otázku ohledně slovenské a maďarské účasti na jednání. Regnier se jasně nevyjádřil ohledně toho, zda o účast na jednání požádalo Slovensko, či zda to Bratislavě nabídla Evropská komise.
Marinová novinářům řekla, že Finsko se Švédskem jsou pevně odhodlané se bránit. „Švédsko s Finskem nyní čeká důležité bezpečnostní rozhodnutí,“ řekla finská premiérka. Uvedla, že rozhodnutí Helsinek bude výhradně takové, které posílí nejen Finsko, ale i Evropskou unii. Anderssonová poznamenala, že bezpečnost její země a Finska je provázaná.
