Asi 10 tisíc mobilizovaných Rusů se vrátilo domů. Kvůli chybě, tvrdí Peskov. Chyby přiznal i Putin
Přibližně 10 000 zmobilizovaných Rusů se z různých příčin vrátilo domů, řekl dnes podle agentury Interfax předseda obranného parlamentního výboru Andrej Kartapolov. Šéf obranného výboru také sdělil, že úřady přezkoumávají situace, kdy byl někdo povolán do zbraně, ačkoliv by se na něj měla vztahovat výjimka. O nastalých chybách při mobilizaci se dnes zmínil také ruský prezidentský mluvčí Dmtrij Peskov.
„Pokud takové případy existují, tak podléhají řízení, a takový člověk bude navrácen,“ řekl dnes novinářům Kartapolov. Peskov pak řekl, že se úřady z chyb při mobilizaci poučily. „Vidíme, že v mnohých ohledech se situace zlepšila a že jsme se poučili,“ citovala jeho dnešní vyjádření novinářům agentura TASS.
Na Ukrajině už zemřel mimo jiné také 33letý ruský mobilizovaný IT specialista, který se obrátil na soud kvůli tomu, že byl povolán do zbraně, přestože by se na něj vzhledem k jeho práci měla vztahovat výjimka. Ve čtvrtek večer o tom informoval jeho advokát Konstantin Jerochin. Právník upozornil, že jeho klient pracoval v Raiffeisenbank, jedné z největších bank působících v Rusku, a zabýval se podporou ruského platebního systému MIR. Ruské ministerstvo obrany v září ujišťovalo, že mobilizace se nebude týkat lidí pracujících v IT průmyslu nebo na pozicích důležitých pro zajištění stability ruského platebního systému.
O chybách se zmínil i Putin
Chyby při mobilizaci přiznal koncem září i ruský prezident Vladimir Putin, který z nich ale obvinil úřady. Povolávací rozkazy dostávali v některých případech například i chronicky nemocní, otcové mnoha dětí nebo muži, kteří výrazně přesáhli branný věk. Podle zpráv médií a pravidelných hlášení ukrajinské armády o bojích byli někteří mobilizovaní posláni bez výcviku rovnou na frontu, často se špatným vybavením.
Spolek Skupina D spouští další kampaň s názvem Charlie One na obranné drony pro Ukrajinu. O jejím zahájení informoval čestný předseda spolku a náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v příspěvku na platformě X. Nový projekt má pořídit lovce dronů, takzvané interceptory. Spolek v minulosti realizoval projekt drony Nemesis, na který vybral více než 263 milionů korun.
„Projekt Charlie One přichází v situaci, kdy Rusko posílá na území Ukrajiny stovky útočných dronů každou noc a terorizuje tak téměř celé území. Přichází v situaci, kdy Ukrajina nutně potřebuje naši pomoc,“ řekl Řehka ve videu s tím, že každý dron sestřelený nad Ukrajinou je dronem, který nedoletí do Česka.
Lovec dronů je specializovaný obranný dron určený k likvidaci útočných dronů před dosažením jejich cílů v bezpečné vzdálenosti od obydlených oblastí. Startuje během několika minut, vyhledá vzdušnou hrozbu, sleduje svůj cíl a zničí ho přímo ve vzduchu. Spolek na webu uvádí, že z taktických důvodů nezveřejňuje detaily o výrobci ani přesné technické parametry. Cena jednoho obranného dronu je 60.000 korun, aktuálně je vybráno 137.500 korun.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
