V Polsku se sejde ruská opozice: Na programu bude uspořádání Ruska po pádu Putina
Nedaleko Varšavy se začátkem listopadu sejdou bývalí ruští poslanci a další opoziční politici a aktivisté, aby jednali o odporu vůči režimu ruského prezidenta Vladimira Putina a možném převzetí moci po jeho pádu. Dnes o tom na svých internetových stránkách píše polský list Rzeczpospolita.
Do paláce patřícímu Polské akademii věd ve vesnici Jablonna severně od polského hlavního města mezi 4. a 7. listopadem dorazí někteří bývalí poslanci, bývalí státní úředníci a představitelé samospráv a aktivisté z ruské opozice, kteří odsuzují Putinův režim a anexi několika ukrajinských oblastí. Očekává se, že přijede Ilja Ponomarjov, jediný poslanec ruské Dumy, který v roce 2014 hlasoval proti anexi ukrajinského Krymu. Dále Rzeczpospolita píše o advokátovi Marku Fejginovi, bývalém poslanci Gennadijovi Gudkovovi a advokátce Jeleně Lukjanovové.
Plánují přijmout prohlášení o zásadách, na kterých má být založené svobodné Rusko. Tento dokument bude podle nich základem nové ruské ústavy. Jednat chtějí i o „národním odporu“ proti Putinovu režimu v Rusku i v zahraničí. Organizátoři schůzky řekli, že chtějí začít vytvářet alternativní mocenské orgány, které by byly schopné přejmout řízení Ruska po pádu Putina. Všechny prý spojuje, že byli v minulosti zvoleni v mezinárodně uznaných volbách.
„Bez účasti Rusů nelze Putina porazit. Nejde jen o obranu ukrajinského území, ale také o to, aby režim v Rusku nevydržel a aby se Kreml nemohl dopouštět další agrese,“ řekl Rzeczpospolité Vladimir Ponomarjov, otec Ilji Ponomarjova, ruský fyzik a ministr ve vládě někdejšího premiéra Michaila Kasjanova. „Situace v Rusku se stále zhoršuje, musíme odsunout stranou všechny osobní ambice, sjednotit se a pustit se do práce,“ dodal.
Rusko je připraveno na další kolo jednání s Ukrajinou, řekl podle agentur Putin. Moskva může Kyjevu předat dalších 3000 těl vojáků, uvedl.
Mezinárodní konference na rozšíření sankcí proti Rusku: V Kyjevě pro ilustraci vystavili poškozené ruské drony i komponenty ruských raket pocházející ze západních zemí.
Kazachstán v květnu vyvezl první ropu do Německa prostřednictvím ruského ropovodu Družba - 100.000 tun. Zájem o kazachstánskou ropu mají v době sankcí vztahujících se na fosilní paliva z Ruska také další evropské země, před dvěma týdny o jejích dodávkách jednal v Astaně slovenský premiér Robert Fico.
Kazachstánská ropná společnost TCO, kterou z poloviny vlastní americká energetická společnost Chevron a ve které má 25 procent akcií další americká společnost ExxonMobil, v poslední době zvyšuje produkci. Pětiprocentní podíl v TCO má ruská společnost Lukoil.
Kazachstán leží ve vnitrozemí. Při vývozu energetických surovin je tak silně závislý na sousedním Rusku, které bylo zasaženo západními sankcemi kvůli invazi na Ukrajinu.
