Útok na civilisty prchající před anexí ze Záporoží?! Ruská raketa zasáhla konvoj, 30 mrtvých
Při raketovém útoku na civilní humanitární konvoj u jihoukrajinského města Záporoží zemřelo podle ukrajinské policie 30 lidí, dalších 88 je zraněných. Předchozí bilance byla podle oblastního gubernátora Oleksandra Starucha 25 mrtvých a 50 zraněných. Ukrajinské úřady viní z útoku Rusy. Moskvou dosazená okupační správa Záporožské oblasti uvedla, že za útokem stojí Kyjev.
„Mezi mrtvými jsou dvě děti: jedenáctiletá dívka a čtrnáctiletý chlapec. Zraněna byla také tříletá holčička,“ uvedl podle agentury Unian šéf ukrajinské policie Ihor Klymenko. Ruské invazní síly zasáhly konvoj raketami ze systémů S-300, dodal. Gubernátor Záporožské oblasti Oleksandr Staruch prvotně informoval o 25 obětech. Útok ruské síly spustily okolo 7:30 místního času (6:30 SELČ), dodala prokuratura.
Tvrzení válčících stran nelze bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
Zasažení civilisté podle gubernátora čekali ve frontě, aby z Ruskem okupovaného území odvezli své příbuzné. Poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko útok rovněž přisoudil Rusku a na sociálních sítích zveřejnil snímky z místa útoku, včetně leteckého záběru kráteru vedle dvou řad stojících aut.
Střela dopadla vedle konvoje nedaleko kontrolního stanoviště ve Vasylivce, zhruba 50 kilometrů jižně od Záporoží, napsal ruskojazyčný server BBC. Jde o jediné v současnosti fungující stanoviště, kudy mohou civilní vozidla vstoupit na Ruskem okupované území.
Lidé přes toto kontrolní stanoviště pravidelně jezdí do měst a vesnic kontrolovaných ruskými vojáky, aby „podpořili své příbuzné, dovezli civilistům nezbytné léky a vrátili se zpátky“, uvedl starosta Melitopolu Ivan Fedorov. Toto okupované město leží o dalších 60 kilometrů dál na jih.
Svědek agentury Reuters viděl asi 12 těl, čtyři z nich v autech. Střela podle něj při dopadu zasypala střepinami stojící vozidla, vysklila okna a nechala po sobě kráter. Žena, která se představila jako Natalija, agentuře Reuters řekla, že s manželem navštívili své děti v Záporoží a vraceli se za 90letou matkou. „Byli jsme ušetřeni. Je to zázrak,“ uvedla.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po útoku označil Rusko za krvežíznivý a „teroristický stát“.
O útoku na telegramu informoval i člen okupační správy Záporožské oblasti Vladimir Rogov, podle kterého je nejméně 23 mrtvých a 34 zraněných civilistů. Ti podle něj naopak prchali z ukrajinského území do části oblasti, kterou považují za osvobozenou.
Rusko, které na Ukrajinu zaútočilo letos 24. února, opakovaně i přes nashromážděné důkazy a svědectví odmítá, že útočí na civilisty. Při svém vojenském tažení Moskva obsadila část ukrajinské Záporožské oblasti a na okupovaném území uspořádala hlasování, které označuje za referendum o připojení k Rusku. Podle výsledků, které Kyjev a Západ neuznávají, se tamní obyvatelé vyslovili pro připojení území k Rusku. Anexi čtyř ukrajinských oblastí dnes podle Kremlu oficiálně oznámí ruský prezident Vladimir Putin.
Rusko při nočním útoku vážně poškodilo jednu z ukrajinských tepelných elektráren. S odvoláním na ukrajinské úřady to dnes napsala agentura AP, která zároveň upozornila, že Rusko se od počátku své invaze každý rok s přicházející zimou snaží ochromit ukrajinskou energetickou síť v naději, že naruší morálku obyvatel napadené země a také její vojenskou výrobu. Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) v poslední době zintenzivnily útoky obou stran na energetiku nepřítele.
Při ruském útoku na ukrajinskou elektrárnu utrpěli zranění dva pracovníci, cituje AP ukrajinskou energetickou společnost DTEK. Firma podrobnosti neposkytla, neuvedla ani informace o umístění elektrárny. Ukrajinské úřady zveřejňují jen málo podrobností o ruských útocích na svou energetickou síť, aby neprozradily nepříteli zpravodajské informace, podotkla AP.
Server Ukrajinska pravda píše s odvoláním na společnost Ukrenerho, že ráno se kvůli ruským útokům ocitli bez dodávek elektřiny spotřebitelé v několika regionech, například v Černihivské oblasti. V jiné zprávě portál cituje šéfa Ukrenerho Vitalije Zajčenka, který na setkání s velvyslanci skupiny G7 řekl, že ruská armáda v posledních týdnech změnila taktiku a na místo rozsáhlých útoků na ukrajinský energetický systém jako celek nyní podniká údery na jeho prvky v určitých regionech.
Komunální politici na Ukrajině zůstanou v úřadech do konce ruské války proti Ukrajině. Kvůli válce se po parlamentních a prezidentských neuskuteční ani místní volby, které se měly podle ústavy konat 26. října.
Ukrajinský parlament prodloužil funkční období místních politiků po dobu trvání válečného stavu. Usnesení podpořila jasná dvoutřetinová většina poslanců, uvedl parlament na svém webu.
Starostové a členové městských a obecních rad a regionálních parlamentů tak zůstanou ve svých funkcích až do konání voleb po skončení války. To platí například i pro primátora ukrajinské metropole Kyjeva Vitalije Klička, který tuto funkci zastává už od roku 2014.
Ruská duma schválila záměr odstoupit od rusko-americké smlouvy o snížení obrovských zásob plutonia z jaderných hlavic z období studené války. Dohoda byla podepsána v roce 2000 a v platnost vstoupila v roce 2011. Zavázala Spojené státy i Rusko k likvidaci nejméně 34 tun plutonia určeného pro výrobu zbraní, což by podle amerických představitelů stačilo až na 17.000 jaderných hlavic.
„Spojené státy podnikly řadu nových protiruských kroků, které zásadně mění strategickou rovnováhu, jež v době uzavření dohody panovala, a vytvářejí další hrozby pro strategickou stabilitu,“ uvádí se v komentáři k návrhu na odstoupení od dohody.
Rusko už v roce 2016 pozastavilo naplňování dohody s odvoláním na americké sankce po anexi Krymu a na údajně nepřátelské akce proti Rusku, rozšiřování NATO a změny ve způsobu, jakým Spojené státy likvidovaly své plutonium.
