Obnova Ukrajiny spolkne 1,5 bilionu korun. Evropa zatím buduje „nebeský štít“

Mezitím se sešli zástupci západních zemí, aby probrali, jakým způsobem by se daly posílit ukrajinské pozice na bojišti. Západní země v reakci na eskalaci konfliktu ruským prezidentem Vladimirem Putinem pracují na urychlení dodávek sofistikovaných systémů protivzdušné obrany na Ukrajinu. Představitelé Evropské unie uvedli, že plánují zahájit výcvik ukrajinských vojáků na území EU.

Evropský štít nebe a strach z výcvikové mise

„V době, kdy Putin zvyšuje frekvenci útoků na Ukrajině, musíme my naopak pokračovat v její podpoře tak dlouho, dokud to bude bezprostřední situace vyžadovat,“ prohlásil během zasedání ministrů obrany NATO v Bruselu nejvyšší diplomat Evropské unie Josep Borrell Fontelles.

Šest hodin byl uvězněný pod troskami. Chlapec (†11) nepřežil ruský úder na Mykolajiv

Evropská unie v průběhu let cvičila vojáky v zemích, jako je Středoafrická republika, Mali, Mosambik a Somálsko. Ukrajinské jednotky se letos zúčastnily výcviku v Německu, který zprostředkovává americká armáda. Některé členské země se však k nejnovějšímu plánu, který zahrnuje návrh na výcvik ukrajinských sil státy Evropské unie, stavěly rezervovaně. Obávaly se především, že tato mise zvýší riziko jejich zapojení do války. „Přesto má plán, o němž se vyjednává již několik týdnů, získat v pondělí formální souhlas evropských ministrů zahraničí,“ uvedl Borrell.

Středobodem jednání byla taktéž společná iniciativa protivzdušné obrany běžně označovaná jako „Evropský nebeský štít“. Jde o snahu patnácti zemí pod vedením Německa, jejímž záměrem je standardizovat obrannou výbavu včetně raket krátkého, středního a dlouhého doletu a radarů, které by měly posloužit při odvrácení případných útoků na území států Evropské unie.

Naléhavost reakce na ukrajinské požadavky větší podpory byla zdůrazněna vlivem zvýšené frekvence útoků vedených prostřednictvím raket a sebevražedných dronů. K těm došlo v posledních dnech prakticky na celém území země včetně Lvovské oblasti, kde dosud panoval větší klid. Ve městě Mykolajiv na jihu země zůstalo po ruských raketách sedm lidí pohřbeno pod troskami obytného domu, uvedly úřady. Mezi oběťmi útoku byl podle všeho i jedenáctiletý chlapec, který strávil pod troskami zříceného domu neuvěřitelných šest hodin. Podle dostupných informací však během čtvrtka svým zraněním podlehl.

Putin bombardováním Ukrajince nezlomí. Rusko je v pozici, ze které nemůže ven, míní expert

„Víme, že v tomto ohledu musíme konat více,“ řekla nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollongrenová na brífinku s novináři bezprostředně po konferenci. „Uvědomujeme si také, že bychom měli spojit své síly a vyvarovat se individuálnímu jednání,“ dodala.

Rusko evakuuje Cherson, země EU řeší nedostatek plynu

Zatímco ruské síly na bojišti nadále přicházejí o strategické pozice, Kreml se ve čtvrtek nechal slyšet, že pomůže obyvatelům Chersonské oblasti opustit válkou zdecimovaný region, který Moskva nedávno ilegálně anektovala. Jde o reakci na žádost tamního Ruskem dosazeného gubernátora, která svým načasováním měla patrně odvést pozornost od rozsáhlého bombardování ukrajinských sídel. „My, obyvatelé Chersonské oblasti, samozřejmě víme, že Rusko neopustí svůj vlastní lid,“ prohlásil ve výzvě k evakuaci gubernátor Volodymyr Saldo, kterého vláda v Kyjevě považuje za zrádce.

S rostoucími obavami z kruté zimy přistoupily ve čtvrtek některé ze zemí EU k patřičným krokům určeným ke zmírnění dopadů přerušení dodávek ruského plynu. Francie začala poprvé čerpat zemní plyn přímo do Německa na základě dohody, kterou v minulosti společně uzavřely vlády obou zemí. Španělsko navrhlo, že v nadcházejících měsících zvýší dodávky plynu do Francie o 18 %.

Experti: Morálka ruských vojáků je tak špatná, že to místy povede k zastavení Putinovy ofenzivy

Moskva hledá odbytiště zemního plynu v Číně a Turecku

Kreml mezitím podnikal vlastní kroky týkající se energetického zabezpečení. Putin ve čtvrtek jednal o vývozu většího množství plynu přes Turecko a přeměně této země v regionální zásobovací uzel pro transport ruského plynu do evropských zemí. Na okraj summitu v kazašské Astaně se setkal s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, kterému předložil zmíněný návrh.

Vztahy mezi ruskými a tureckými představiteli jsou komplikované, přičemž se občas dostávají do konfliktu. Putinovi jednání s Tureckem přináší výhody v podobě exportu energií a zbraní a blízkého spojení s členem NATO, přestože se ho tato organizace snaží izolovat. Pro Erdogana jsou to levná energie, velký exportní trh, ruský cestovní ruch a zjevný ruský souhlas s jeho snahami o potlačení kurdského separatismu v Sýrii.

Musk dál nechce platit Ukrajině internet, přitom většinu financují jiní. „Drzost,“ zní z Pentagonu

„Pokud bude zájem ze strany Turecka a našich potenciálních odběratelů v dalších zemích, mohli bychom zvážit možnost vybudování dalšího plynovodního systému a vytvoření tureckého transportního uzlu pro prodej do dalších zemí,“ řekl Putin. „Do třetích zemí, především do evropských, pokud o to samozřejmě budou mít zájem,“ dodal.

Vzhledem k tomu, že obchod s plynem mezi Ruskem a zbytkem Evropy byl narušen válkou, Kreml hledá způsoby, jak prodej plynu přesměrovat do jiných oblastí. V pondělí Putin prohlásil, že Rusko brzy zahájí výstavbu plynovodu do Číny.

Kyjev: Oprava infrastruktury zabere měsíce, spolkne miliardy dolarů

Samotná Ukrajina trpí v důsledku posledních útoků vážnými přerušeními dodávek energie. Plošné výpadky proudu postihují města po celé zemi, přičemž tamní experti na energetiku uvedli, že ruské údery poškodily asi 30 % ukrajinské rozvodné infrastruktury. Může podle nich trvat celé týdny, než budou opravy systému dokončeny. „Letošní topná sezóna bude velmi obtížná,“ varoval Volodymyr Kudryckij, ředitel společnosti Ukrenergo, která provozuje ukrajinskou energetickou síť.

Pokus o sebevraždu, nebo demence? Ruský tankista vjel na z dálky viditelné miny

Tento týden ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj sdělil mezinárodnímu společenství, kolik peněz jeho země v současné době potřebuje na obnovu a udržení ekonomiky nad vodou. Mělo by se konkrétně jednat o částku v blízkosti 57 miliard dolarů (1 440 miliard Kč). Tento údaj předložil radám guvernérů Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Zelenskyj uvedl, že minimálně 17 miliard dolarů (skoro 430 miliard Kč) bude potřeba na obnovu škol, nemocnic, dopravních systémů a obytných zón, 2 miliardy dolarů (asi 50,5 miliard Kč) půjdou na rozšíření vývozu do Evropy a obnovu ukrajinské energetické infrastruktury.