9°C
Rozšířená korupce a nulový výcvik. Organizace Rusů selhává, mají Ukrajinci šanci na vítězství?
I přes ambiciózní plány ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a ukrajinské armády kompletní osvobození Ukrajiny pravděpodobně ještě nějakou dobu potrvá. Ruské armádě se však podle všeho množí problémy. Selhává organizace a začíná se projevovat personální nedostatek. Jak je možné, že vojenská síla, která měla mít podle dostupných informací výrazně navrch, katastrofálně selhává? Ke stavu ruské armády se skrze zpravodajský server Guardian vyjádřil expert na pozemní válku Jack Watling.
Ruské pozemní síly na Ukrajině stále představují z početního hlediska a vlivem jejich zbylého vybavení vážnou hrozbu. Zdá se však čím dál méně pravděpodobné, že by ruská armáda mohla zvrátit své čím dál strmější směřování k prohře. Přesto ale její definitivní porážka bude vyžadovat ještě čas a množství urputných bojů. Abychom pochopili proč, je nutné blíže analyzovat ruské síly nad rámec jejich vybavení a početnosti personálu.
Video Osvobození ukrajinské vsi
Video se připravuje ...
USA hodnotí vojenské schopnosti světových mocností pomocí zkratky DOTMLPF. Když se ji vysocí američtí důstojníci pravidelně pokoušejí zkomolit jako akronym, může se to jevit poněkud úsměvně, pravdou však je, že jde o zkratku poměrně komplexní. Konkrétně se pod těmito písmeny skrývá osm klíčových kritérií: doktrína, organizace, výcvik, materiál, vedení a vzdělávání, personál a zázemí. Pohled na ruskou armádu optikou těchto kategorií odhaluje, proč není schopna naplno využít svůj potenciál a jen velmi těžko nahrazuje své ztráty.
Elegantní doktrína, nízká flexibilita
Začněme silnými stránkami Ruska: Ruská doktrína (teorie o tom, jak by měla armáda bojovat) je jasná, jednoduše pochopitelná a koncepčně elegantní. Podle řady západních vojenských analytiků má dokonce v mnoha případech solidní náskok před západní vojenskou teorií. Tato skutečnost je metodologickou výzvou pro zpravodajské hodnocení ruských operací. Pokud jsou tyto prováděny v souladu s oficiálním plánem postupu, pak je často závěr takový, že by byly úspěšné. Praxe však jen zřídkakdy odpovídá teorii.
Ruská technika je obecně velmi dobře navržena a přiměřeně kvalitně zkonstruována. Vezměme si konkrétní příklad: Orlan-10, který je hlavním bezpilotním letounem ruských sil, je levný a jednoduchý na obsluhu. Není nijak sofistikovaný, létá však mimo dosah protivzdušné obrany krátkého dosahu, a je příliš levný, než aby ospravedlnil použití protivzdušné obrany dlouhého dosahu. Celkově je navržen s důrazem na absenci jeho protiváhy na straně protivníka, což činí snahy o jeho zničení co nejvíce nepohodlnými. Zároveň poskytuje svým operátorům dostatečný výhled na bojiště a umožňuje snadnou identifikaci cílů.
Slabinou ruského vojenského materiálu bývá to, že je zřídkakdy flexibilní. Většina ruské techniky je vysoce specializovaná na velmi úzký okruh bojových aplikací. Souběžné použití více generací systémů pak vyvíjí vysoký tlak na logistiku a ztěžuje údržbu. Tento problém se na Ukrajině masivně prohloubil, jelikož s úbytkem moderního vybavení Rusové sahají do skladů pro čím dál starší techniku.
Ruská armáda také ve velkém těží ze svého logistického zázemí a infrastruktury vybudované ještě v dobách Sovětského svazu. Rusové mají k dispozici efektivní železniční síť optimalizovanou pro přepravu bojové techniky, množství továren na výrobu munice a takřka neomezený přístup k potřebným surovinám. Společnosti pečující o tyto strategicky důležité struktury jsou přitom přímo pod kontrolou vlády. Tam, kde se západ snaží o efektivitu na úkor pružnosti výroby, mají Rusové stále nadbytečnou kapacitu svých výrobních linek. To platí v mnohem menší míře pro přesné a komplikované zbraňové systémy, jelikož Rusko dlouhodobě postrádá vyspělý mikroelektronický průmysl, proto musí řadu kritických komponent dovážet.
Armáda vystavěná na strachu a korupci
Tyto silné stránky však nevyváží významné nedostatky ruské armády, počínaje špatnou organizací. Ruská armáda byla navržena primárně pro vedení krátkých konfliktů vysoké intenzity. Bez plné národní mobilizace je příliš malá, její jednotky nemají dostatečné logistické zázemí a vybavení není vhodné pro dlouhotrvající válku. Když ruská armáda na podzim roku 2021 vydávala rozkazy svým jednotkám, odhadovala potřebu jejich nasazení na devět měsíců, nyní se tedy dostávají na hranici využitelnosti. Naproti tomu Ukrajinci od roku 2014 stabilně přijímali opatření k organizaci své armády právě pro potřeby vleklé války.
Jedním z největších nedostatků ruské armády je zastaralý způsob velení a nedostačující vzdělání. Kultura vedení je diktátorská a motivovaná zejména strachem. Korupce je Kremlem strukturálně podporována, což má za následek rozsáhlé pustošení ruské logistiky. Strach z potenciálního trestu vytvořil armádu, v níž vojáci tvrdošíjně plní rozkazy i v případě, že postrádají jakýkoli smysl. Například ruské dělostřelecké jednotky běžně zaměřují cíle v pořadí, v jakém dostávají konkrétní rozkazy, bez kritického zhodnocení kontextuálních priorit. Dokonce i v případě, kdy nové zpravodajské informace naznačují, že se cíl přesunul, vypálí ruské jednotky často na místo předchozího výskytu nepřítele a až posléze na nové souřadnice. Dávají tak svým cílům více než dostatečný čas k dalšímu přesunu.
Špatné vedení má za následek také vážné problémy s dostatkem personálu. Kariérní postup pro dlouhodobě sloužící vojáky je omezený. To vede k problémům s delším udržením profesionálních vojáků ve službě, vlivem čehož je ruská armáda nadále závislá na brancích.
Vzhledem k rychle stárnoucí populaci má Rusko výrazný nedostatek mladých rekrutů. Nízká životní úroveň na většině území Ruska vytváří vojáky, kteří zpravidla mají pouze omezené povědomí moderních technologiích. Navíc při absenci jasné ideologie nebo silného vedení jednotek bývají rekruti většinou nemotivovaní, nepracují efektivně v týmu a nejsou ochotni riskovat životy při obraně svých kolegů. Ruská pěchota tak postrádá ofenzivní bojovou sílu, přičemž tyto problémy se s rostoucími ztrátami ještě zhoršily. V této oblasti má Ukrajina jasné výhody.
Zanedbaný výcvik a naprostá demotivace
Možná jednou z největších slabin vojenského komplexu země je však výcvik. V první řadě se ho jednoduše nedělá dost, například na začátku války bylo na hranicích s Ukrajinou méně než 100 plně vycvičených pilotů, přestože Rusko mělo v bezprostřední blízkosti bojiště nasazeno nejméně 317 bojeschopných letounů.
Dalším problémem je skutečnost, že ruští vojáci mají tendenci absolvovat pouze výcvik, který je úzce vázán na zrovna přidělený úkol. To způsobuje sníženou flexibilitu vojska, absenci situačního povědomí a ztížení plošného plnění komplexnějších úkonů. Rusové rovněž absolvují většinu výcviku přímo ve svých bojových jednotkách. Vzhledem k tomu, že ty jsou momentálně přímo na Ukrajině, existuje jen velmi malá kapacita pro výcvik nových rekrutů na ruském území. Přestože se Ukrajinci musí potýkat s výcvikem ztíženým neustálou hrozbou raketových útoků, je tento stále výrazně kvalitnější, než jaký jsou svým jednotkám schopni poskytnout Rusové.
Navzdory své početní i materiální převaze na začátku konfliktu Rusko výrazně zaostává za svým předpokládaným potenciálem. Především institucionální slabiny činí jeho armádu mnohem méně přizpůsobivou rychlým změnám na bojišti. Nyní, když ruské jednotky musí čelit přesile, jsou demotivované a jejich vybavení se dostává na hranici použitelnosti. S tím, jak se Kremlu rychle zmenšuje manévrovací prostor, ztrácí i vyhlídky na jakékoliv další vojenské úspěchy na území Ukrajiny.
9:07
Dnes
Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz uvedl, že jeho země je připravena pomoci Ukrajině při návratu mužů v branném věku do vlasti. Jak by chtěla Varšava v tomto ohledu konkrétně pomoci, neupřesnil. „Myslím, že mnoho Poláků je pobouřeno, když vidí mladé ukrajinské muže v hotelích a kavárnách a když poslouchají, jak velké úsilí musíme vynaložit, abychom pomohli Ukrajině,“ řekl Kosiniak-Kamysz.
8:29
Dnes
Dana Drábová,.šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, ani na cestách nevynechává své ranní hlášení o radiační situaci na Ukrajině. „Zůstává normální,“ tweetuje z kyperské Larnaky a přidává svou fotku u památníčku ukrajinských obětí.
7:39
Dnes
Rusko v noci na dnešek zaútočilo na ukrajinskou Čerkaskou oblast, kde poškodilo klíčovou infrastrukturu. Zranění utrpělo šest osob. S odvoláním na tamní úřady o tom informovala agentura Reuters.
„Ráno nepřítel zaútočil na naši Čerkaskou oblast. Proti vzdušnému cíli byla nasazena komplexní protivzdušná obrana,“ uvedl v prohlášení šéf čerkaské oblastní vojenské správy. Útok si podle předběžných informací nevyžádal žádné oběti na životech, lékařskou pomoc zatím vyhledalo šest osob.
Témata:
Související
