Napětí v Záporoží: Rusové chystají provokaci, tvrdí rozvědka. Lidé z elektrárny dostali nečekané volno
Moskva dnes obvinila Kyjev, že chce v pátek podniknout rozsáhlou provokaci v Záporožské jaderné elektrárně, která by mohla vyvolat jadernou havárii. S obviněním přišel nedlouho poté i Kyjev, podle něhož provokaci na pátek v jaderném zařízení připravuje naopak Rusko. Ukrajinský hydrometeorologický ústav mezitím vypracoval model šíření radioaktivních látek v případě havárie.
Rusko a Ukrajina se v posledních dnech opakovaně vzájemně obviňovaly z ostřelování bezprostředního okolí této největší jaderné elektrárny v Evropě, kterou od března okupují ruští vojáci. Podle dnešního sdělení ruského ministerstva obrany ukrajinské ozbrojené síly rozsáhlou provokaci hodlají podniknout během páteční návštěvy generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese na Ukrajině.
Moskva tvrdí, že případná havárie by mohla způsobit, že radioaktivní látky zasáhnou i Polsko, Německo a Slovensko, informovala agentura Reuters. Obvinění ale nemůže ověřit. Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov prohlásil, že ukrajinské dělostřelectvo se z pozic ve městě Nikopol chystá v pátek ostřelovat elektrárnu, aby následně Kyjev mohl z katastrofy obvinit ruské ozbrojené síly, uvedl list Kommersant. Konašenkov kromě toho tvrdí, že Rusko u elektrárny nemá žádné těžké zbraně, ale pouze jednotky určené k ochraně objektu.
Ukrajinská vojenská rozvědka naopak z přípravy provokace v elektrárně obvinila Rusko. Podle rozvědky o chystaném ruském útoku svědčí skutečnost, že Rusové dali pracovníkům zařízení na pátek nečekaně volno.
„V Záporožské jaderné elektrárně bude 19. srpna přítomen pouze provozní personál. Žádným dalším zaměstnancům nebude vstup umožněn. Je také známo, že objekt narychlo opustili představitelé (ruského energetického podniku) Rosatomu, kteří byli přitom v poslední době stále v elektrárně,“ citovala agentura Unian oznámení ukrajinské rozvědky.
V případě havárie by podle modelu vypracovaného ukrajinským hydrometeorologickým ústavem radioaktivní látky postihly především Ukrajinu a sousední země, ale i část České republiky. Český úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) ale tento týden upozornil, aby lidé nepodléhali apokalyptickým spekulacím. Sdělil, že při uvolnění radioaktivních látek by bylo nezbytné přijímat ochranná opatření pro obyvatelstvo maximálně do vzdálenosti několika set kilometrů od elektrárny. Ukrajinská elektrárna je od českých hranic vzdálena přes 1000 kilometrů.
SÚJB rovněž ujistil, že situaci na Ukrajině včetně Záporožské jaderné elektrárny sleduje. „Je pochopitelné, že veřejnost je tímto vývojem znepokojena, a jistě není na místě situaci podceňovat. Na druhou stranu je však potřeba situaci hodnotit realisticky a nedat prostor apokalyptickým spekulacím,“ upozornil SÚJB. Všechna měření v bližším i vzdálenějším okolí elektrárny podle něj vykazují standardní hodnoty.
Kvůli ostřelování ukrajinský personál elektrárny zastavil jeden z reaktorů a snížil výkon dalších dvou, poznamenal Kommersant. Ačkoli reaktory jsou chráněné a jejich poškození v případě ostřelování je nepravděpodobné, poškození systému chlazení či úložiště vyhořelého jaderného paliva by podle ruské strany mohlo vést ke kontaminaci 5500 kilometrů čtverečních, dodal deník.
Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba dnes oznámil, že ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi mu v odpovědi na pozvání ze strany Ukrajiny sdělil, že je ochoten vést delegaci MAAE do Záporožské jaderné elektrárny.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj uvádí, že Spojené státy plně podporují plány Evropské unie využít zmrazená aktiva ruské centrální banky k pomoci Ukrajině. Vedoucí představitelé EU měli v úmyslu dohodnout se na plánu využití ruských aktiv během nedávného summitu, ale kvůli postoji Belgie rozhodnutí odložili na konec roku.
Brusel se obává, že bude muset nést potenciální rizika spojená s používáním ruských aktiv blokovaných v belgickém depozitáři Euroclear. Publikace agentury Reuters uvedla, že se problém týká použití ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur (to je většina z 210 miliard eur aktiv zmrazených v EU), ale bez jejich konfiskace.
Evropa tyto prostředky potřebuje k financování nákupu zbraní pro Ukrajinu a k poskytnutí finanční pomoci Kyjevu. Pokud se nedohodne plán využití ruských aktiv, budou muset země EU tyto prostředky najít z vlastní kapsy.
Washington „absolutně podporuje [EU] a kroky, které nyní podniká k využití těchto aktiv jako nástroje,“ řekl agentuře Reuters anonymní zdroj.
V den, kdy se maďarský premiér Viktor Orbán setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mimo jiné projednali nákup sankcionované ruské ropy, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nakonec zajistí, aby Evropa přestala ruskou ropu kupovat. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC.
„Stále najdeme způsob, jak udržet ruskou ropu mimo Evropu. Je skvělé, že Spojené státy americké o to mají zájem. Ale my, jako země pod ruskou agresí, o to rozhodně máme zájem,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích.
„Nedovolíme Rusům, aby tam prodávali ropu. Je to otázka času. Je to otázka našich pozic. Některé věci dnes prostě udělat nemůžeme. Protože v této skládačce je mnoho různých závislostí,“ pokračoval Zelenskyj. „Ale stejně dáme dílky dohromady. Rusko musí ve válce prohrát a jeho největší ztráty nastanou, když nemůže obchodovat s energetickými zdroji.“
Maďarsko nakupuje ruskou ropu, která proudí jižní větví ropovodu Družba, a to i přes ukrajinské území. Navzdory válce Ukrajina tuto větev na svém území nezničila ani neuzavřela.
„Zdůraznil jsem naléhavost mise vzhledem k ohrožení jaderné bezpečnosti, způsobenému ruskými nepřátelskými akcemi,“ napsal Kuleba na twitteru. MAAE se snaží dohodnout s Ruskem a Ukrajinou vyslání delegace, která by situaci v Záporožské jaderné elektrárně prověřila na místě.
