Rusko nemůže vymazat suverénní stát z mapy, hřímá Biden. Putinovu anexi odsoudilo shromáždění OSN
Odsouzení ruské anexe části Ukrajiny Valným shromážděním OSN je "jasným vzkazem" Moskvě, že Rusko nemůže "vymazat suverénní stát z mapy". Uvedl to americký prezident Joe Biden v tiskovém prohlášení, které zveřejnil Bílý dům. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková na twitteru napsala, že ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi toto porušení mezinárodního práva nikdy neprojde. Výsledek hlasování přivítal i český ministr zahraničí Jan Lipavský. Podle dalších západních představitelů rezoluce vyslala signál mezinárodní jednoty a podpory Kyjevu.
Na Valném shromáždění OSN ve středu 143 ze 193 zemí odsoudilo nedávný ruský pokus o anexi čtyř částečně okupovaných ukrajinských oblastí - Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské. Proti rezoluci odsuzující krok Moskvy jako nelegální hlasovalo pouze Rusko, Bělorusko, Sýrie, Nikaragua a Severní Korea. Dalších 35 zemí, včetně tradičního ruského spojence Číny, se zdrželo hlasování; několik zemí nehlasovalo.
„Útokem na základní principy Charty OSN Rusko podkopává samotné základy mezinárodního míru a bezpečnosti. Sázky tohoto konfliktu jsou všem jasné a svět v reakci na ně vyslal jasný signál; Rusko nemůže vymazat suverénní stát z mapy. Rusko nemůže měnit hranice silou. Rusko se nemůže zmocnit území jiné země jako svého vlastního,“ uvedl Biden. „Ukrajina má stejná práva jako každá jiná suverénní země. Musí mít možnost zvolit si vlastní budoucnost a její obyvatelé musí mít možnost žít v míru uvnitř svých mezinárodně uznaných hranic,“ dodal v prohlášení šéf Bílého domu.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken uvedl, že ho těší, že „drtivá většina zemí stojí na straně Ukrajiny a hájí Chartu OSN a rozhodně se staví proti válce Ruska vůči Ukrajině a jejímu lidu“. „Jen velmi málo zemí hlasovalo s Ruskem,“ zdůraznil Blinken, který uvítal „mezinárodní jednotu“ a „neochvějnou podporu“ Kyjevu.
Rezoluci přivítala také německá ministryně zahraničí Baerbocková. „Světové společenství dalo 143 hlasy jasně najevo, že Putinovi toto porušení mezinárodního práva nikdy neprojde,“ napsala na twitteru.
„Jedná se o důležitý projev mezinárodní jednoty proti agresorovi, který se snaží destabilizovat mezinárodní normy, jež nás všechny chrání,“ reagoval na výsledek hlasování britský ministr zahraničí James Cleverly. „Hlasování je nezpochybnitelným důkazem toho, co už nějakou dobu víme; Putin stojí na mezinárodní scéně osamocen a jeho jednání žene jeho zemi do další izolace, kterou si sám způsobil,“ dodal v prohlášení.
Šéfka francouzské diplomacie Catherine Colonnaová přivítala středeční hlasování na Valném shromáždění OSN jako „dobrý výsledek“. „Masivní podpora základních principů Charty,“ uvedla na twitteru.
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy.
„Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství.
Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu. Kyjev je podle něj připraven vyslat personál do severské země okamžitě. Ukrajina se v říjnu předběžně dohodla se Švédskem, že nakoupí 100 až 150 gripenů.
Švédský ministr obrany Pal Jonson dnes podle Reuters řekl, že Stockholm a Kyjev pokročily v otázce financování obsáhlé dohody o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nových švédských strojů JAS-39 Gripen v nejmodernější verzi E Kyjevu.
Podle Jonsona by část nákladů mohla pokrýt švédská vojenská pomoc Ukrajině. Cenová výše potenciálního nákupu nebyla zveřejněna, ale výrobce těchto letounů, společnost Saab, prodala ve třetím čtvrtletí Thajsku čtyři letouny Gripen za 5,3 miliardy švédských korun (11,6 miliard českých korun), což vyvolalo otázky ohledně schopnosti Ukrajiny nákup financovat, píše Reuters.
Čerstvý předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tomio Okamura nechal ze sídla sundat ukrajinskou vlajku, kterou tam v předvečer vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, 22. 2. 2022, vyvěsila jeho předchůdkyně Markéta Pekarová Adamová.
První Okamurův krok v čele Sněmovny: Sundal z ní ukrajinskou vlajku - více čtěte ZDE
„Valné shromáždění OSN opět hlasovalo ve prospěch dodržování Charty OSN a mezinárodního práva - 143 hlasy přijalo rezoluci odsuzující další pokus Ruska o krádež ukrajinských území,“ napsal na twitteru český ministr zahraničí Lipavský.
Moskva uspořádala hlasování o připojení samozvaných separatistických lidových republik Doněcké a Luhanské a Chersonské oblasti a Záporožské oblasti na východě a jihu Ukrajiny k Rusku. Na základě výsledků, které západní země odsoudily jako zfalšované, území připojila k Rusku. Kyjev i Západ hlasování ani anexi neuznávají.
