V Polsku se sejde ruská opozice: Na programu bude uspořádání Ruska po pádu Putina
Nedaleko Varšavy se začátkem listopadu sejdou bývalí ruští poslanci a další opoziční politici a aktivisté, aby jednali o odporu vůči režimu ruského prezidenta Vladimira Putina a možném převzetí moci po jeho pádu. Dnes o tom na svých internetových stránkách píše polský list Rzeczpospolita.
Do paláce patřícímu Polské akademii věd ve vesnici Jablonna severně od polského hlavního města mezi 4. a 7. listopadem dorazí někteří bývalí poslanci, bývalí státní úředníci a představitelé samospráv a aktivisté z ruské opozice, kteří odsuzují Putinův režim a anexi několika ukrajinských oblastí. Očekává se, že přijede Ilja Ponomarjov, jediný poslanec ruské Dumy, který v roce 2014 hlasoval proti anexi ukrajinského Krymu. Dále Rzeczpospolita píše o advokátovi Marku Fejginovi, bývalém poslanci Gennadijovi Gudkovovi a advokátce Jeleně Lukjanovové.
Plánují přijmout prohlášení o zásadách, na kterých má být založené svobodné Rusko. Tento dokument bude podle nich základem nové ruské ústavy. Jednat chtějí i o „národním odporu“ proti Putinovu režimu v Rusku i v zahraničí. Organizátoři schůzky řekli, že chtějí začít vytvářet alternativní mocenské orgány, které by byly schopné přejmout řízení Ruska po pádu Putina. Všechny prý spojuje, že byli v minulosti zvoleni v mezinárodně uznaných volbách.
„Bez účasti Rusů nelze Putina porazit. Nejde jen o obranu ukrajinského území, ale také o to, aby režim v Rusku nevydržel a aby se Kreml nemohl dopouštět další agrese,“ řekl Rzeczpospolité Vladimir Ponomarjov, otec Ilji Ponomarjova, ruský fyzik a ministr ve vládě někdejšího premiéra Michaila Kasjanova. „Situace v Rusku se stále zhoršuje, musíme odsunout stranou všechny osobní ambice, sjednotit se a pustit se do práce,“ dodal.
Česko důkladně studuje americký návrh na ukončení války na Ukrajině a diskutuje o něm se spojenci v takzvané koalici ochotných, uvedl ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS). Jde o skupinu asi třiceti převážně evropských zemí, které podporují Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi. „Existenci plánu bereme my i naši evropští kolegové jako výchozí bod pro další jednání o mírovém uspořádání mezi Ukrajinou a Ruskem,“ uvedl ministr.
Jakékoliv mírové uspořádání přímo ovlivní bezpečnost na celém evropském kontinentu na desítky let dopředu. „Musíme tedy k němu přistupovat s maximální zodpovědností, opravdu se nás to přímo týká. Zároveň platí, že evropská bezpečnost rovná se bezpečnosti české,“ uvedl. I kvůli české bezpečnosti mají podporu představitelé států E3 (Německo, Francie, Velká Británie) a další země, které už vstoupily do diplomatických jednání s USA za účelem vytvoření další verze mírového plánu, doplnil.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko udělil milost 31 občanům Ukrajiny, kteří podle běloruských úřadů spáchali trestné činy. Informuje o tom dnes agentura TASS, podle níž je krok výsledkem dohody Lukašenka s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Lukašenkova mluvčí uvedla, že běloruský vůdce k tomuto „gestu dobré vůle“ přistoupil na žádost ukrajinské strany a za účelem vytvoření podmínek pro urovnání ozbrojeného konfliktu v sousedním státě. Na mysli tím měla válku na Ukrajině, kterou Rusko s běloruskou podporou vede už tři a tři čtvrtě roku.
„Nové návrhy na ukončení ruské války proti Ukrajině musí zohlednit fakt, že Rusko je zemí, která nedodržuje dohody,“ tweetuje polský prezident Karol Nawrocki.
