Asi 10 tisíc mobilizovaných Rusů se vrátilo domů. Kvůli chybě, tvrdí Peskov. Chyby přiznal i Putin
Přibližně 10 000 zmobilizovaných Rusů se z různých příčin vrátilo domů, řekl dnes podle agentury Interfax předseda obranného parlamentního výboru Andrej Kartapolov. Šéf obranného výboru také sdělil, že úřady přezkoumávají situace, kdy byl někdo povolán do zbraně, ačkoliv by se na něj měla vztahovat výjimka. O nastalých chybách při mobilizaci se dnes zmínil také ruský prezidentský mluvčí Dmtrij Peskov.
„Pokud takové případy existují, tak podléhají řízení, a takový člověk bude navrácen,“ řekl dnes novinářům Kartapolov. Peskov pak řekl, že se úřady z chyb při mobilizaci poučily. „Vidíme, že v mnohých ohledech se situace zlepšila a že jsme se poučili,“ citovala jeho dnešní vyjádření novinářům agentura TASS.
Na Ukrajině už zemřel mimo jiné také 33letý ruský mobilizovaný IT specialista, který se obrátil na soud kvůli tomu, že byl povolán do zbraně, přestože by se na něj vzhledem k jeho práci měla vztahovat výjimka. Ve čtvrtek večer o tom informoval jeho advokát Konstantin Jerochin. Právník upozornil, že jeho klient pracoval v Raiffeisenbank, jedné z největších bank působících v Rusku, a zabýval se podporou ruského platebního systému MIR. Ruské ministerstvo obrany v září ujišťovalo, že mobilizace se nebude týkat lidí pracujících v IT průmyslu nebo na pozicích důležitých pro zajištění stability ruského platebního systému.
O chybách se zmínil i Putin
Chyby při mobilizaci přiznal koncem září i ruský prezident Vladimir Putin, který z nich ale obvinil úřady. Povolávací rozkazy dostávali v některých případech například i chronicky nemocní, otcové mnoha dětí nebo muži, kteří výrazně přesáhli branný věk. Podle zpráv médií a pravidelných hlášení ukrajinské armády o bojích byli někteří mobilizovaní posláni bez výcviku rovnou na frontu, často se špatným vybavením.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc.
Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem.
Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na rafinerii ve městě Kiriši v ruské Leningradské oblasti. Sedm dronů bylo zničeno a požár v průmyslové zóně uhašen, oznámil gubernátor oblasti Alexandr Drozdenko. Závod, který byl otevřen v roce 2017, patří k největším v Rusku a podle různých zdrojů ročně zpracuje až 21 milionů tun ropy. Terčem útoků byl celkem třikrát, loni v březnu a letos v březnu a září.
Zasaženo bylo celkem 11 ruských oblastí, kde systémy protivzdušné obrany sestřelily 117 ukrajinských bezpilotních dronů, uvedl s odkazem na ruské ministerstvo obrany ruskojazyčný server BBC.
