V Polsku se sejde ruská opozice: Na programu bude uspořádání Ruska po pádu Putina
Nedaleko Varšavy se začátkem listopadu sejdou bývalí ruští poslanci a další opoziční politici a aktivisté, aby jednali o odporu vůči režimu ruského prezidenta Vladimira Putina a možném převzetí moci po jeho pádu. Dnes o tom na svých internetových stránkách píše polský list Rzeczpospolita.
Do paláce patřícímu Polské akademii věd ve vesnici Jablonna severně od polského hlavního města mezi 4. a 7. listopadem dorazí někteří bývalí poslanci, bývalí státní úředníci a představitelé samospráv a aktivisté z ruské opozice, kteří odsuzují Putinův režim a anexi několika ukrajinských oblastí. Očekává se, že přijede Ilja Ponomarjov, jediný poslanec ruské Dumy, který v roce 2014 hlasoval proti anexi ukrajinského Krymu. Dále Rzeczpospolita píše o advokátovi Marku Fejginovi, bývalém poslanci Gennadijovi Gudkovovi a advokátce Jeleně Lukjanovové.
Plánují přijmout prohlášení o zásadách, na kterých má být založené svobodné Rusko. Tento dokument bude podle nich základem nové ruské ústavy. Jednat chtějí i o „národním odporu“ proti Putinovu režimu v Rusku i v zahraničí. Organizátoři schůzky řekli, že chtějí začít vytvářet alternativní mocenské orgány, které by byly schopné přejmout řízení Ruska po pádu Putina. Všechny prý spojuje, že byli v minulosti zvoleni v mezinárodně uznaných volbách.
„Bez účasti Rusů nelze Putina porazit. Nejde jen o obranu ukrajinského území, ale také o to, aby režim v Rusku nevydržel a aby se Kreml nemohl dopouštět další agrese,“ řekl Rzeczpospolité Vladimir Ponomarjov, otec Ilji Ponomarjova, ruský fyzik a ministr ve vládě někdejšího premiéra Michaila Kasjanova. „Situace v Rusku se stále zhoršuje, musíme odsunout stranou všechny osobní ambice, sjednotit se a pustit se do práce,“ dodal.
Ruští vojáci zaútočili dronem v sobotu 4. října na loď s dvojicí rybářů na jezeře v Šosteckém okrese v Sumské oblasti. Podle tamní prokuratury došlo k útoku dopoledne, kolem 11:20. Na místě zemřel muž (†63) a jeho přítel (65) utrpěl zranění. Ukrajinské úřady případ vyšetřují jako válečný zločin, protože bezpilotní letoun zasáhl civilisty při běžné činnosti u vody.
K tragédii došlo ve stejný den, kdy Rusové podnikli další masivní útoky na Sumsko, včetně železniční stanice ve městě Šostka. Ty si vyžádaly desítky zraněných a výpadky v dodávkách elektřiny, vody i plynu. Jen během 24 hodin Rusové podnikli téměř dvě stovky útoků na 50 sídel v regionu.
Ukrajina by mohla rozšířit své letectvo o švédské stíhačky JAS-39 Gripen, uvedl pro BBC Ukraine první náměstek ministra obrany Ivan Havryljuk. Podle něj jsou gripeny mezi stroji určenými pro Kyjev, i když časový rámec ani počet neupřesnil.
Ze Stockholmu však zatím nepřišlo potvrzení a švédský ministr obrany Pål Jonson zdůraznil, že o prodeji bude možné jednat až po skončení války. Analytici připomínají, že zařazení dalšího typu stíhačky by Ukrajině přineslo nové výcvikové i logistické nároky, přesto by gripeny mohly posílit flotilu amerických F-16 a francouzských Mirage 2000.
Bývalý starosta Chersonu Volodymyr Mykolajenko (65) strávil více než tři roky v ruském zajetí, kam se dostal v dubnu 2022 po únosu ruskými jednotkami. Nejprve byl držen v Chersonu, poté na okupovaném Krymu a nakonec ve věznicích a trestní kolonii u Moskvy. Jeho každodenní realitou byly bití, elektrošoky, psychický teror a hlad, kvůli němuž zhubl 25 kilogramů. Přesto odmítal nabídky na spolupráci s okupanty a snažil se povzbudit ostatní vězně.
Na svobodu se dostal až při výměně zajatců 24. srpna 2025, symbolicky na Den nezávislosti Ukrajiny. Podle serveru Slobodna Evropa věnoval první telefonát své matce, která den poté oslavila 91. narozeniny. Dnes se chce zapojit do obnovy zničeného Chersonu a do snah o propuštění dalších ukrajinských vězňů. Jeho myšlenky denně patří těm, jenž zůstávají v ruském vězení.
