Dočasný klid zbraní jako léčka? Putin chce příměří, aby přichystal ještě tvrdší úder
Ruský prezident Vladimir Putin chce dojednat dočasné příměří s Ukrajinou, aby se mohl připravit na další rozsáhlou ofenzivu začátkem nadcházejícího roku, uvedl dnes portál Meduza s odkazem na nejmenované zdroje blízké Kremlu a ruské vládě. Ruští představitelé v poslední době ujišťují, že si přejí obnovu přerušených diplomatických jednání s Kyjevem. Ukrajina ale uvádí, že mírová jednání v době, kdy její vojska postupují, pro ni nejsou výhodná. Ukrajina koncem léta přešla do protiofenzivy a vytlačila ruské vojáky ze severovýchodu země i z části jihu.
Kreml se nyní snaží přesvědčit západní lídry a tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, aby dotlačili Ukrajinu zpět k jednacímu stolu, napsala Meduza. Putinův argument přitom je, že je potřeba předejít dalším civilním obětem. Putin ale přitom nehodlá válku ukončit, chce dosáhnout jen dočasného příměří, aby získal čas na novou rozsáhlou ofenzivu v únoru a březnu 2023.
Ruské úřady jsou během jednání ochotny nabídnout stažení ruských vojáků alespoň z části ovládnuté Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny, uvedl jeden ze zdrojů Meduzy. Putin ale chce, aby si Rusko uchovalo kontrolu nad celým Donbasem na východě Ukrajiny, a o ukrajinském poloostrově Krym, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo už v roce 2014, se nehodlá bavit vůbec.
Putin v polovině září na setkání s indickým premiérem Naréndrou Módím o bojích na Ukrajině řekl, že Rusko udělá „vše pro to, aby to všechno skončilo co nejdřív“. Kyjev zároveň Putin obvinil, že se snaží „dosáhnout vojenskou cestou svých cílů“ a diplomatická jednání odmítá.
Jednání o mírovém řešení války na Ukrajině mezi Moskvou a Kyjevem skončila bez výsledku už na jaře. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak v rozhovoru s Meduzou poukázal na to, že nyní by pro Ukrajinu dojednání příměří v té podobě, v jaké ho chce Rusko, nebylo výhodné.
„Co vůbec Ukrajině dá příměří podle ruského scénáře? Fixaci de facto nové linie rozdělení a rychlé vytvoření ruských zákopů na dočasně okupovaných územích,“ sdělil Podoljak. „Opravdu si někdo může myslet, že na to přistoupíme? Obzvlášť teď na pozadí protiofenzivy,“ podtrhl Podoljak.
Rusko pár hodin po vyslání raket na Kyjev a dronů oznámilo dobytí tří vesnic na východě Ukrajiny, a to Odradne, Stupočky a Loknja.
Zranění podle místních úřadů utrpělo v Kyjevě nejméně 15 osob, napsala agentura Reuters. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval k dalším sankcím a většímu tlaku na Rusko, aby začalo jednat o klidu zbraní.
„S každým takovým útokem si je svět jistější, že příčina prodlužování války leží v Moskvě. Ukrajina již mnohokrát navrhla příměří, což bylo ignorováno. Je zřejmé, že na Rusko je třeba vyvinout mnohem silnější tlak, aby se dosáhlo výsledků a zahájila se skutečná diplomacie,“ napsal Zelenskyj na síti X.
Ukrajinské hlavní město Kyjev se v noci na dnešek stalo terčem útoků Ruska. Zranění podle místních úřadů utrpělo v Kyjevě nejméně 14 osob, napsala agentura Reuters. „Noční útok ruských dronů a raket byl dosud jedním z největších kombinovaných útoků na hlavní město,“ citoval Reuters vojenskou správu metropole.
Ukrajina nicméně opakuje, že rozhovory jako takové neodmítá, nechce ale jednání založená na ruských ultimátech. Na začátku října navíc ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal nařízení, které znemožňuje diplomatická jednání ukrajinských představitelů jmenovitě s Putinem.
