Hrůzné záběry z osvobozeného Lymanu: Těla padlých Rusů se volně povalují po ulicích!
Na silnicích Lymanu na východě Ukrajiny, který o víkendu osvobodila ukrajinská armáda, leží těla padlých ruských vojáků, uvedla dnes agentura AP. Podle sobotních vyjádření ukrajinských představitelů se ve městě v téměř úplném obklíčení ocitly tisíce Rusů.
Ukrajinští vojáci po tvrdých bojích o Lyman odklidili těla svých kamarádů, padlé ruské vojáky ale nechali na ulicích. Jejich těla nyní zajišťují představitelé humanitární mise Gruz 200, jejíž název odkazuje na kódové označení ruské armády pro přepravu těl padlých, uvedla v reportáži stanice Nastojaščeje vremja. Pracovníci zkoumají, zda pod těly nejsou miny, a až poté je připravují k převozu. U silnic je totiž podle reportáže ještě množství protitankových i protipěchotních min.
Reportáž stanice Nastojaščeje vremja:
Obyvatelé Lymanu už opustili sklepy, kde se schovávali během bitvy o nadvládu nad městem, a vaří si na ohních, popsala AP. Od května není ve městě tekoucí voda, elektřina ani plyn.
„Stála jsem v chodbě, asi pět metrů odtamtud, když to vybuchlo. Teď špatně slyším,“ řekla agentuře 85letá Valentyna.
„Létalo nám to skoro až na zahradu, rozbilo nám to okna. S tátou, když jsme večer chodili do sklepa, tak jsme tam neměli bez světla ani ničeho dalšího co na práci. Hráli jsme při svíčce karty. A ta někdy i zhasla od (tlakové) vlny,“ popsal stanici Nastojaščeje vremja chlapec z obce Šandryholove, které leží u Lymanu.
Stažení vojsk z Lymanu v Doněcké oblasti přiznala Moskva pouhý den poté, co Putin slavnostně podepsal v Kremlu smlouvy o připojení čtyř ukrajinských regionů s jejich proruskými představiteli. Podle amerických analytiků z Institutu pro studium války (ISW) se po získání Lymanu ukrajinská protiofenziva nezastavila a ukrajinská armáda nyní postupuje dál do Luhanské oblasti.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Polska, Rumunska a Estonska Ruskem nejsou podle senátního zahraničního výboru oddělené incidenty, ale širší kampaň Ruska. Rusko usiluje o destabilizaci členských států NATO a eskalaci bezpečnostních hrozeb, proto za následky svých provokací ponese plnou odpovědnost. Dnes se na tom usnesl senátní výbor pro zahraniční věci, když na uzavřeném jednání s vyloučením veřejnosti projednával například situaci na ukrajinském bojišti nebo zprávu o ruských dronech nad Polskem. S výsledkem novináře seznámil předseda výboru Pavel Fischer (za TOP 09).
Senátoři si k dnešnímu jednání přizvali zástupce ministerstva obrany, generálního štábu a Vojenského zpravodajství.
Komisař pro obranu Andrius Kubilius na pátek svolal jednání o takzvané zdi proti dronům podél celé východní hranice Evropské unie. On-line schůzky se zúčastní zástupci sedmi zemí v první linii - Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska, Polska, Rumunska a Bulharska - a pozvána byla rovněž Ukrajina, uvedl mluvčí Evropské komise (EK). Jednání je reakcí na sérii narušení unijního vzdušného prostoru ruskými letouny a drony.
„Jde o konkrétní krok navazující na slova předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, související i s nedávnými útoky v Rumunsku a v Polsku,“ uvedl mluvčí Thomas Regnier. Šéfka unijní exekutivy ve svém projevu o stavu EU na začátku září podpořila požadavky na vytvoření zdi proti dronům podporované unií a prohlásila, že Evropská unie musí „vyslyšet výzvy pobaltských přátel“ ohledně ochrany východních hranic bloku.
Nynější přelet dronů nad kodaňským letištěm byl dosud nejzávažnějším útokem na dánskou infrastrukturu, řekla dnes premiérka Mette Frederiksenová dánské televizi. Incident spojila s řadou podobných událostí v Evropě z nedávné doby. Podle dánských zpravodajských služeb čelí země významné hrozbě sabotáže, napsala agentura AFP. Moskva dnes popřela, že by byla do přeletu dronů u Kodaně zapletena.
Největší dánské letiště bylo kvůli přeletům dvou až tří dronů v pondělí večer uzavřeno na několik hodin, což podle jeho vedení ovlivnilo a ovlivní cesty asi 20.000 lidí. Policie dnes ráno uvedla, že drony ovládal někdo s dostatečnými zkušenostmi, po původci incidentu však stále pátrá.
