Putinovy čistky: V armádě se zatýká, tvrdí Ukrajinci. Šojgu a Gerasimov jako obětní beránci?

„Ví se o množství zatčení, zadržení a o blokování vojska. Všechny vojenské jednotky na obvodu Moskvy jsou ve vysoké pohotovosti,“ tvrdí ukrajinská rozvědka s tím, že důvod není jasný.

Unian poukazuje na to, že se v Rusku dělá z armády obětní beránek za neúspěchy při ruské invazi na Ukrajině. V armádním vedení se provádějí personální změny.

Podle ukrajinského zdroje prezident Vladimir Putin zřejmě za neúspěch války obviní armádní velitele a možné je, že obětním beránkem se stane právě Šojgu. Také se spekuluje o osudu náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova.

Vzestup Prigožina a Kadyrova?

Podle Unianu se mluví o tom, že šéf Wagnerovy skupiny (žoldnéřské armády) Jevgenij Prigožin a čečeneský vůdce Ramzan Kadyrov chtějí dosáhnout výměny ruského ministra obrany Sergeje Šojgua.

Kadyrov, který byl od začátku ukrajinské války dvakrát povýšen, nedávno obvinil ruské armádní velení, že není schopné rychle zareagovat na zhoršení situace na ukrajinském bojišti. Domnívá se také, že by Rusko mělo použít na Ukrajině jaderné zbraně.

Šojgu jako obětní beránek?

Unian píše, že Prigožinova i Kadyrovova slova se dostala do ruských sdělovacích prostředků, jimiž tak prošla vůbec poprvé kritika vojenského velení.

Telegramový kanál Grey Zone, navázaný na žoldnéřské skupiny, přitom uvádí: „V souvislosti s uskutečněným útokem Ukrajiny na Krymský most došlo k posunu několikatýdenních přestaveb na ministerstvu obrany, které měly skončit příští týden. Výsledkem byla rezignace Šojgua a Gerasimova.“  

Černochová: Putin hledá viníky, někteří lidé v pak „odcházejí oknem“. Chová se dál jako Hitler

Také ruská služba BBC uvádí, že ruské velení čelí bezprecedentní kritice v době potíží na frontě i při mobilizaci. Pobouření nad náborem do armády dávají najevo i poslanci a ozývají se výzvy, aby „se nelhalo“. Všímá si toho i nejvyšší vedení v Kremlu a Putin se podle agentury Bloomberg od léta nejméně dvakrát sešel s ruskými vojenskými dopisovateli/bloggery. Naposledy krátce před vyhlášením „částečné mobilizace“.

Putinovo rozeštvávání

Bloomberg napsal, že na schůzkách reportéři mluvili o hrozné situaci na frontě a někteří odešli s pochybnostmi, zda se k Putinovi dostává celá pravda o této situaci. Nespokojenost vyvolává chaotická mobilizace - na frontu jsou odváděni lidé, kteří neodpovídají kritériím odvodu, vybavení si často musejí shánět sami a jejich výcvik vzbuzuje pochybnosti.

Už sedm měsíců trvající ruská invaze na Ukrajinu uvrhla ruskou vládnoucí elitu do nejistoty, uvádí zdroje listu The Guardian. Nedávné neúspěchy Ruska na bojišti vedly uvnitř ruského vedení k bezprecedentnímu rozkolu, upozorňují Britové.

Rovně Guardian píše o tom, že Kreml vnitřní spory podporuje tím, že hledá obětního beránka, který ponese za vojenské zostuzení vinu. „Putin má destruktivní povahu, poštvává proti sobě různé frakce, aby viděl, co bude mít nejlepší výsledek,“ uvedl nejmenovaný bývalý úředník ruského ministerstva obrany, který pracoval se Šojguem i Prigožinem.

Hledání viníka

Putin už léta štve své podřízené proti sobě, aby se nespojili proti němu. „Tahle vyvažovací hra by mohla dobře fungovat v dobách míru, ale právě teď odvádí pozornost od válečného úsilí,“ uvedl bývalý Putinův poradce Marat Gelman, současný kritik Kremlu.

"Kreml hledá, na koho svalit vinu. Jsou tu tři zjevná selhání: začátek války, nedávné vojenské neúspěchy a zpackaná mobilizace," řekl Gelman. Jako obětní beránci se zjevně nabízí právě Šojgu a další vrcholní představitelé armády.

Zelenského muž: Rusko je teroristický stát, za výbuchem mostu jsou sami Rusové

„Syčáci na frontu“

Rivalita mezi oběma muži je podle něj dlouhodobá a sahá až k založení žoldnéřské Wagnerovy skupiny v roce 2014.

To, že Prigožina podporuje Kadyrov, se projevilo i krátce po ruské porážce u Lymanu, klíčového železničního uzlu v ukrajinské Doněcké oblasti, kdy Kadyrov zahájil ostrý slovní útok vůči ruskému generálnímu štábu a veliteli Centrálního vojenského okruhu Alexandru Lapinovi, odpovědnému za obranu města.

„Ostuda není v tom, že by Lapin byl neschopný,“ napsal Kadyrov na telegramu. „Jde o to, že ho shora kryje vedení generálního štábu. Co se mě týče, tak bych z něj udělal vojína, sebral mu vyznamenání a poslal ho s puškou na frontu, aby tu ostudu smyl krví,“ uvedl čečenský lídr.

„Krásné, Ramzane, jen tak dál,“ odpověděl Prigožin. „Tyhle syčáky by měli posílat na frontu se samopaly a bosé,“ dodal podnikatel.

Boj elit o Putinovu pozornost

Podobné veřejné roztržky jsou "nové, důležité, ale i bezprecedentní", domnívá se ruský politolog Dmitrij Oreškin. "Tak otevřený a veřejný boj mezi elitami o Putinovu pozornost jsme ještě nezažili," uvádí. Podle Oreškina je povstání proti Putinovi pro všechny strany příliš rizikové. "Celý tento systém stojí na vůdci," dodává.

Své výhrady k ruské armádě přitom mají i televizní propagandisté Margarita Simonjanová a Vladimir Solovjev, kteří otevřeně kritizovali odvody i armádu.

Okupant: Ať se Šojgu zastřelí

"Naši lidé nejsou hloupí," prohlásil Andrej Kartapolov, bývalý armádní velitel a šéf obranného výboru ruské Státní dumy, a zároveň obvinil armádu, že ve svých každodenních zprávách o válce lže. "Vidí, že jim neříkají pravdu," řekl. Ruskem dosazený představitel okupační správy na Ukrajině dokonce navrhl, aby se Šojgu kvůli selháním v ukrajinském konfliktu zastřelil.

Povýšení velitele „Surového“

K četným personálním změnám v armádě z minulých dní dnes přibyla další - velitelem jednotek na Ukrajině se stal dosavadní velitel Jižního vojenského okruhu a velitel ruských vzdušných a kosmických sil Sergej Surovikin, který má ze svého působení v Sýrii přezdívku Surovyj (Surový).

V pátek přišel o post velitele Východního vojenského okruhu generál Alexandr Čajka. Už začátkem týdne se potvrdily zprávy, že velení se změnilo i u Západního vojenského okruhu, a minulý týden přišel o svou funkci náměstek ministerstva obrany zodpovědný za logistiku.

Válku nelze vyhrát, tuší mnozí

Kontakt ruské investigativní novinářky Jevgeniji Albacové však odhaduje, že nejméně 70 procent vedoucích představitelů ruskou válku proti Ukrajině odmítá. Jiná nejmenovaná novinářka z ruské státní televize uvedla, že velkou část politické elity zachvátil "intenzivní strach".

"Čím výš jdete, tím větší zoufalství cítíte. Panuje všeobecné povědomí, že válku nelze vyhrát," řekla Albacová. Je podle ní ale nepravděpodobné, že by odpor k válce ohrozil samotného Putina.

"Aby došlo k převratu, nesmí se lidé bát," uvádí Albacová. "Kde by se ti lidé měli vůbec setkávat? Na telefonech, v bytech jsou odposlechy," vysvětluje.