Rusko bude bránit své území všemi možnými a dostupnými prostředky, zaznělo několikrát z úst ruského prezidenta Vladimira Putina a nejvyšších představitelů jeho vlády. Užití jaderných zbraní v Západu budí asi ty největší obavy, přestože se nespočet expertů shoduje v tom, že Putin se k tomu neuchýlí a jde jen o zastrašování. Jenže co kdyby přece jen sáhlo Rusko po atomové bombě? Expert Jeffrey Lewis pro Daily Mail vylíčil, co by se dělo.
Dlouhodobě se spekuluje o tom, jak by vypadalo, kdyby Putin využil při své - zatím ne zrovna úspěšné - invazi na Ukrajinu jaderné zbraně. Někteří experti jsou toho názoru, že by zřejmě sáhl po menší taktické střele a zasáhl nějaké klíčové místo, anebo by demonstroval svou jadernou sílu výbuchem hlavice na nějakém odlehlém a neobydleném místě, případně nad mořskou hladinou.
Lewis tyto debaty nechal stranou a poukázal na to, k čemu by došlo, kdyby si Putin vybral jiné cíle, např. Londýn, New York a další západní metropole a velkoměsta.
„Kdokoliv do vzdálenosti 1,6 kilometru od místa dopadu s největší pravděpodobností zemře, tepelná radiace způsobuje popáleniny až do téměř 10 kilometrů od místa dopadu,“ vysvětlil Lewis. Představa toho, že se Západ stane cílem jaderného útoku, zní spíše jako scéna z dystopické fikce, hrozba Putina a jeho lidí však vyvolává obavy, i prezident Spojených států Joe Biden varoval před armagedonem. Svět je k němu podle něj blíže než za Kubánské krize.
Lewis zdůraznil, že jaderný útok na Paříž, Londýn, New York či Washington je vysoce nepravděpodobný. Expert předložil scénář toho, co by kdyby… Kdyby Putin ze svého krytu na Uralu skutečně vydal rozkaz k zapojení jaderného arzenálu a Rusko vypálilo jadernou střelu. V Londýně by raketa s jadernou hlavicí byla za 15 minut, v USA za půl hodiny. Svědkové by viděli oslepující záblesk, žhavou kouli a pak by dané město, jak ho známe, zmizelo ze světových map.
„Pak by přišla tlaková vlna, která by vážně poničila i ty nejstabilnější betonové budovy, lidi v oblasti by zabily trosky,“ dodal Lewis. „Výbuchová vlna by prostě pokračovala dál a dál a ničila vše, co jí stojí v cestě… i několik kilometrů od místa dopadu. Lidé by čelili silné dávce radiace, což by pro ně bylo smrtelné. Pokud by nezemřeli na místě, až 15 procent by jich časem podlehlo rakovině,“ objasnil expert.
„A otrava radiací? To je hrozný způsob, jak zemřít. Jako první se dostaví zvracení, nevolnost, průjem, pak přijde zlepšení, někdy se člověk až několik dní cítí relativně v pořádku, náhle nastane rapidní zhoršení a poté už se to jen horší,“ popsal Lewis. „Akutní radiační syndrom zabíjí, protože radiace poškodí oběhovou soustavu i kostní dřeň, ovlivňuje schopnost těla tvořit bílé krvinky a bojovat s nemocí,“ navázal.
„Tělo člověka doslova uhnije zaživa. Tento proces někdy zabere týdny. Léčba a rekonvalescence, pokud na ni dojde, zabere až dva roky,“ řekl Lewis. To se týká lidí v nejbližší vzdálenosti od výbuchu, ohroženi jsou ale i další. „Je to pak vlastně loterie, někoho zraní trosky, někoho popálí radiace,“ pokračoval expert. A samozřejmě se nesmí zapomínat na další dopady užití jaderných zbraní.
Dopady také záleží na typu exploze… Ještě ve vzduchu? Nebo u země? V případě detonace ve vzduchu za účelem maximalizace šokové vlny jsou dopady „relativně malé“. Nicméně v případě detonace na zemi, přesněji blízko nad zemí, se vytvoří spousta popele, který vcucne ohnivá koule a charakteristický mrak ve tvaru hřibu, popel pak spadne na zem.
V ještě horším případě atomový hřib vystoupá do oblak a na zem se pak dostane v podobě černého deště, to se stalo v Hirošimě, či sněhu jako po americkém neúspěšném testovacím odpalu jaderné hlavice během studené války.
Lewis podotkl, že vliv na rozšíření popela by v této situaci mělo počasí, jeho působením by se popel mohl dostat až 32 kilometrů od místa výbuchu. Exploze může rovněž způsobit „ohnivou bouři“, to je podle Lewise jev podobný lesním požárům, kde množství kyslíku nasávaného do ohně vytváří vlastní povětrnostní systémy, jež pohání inferno dále a rychleji, než by se jinak šířilo.
zničí
Lewis pracuje s myšlenkou, že Rusko užije 500kilotunovou atomovou bombu, tj. 30krát silnější než ta, jíž v roce 1945 Američané shodili na Hirošimu. Odborník však upozornil, že to ani zdaleka není nejsilnější hlavice, kterou má Rusko k dispozici. „Záblesk, ohnivá koule, která zničí všechno,“ vysvětlil Lewis, že na místě dopadu se všechno „vypaří“. „Takovou sílu to bude mít zhruba do kilometru od místa detonace,“ dodal.
Takže pokud by Putin zamířil na Westminster, okamžitě by z mapy zmizel Buckinghamský i Westminsterský palác - sídla královské rodiny a vlády - dále pak Downing Street s oficiálním sídlem britských premiérů, Nemocnice sv. Tomáše a Westminsterské opatství. „Mluvíme o stoprocentní úmrtnosti všeho živého, všech, kdo v tu chvíli v tomto místě byl,“ varuje Lewis.
Celkem odhaduje na více než 400 tisíc mrtvých a přes 800 tisíc zraněných, mezi nejzasaženější místa by kromě Westminsteru patřil Camden, Chelsea, Brixton, Greenwich, Stratford, Wandsworth, Streatham a další londýnské čtvrti v blízkosti Westminsteru.
Jak by to bylo v New Yorku? Zde Lewis za terč vybral mrakodrap One World Trade Center, tohle místo bylo už svědkem jednoho z největších terorů na světě, stávala zde totiž známá Dvojčata neboli Světové obchodní centrum, kam v září 2001 narazila dvě ze čtyř teroristy unesených letadel.
Místem dopadu by tedy bylo newyorské finanční centrum, po západní části Brooklynského mostu by zbyl jen popel. Tlaková vlna by zasáhla také Sochu Svobody, Empire State Building, Trump Tower či Metropolitní muzeum umění, mezi nejpoškozenější části města by spadal i Manhattan. Lewis odhaduje kolem 710 tisíc mrtvých a více než milion zraněných.
Bílý dům, Kongres a obří nádraží Union Station, zřejmě sem by dopadla atomová bomba, kdyby Putin mířil na americkou metropoli. Vše na světoznámé ulici Pennsylvania Avenue by bylo zcela pryč. Tlaková vlna by sahala téměř do čtvrti Alexandria. Počet obětí by se podle propočtů pohyboval kolem 365 tisíc, zraněných by bylo asi 317 tisíc.
Cíl ve francouzském hlavním městě je jasný - prezidentské sídlo Elysejský palác. Srovnán se zemí by byl i Louvre, nepřežila by ani Eiffelova věž či Vítězný oblouk. Zasaženy by byly čtvrti Boulogne-Billancourt, Colombes, Saint-Denis, Pantin, Charonne, Montreuil či Cachan. I chlouba Paříže, katedrála Notre-Dame, která přežila devastující požár, by tváří v tvář atomové bombě neobstála. Počet obětí by byl téměř milion, zraněných zhruba 1,2 milionu.
7°C
