Dočasný klid zbraní jako léčka? Putin chce příměří, aby přichystal ještě tvrdší úder
Ruský prezident Vladimir Putin chce dojednat dočasné příměří s Ukrajinou, aby se mohl připravit na další rozsáhlou ofenzivu začátkem nadcházejícího roku, uvedl dnes portál Meduza s odkazem na nejmenované zdroje blízké Kremlu a ruské vládě. Ruští představitelé v poslední době ujišťují, že si přejí obnovu přerušených diplomatických jednání s Kyjevem. Ukrajina ale uvádí, že mírová jednání v době, kdy její vojska postupují, pro ni nejsou výhodná. Ukrajina koncem léta přešla do protiofenzivy a vytlačila ruské vojáky ze severovýchodu země i z části jihu.
Kreml se nyní snaží přesvědčit západní lídry a tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, aby dotlačili Ukrajinu zpět k jednacímu stolu, napsala Meduza. Putinův argument přitom je, že je potřeba předejít dalším civilním obětem. Putin ale přitom nehodlá válku ukončit, chce dosáhnout jen dočasného příměří, aby získal čas na novou rozsáhlou ofenzivu v únoru a březnu 2023.
Ruské úřady jsou během jednání ochotny nabídnout stažení ruských vojáků alespoň z části ovládnuté Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny, uvedl jeden ze zdrojů Meduzy. Putin ale chce, aby si Rusko uchovalo kontrolu nad celým Donbasem na východě Ukrajiny, a o ukrajinském poloostrově Krym, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo už v roce 2014, se nehodlá bavit vůbec.
Putin v polovině září na setkání s indickým premiérem Naréndrou Módím o bojích na Ukrajině řekl, že Rusko udělá „vše pro to, aby to všechno skončilo co nejdřív“. Kyjev zároveň Putin obvinil, že se snaží „dosáhnout vojenskou cestou svých cílů“ a diplomatická jednání odmítá.
Jednání o mírovém řešení války na Ukrajině mezi Moskvou a Kyjevem skončila bez výsledku už na jaře. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak v rozhovoru s Meduzou poukázal na to, že nyní by pro Ukrajinu dojednání příměří v té podobě, v jaké ho chce Rusko, nebylo výhodné.
„Co vůbec Ukrajině dá příměří podle ruského scénáře? Fixaci de facto nové linie rozdělení a rychlé vytvoření ruských zákopů na dočasně okupovaných územích,“ sdělil Podoljak. „Opravdu si někdo může myslet, že na to přistoupíme? Obzvlášť teď na pozadí protiofenzivy,“ podtrhl Podoljak.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od pondělního rána.
Polský premiér Donald Tusk a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová u vsi Ozierany Male navštívili polsko-běloruskou hranici, která je podle Varšavy jedním z dějišť hybridní války Ruska a jeho spojence Běloruska proti Evropské unii. Jejich vystoupení před novináři, na kterém se shodli na neústupnosti vůči Rusku, přes hraniční bariéru sledovali ozbrojení běloruští vojáci, informuje server zpravodajské televize Polsat News.
Tusk na závěr jejich společného vystoupení prozradil, že krátce před ním dostal od ochranky doporučení, aby brífink zrušili nebo ho přesunuli jinam, protože se někde objevili běloruští vojáci s dlouhými zbraněmi. Ptal se von der Leyenové, jestli je připravená na tom místě vystoupit. "Uslyšel jsem slova, jaká jsem chtěl slyšet: nula ústupků," uvedl Tusk. "Nikdo nás tu nebude strašit, jsme tu proto, abychom ukázali skutečné evropské odhodlání," dodal. Na sociální síti X zveřejnil fotografii člena polské Státní ochranné služby, která má na starost bezpečnost nejdůležitějších lidí v zemi, jak se přes hraniční bariéru navzájem sleduje s běloruským vojákem v masce. Von der Leyenová "na vlastní oči viděla, jaká je situace na východní hranici EU a Polska", napsal Tusk.
Německý kancléř Friedrich Merz se připravuje na to, že válka na Ukrajině může trvat ještě dlouho. Řekl to dnes v letním rozhovoru s veřejnoprávní stanicí ZDF. Války podle něj obyčejně končí vojenskou porážkou nebo hospodářským vyčerpáním jedné ze stran. Na takový scénař to podle něj ale ve válce Ukrajiny a Ruska nyní nevypadá.
"Vnitřně se připravuji na to, že tato válka může trvat ještě dlouho," řekl kancléř a dodal, že Německo a jeho partneři usilují o to, aby válka skončila co nejdříve. Podle Merze ale konflikt, který rozpoutalo Rusko v únoru 2022 svou invazí na Ukrajinu, nesmí skončit kapitulací Kyjeva. "Pozítří by byla na řadě další země a popozítří jsme pak na řadě my," varoval.
Ukrajina nicméně opakuje, že rozhovory jako takové neodmítá, nechce ale jednání založená na ruských ultimátech. Na začátku října navíc ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal nařízení, které znemožňuje diplomatická jednání ukrajinských představitelů jmenovitě s Putinem.
