Asi 10 tisíc mobilizovaných Rusů se vrátilo domů. Kvůli chybě, tvrdí Peskov. Chyby přiznal i Putin
Přibližně 10 000 zmobilizovaných Rusů se z různých příčin vrátilo domů, řekl dnes podle agentury Interfax předseda obranného parlamentního výboru Andrej Kartapolov. Šéf obranného výboru také sdělil, že úřady přezkoumávají situace, kdy byl někdo povolán do zbraně, ačkoliv by se na něj měla vztahovat výjimka. O nastalých chybách při mobilizaci se dnes zmínil také ruský prezidentský mluvčí Dmtrij Peskov.
„Pokud takové případy existují, tak podléhají řízení, a takový člověk bude navrácen,“ řekl dnes novinářům Kartapolov. Peskov pak řekl, že se úřady z chyb při mobilizaci poučily. „Vidíme, že v mnohých ohledech se situace zlepšila a že jsme se poučili,“ citovala jeho dnešní vyjádření novinářům agentura TASS.
Na Ukrajině už zemřel mimo jiné také 33letý ruský mobilizovaný IT specialista, který se obrátil na soud kvůli tomu, že byl povolán do zbraně, přestože by se na něj vzhledem k jeho práci měla vztahovat výjimka. Ve čtvrtek večer o tom informoval jeho advokát Konstantin Jerochin. Právník upozornil, že jeho klient pracoval v Raiffeisenbank, jedné z největších bank působících v Rusku, a zabýval se podporou ruského platebního systému MIR. Ruské ministerstvo obrany v září ujišťovalo, že mobilizace se nebude týkat lidí pracujících v IT průmyslu nebo na pozicích důležitých pro zajištění stability ruského platebního systému.
O chybách se zmínil i Putin
Chyby při mobilizaci přiznal koncem září i ruský prezident Vladimir Putin, který z nich ale obvinil úřady. Povolávací rozkazy dostávali v některých případech například i chronicky nemocní, otcové mnoha dětí nebo muži, kteří výrazně přesáhli branný věk. Podle zpráv médií a pravidelných hlášení ukrajinské armády o bojích byli někteří mobilizovaní posláni bez výcviku rovnou na frontu, často se špatným vybavením.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.
Ukrajinská prokuratura dnes informovala o nalezení dvou mrtvých mužů ve věku 47 a 49 let, kteří byli nejspíše zabiti ve středu při ruském ostřelování Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Prokuratura vyšetřuje jejich smrt jako válečný zločin.
Rusko předalo Ukrajině dalších tisíc těl, která podle ruské strany patří zabitým ukrajinským vojákům, informoval dnes ukrajinský koordinační štáb pro válečné zajatce. Přislíbil, že v nejbližší době začnou kriminalisté a experti pracovat na identifikaci těl. Štáb za pomoc s návratem těl poděkoval Mezinárodnímu výboru Červeného kříže.
Předchozí repatriace zabitých vojáků se odehrála zhruba před měsícem, kdy Rusové předali Ukrajincům rovněž tisíc těl. Obdobná akce se uskutečnila také v září, uvedl server RBK-Ukrajina a připomněl, že při přímých jednáních v Istanbulu se obě straně dohodly o návratu 6000 zabitých vojáků z každé strany.
Od začátku roku Rusko vrátilo na Ukrajinu více než 15.000 těl, Ukrajina ve stejném období poslala do Ruska několik stovek těl, poznamenala agentura AFP. Připomněla, že výměny válečných zajatců a vracení pozůstatků zabitých vojáků představovaly jediný výsledek přímých rusko-ukrajinských jednání.
Zobrazit celý online