K čertu s mobilizací! Rus popsal svůj krámek protiválečnými nápisy, hrozí mu vězení
Od té doby, co ruský prezident Vladimir Putin v únoru zahájil invazi na Ukrajinu, pokryl podnikatel Dmitrij Skurikhin fasádu svého obchodu ve vesnici nedaleko Petrohradu protiválečnými vzkazy na protest proti agresi Kremlu. Zprávu přinesla stanice Svobodná Evropa.
Skurikhin už od začátku invaze dostával pokuty za svůj protiválečný aktivismus a za údajnou „diskreditaci“ ruské armády.
„Myslím na svou bezpečnost každý den. Ale důležitější je, aby lidé zjistili, jaký mám na to pohled. Udělám vše, co je v mých silách, abych toho dosáhl. Co se mi může stát? Možná půjdu do vězení. To je v pořádku,“ řekl Skurikhin, který žije ve vesnici zvané Russko-Vysotskoe v Leningradské oblasti.
Nyní byl Skurikhin zadržen a v jeho bytě byla provedena razie poté, co na svůj obchod vyvěsil ceduli kritizující částečnou vojenskou mobilizaci, kterou Putin vyhlásil 21. září, s nápisem: „Jděte do háje se svou mobilizací. Tam s takovým vedením země totiž vede cesta.“
Skurikhin čelí trestnímu stíhání, které může vést až k pěti letům vězení, uvedla ruská organizace na ochranu práv Setevyye Svobody (Network Freedoms).
Ruské úřady provedly razii ve Skurikhinově domě 23. září, po níž podle jeho rodiny zanechala dům zničený. Muž byl zadržen až do soudního jednání.
Okresní soud pro Lomonosov v Leningradské oblasti 25. září propustil Skurikhina z vazby, ale nařídil mu, aby nemluvil se svědky ani jim neposílal SMS zprávy či e-maily, uvedl Setevyye Svobody v příspěvku na Telegramu.
Skurikhinův právník Dmitrij Gerasimov nemohl o případu poskytnout žádné podrobnosti, neboť soud zavedl povinnost mlčenlivosti.
Rusové zabavili majetek a hotovost
Skurikhin zveřejnil 23. září na své facebookové stránce, že ruský vyšetřovací výbor provedl razii v jeho domě a zveřejnil několik fotografií z místa činu.
Následující den aktivista za práva Dinar Idrisov na Facebooku zveřejnil, že razie trvala 11 hodin a že úředníci obrátili Skurikhinův dům, kde žije se svou ženou a třemi nezletilými dětmi, vzhůru nohama.
Idrisov napsal, že úředníci také zabavili veškerou hotovost v jeho domě, stejně jako všechny telefony, počítače a tablety, včetně těch jeho dětí.
„Nechali rodinu s několika dětmi zcela bez peněz,“ řekl Idrisov s tím, že okna v rodinném dvoupatrovém domě byla během razie také rozbita.
Idrisov dodal, že on a další aktivisté mají podezření, že během zátahu byl přítomen důstojník mocné ruské Federální bezpečnostní služby (FSB), nástupce sovětské KGB, ale že nikdo neviděl dokumenty této osoby.
Trestní případ podle Idrisova souvisí s nápisem odsuzujícím Putinovu vojenskou mobilizaci, který Skurikhin vyvěsil na fasádu svého obchodu 21. září.
Skurikhin v příspěvku na Facebooku uvedl, že jeho žena ho požádala, aby nápis nevěšel, a odmítla mu s tím pomoci.
„Naším cílem musí být porážka ruského agresora a odchod okupantů z ukrajinského území. Je to v bytostném zájmu celé Evropy, stejně jako musíme rozhodně čelit ruským provokacím v podobě dronů a vojenských letadel ve vzdušném prostoru zemí NATO. Je důležité, že Donald Trump je s námi v tomto na jedné lodi,“ reagoval premiér Petr Fiala na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, že by Ukrajina s podporou Evropské unie a Severoatlantické aliance mohla dobýt zpátky veškerá území, která ztratila v ruské invazi.
Nejméně dva lidé přišli o život a tři byli zraněni při náletu ukrajinských dronů na Novorossijsk na jihu Ruska, uvedl tamní gubernátor Kondratěv.
Vývoz vojenského materiálu z ČR by letos mohl podle prezidenta a výkonného ředitele Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiřího Hynka dosáhnout 100 miliard korun. Dál už podle něj ale není moc kam růst. Hynek to dnes řekl ČTK na odborné konferenci na téma Očekávaný vývoj leteckého a obranného průmyslu v ČR a ve světě, která se konala v Brně. Loni se vývoz vojenského materiálu z ČR meziročně zvýšil o 86 procent a dosáhl asi 91 miliard korun.
„Je velký optimismus, export stále roste, ale je nutné si uvědomit, že zhruba 70 až 75 procent z toho přímo nebo nepřímo končí na Ukrajině. Jde především o velkorážovou dělostřeleckou munici. A já jsem přesvědčen, že v této oblasti už dál kapacity příliš neporostou. Nicméně může docházet k exportu nových sofistikovaných systémů,“ uvedl Hynek.
Pražský soud potrestal stovkou hodin obecně prospěšných prací muže, který na sociálních sítích oslavoval ruské válečné zločiny na Ukrajině.
Případ se týkal diskuze pod články na facebooku České televize – ČT24. Jeden měl titulek „Aktualizace: Ruský raketový útok na ukrajinské město Kryvyj Rih si dnes vyžádal nejméně 19 obětí, uvedl šéf oblastní správy Serhij Lysak, přes 50 lidí při zásahu obytné čtvrti utrpělo zranění“. Druhý nesl název „Při ruském útoku na ukrajinské město Sumy zemřelo nejméně dvacet lidí“.
„Krásné zprávy“ a „To jsou ale krásné zprávy. Cítíte tu blaženost?“ komentoval je padesátník. Proti rozsudku neprotestoval.
„Souhlasím s Trumpem, že je potřeba ruské okupanty z Ukrajiny vykopat. Také souhlasím, že je nutné v zájmu bezpečnosti odstřihnout Evropu od závislosti na ruských energiích. Česko to už udělalo,“ komentoval ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu) obrat amerického prezidenta Donalda Trumpa v postoji k válce na Ukrajině.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul ocenil obrat amerického prezidenta Donalda Trumpa v postoji k válce na Ukrajině. V rozhovoru s rádiem Deutschlandfunk dnes řekl, že Trump vidí, že dosavadní snahy o jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nejsou úspěšné. Wadephul rovněž ocenil Trumpův tlak na Maďarsko a Slovensko, aby přestaly kupovat ruskou ropu.
Trump po úterním setkání v New Yorku s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj Valného shromáždění OSN uvedl, že by Kyjev s podporou EU a NATO mohl dobýt zpátky veškeré území, které ztratil kvůli ruské invazi, a možná by mohl zajít i dál. To je výrazný obrat oproti dřívějším výzvám, aby Ukrajina učinila územní ústupky Rusku výměnou za mír.
Podle Wadephula Trump zjistil, že jeho „nemalé úsilí“ o řešení války na Ukrajině „bylo zatím neúspěšné“. Z tohoto poznání pak americký prezident „vyvodil správné důsledky“. „To je dobré pro Ukrajinu a také pro Evropu,“ dodal šéf německé diplomacie.
„Pokračujeme v naší speciální vojenské operaci, abychom zajistili naše zájmy a dosáhli cílů, které prezident naší země stanovil od samého začátku. A děláme to pro současnost a budoucnost naší země, pro mnoho dalších generací. Proto nemáme jinou alternativu,“ uvedl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
Výsledky sblížení se Spojenými státy jsou blízké nule, dodal. „V našich vztazích se jeden přístup zaměřuje na odstranění dráždivých faktorů. Tento přístup však postupuje pomalu.“
Rusko plánuje od roku 2026 zvýšit daň z přidané hodnoty z 20 na 22 procent kvůli potřebě financovat armádu. Prezident Vladimir Putin minulý týden naznačil, že je otevřen zvýšení některých daní, aby bylo možné dále financovat válku – připomněl, že Spojené státy zvýšily daně bohatým lidem za válek ve Vietnamu a v Koreji.
Ministerstvo financí uvedlo, že zvýšení daní bude zaměřeno především na „financování obrany a bezpečnosti“. Dodalo, že navrhuje i zvýšení dalších daní, včetně zdanění hazardu. „Prostředky plánované v rozpočtu umožní vybavit ozbrojené síly potřebnou výzbrojí a vojenským vybavením, vyplácet platy vojenskému personálu a podporovat jejich rodiny a modernizovat podniky obranného průmyslu,“ uvedl úřad.
Putin se bojí přímých jednání a chce pokračovat ve válce, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Radě bezpečnosti OSN. „Zde (v RB OSN) je také představitel Číny, mocné země, na které je Rusko nyní úplně závislé,“ řekl podle serveru BBC News. „Jestli Čína skutečně chce ukončit tuto válku, mohla by přimět Moskvu ukončit invazi. Bez Číny je putinovské Rusko ničím,“ prohlásil ukrajinský prezident.
Na všeobecné rozpravě Valného shromáždění OSN bude dnes zřejmě nejsledovanějším vystoupení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Dá se očekávat, že bude apelovat na světové společenství, aby zvýšilo tlak na Rusko a donutilo ho ukončit válku na Ukrajině, kterou Moskva vede už více než tři a půl roku.
O válce na Ukrajině podle všeho ve svém proslovu bude hovořit i český prezident, který by měl přijít na řadu jako šestý řečník. Proslovy začnou v 15:00 SELČ.
Na agresivní chování Ruska není odpovědí appeasement, ale je třeba mu čelit silou a rozhodnou globální reakcí, řekl v úterý pozdě večer SELČ český prezident Petr Pavel ve svém vystoupení před Radou bezpečnosti OSN v New Yorku. Rusko podle něj neusiluje o mír, ale ve skutečnosti jím i mezinárodním právem pohrdá a systematicky porušuje základní zásady mírového soužití.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Ukrajina by podle amerického prezidenta Donalda Trumpa mohla s podporou EU a NATO dobýt zpátky veškeré území, které ztratila kvůli ruské invazi, a možná by mohla jít i dál. Trump to uvedl na své sociální síti Truth Social po schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj Valného shromáždění OSN. Je to výrazný posun oproti dřívějším výzvám Trumpa k tomu, aby Kyjev učinil územní ústupky Rusku výměnou za mír, píše agentura AP.
Země NATO by podle Trumpa měly sestřelit ruské letouny, pokud vniknou do jejich vzdušného prostoru. Řekl to novinářům před setkáním se Zelenským.
ČR podle Pavla jasně vidí zločiny páchané na ukrajinských dětech a mladých lidech pod ruskou okupací. Pachatelé musí být dohnáni k odpovědnosti.
Trump oznámil, že se setká s představiteli EU, aby s nimi projednal zastavení dovozu ruských energií.
Ruská armáda postupuje v dobývání klíčového města Kupjansk v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Po ovládnutí města hodlá pokračovat v postupu v tomto regionu, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. Tvrdí přitom, že z 8667 budov ve městě ruští vojáci ovládli 5667, částečně obklíčili síly nepřítele a snaží se toto obklíčení dokončit. Agentura AFP uvedla, že nedokáže tato tvrzení ověřit. Mapa bojiště analytického webu DeepState, který je považován za blízký ukrajinské armádě, ukazuje, že ukrajinské jednotky jsou teď v Kupjansku tzv. vzaty do kleští, ale nejsou obklíčeny, dodala.
Litevský parlament dnes rozšířil pravomoci armády ohledně sestřelování dronů vstupujících do vzdušného prostoru Litvy. Uvedla to veřejnoprávní stanice LRT, podle níž bude moci ministryně obrany Dovilé Šakalienéová rozhodnout o použití vojenské síly proti dronům v určitých zónách.
Hraniční přechody s Běloruskem, silniční a železniční, budou znovu otevřeny o půlnoci ze středy na čtvrtek, oznámil dnes polský premiér Donald Tusk během zasedání vlády. Připomněl, že se je Varšava rozhodla uzavřít v souvislosti s rusko-běloruským vojenským cvičením Západ 2025 v sousední zemi. V důsledku manévrů podle předsedy polské vlády vzrostlo ohrožení a politická a faktická nestabilita u polských hranic, uvedla televize TVN 24 na svém webu.
Generální tajemník světové organizace António Guterres ve svém projevu v OSN zmínil konflikt v Súdánu a válku na Ukrajině, řekl ale, že rozsah ničení a umírání v Gaze je větší než v jakémkoliv konfliktu, který pamatuje.
Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš souhlasí s prezidentem Petrem Pavlem, že by bylo vhodné vyvíjet tlak na Izrael, aby přehodnotil plány na dobytí města Gaza. Na předvolební akci v Turnově dnes ČTK řekl, že v řešení konfliktu v Pásmu Gazy, ale i na Ukrajině by měla hrát větší roli Visegrádská skupina (V4 - ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Na další předvolební akci v Semilech na dotaz z jednoho přítomných uvedl, že i česká vláda by měla být aktivnější.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Polska, Rumunska a Estonska Ruskem nejsou podle senátního zahraničního výboru oddělené incidenty, ale širší kampaň Ruska. Rusko usiluje o destabilizaci členských států NATO a eskalaci bezpečnostních hrozeb, proto za následky svých provokací ponese plnou odpovědnost. Dnes se na tom usnesl senátní výbor pro zahraniční věci, když na uzavřeném jednání s vyloučením veřejnosti projednával například situaci na ukrajinském bojišti nebo zprávu o ruských dronech nad Polskem. S výsledkem novináře seznámil předseda výboru Pavel Fischer (za TOP 09).
Senátoři si k dnešnímu jednání přizvali zástupce ministerstva obrany, generálního štábu a Vojenského zpravodajství.
Komisař pro obranu Andrius Kubilius na pátek svolal jednání o takzvané zdi proti dronům podél celé východní hranice Evropské unie. On-line schůzky se zúčastní zástupci sedmi zemí v první linii - Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska, Polska, Rumunska a Bulharska - a pozvána byla rovněž Ukrajina, uvedl mluvčí Evropské komise (EK). Jednání je reakcí na sérii narušení unijního vzdušného prostoru ruskými letouny a drony.
„Jde o konkrétní krok navazující na slova předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, související i s nedávnými útoky v Rumunsku a v Polsku,“ uvedl mluvčí Thomas Regnier. Šéfka unijní exekutivy ve svém projevu o stavu EU na začátku září podpořila požadavky na vytvoření zdi proti dronům podporované Unií a prohlásila, že Evropská unie musí „vyslyšet výzvy pobaltských přátel“ ohledně ochrany východních hranic bloku.
Nynější přelet dronů nad kodaňským letištěm byl dosud nejzávažnějším útokem na dánskou infrastrukturu, řekla dnes premiérka Mette Frederiksenová dánské televizi. Incident spojila s řadou podobných událostí v Evropě z nedávné doby. Podle dánských zpravodajských služeb čelí země významné hrozbě sabotáže, napsala agentura AFP. Moskva dnes popřela, že by byla do přeletu dronů u Kodaně zapletena.
Největší dánské letiště bylo kvůli přeletům dvou až tří dronů v pondělí večer uzavřeno na několik hodin, což podle jeho vedení ovlivnilo a ovlivní cesty asi 20.000 lidí. Policie dnes ráno uvedla, že drony ovládal někdo s dostatečnými zkušenostmi, po původci incidentu však stále pátrá.
Rekordních 468 dětí z šesti ukrajinských měst je letos zařazeno do projektu Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) s názvem Vánoční balíček pro Ukrajinu. Jde o děti v obtížné životní situaci, do registru je vytipovaly tamní sociální organizace. Lidé mohou kupovat dárky přesně na míru, děti si vybírají ze zveřejněného seznamu. Letos jde o 17. ročník projektu. Dosud bylo takto obdarováno 5040 dětí. Veřejnost má o akci velký zájem, zapojují se lidé z celé republiky, řekla dnes ČTK za ACHO Kateřina Biolková. Projekt bude spuštěn 1. října.
Letošní seznam se oproti loňskému rozrostl o sedm dětí. Letos se do projektu zapojí 468 dětí z měst Lopatyn, Bortnyky, Berežany, Chmelnyckyj, Ternopil a Kolomyja. „Počet měst je stále stejný, jde o šest míst. S partnery z Ukrajiny máme navázánu dlouholetou spolupráci, která je základem pro výběr dětí. Partneři, kterými jsou většinou charity, sami znají místní prostředí, pracují s těmi rodinami a právě tam sahají při výběru dětí do seznamu vánočního balíčku,“ uvedla Biolková.
Rusko v noci na dnešek zaútočilo leteckými bombami a drony na Oděskou oblast a na ukrajinská města Záporoží a Černihiv, uvedly místní úřady s tím, že zásahy utrpěla civilní i kritická infrastruktura. Při útoku balistickými raketami na Oděskou oblast byla zabita jedna žena a zničena byla některá místní rekreační zařízení, informovala agentura Unian. Dronové útoky hlásí také ruské hlavní město Moskva a další ruské oblasti.
Při ruském útoku balistickými raketami na město Tatarbunary v Oděské oblasti byla zabita inspektorka Státní auditní služby a několik lidí bylo zraněno. Tisková služba Oděské oblastní prokuratury potvrdila noční útok balistickými raketami na okres Bilhorod-Dnistrovskyj. „Zasaženy byly rekreační oblasti. Při útoku byla zabita civilistka, 60letá žena. Další dva civilisté, 66letý muž a 49letý muž, byli zraněni. Jedna z obětí je v nemocnici,“ uvedla tisková služba.
Nový plán vojenských zakázek Německa, který získal web POLITICO, ukazuje, že Berlín se zaměří především na evropský průmysl, přičemž pouze 8 procent nákupů půjde na americké zbraně.
To je rána pro Donalda Trumpa, který vyvíjel tlak na evropské země, aby pokračovaly v nákupu amerických zbraní navzdory geopolitickým nepokojům vycházejícím z Bílého domu.
Z plánu nákupů vyplývá, že Německo se chystá v příštím roce prosadit zakázky v hodnotě téměř 83 miliard eur. Seznam, který byl sestaven pro rozpočtový výbor německého parlamentu, podrobně uvádí 154 významných nákupů v oblasti obrany v období od září 2025 do prosince 2026.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
Rusko v noci na dnešek zaútočilo leteckými bombami a drony na ukrajinská města Záporoží a Černihiv, uvedly místní úřady s tím, že zásahy utrpěla civilní i kritická infrastruktura. Dronové útoky hlásí také ruské hlavní město Moskva.
Šéf Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny Ivan Fedorov uvedl, že město Záporoží utrpělo šest zásahů leteckými pumami FAB. Zasaženy byly podle něj obytné domy i průmyslové objekty.
Podle předsedy vojenské správy severoukrajinského města Černihiv Dmytra Bryžynského se městem v pondělí večer ozvaly nejméně dva výbuchy. „Nepřítel útočí na jeden z objektů kritické infrastruktury,“ napsal na Telegramu s tím, že útok si předběžně nevyžádal žádné oběti.
Český prezident Petr Pavel novinářům v New Yorku řekl, že dnes krátce hovořil se svým estonským protějškem Alarem Karisem ohledně narušení vzdušného prostoru ze strany Ruska. Reakci ze strany NATO označil za včasnou a adekvátní. „Okamžitě vystartovaly letouny včasné výstrahy, systém integrované protivzdušné obrany v NATO byl informován a všichni spojenci vlastně reagovali v rámci přijatých opatření, která jsou předem stanovena,“ uvedl.
„Pokud jde o případné opakování takových incidentů, tak si myslím, že je důležité ruské straně zdůraznit, že narušení vzdušného prostoru, případně blízkosti přeletů v mezinárodních vodách a další provokativní chování, které Rusko poměrně často dělá, můžou vést velice snadno ke konfliktu,“ řekl Pavel s tím, že je třeba Moskvě připomenout, že pokud by to bylo obráceně, určitě by jednala také. „Kdyby ze strany států NATO docházelo k opakovaným narušením suverenity ruského vzdušného prostoru, tak bychom se asi velice rychle dočkali toho, že bude ruská protivzdušná obrana reagovat velice razantně a stejně razantně musíme jednat i my, protože musíme mít respekt k suverenitě jeden druhého,“ dodal.
Moldavské úřady dnes oznámily, že provedly 250 razií a zadržely 74 lidí při vyšetřování údajného plánu na podněcování nepokojů a destabilizaci země v souvislosti s parlamentními volbami. Napsala to dnes agentura AP, podle níž Kišiněv viní Rusko z podpory tohoto plánu. Prozápadní prezidentka země Maia Sanduová podle agentury Reuters obvinila Moskvu z utrácení stovek milionů eur ve snaze ovlivnit nedělní volby. Moskva se k posledním informacím nevyjádřila, dříve obvinění z vměšování do záležitostí Moldavska odmítla.
Moldavská policie uvedla, že plán vyvolat nepokoje byl „koordinován z Ruské federace prostřednictvím kriminálních živlů“. Podle moldavského prokurátora Victora Fortuny většina z podezřelých cestovala do Srbska, kde podstoupili výcvik. Někteří z nich přitom zprvu neznali skutečný účel cest, které byly prezentovány jako poutě, až později se zapojili do výcviku k výtržnostem a destabilizaci, uvedl policejní šéf Viorel Cernautseanu. Podle moldavských úřadů výcvik v Srbsku prováděli ruští tajní agenti, napsala agentura Reuters.
Český prezident Petr Pavel se dnes jasně postavil za zachování české muniční iniciativy na podporu Ukrajiny. Bylo by podle něj velice nebezpečné a nešťastné, kdyby se Česko od pomoci distancovalo, a to i proto, že by se jakákoli snaha tuto iniciativu omezit nebo zrušit setkala s velkým nepochopením u spojenců. Pavel to dnes řekl českým novinářům v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN. Iniciativu zamýšlí zrušit nejsilnější opoziční strana ANO, pokud vyhraje říjnové parlamentní volby.
„Pokud chceme respektovat, že svět by měl fungovat na základě nějakých pravidel, pak musíme podpořit každého, kdo je obětí porušení takových pravidel,“ je přesvědčen Pavel, podle něhož je to dnes Ukrajina, ale příště to může být jiný člen NATO nebo i Česko. „A v tom případě bychom taky očekávali solidaritu od ostatních,“ zdůraznil.
Polsko sestřelí jakékoliv ruské letadlo nebo dron, pokud takový stroj naruší jeho vzdušný prostor, řekl polský premiér Donald Tusk podle serveru Politico. Tusk se takto vyjádřil v návaznosti na řadu incidentů, kdy ruské drony nebo válečná letadla vnikly do vzdušného prostoru NATO.
„Chci, aby to bylo jasné. Létající objekty, které naruší náš vzdušný prostor a přeletí nad Polskem, bez diskuse sestřelíme,“ řekl Tusk na tiskové konferenci. Podle Politico dodal, že chce mít stoprocentní jistotu, že spojenci Polska v NATO budou reagovat stejně. Premiér uvedl, že nechce, aby v případě eskalace konfliktu Polsko zůstalo osamoceno.
Kapacita plynovodního propojení z Maďarska na Slovensko stoupne o čtvrtinu na 4,38 miliardy metrů krychlových suroviny ročně. Oznámil to dnes slovenský přepravce plynu Eustream, který se na tom dohodl s partnerskou maďarskou společností FGSZ. Význam této trasy stoupl po letošním ukončení tranzitu ruského plynu na Slovensko přes Ukrajinu.
Nově dohodnutá kapacita, která by už zhruba pokryla loňskou spotřebu plynu na Slovensku, se týká plynovodního uzlu Veľké Zlievce/Balassagyarmat. Krok následoval po opatřeních v systému FGSZ. Výsledkem má být zlepšení toku plynu v obou směrech, včetně využití nových a připravovaných kapacit ohledně zkapalněného zemního plynu (LNG).
Principy Organizace spojených národů čelí útokům jako nikdy dříve, prohlásil dnes v New Yorku generální tajemník OSN António Guterres na setkání k připomínce 80. výročí založení světové organizace. Nestačí jen OSN ubránit, je třeba ji posílit, zdůraznil také.
Guterres v několikaminutovém projevu před Valným shromážděním OSN konkrétně zmínil útoky na civilisty a pošlapávání mezinárodního práva v Pásmu Gazy, na Ukrajině či v Súdánu.
Rusko stupňuje represe, aby umlčelo odpor vůči válce na Ukrajině, uvedla zpravodajka OSN pro lidská práva v Rusku Marijana Kacarovová. Útlak je namířen proti civilistům, novinářům i ukrajinským vězňům a zahrnuje také mučení, na němž se podílejí i lékaři, vyplývá ze zprávy, z níž citují agentury AP a DPA.
Kacarovová řekla, že ruské úřady zintenzivnily používání „trestního stíhání, dlouhodobého věznění, mučení a špatného zacházení“ k potlačení opozice vůči válce nařízené prezidentem Vladimirem Putinem. „Represe se stupňují... a stávají se masivními,“ řekla zpravodajka novinářům v Ženevě před předložením zprávy Radě OSN pro lidská práva. Rada zřídila její post po zahájení totální ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022.
Rusko je připraveno o rok prodloužit rusko-americkou odzbrojovací smlouvu Nový START, která stanovuje limity na strategické jaderné zbraně a jejich nosiče, pokud Spojené státy učiní totéž. Prohlásil to dnes ruský prezident Vladimir Putin. Platnost smlouvy má skončit 5. února příštího roku.
„Abychom se vyhnuli vyprovokování závodů ve zbrojení a zajistili přijatelnou úroveň předvídatelnosti a jaderného odstrašování, považujeme za oprávněné pokusit se zachovat status quo stanovený smlouvou během současného turbulentního období. Rusko je proto připraveno i po 5. únoru nadále dodržovat ústřední kvantitativní omezení podle smlouvy po dobu jednoho roku,“ řekl Putin podle agentury Interfax. „Toto opatření bude životaschopné pouze tehdy, pokud Spojené státy budou jednat obdobně a nepodniknou kroky, které by narušily stávající rovnováhu,“ dodal ruský prezident.
Rusko naléhá na Mezinárodní organizaci pro civilní letectví (ICAO), aby mu zmírnila sankce týkající se leteckých náhradních dílů a označila je za „nezákonné donucovací opatření“. Dnes o tom informovala agentura Reuters s odvoláním na obeznámený zdroj. Kvůli západním sankcím uvaleným na Moskvu po začátku invaze na Ukrajinu ztratilo Rusko přístup k letounům vyráběným v zahraničí a k náhradním dílům k nim.
Ruské aerolinie tak části pro více než 700 letadel většinou značky Airbus a Boeing musejí shánět přes komplikované okliky, přes které si navíc nedokážou zajistit vše, co potřebují. „Pokud se v blízké budoucnosti zřítí ruský boeing nebo airbus a lidé zemřou – co potom? V každém případě se vina svalí na sankce,“ řekl agentuře Reuters nejmenovaný zdroj z letecké branže. Ruské úřady se podle něj snaží vyjednat zmírnění sankcí, zejména těch týkajících se dodávek náhradních dílů, které jsou podle nich klíčové pro bezpečnost v letectví.
Německé ozbrojené síly se připravují na ošetření až 1000 raněných vojáků denně v případě konfliktu mezi Ruskem a NATO. Agentuře Reuters to řekl vrchní lékař německé armády Ralf Hoffmann.
Hoffmann uvedl, že počet zraněných vojáků v potenciálním konfliktu by závisel na intenzitě bojů a na tom, které vojenské jednotky by byly zapojeny. „Realisticky hovoříme o čísle kolem 1000 zraněných vojáků denně,“ řekl v rozhovoru s Reuters.
Kreml dnes obvinil Estonsko, že falešně nařklo piloty tří ruských stíhaček MiG-31 z pátečního narušení estonského vzdušného prostoru. Tallinn se jen snaží vyhrotit napětí, řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Estonsko je členem Evropské unie a Severoatlantické aliance a jeho tvrzení o narušení vzdušného prostoru už dříve odmítlo i ruské ministerstvo obrany.
„Považujeme tato (estonská) prohlášení za nepodložená, neopodstatněná a za součást zcela bezuzdné politiky přiživování napětí a vyvolávání atmosféry konfrontace,“ řekl podle tiskových agentur mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina. „Naši vojáci vždy dodržují mezinárodní pravidla,“ prohlásil.
Na bojišti, kde se to jen hemží smrticími ruskými drony, používají ukrajinští vojáci stále více obratná dálkově ovládaná vozidla, která dokážou plnit celou řadu úkolů a umožňují vojákům, aby se sami nevydávali na potenciálně životu nebezpečné mise, napsala agentura AP.
Ukrajinská armáda, která se v déle než tři a půl roku trvající válce potýká s nedostatkem vojáků, využívá zejména takzvané pojízdné roboty. Toto vozítko vypadá jako miniaturní tank a dokáže přepravovat zásoby, odstraňovat miny a evakuovat zraněné nebo mrtvé.
„Lidi to úplně nahradit neumí,“ připustil velitel jednoho z pluků ve 20. brigádě Ljubart, který vystupuje pod přezdívkou Miami. „Řekl bych to takhle: člověk tam jít může, ale je to pro něj někdy příliš nebezpečné,“ dodal následně.
Ruská vojska dobyla vesnici Kalynivske na jihovýchodě Ukrajiny, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany, které použilo ruský název obce, nalézající se na styku administrativní hranice Dněpropetrovské, Doněcké a Záporožské oblasti, Kalinovskoje.
Kyjev se dosud nevyjádřil k tvrzení Moskvy, které ve válečných podmínkách nelze bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů. O obci se ukrajinský generální štáb v ranním přehledu situace na bojišti nezmínil, nejhorší podle něj zůstává situace u Pokrovska na východě země, kde nepřítel během uplynulých 24 hodin podnikl 49 útoků.
V Karlovarském kraji žilo ke konci loňského roku 36 021 cizinců včetně azylantů. Polovina z nich jsou Ukrajinci. Ačkoli se počet cizinců v Karlovarském kraji meziročně mírně snížil, v dlouhodobém vývoji se podíl cizinců v Karlovarském kraji postupně zvyšuje. Ke konci roku 2024 cizinci tvořili 12,3 procenta celkového počtu obyvatel. V Česku má Karlovarský kraj třetí největší podíl cizinců po Praze (25,3 procenta) a Plzeňském kraji (13,1 procenta). Na základě údajů od Ředitelství služby cizinecké policie o tom informovala karlovarská pobočka Českého statistického úřadu (ČSÚ).
A tady jsou další nové snímky ze Záporoží.
Dronům se podařilo na okupovaném poloostrově Krym zničit dva ruské obojživelné létající čluny Berijev Be-12, nasazované při vyhledávání ukrajinských bezpilotních plavidel, uvedla ukrajinská vojenská rozvědka HUR, podle které se tak stalo „poprvé v historii“. Spolu s protiponorkovými Be-12 zasáhly drony i ruský vrtulník. HUR zveřejnila záběry, které podle ní ukazují útočící drony.
Podívejte se na aktuální snímky ze Záporoží, kde dnes útočili Rusové.
Ruské letectvo na Záporoží shodilo nejméně pět leteckých bomb, uvedl Fedorov. Poničená je civilní infrastruktura, škody jsou například na 15 panelových domech. Fedorov původně informoval o dvou mrtvých a dvou raněných, později ale doplnil, že záchranáři z trosek zasaženého domu vyprostili tělo 75leté ženy. „Žádný z objektů neměl nic společného s vojenskou infrastrukturou, šlo o cílený teror proti městu a jeho obyvatelům,“ uvedl Fedorov. Rusko se k dalšímu z útoků na Záporoží, které podniklo tento měsíc, nevyjádřilo.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
ruský vzdušný úder na ukrajinské město Záporoží zabil v noci na dnešek dva lidi a další dva zranil. Podle agentury AFP to sdělil šéf regionální vojenské správy Ivan Fedorov. Další dva lidi ruské útoky v noci na dnešek zranily v Kyjevě a Sumské oblasti.
V neděli večer ruské úřady uvedly, že ukrajinský útok za použití bezpilotních prostředků na město Foros zabil tři lidi a dalších 16 zranil. Foros se nachází na poloostrově Krym, který ruské jednotky obsadily v roce 2014.
Šéf německé armády Carsten Breuer chce urychleně zavést nové zbraňové systémy k obraně proti dronům. Důraz bude klást i na schopnost vyrábět tyto prostředky ve velkém, pokud si to vyžádá situace. Informovala o tom dnes agentura DPA.
Americký prezident Donald Trump dnes ujistil, že Spojené státy by se podílely na obraně Polska a pobaltských zemí, pokud by Rusko situaci v regionu vyhrotilo a zintenzivnilo zde své vojenské aktivity. Řekl to dnes podle agentury AFP.
Ukrajinské granáty shozené dronem zničily ruský kamion a auto během několika sekund.
Koukněte na video níže.
Více než 15 000 mobilizovaných ruských vojáků zabitých na Ukrajině bylo nyní identifikováno.
Ukrajina zničila ruské vozidlo přezdívané „terminátor na pásech“ při neobvyklém útoku, uvedla armáda.
Podle armádních zdrojů jde teprve o třetí vizuálně potvrzené zničení tohoto typu vozidla od začátku ruské invaze v plném rozsahu.
Na okupovaném Krymu byly zničeny 3 ruské vrtulníky Mi-8 a radarová stanice, uvedla ukrajinská agentura HUR.
Orientační odhady ruských bojových ztrát k 21. září
Při ukrajinském ostřelování ruského města Šebekino, které leží nedaleko od hranic s Ukrajinou, zahynula civilistka, oznámil dnes gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov. Ukrajinské úřady naopak informují o třech zraněných civilistech po ruských útocích na Záporožskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny během uplynulého dne.
Ukrajinské letectvo uvedlo, že Rusko přes noc vypustilo 54 útočných a návnadových dronů typu Šahed, z nichž protivzdušná obrana zachytila 33.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes zahájil obnovenou hudební soutěž Intervize. Má představovat protiváhu mezi Rusy populární soutěže Eurovize, z níž bylo Rusko vyloučeno kvůli invazi na Ukrajinu. Intervize se účastní zástupci z více než 20 zemí, informovala agentura DPA.
Podle šéfa Kremlu usilují všechny země o svobodný rozvoj a zachování své identity. „Právě úcta k tradičním hodnotám a k rozmanitosti kultur je základní myšlenkou soutěže a inspiruje účastníky k uměleckým výkonům," řekl Putin na úvod soutěže, která se koná před zhruba 11 000 diváky v moskevské koncertní hale Live Arena.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvedl, že od Spojených států očekává uvalení silných sankcí na Rusko. Evropa podle něj svůj příslib zvýšit tlak na Rusko plní.
Evropská komise v pátek představila nový, devatenáctý sankční balík proti Rusku. Zavádí v něm sankce na dalších 118 lodí z takzvané ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Omezení se poprvé zaměří také na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU.
Při rozsáhlém ruském raketovém a dronovém útoku na ukrajinská města přišli o život dva lidé a dalších 36 bylo zraněno.
Vláda se rozhodla založit koordinační skupinu pro antidronovou ochranu státu. Úkolem odborníků bude mimo jiné sledovat vývoj technologií a navrhovat patřičná opatření. Premiér Petr Fiala (ODS) to dnes řekl v Mošnově na Novojičínsku novinářům během Dnů NATO v Ostravě a Dnů Vzdušných sil Armády ČR.
Předseda sněmovního obranného výboru a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO) řekl České televizi (ČT), že jde o nadbytečnou aktivitu, podobných skupin je podle něj už v Severoatlantické alianci mnoho.
Evropská unie zvažuje zavedení obchodních opatření vůči dovozu ruské ropy na Slovensko a do Maďarska prostřednictvím ropovodu Družba, pokud tento dovoz nebude postupně ukončen. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg s odvoláním na osoby obeznámené se situací.
Drony ukrajinské tajné služby SBU a armádních speciálních sil zasáhly v noci na dnešek přečerpávací stanice ruského ropovou Kujbyšev-Tichoreck ve Volgogradské a Samarské oblasti Ruska.
Tento ropovod se používá k vývozu ropy přes přístav Novorossijsk na jihu evropského Ruska. Uvedl to dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na své nejmenované zdroje.
Ruská vojska dobyla vesnici Berezove v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany.
Ukrajinské drony během noci zasáhly a poškodily ruské rafinérie v Saratovu a Novokujbyševsku, zásobující ruskou armádu, informoval ukrajinský generální štáb.
Záběry z míst, která byla v noci pod masivním ruským útokem.
Orientační odhady ruských bojových ztrát k 20. září. Uvádějí je Ozbrojené síly Ukrajiny.
Rusko během noci vyslalo proti Ukrajině 40 raket a střel a 580 dronů. Nejméně tři lidé byli zabiti, desítky dalších utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram.
Nejméně jednoho mrtvého a 26 raněných si vyžádal ruský útok na Dněpropetrovskou oblast, dalšího mrtvého hlásí úřady v Chmelnycké oblasti.
Polsko dnes ráno vyslalo svá a spojenecká letadla, aby zajistila bezpečnost polského vzdušného prostoru poté, co Rusko zahájilo letecké útoky na západě Ukrajiny poblíž polských hranic. „Polská a spojenecká letadla operují v našem vzdušném prostoru, zatímco pozemní protivzdušná obrana a radarové průzkumné systémy byly uvedeny do nejvyšší pohotovosti,“ uvedlo operační velení armády členské země NATO v příspěvku na síti X.
Dobrý den, vážení čtenáři. Rusko popřelo, že by jeho stíhačky v pátek narušily estonský vzdušný prostor. Šlo prý o plánovaný let z ruské oblasti Karélie na letiště v ruské enklávě Kaliningradu, uvedlo ministerstvo obrany na telegramu. Tallinn už kvůli incidentu požádal spojence o konzultace podle článku 4 smlouvy o Severoatlantické alianci.
„Let (tří ruských stíhaček MiG-31) byl v souladu s mezinárodními pravidly pro užívání vzdušného prostoru, bez narušení hranic jiných států, což bylo potvrzeno objektivními kontrolními prostředky. Při letu se ruské letouny neodchýlily od dohodnuté letové trasy a neporušily vzdušný prostor Estonska,“ stojí dále v příspěvku na telegramu. Naopak Tallinn uvedl, že ruské stíhačky setrvaly v estonském vzdušném prostoru 12 minut.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
OBRAZEM: Ruský prezident Vladimir Putin (vpravo) navštívil v pátek závod Motovilicha, hutní a vojenský závod v Permu v Rusku.
Dvě ruské stíhačky přeletěly nízko nad těžební plošinou firmy Petrobaltic v Baltském moři, porušily její bezpečnou zónu. Oznámila to dnes polská pohraniční stráž.
„Státní hranice narušena nebyla, a proto jsme nemuseli reagovat,“ řekla mluvčí pohraničníků Katarzyna Przybyszová televizi TVN24. Ropná plošina se nachází v polské ekonomické zóně Baltského moře, asi 70 kilometrů severně od obce Jastarnia na poloostrově Hel. Petrobaltic je polská firma, která se zabývá prospekcí a těžbou ropy a plynu v Baltském moři. Mluvčí ministerstva vnitra Katarzyna Galická uvedla, že stíhačky přeletěly nad plošinou ve výšce asi 150 metrů.
Porušení estonského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami odsoudili ministři britské, německé a francouzské vlády, jakož i ukrajinský prezident.
Estonská vláda se rozhodla požádat spojence o konzultace podle článku 4 smlouvy o Severoatlantické alianci kvůli narušení vzdušného prostoru země ruskými stíhačkami, oznámil premiér Kristen Michal na sociální síti X. Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že s estonským premiérem hovořil, a reakci aliance na incident označil za rychlou a rozhodnou.
Dvě ruské stíhačky přeletěly nízko nad těžební plošinou firmy Petrobaltic v Baltském moři, porušily její bezpečnou zónu, uvedli polští pohraničníci.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se vyjádřil k výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Vladimir Putin amerického prezidenta „zklamal“.
„Předpokládáme, že Spojené státy a osobně prezident Trump si zachovávají politickou vůli a záměr pokračovat ve svém úsilí o usnadnění ukrajinského urovnání. Prezident Trump je proto samozřejmě v této otázce takříkajíc poměrně emotivní. To je zcela pochopitelné,“ cituje Peskova agentura TASS.
Donald Trump během tiskové konference s britským premiérem Keirem Starmerem ve čtvrtek 18. září prohlásil, že ho Putin „zklamal“. Americký prezident uvedl, že řešení konfliktu na Ukrajině se ukázalo jako mnohem obtížnější, než si myslel.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová označila ruské narušení estonského vzdušného prostoru za mimořádně nebezpečnou provokaci, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ujistila, že Evropa stojí po boku Estonska.
„Na každou provokaci budeme reagovat s odhodláním a zároveň budeme investovat do silnějšího východního křídla. Se stupňováním hrozeb se bude stupňovat i náš tlak,“ napsala von der Leyenová na X a vyzvala k urychlenému schválení 19. balíčku sankcí proti Rusku.
Severoatlantická aliance reagovala okamžitě a proti ruským strojům vyslala své stíhačky, uvedla alianční mluvčí Allison Hartová. „Je to další příklad bezohledného ruského chování a schopnosti NATO reagovat,“ napsala na síti X.
Rusko podle Fialy narušením estonského vzdušného prostoru eskaluje napětí a ukazuje agresivitu. Musíme razantně posilovat naši obranyschopnost, uvedl.
České ministerstvo zahraničí narušení estonského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami odsoudilo jako další příklad provokace ze strany Moskvy a eskalace.
NATO na narušení estonského prostoru reagovalo okamžitě a zachytilo ruské letouny, uvedla mluvčí NATO. Evropa stojí při Estonsku, ujistila šéfka EK.
Evropská komise plánuje uvolnit Maďarsku 550 milionů eur, aby zajistila souhlas premiéra Viktora Orbána s novým balíčkem sankcí proti Rusku, informoval Financial Times s odvoláním na své zdroje. Brusel zmrazil 22 miliard eur určených pro Budapešť v roce 2022 kvůli obavám o nezávislost soudnictví, práva uprchlíků, diskriminaci LGBTQ+ osob a akademickou nezávislost.
Od té doby Evropská komise několikrát souhlasila s uvolněním části finančních prostředků, aby zabránila Orbánovi vetovat podpůrná opatření pro Ukrajinu. V květnu Budapešť požádala Evropskou unii o 605 milionů eur. Zdroje listu FT sdělily, že Evropská komise nakonec souhlasila s částkou 550 milionů eur.
Maďarsko a Slovensko jsou země EU, které zůstávají závislé na dodávkách ruské ropy. Jejich představitelé pravidelně hrozí zablokováním sankcí EU proti Rusku.
Tři ruské stíhačky MiG-31 narušily estonský vzdušný prostor a setrvaly v něm 12 minut, uvedla estonská vláda podle agentury Reuters.
„Chceme Rusko zasáhnout tam, kde získává své peníze. Žádný sektor není tabu,“ napsala šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová na sociální síti X k novému, 19. balíčku sankcí. Komise podle ní chce návrhem zakročit proti ruským finančním podvodům ve třetích zemích, což zahrnuje kryptoměny, a zaměřit se na ruský platební systém Mir. Podle šéfky evropské diplomacie je rovněž nutné přerušit dodávky ruskému vojenskému průmyslu tak, aby nemohl živit svou válečnou mašinerii. Zákaz vývozu z EU bude rozšířen o další chemikálie, kovové komponenty, soli a rudy a dojde ke zpřísnění kontrol vývozu pro subjekty z Ruska, Číny a Indie.
603 628 čtverečních kilometrů. Mapu Ukrajiny s takto vyznačenou rozlohou, čili včetně Doněcké a Luhanské oblasti i Krymu, předal ministr zahraničí Litvy Kęstutis Budrys svému protějšku Andriji Sybihovi v Kyjevě. Na plachtě je také spousta podpisů a přání Ukrajincům ke zdárné obraně vlasti.
Server Ukrajinska pravda s odvoláním na mapy ukrajinského projektu DeepState napsal, že invazní armáda dosáhla největšího postupu u obcí Šandryholove a Zelena Dolyna, které leží několik kilometrů severně od města Lyman.
„Poblíž Šandryholove Rusové aktivně postupují směrem k (obci) Jarové,“ píše Ukrajinska pravda bez dalších podrobností. Ve své dřívější zprávě o vývoji bojů s odvoláním na ukrajinskou armádu tentýž web psal o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global.
Téměř polovina ukrajinských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí v EU, žije v 11 zemích střední a východní Evropy. To představuje významný impuls pro jejich trhy práce. Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko představují méně než čtvrtinu celkové populace EU.
„Směr hospodářského růstu ve střední a východní Evropě by mohla určit poválečná ukrajinská migrace, přičemž současný impuls ze strany ukrajinských pracovníků by se mohl zrychlit nebo otočit,“ uvedla S&P Global, kterou cituje agentura Reuters.
Evropská komise v novém, devatenáctém sankčním balíku proti Rusku navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Informovala o tom dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Omezení se poprvé zaměří na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Tyto sankce se týkají 45 společností v Rusku a třetích zemích, které poskytují přímou či nepřímou podporu ruskému vojenskoprůmyslovému komplexu. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU.
„Rusko bohužel za uplynulý měsíc ukázalo plnou míru svého pohrdání diplomacií a mezinárodním právem,“ uvedla von der Leyenová ve svém prohlášení. „Podniklo největší dronové a raketové útoky vůči Ukrajině, zasáhlo vládní budovy i civilní domy i kancelář EU v Kyjevě,“ dodala s tím, že celkově ruská hrozba vůči Evropské unii roste. V této souvislosti zmínila nedávné narušení vzdušného prostoru EU Ruskem, konkrétně v Polsku a Rumunsku. „To nejsou činy někoho, kdo chce mír. Prezident Putin situaci znovu vyostřuje. V reakci na to Evropa zvyšuje svůj tlak,“ doplnila šéfka unijní exekutivy.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
„Město je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony,“ cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. „Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace,“ uvedla jednotka.
Sbor dále podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou jejich „kontrolou“, ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda.
Evropská komise dokončila práci na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedla mluvčí EK Paula Pinhová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily návrhu ještě dnes odpoledne společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. O detailech nových omezení se dosud jen spekulovalo, podle všeho by se měla týkat zejména energetické, finanční a bankovní oblasti, ale rovněž i kryptoměn. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že komise v rámci balíčku navrhne i zákaz dovozu ruského LNG po 1. lednu 2027, což je o rok dříve, než bylo původně plánováno.
Šéfka komise již v úterý uvedla, že unijní exekutiva navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie. Oznámila to po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala tehdy von der Leyenová na sociální síti X.
