O čem Putin sní: Jak by vypadal možný jaderný útok a jaká by byla reakce Západu?
Oslepující záblesk, oblak ve tvaru hřibu, křik a zkáza. Ústup Západu, kapitulace Kyjeva a vítězství Moskvy. To je jistě jedna z fantazií ruského prezidenta Vladimira Putina, on i jeho nejbližší poradci si musí uvědomovat, že na Ukrajině čelí porážce. Otázkou je jen, jak katastrofická tato prohra bude. Jeho výhrůžky o užití atomové bomby podle expertů svědčí o Putinově zoufalství, politologové i vojenští odborníci se domnívají, že k tomu kroku se ruský prezident neuchýlí.
Zahraniční zpravodaj listu Daily Mail Chris Pleasance popsal, jak by to vypadalo, kdyby přece jen vidina prohry dohnala Putina, až k tomu kroku. Vysvětlil nejdříve, jak by vypálení ruské jaderné hlavice uniklo americkým satelitům a jejich včasnému varování – Rusové by podle všeho stříleli ze základny v Bělgorodu vzdálené jen 35 kilometrů od ukrajinských hranic. Pak by nastala pohroma.
Zasažené město, ztracené životy a radiace, jejíž následky na lidi i krajinu by trvaly několik let. Už od počátku války se mluví o tom, že pokud se Putin uchýlí k použití jaderné zbraně, půjde o nějakou menší taktickou hlavici. Podle vojenské doktríny Ruska a jaderné strategie by šlo o taktiku „eskalace pro deeskalaci“. Putin zřejmě předpokládá, že takový úder by vedl k tomu, že by Západ v čele s americkým prezidentem Joeem Bidenem stáhl svou podporu Ukrajiny a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by pak „prosil“ o mír, míní Pleasance ve své analýze.
Jaké má Putin možnosti?
„To je sen, který se Putinovi – nejnebezpečnějšímu muži světa – musí honit hlavou,“ uvedl novinář. Pondělní masový raketový útok na ukrajinská města se jeví jako první krok k taktice eskalace pro deeskalaci. Její další fází by mohl podle Pleasance být testovací odpal jaderné hlavice a nebo použití atomové bomby nad mořem, nebo v nějaké odhledlé a nebydlené oblasti. V tomto případě by Moskva demonstrovala, jakou jadernou velmocí je a zároveň nezpůsobila žádné větší škody.
Pleasance následně spekuloval nad tím, že by Putin mohl zvolit i jinou cestu, například zásah nějaké velké a důležité vojenské základny, jaká je třeba u Charkova. Tím by ukrajinské armádě zasadil těžkou ránu s minimem úmrtí na straně civilistů. Možností by pro Moskvu byl také dekapitační úder přímo proti Zelenskému a jeho vládě, po ztrátě vedení by se obrana Ukrajiny zřejmě rozpadla.
Samozřejmě by mohl pokračovat v ostřelování, jaké jsme viděli v pondělí, kdy Rusové během kratšího časového úseku – 5,5 hodiny – zasáhli nespočet ukrajinských měst. Účelem takové strategie je způsobit, co největší ztráty na životech, hlavně těch civilních, šířit strach a teror a zlomit vůli a ducha obránců Ukrajiny.
Pleasance rovněž uvedl, že by se Putin mohl ubírat cestou ničení zásobovacích tras, zde by musel cílit na ukrajinské regiony hraničící se členskými státy NATO. V takovém případě by záleželo na reakci Západu a Putinově výběru zbraní, pokud by došlo k nepřesnému zásahu a útoku na území NATO, Rusko by čelilo těžké odvetě. Celkově reakce Západu závisí od toho, kudy se Putin rozhodne jít. Pleasance připomněl názory odborníků, tedy že je vysoce nepravděpodobné, že by Putin použil své velké jaderné hlavice. Pokud už by dal rozkaz k zapojení jaderného arzenálu, šlo by o zmiňovanou malou taktickou – stále však zkázonosnou – střelu.
Jak by reagoval Západ?
Ve hře by byl v tomto případě stále i diplomatický přístup se snahou z Putina udělat „mezinárodního vyvrhela“, a to hlavně v očích jeho dosavadních spojenců, především Číny a Indie. Pravděpodobněji by však NATO sáhlo po vojenské síle – ne však jaderné. Americká armáda a její technika je na takové úrovni, že by neměla problém zcela zdecimovat Putinovy jednotky. USA uvedly, že v roce 2018 jejich vojáci „bez problémů“ zlikvidovali na 300 žoldáků Wagnerovy armády. Pleasance připomněl, že už dřív se západní spojenci nechali slyšet, že pokud by došlo na jaderný útok, okamžitě by potopili černomořskou flotilu.
Rumunsko plánuje využít ukrajinské zkušenosti s nasazením námořních dronů proti Rusku. Podle serveru Informer to na Varšavském bezpečnostním fóru oznámil zástupce velitele rumunského námořnictva, admirál Marčel Nekulae. Uvedl, že Ukrajina je „vynikajícím příkladem k následování“, protože po ztrátě většiny flotily dokázala pomocí bezpilotních systémů vytlačit ruské lodě ze Sevastopolu.
Nekulae dodal, že Rumunsko chystá rozsáhlou modernizaci a vývoj vlastních bezpilotních systémů pro moře, vzduch i pevninu, aby posílilo obranu svého území a strategických oblastí, včetně Dunaje. Tento krok přichází v době rostoucího napětí v oblasti Černého moře, což může dále vyhrotit vztahy mezi Moskvou a státy NATO.
Slovenský premiér Robert Fico prohlásil, že cílem jeho vlády není porážka Ruska, ale co nejrychlejší ukončení války na Ukrajině. V diskusním pořadu veřejnoprávní stanice STVR řekl, že jde o konflikt mezi Slovany, kteří se navzájem zabíjejí, a že válka nikdy nepředstavuje řešení. Fico zároveň kritizoval přístup Evropské unie, která podle něj věnuje více energie podpoře války než snahám o mír. Fico znovu ostře kritizoval přístup Evropské unie. Podle něj vynakládá více energie na podporu války než na dosažení míru. Současná vláda po svém nástupu zastavila vojenské dodávky Ukrajině ze státních zásob, ale umožnila pokračování komerčních prodejů.
Premiér zdůraznil, že nebude „válečným premiérem“ a válku označil za regionální konflikt. Diskuse se uskutečnila na vyhlídkové věži na Dukle při příležitosti 81. výročí Karpatsko-dukelské operace, kde si Slováci připomněli jednu z nejkrvavějších bitev druhé světové války, píše ČTK.
Při ruských útocích na Ukrajinu zemřelo podle místních úřadů pět lidí a šestnáct dalších utrpělo zranění. V Záporoží na jihovýchodě byla zabita jedna žena a deset osob zraněno, zatímco ve Lvovské oblasti na západě zemřeli čtyři lidé a šest bylo zraněno. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že provedlo masivní úder na zařízení ukrajinského vojensko-průmyslového komplexu a na energetickou infrastrukturu, přičemž útok označilo za odvetu proti ukrajinským operacím, uvedla agentura ČTK.
Útok vyvolal zvýšenou pohotovost v Polsku, kde vzlétly stíhačky a přechodně aktivovaly pozemní obranu. Ve Lvově hořel průmyslový areál a část města zůstala bez elektřiny, útok byl podle Státní služby pro mimořádné situace (DSNS) největší od začátku války. Záporoží čelilo deseti zásahům, které poškodily obytné budovy i infrastrukturu. Ruské ministerstvo obrany zároveň uvedlo, že jeho síly obsadily vesnici Kuzmynivka v Doněcké oblasti.
NATO by rovněž mohlo přijít s bezletadlovou zónou nad Ukrajinou a střílet z nebe všechna ruská letadla, ostřelovat pozemní jednotky a celkově napadat ruskou protivzdušnou obranu. Pleasance zmínil, že to by vedlo k situaci, kdy by NATO bojovalo s Ruskem na zemi, moři i ve vzduchu. To by byl stav, který Biden napřímo označil za třetí světovou válku.
Nejextrémnější reakcí Západu by bylo užití vlastního jaderného arzenálu, Aliance má k dispozici taktické jaderné hlavice, které je možné umístit jak do balistických střel, tak na bombardéry. Cílilo by se hlavně na ruské vojenské základy ve snaze přimět Putina, aby válku ukončil a přiznal prohru. Americká jaderná doktrína dokonce umožňuje Budenovi, aby jednal samostatně proti Rusku a jeho spojenců. Pleasance připomněl kontroverzní vojenské cvičení z roku 2016, kdy se pracovalo se situací, že Moskva vypálila jadernou zbraň proti Ukrajině. USA v reakci na útok poslalo jadernou hlavici na Bělorusko.
Pleasance zdůrazňuje, že jestli je něco vysoce nepravděpodobné, pak to, že by NATO nebo USA sáhly po svém jaderném arzenálu. Podle něj by západní spojenci riskovali Armagedon, pokud by se rozhodli užít jaderné zbraně na území Ruska.
