Češi vybrali přes 30 milionů na dárek pro Putina: Tank Tomáš bude na Ukrajině ničit Ruské cíle
Dárek pro Putina v podobě modernizovaného tanku T-72 Avenger. Na tank za 33 milionů korun se složilo přes jedenáct tisíc občanů, brzy se tak tank objeví přímo na frontě ve válce na Ukrajině. Ještě je ale třeba vybrat peníze na munici. Pojmenovali ho Tomáš po prezidentu Masarykovi.
Sbírku na tank T-72 Avenger iniciovali zakladatelé projektu Dárek pro Putina. Už od začátku války na Ukrajině se ve velkém angažují v pomoci armádě v napadení zemi. Na Ukrajinu díky jejich pomoci putovalo několik dronů včetně těch bojových. Lidé jim od května, kdy vznikli, poslali přes 218 milionů korun.
Začátkem září se rozhodli rozjet další sbírku, tentokrát kvůli nákupu tanku T-72 Avenger, který prošel komplexní modernizací v České zbrojovce. Původně je to stroj sovětský, na Ukrajině bude bojovat proti Rusku. „Tank je určen k ničení tanků a ostatních obrněných cílů, popř. i živé síly protivníka, a proti nízko letícím cílům. 125mm kanon s průbojným projektilem dokáže bez problémů prorazit padesáticentimetrový pancíř na vzdálenost přesahující 2 km,“ uvádějí zakladatelé sbírky. Peníze se podařilo vybrat ani ne za měsíc.
Tank je zároveň ideální i pro ukrajinské vojáky. V různých variantách v zemi už sloužil, vojáci se tak nebudou muset přeučovat na jiný typ stroje, což by zabralo drahocenný čas. Tank pojmenovali „Tomáš“. Odkazují tak na jméno prezidenta osvoboditele Tomáše Garrigua Masaryka.
Za projektem stojí podnikatel Dalibor Dědek, jeho tým se teď snaží vybrat peníze na munici do Tomáše. „Munice je to, co teď, v době úspěšné ofenzivy, potřebují Ukrajinci skutečně nutně. Česká republika má tento vojenský materiál k dispozici, nebo ho může její obranný průmysl zajistit. Požadavek na munici byl konzultován přímo s ukrajinskou stranou. Je potřeba a je potřeba rychle. Dlouho se totiž ve skladech neohřeje,“ píší na svých stránkách.
Nepůjde ale jen o munici do zmodernizovaného tanku, ale i třeba do raketometů nebo houfnic Dana či do minometů. K iniciativě se vyjádřil i ministryně obrany Jana Černochová. „Pomáhat Ukrajině - s tolika spojenci v zádech - to je radost. Ještě jednou: Děkuji organizátorům sbírky a všem dárcům za příspěvky, nasazení i jejich dobrá srdce,“ napsala na Twitteru.
Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš souhlasí s prezidentem Petrem Pavlem, že by bylo vhodné vyvíjet tlak na Izrael, aby přehodnotil plány na dobytí města Gaza. Na předvolební akci v Turnově dnes ČTK řekl, že v řešení konfliktu v Pásmu Gazy, ale i na Ukrajině by měla hrát větší roli Visegrádská skupina (V4 - ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Na další předvolební akci v Semilech na dotaz z jednoho přítomných uvedl, že i česká vláda by měla být aktivnější.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Polska, Rumunska a Estonska Ruskem nejsou podle senátního zahraničního výboru oddělené incidenty, ale širší kampaň Ruska. Rusko usiluje o destabilizaci členských států NATO a eskalaci bezpečnostních hrozeb, proto za následky svých provokací ponese plnou odpovědnost. Dnes se na tom usnesl senátní výbor pro zahraniční věci, když na uzavřeném jednání s vyloučením veřejnosti projednával například situaci na ukrajinském bojišti nebo zprávu o ruských dronech nad Polskem. S výsledkem novináře seznámil předseda výboru Pavel Fischer (za TOP 09).
Senátoři si k dnešnímu jednání přizvali zástupce ministerstva obrany, generálního štábu a Vojenského zpravodajství.
Komisař pro obranu Andrius Kubilius na pátek svolal jednání o takzvané zdi proti dronům podél celé východní hranice Evropské unie. On-line schůzky se zúčastní zástupci sedmi zemí v první linii - Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska, Polska, Rumunska a Bulharska - a pozvána byla rovněž Ukrajina, uvedl mluvčí Evropské komise (EK). Jednání je reakcí na sérii narušení unijního vzdušného prostoru ruskými letouny a drony.
„Jde o konkrétní krok navazující na slova předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, související i s nedávnými útoky v Rumunsku a v Polsku,“ uvedl mluvčí Thomas Regnier. Šéfka unijní exekutivy ve svém projevu o stavu EU na začátku září podpořila požadavky na vytvoření zdi proti dronům podporované unií a prohlásila, že Evropská unie musí „vyslyšet výzvy pobaltských přátel“ ohledně ochrany východních hranic bloku.
